|
| |
|
|
Poměrný volební systém v ČR a jeho kritika
Bartůněk, Tomáš ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Antoš, Marek (oponent)
Poměrný volební systém v ČR a jeho kritika Abstrakt Diplomová práce "Poměrný volební systém v ČR a jeho kritika" se zabývá použitím poměrného volebního systému v ČR, zvláště pak jeho kritizovanými jevy. Cílem této práce je analyzovat tento systém, jeho aspekty, formy a reformy v českých podmínkách. První kapitola definuje poměrný systém a popisuje jeho jednotlivé prvky - uzavírací klauzuli, volební formule (kvóty a dělitele), volební obvody a skrutinia a preferenční hlasy. Kapitola 2 se zabývá čtyřmi konkrétními formami tohoto systému používanými v ČR. Popisuje volby do Poslanecké sněmovny, obecní volby, volby do krajských zastupitelstev a evropské volby. Třetí kapitola nastiňuje problematiku českých volebních reforem - konkrétně jde o velkou reformu voleb do Poslanecké sněmovny z roku 2000 a o případ pražských voleb z roku 2010, které musel posuzovat i Ústavní soud. Kapitola 4 předkládá kritiku poměrného systému v ČR. Má pět částí. První část se zaměřuje na nepřehledný systém komunálních voleb. Část 2 se zabývá uzavírací klauzulí. Třetí část se vypořádává s otázkou preferenčních hlasů. Část 4 pojednává o volebních obvodech. A poslední část této kapitoly obsahuje analýzu problému nestabilních vlád. V každé části nabízím nejen kritiku, ale také doporučení jako tyto problémy řešit. Tato práce přináší některé...
|
|
|
Volební systém do poslanecké sněmovny v ČR: geneze, vývoj a jeho další směřování
Peškar, Michal ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Antoš, Marek (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o volebním systému do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Jeho vznik, vývoj a budoucnost jsou načrtnuty ve třech kapitolách a závěru. Práce je pojímána jako případová studie a využívá dva pracovní postupy - od obecného ke konkrétnímu a od dřívějšího k pozdějšímu. Tyto postupy jsou užívány nejenom v práci jako celku, ale taktéž v jednotlivých kapitolách a podkapitolách. První kapitola uvádí čtenáře do problematiky volebních systémů v obecné rovině. Jsou popsány dva hlavní volební systémy - proporční a většinový. Důraz je kladem zvláště na proporční volební systém, který je užíván pro volby do Poslanecké sněmovny. Taktéž otázka "jaký volební systém je nejlepší" je zmíněna. Následující kapitola se zabývá historií volebního systému a jeho evolucí od jeho vzniku až po současnost. Hlavní část kapitoly se věnuje reformě z roku 2000, kterou Ústavní soud prohlásil za protiústavní. Nová právní úprava místo prázdných míst po rozhodnutí Ústavního soudu byla přijata v roce 2002 a od té doby je platná až do současnosti. Třetí kapitola představuje návrhy volební reformy z roku 2008 připravované skupinou odborníků na základě politického zadání tehdejší vlády. Také jsou předloženy další tři návrhy založené na vlastních úvahách a úvahách akademiků. Argumenty ve třetí...
|
|
|
Volební systém do poslanecké sněmovny v ČR: geneze, vývoj a jeho další směřování
Peškar, Michal ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Antoš, Marek (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o volebním systému do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Jeho vznik, vývoj a budoucnost jsou načrtnuty ve třech kapitolách a závěru. Práce je pojímána jako případová studie a využívá dva pracovní postupy - od obecného ke konkrétnímu a od dřívějšího k pozdějšímu. Tyto postupy jsou užívány nejenom v práci jako celku, ale taktéž v jednotlivých kapitolách a podkapitolách. První kapitola uvádí čtenáře do problematiky volebních systémů v obecné rovině. Jsou popsány dva hlavní volební systémy - proporční a většinový. Důraz je kladem zvláště na proporční volební systém, který je užíván pro volby do Poslanecké sněmovny. Taktéž otázka "jaký volební systém je nejlepší" je zmíněna. Následující kapitola se zabývá historií volebního systému a jeho evolucí od jeho vzniku až po současnost. Hlavní část kapitoly se věnuje reformě z roku 2000, kterou Ústavní soud prohlásil za protiústavní. Nová právní úprava místo prázdných míst po rozhodnutí Ústavního soudu byla přijata v roce 2002 a od té doby je platná až do současnosti. Třetí kapitola představuje návrhy volební reformy z roku 2008 připravované skupinou odborníků na základě politického zadání tehdejší vlády. Také jsou předloženy další tři návrhy založené na vlastních úvahách a úvahách akademiků. Argumenty ve třetí...
|
|
|
Poměrný volební systém v ČR a jeho kritika
Bartůněk, Tomáš ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Antoš, Marek (oponent)
Poměrný volební systém v ČR a jeho kritika Abstrakt Diplomová práce "Poměrný volební systém v ČR a jeho kritika" se zabývá použitím poměrného volebního systému v ČR, zvláště pak jeho kritizovanými jevy. Cílem této práce je analyzovat tento systém, jeho aspekty, formy a reformy v českých podmínkách. První kapitola definuje poměrný systém a popisuje jeho jednotlivé prvky - uzavírací klauzuli, volební formule (kvóty a dělitele), volební obvody a skrutinia a preferenční hlasy. Kapitola 2 se zabývá čtyřmi konkrétními formami tohoto systému používanými v ČR. Popisuje volby do Poslanecké sněmovny, obecní volby, volby do krajských zastupitelstev a evropské volby. Třetí kapitola nastiňuje problematiku českých volebních reforem - konkrétně jde o velkou reformu voleb do Poslanecké sněmovny z roku 2000 a o případ pražských voleb z roku 2010, které musel posuzovat i Ústavní soud. Kapitola 4 předkládá kritiku poměrného systému v ČR. Má pět částí. První část se zaměřuje na nepřehledný systém komunálních voleb. Část 2 se zabývá uzavírací klauzulí. Třetí část se vypořádává s otázkou preferenčních hlasů. Část 4 pojednává o volebních obvodech. A poslední část této kapitoly obsahuje analýzu problému nestabilních vlád. V každé části nabízím nejen kritiku, ale také doporučení jako tyto problémy řešit. Tato práce přináší některé...
|
|
|
Vznik a fungování jednobarevných vlád v podmínkách poměrného volebního systému
Tesár, Dominik ; Němec, Jan (vedoucí práce) ; Dlouhý, Miloš (oponent)
Práce se zabývá vznikem a fungováním jednobarevných většinových i menšinových vlád v demokraciích s volebním systémem poměrného zastoupení. Soustředí se na podmínky a okolnosti vzniku a fungování takových vlád a na aspekty politického systému, které tyto procesy ovlivňují - konkrétně na stranický systém s využitím Sartoriho typologie, dílčí nastavení a efekty volebních systémů a na zákonná a zvyková pravidla vzniku vlád zejména ve vztahu vlády a parlamentu. Následné případové studie se věnují konkrétním výskytům jednobarevných vlád v zemích Evropské unie (Španělsko, Portugalsko, Slovensko a Švédsko) ve 21. století a okolnostem jejich vzniku. Práce dospívá k závěru, že jednobarevné většinové vlády vznikají za podmínek běžného proporčního volebního systému v umírněném pluralismu při určitým směrem vychýlené náladě voličů. Významný vliv zde má velikost volebních obvodů. Jednobarevné menšinové vlády vznikají v politické kultuře, kde je to přijatelné ve chvíli, kdy žádná strana nedisponuje parlamentní většinou a není díky stranickému systémů či pravidlům (jako negativní parlamentarismus či konstruktivní vyjádření nedůvěry) a zvykům vzniku a zániku vlád možné či nutné tvořit koaliční vládu.
|
|
|
Jak se stát součástí establišmentu? Malé/nové strany v parlamentu ČR po roce 2002
Ernestová, Lucie ; Dvořáková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Vymětal, Petr (oponent)
Práce seznamuje čtenáře s problematikou etablování se nových/malých politických stran a jejich působení v Parlamentu ČR v konkrétním časovém období od roku 2002 po rok 2010. Impulsem pro výběr daného tématu byly výsledky a jednotlivé dílčí faktory parlamentních voleb konaných v roce 2010, které s sebou přinesly výraznou proměnu v kompozici dosavadního politického establishmentu. Hlavním cílem bylo zjistit míru otevřenosti českého politického trhu novým/malým politickým stranám v časovém úseku od roku 2002 do roku 2010 a společně s tím hodnotit postavení a význam, jakou tyto subjekty zaujímaly a zaujímají. Obsah práce je rozčleněn do dvou hlavních částí. První část, která je věnována teoretickým východiskům a je členěna do čtyř kapitol, zahrnuje kritéria malosti/novosti strany, postavení relevantních stran v poměrném volebním systému a některé významné pokusy o reformu současného volebního systému. Druhá část, analytická, obsahuje poslední kapitolu, která se zabývá analýzou faktorů, které měly vliv na zvýšení či snížení šancí některých nových/malých politických stran na úspěch ve sněmovních volbách od roku 2000 a s tím spojenou možnost stát se součástí politického establishmentu. Stěžejní otázky byly: Jakým způsobem se nové/malé politické strany ve vymezeném časovém období vytvářely a za jakých podmínek se staly součástí establishmentu.
|
host ::
RSS.