|
|
Analýza vodstva na Aretinově mapě Čech
Povolná, Lucie ; Čábelka, Miroslav (vedoucí práce) ; Bayer, Tomáš (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývala osobností Pavla Aretina, jeho mapou Čech z roku 1619 a také jejími dalšími vydáními. Hlavním cílem práce bylo analyzovat vodstvo na vybraných vydáních Aretinovy mapy z fondů Mapové sbírky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Národního archivu, provést u nich základní analýzu obsahovou a kartometrickou. Obsahová analýza byla zaměřena na liniové a areálové prvky vodstva na Aretinových mapách. Byly zkoumány změny ve vyobrazení vodstva v průběhu čtyřech vydání Aretinovy mapy Čech a rozdíly v topografii vůči současnosti. Součástí obsahové analýzy byly rozbory mapových znaků a popisu objektů vodstva. Kartometrická analýza se zaměřovala na přesnost zákresu mapy dle identických bodů udělených na objekty související s tématem vodstva. Tato analýza byla provedena v softwaru MapAnalyst.
|
|
|
Vývoj metaspolečenstev klanonožců, lasturnatek a měkkýšů kokořínských tůní v dlouhodobém gradientu
Tichá, Adéla ; Juračka, Petr Jan (vedoucí práce) ; Šorfová, Vanda (oponent)
Správa Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko - Máchův kraj započala před takřka dvaceti lety na svém území s obnovou a také s výstavbou zcela nových drobných vodních ploch, které měly za cíl udržet vodu v krajině a poskytnout příhodné životní prostředí pro chráněné druhy obojživelníků i bezobratlých, na které je zaměřena tato práce. Většina studií zaměřených na společenstva takových habitatů bývá založena na datech z jedné, nanejvýše dvou sezón, a zcela tak opomíjí vývoj složení těchto společenstev v delších časových obdobích. V rámci této studie však navazuji na předchozí výzkum druhového složení malých tůní v CHKO Kokořínsko, který proběhl v letech 2005 a 2006 a kde pokračovaly odběry v letech 2009 a 2017 odběry ve stejných tůních pokračovaly. Zkoumala jsem, jaký má vliv prostorové uspořádání a environmentální podmínky jednotlivých tůní na druhové složení lasturnatek, klanonožců a měkkýšů v jednotlivých letech a jak se změnilo zastoupení jednotlivých druhů na více jak desetiletém gradientu. U klanonožců a lasturnatek jsem od roku 2006 kromě jedné výjimky nepozorovala žádný nově příchozí druh, naopak došlo k poklesu v počtu druhů. U měkkýšů proběhla mezi jednotlivými odběrovými roky větší výměna druhů a v roce 2017 jsem pozorovala o jeden druh více než v roce 2005, přičemž z 18 druhů vyskytujících...
|
|
| |
|
|
Floristicko-ekologická studie oblasti Bystřicka se zaměřením na ekologii zelených volvokálních řas
HNÁTEK, David
Od roku 1889 bylo pomocí dostupné literatury nalezeno 22 druhů koloniálních řas z řádu Volvocales, které se na území České republiky vyskytovaly či vyskytují. U těch to druhů byla následně důkladně popsána jejich morfologie a ekologie. Mimo toho byl prováděn samotný algologický výzkum na dvaceti rybníků v okolí Bystřice u Benešova. Fytoplankonní vzorky z rybníků, byly odebírány na jaře, v létě a na podzim rok 2014 a 2015, pomocí planktonní síťky, dále byly měřeny ekologické vlastnosti jako je pH, vodivost, průhlednost a teplota vody a stupeň zastínění lokality. Sinice a řasy nalezené ve vzorcích byly identifikovány do nejnižší možné taxonomické úrovně a dále byla hodnocena jejich relativní četnost. Byly pozorovány rozdíly v druhovém složení mezi rybníky a mezi obdobími. Rovněž byl zkoumán vliv faktorů životního prostředí na druhové složení.
|
|
|
Vyhodnocení rekonstrukce a údržby nádrží v zemědělské krajině
ČÍŽKOVÁ, Lenka
Práce se zabývá problematikou v oblasti vodních nádrží v zemědělské krajině. Zaměřuje se zejména na jejich historický vývoj, výstavbu, stavební prvky, údržbu, funkce a rekonstrukce. Práce dále obsahuje popis zájmového území, aktuální stav jednotlivých nádrží, zhodnocení hlavních problémů a vyhodnocení jejich řešení v oblasti povodí Těšínského potoka.
|
|
|
Patří ryby do vody? - ekologický výukový program o významu vodních těles bez rybí obsádky
BEČKOVÁ, Andrea
Vodní nádrže nalezneme kdekoli v přírodě. Malé stojaté tůňky bez ryb je těžší najít. Žáci studující biologii, členové zájmových biologických kroužků nebo i laici, kteří se zajímají o dění v přírodě nabízejí tyto vody výtečnou možnost získat a dozvědět se mnohé o vztazích mezi jednotlivými druhy živočichů ale i vodních, příbřežních rostlinách o zákonitostech mezi různými skupinami organismů a společenstev. Rybářství a rybníkářství má nemalý význam pro výživu, rekreaci člověka, ale i nemalý význam pro životní dění ve vodě. V současné době se stává prvořadým problémem přerybnění vod a následná rybí predace, která decimuje rybniční prostředí. Tůně bez ryb jsou velice důležité proto, aby mohly být osídleny vodním hmyzem a jinými organismy. Bylo by vhodné věnovat organismům sladkých vod více pozornosti, jak na školách, třeba prostřednictvím výukových programů, tak i v zájmových kroužcích a mít dostatek vhodných pomůcek pro tuto výuku. V práci popisuji vzájemné vztahy mezi organismy sladkovodních nádrží, jejich vztahy s okolím, jaké faktory na ně působí a ovlivňují jejich výskyt.
|
|
|
Průzkum rybích obsádek vybraných pilotních lokalit
Adámek, Zdeněk
Screeningový průzkum rybích obsádek byl proveden na lokalitách zámek Kroměříž (nádrže a rybníky v zahradě a parku), zámek Lednice (Růžový rybník v zámeckém parku), zámek Ploskovice (rybník v Zámeckém parku), zámek Červené Poříčí (rybník v zámeckém parku) a nádrž Němčice (poldr).
|
|
|
Plankton malých návesních rybníků
ČEJNOVÁ, Monika
Cílem práce bylo zdokumentovat základní charakteristiky planktonu čtyř malých rybničních nádrží. Zaznamenat sezónní změny ve výskytu vybraných skupin a porovnat jednotlivé nádrže mezi sebou. Dále pak vyhodnotit hospodaření na nádržích a posoudit možný vliv na formování planktonu. Tyto výsledky pak porovnat se současnými poměry na standardních hospodářských rybnících. Při této studii jsem sledovala 3 soukromé rybníky a návesní rybník, které se nacházely v katastru obce Lodhéřov. Z výsledků je zřejmé, že rozvoj zooplanktonu byl na soukromých rybnících velmi pomalý, zatímco na návesním rybníku se zooplankton rozvíjel nejrychleji. Na návesním rybníku byla oproti soukromým rybníkům zaznamenána velká druhová rozmanitost. Na soukromých rybnících byl zjištěn vysoký přírůstek ryb, který činil v R1 597 kg/ha a v R3 519 kg/ha. Z hlediska hospodaření na rybnících byl R2 nejméně efektivní, protože jeho přírůstek byl jen 113 kg/ha. Soukromé rybníky by se podle průměrné roční krmné dávky 2910 kg/ha ještě řadily do polointenzifikačních, zatímco rybník návesní do intenzifikačních s krmnou dávkou 4557 kg/ha.
|
|
|
Vliv vápnění na alkalitu rybniční půdy a KNK4,5 vody
KOLEK, Bohuslav
Cílem práce bylo posoudit vztah mezi obsahem dostupného Ca2+ v rybničním sedimentu a kyselinovou neutralizační kapacitou vody, pH vody, nasycením vody kyslíkem a abundancí zooplanktonu ve vegetačním období. V návaznosti na sledované ukazatele byl zjištěn také přírůstek ryb. Studie se konala na šesti rybnících (Byňovský, Dolní Velký, Kačák, Nakolický, Nový v Oboře, Žár) společnosti Rybářství Nové Hrady s.r.o. Pro kontrolu byl zvolen sportovní rybářský revír rybník Farský obhospodařovaný Jihočeským územním svazem Českého rybářského svazu. Obsah dostupného Ca2+ v rybniční půdě (sedimentu) byl převeden metodou výluhu pomocí 0,1M H2CO3 ze vzorku půdy do vodního roztoku. Obsah vápníku byl stanoven titrační chelatometrickou metodou. Vzorky rybniční půdy byly odebírány před vegetační sezónou roku 2013. Během následující růstové sezóny byly v pravidelných intervalech třech týdnů stanovovány hodnoty obsahu kyslíku, KNK4,5 vody, pH vody a byly odebírány vzorky zooplanktonu s rozlišením jeho velikosti z hlediska konzumovatelnosti kaprem (<500m a >500 m). Na všech sledovaných rybnících byl zjištěn těsný vztah mezi obsahem Ca2+ v rybničním sedimentu s pH a KNK4,5 rybniční půdy a také s KNK4,5 vody v době vegetace. Nejvyšší průměrné hodnoty KNK4,5 vody byly zjišťovány na rybnících Kačák (0,93 mmo.l-1), Žár (1,01 mmol.l-1) a Nový v Oboře (0,83 mmol.l-1), což významně koreluje se zásobou půdního vápníku stanoveného v období vegetačního klidu. Významné korelace byly zjištěny mezi celkovým přírůstkem ryb a abundancí hrubého zooplanktonu. Výraznější vztah byl zjištěn mezi celkovým přírůstkem ryb a četností celkového zooplanktonu a v neposlední řadě také mezi přirozeným přírůstkem a celkovým zooplanktonem. Nejvyšší přírůstky ryb byly zaznamenány na rybnících (Kačák, Žár), jejichž vzorky vykazovaly nejvyšší abundanci zooplanktonu ze všech sledovaných rybníků. Naopak korelacemi nebyl potvrzen vztah mezi KNK4,5 vody v době vegetace a pH vody ve vegetaci a dále k abundanci hrubého zooplanktonu či kyslíkového režimu vody.
|
|
| |
host ::
RSS.