Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 24 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Lehčené kompozitní materiály pro aplikace v automobilovém průmyslu
Sousedík, Jan ; Poláček, Petr (oponent) ; Přikryl, Radek (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce byla zaměřena na zkoumání vlivu odlehčujícího plniva v podobě dutých skleněných mikrokuliček na mechanické vlastnosti kompozitního materiálu. Zvolenou metodou pro přípravu kompozitního materiálu byla pultruze. V rámci bakalářské práce byly připraveny dva typy kompozitního materiálu, a to kompozity na bázi nenasycené polyesterové pryskyřice a kompozity na bázi epoxy-vinylesterové pryskyřice. Jako výztuž byla použita speciální objemovaná skelná vlákna. Výsledný kompozitní materiál byl podroben tříbodové ohybové zkoušce, kde byly sledovány mechanické vlastnosti. Dále byla provedena kontrola distribuce a adheze plniva pomocí světelné mikroskopie a elektronové rastrovací mikroskopie (SEM).
Mechanická odezva skleněnými vlákny vyztuženého polymerního kompozitu
Širjovová, Veronika ; Svěrák, Tomáš (oponent) ; Čech, Vladimír (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem mechanických vlastností polymerních kompozitů vyztužených skleněnými vlákny v závislosti na povrchové úpravě vláken a na objemovém podílu vláken v kompozitu. Testovanými vzorky byly kompozitní trámečky tvořené matricí z polyesterové pryskyřice vyztuženou dlouhými skleněnými vlákny bez povrchových úprav a s komerční lubrikací. Pro posouzení míry adheze na rozhraní mezi výztuží a matricí byly prováděny smykové a ohybové testy. Teoretická část představuje literární rešerši o kompozitech, jejich složkách (matrice, výztuž, mezifáze) a způsobech testování jejich mechanických vlastností. Experimentální část popisuje použité materiály, postupy a metody. Ve výsledkové části je uvedeno posouzení vlivu daných podmínek na smykovou a ohybovou pevnost kompozitu.
Příprava a charakterizace nenasycených bio-polyesterových pryskyřic
Žůrek, Michal ; Petrůj, Jaroslav (oponent) ; Figalla, Silvestr (vedoucí práce)
V teoretické části se práce zabývá výběrem vhodných komponent pro syntézu větveného oligoesteru a jejich strukturálním uspořádáním. Následně jsou více do hloubky probírány oligomery kyseliny mléčné zakončené kyselinou krotonovou, větvené pomocí erythritolu nebo pentaerythritolu. Oligoester byl síťován volným radikálovým mechanismem za využití vinylacetátu jako reaktivního rozpouštědla a 2,2‘-azo-bis(isobutylnitril)u jako iniciátoru. Pryskyřice byla vytvrzována s vinylacetátem v různých hmotnostních poměrech. Zde se ukazuje, že pryskyřice vykazuje optimální poměr oligoesteru k reaktivnímu rozpouštědlu. Příliš nízké množství vinylacetátu má za následek nedostatečnou hustotu síťování. Naopak velký nadbytek je spojen s příliš bouřlivým průběhem polymerizace, který neumožní vznik dobře zesíťovaného produktu. Hustota síťování byla určena nepřímo po ukončení vytvrzovací reakce a vysušení produktu extrakcí rozpustného podílu do acetonu.
Technologická analýza využitelnosti nových typů termosetických materiálů pro konstrukci světlometů
Rašner, Martin ; Kolář, Michal (oponent) ; Píška, Miroslav (vedoucí práce)
Diplomová práce představuje využitelnost nového termosetického materiálu BMC pro konstrukci světlometu automobilu. V teoretické části jsou popsány světlomety, základní charakteristiky a vlastnosti plastů s důrazem na polymerní kompozitní materiály a oblasti testování materiálu. Praktická část se zabývá zpracováním testovacích vzorků pro mechanické zkoušky lisováním a také výrobou reálných vzorků reflektorů a nosných rámů metodou vstřikování. Vyhodnocení se zakládá na porovnání výsledků provedených zkoušek alternativního materiálu a aktuálně používaného materiálu BMC TETRADUR TD 492/2 v obchodní společnosti HELLA Autotechnik Nova s.r.o. Sledovány jsou základní fyzikálně-mechanické vlastnosti jako je pevnost, tuhost, houževnatost a tvrdost. Reflektory a nosné rámy jsou smontovány do světlometu a následně zkoušeny dle zákonných a zákaznických požadavků na klimatickou a vibrační odolnost a fotometrii.
Vliv degradace skleněných vláken na mechanickou odezvu polymerního kompozitu
Součková, Lenka ; Knob, Antonín (oponent) ; Čech, Vladimír (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem vlivu degradace vláken s komerční povrchovou úpravou na ohybové vlastnosti polymerního kompozitu na bázi nenasycené polyesterové pryskyřice vyztužené dlouhými jednosměrně orientovanými skelnými vlákny. K přípravě sérií kompozitních vzorků byla využita vlákna o stáří 23, 61, 67, 112 a 135 měsíců. Vlastnosti kompozitu obsahujícího 40,5 obj. % vláken byly stanoveny pomocí tříbodového ohybového testu definovaného normou ASTM D790-17. Ze získaných dat byla vyhodnocena pevnost, modul pružnosti v ohybu a deformace vzorku při max. ohybovém napětí. Bylo zjištěno, že degradace samotných vláken a jejich povrchové úpravy vede ke snížení pevnosti v ohybu z původní hodnoty 1,17 GPa. Důvodem bylo snížení adheze mezi vlákny a matricí, tedy i kvality mezifáze, kvůli čemuž docházelo k nedostatečnému přenášení napětí z matrice na vlákno. Tímto způsobený rozdíl v pevnosti kompozitů s vlákny o stáří 23 a 135 měsíců činil 0,19 GPa. Získané hodnoty byly využity pro posouzení korelace mezi pevností kompozitu v ohybu a pevností ve smyku. Pearsonův korelační koeficient stanovený na 0,71 odpovídá silné korelaci. Vliv degradace vláken na modul pružnosti kompozitu v ohybu nebyl prokázán.
Optimalizace plazmatických povrchových úprav skleněných vláken
Širjovová, Veronika ; Knob, Antonín (oponent) ; Čech, Vladimír (vedoucí práce)
Diplomová práce je věnována problematice povrchových úprav skleněných vláken nanáše-ných metodou plazmochemické depozice z plynné fáze za účelem přípravy funkční mezi-vrstvy zlepšující užitné vlastnosti polymerních kompozitů. Byl sledován vliv depozičních podmínek na smykovou pevnost výsledného kompozitu s ohledem na chemické složení nane-sené vrstvy. Tenké vrstvy byly deponovány na rovinné substráty a vláknovou výztuž za použití mono-meru tetravinylsilanu ve směsi s kyslíkem při vybraných výkonech plazmatického výboje. Chemické složení připraveného materiálu bylo analyzováno infračervenou spektroskopií, adheze vrstvy k rovinnému substrátu byla posuzována na základě výsledků vrypové zkoušky. Vložením upravených vláken do nenasycené polyesterové pryskyřice a následným vytvrze-ním byl připraven vzorek kompozitu, jenž byl podroben smykovému testu krátkých trámečků.
Vláknové výztuže pro polymerní kompozity
Knob, Antonín ; Grégr, Jan (oponent) ; Čech, Vladimír (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem závislosti mechanických vlastností polymerních kompozitů na rozhraní vlákno-matrice pro různé druhy vláken a typ jejich povrchové úpravy. Jako matrice byla použita polyesterová pryskyřice, výztuží byla skleněná a uhlíková vlákna. Vzorek testovaného kompozitu byl tvořen válcovitým polymerním tělískem umístěným na svazku vláken. Pro výrobu kompozitu byla použita vlákna bez povrchové úpravy a vlákna s komerční povrchovou úpravou. Pro posouzení adheze na rozhraní vlákno-matrice bylo použito univerzální zkušební zařízení Zwick.
Tělo jako fragment
Dohnalová, Tea ; Sobotka, Jiří (oponent) ; Gabriel, Michal (vedoucí práce)
Ve své bakalářské práci jsem se zaměřila na masky jako autentický obtisk lidského obličeje. Mým záměrem bylo ověřit si možnost spolupráce s konkrétními osobami a to v co nejširším spektru. Moje práce má jak výtvarný, tak i psychologický rozsah. Pracuji s lidskou identitou a s jejími podobami v rámci různých sociálních rolí. Tato práce je svým rozsahem časově náročná. Vytvářím sádrové odlitky tváří mnoha desítek lidí. Po sejmutí mi vznikne forma, ze které odlévám finální podobu masek. Pracuji s polyesterovou pryskyřicí, kterou míchám s dalšími materiály. Vznikají mi tak velmi odlišné struktury, barvy a podoby masek. Tímto postupem práce se snažím zdůraznit odlišnost jednotlivých lidí. Každý exemplář je originál, svým způsobem výjimečný a nenapodobitelný.
Obchodní dům "Centrum" v Brně
Dvořáková, Zuzana ; Sznapková, Radka (oponent) ; Vojtová, Lea (vedoucí práce)
Předmětem diplomové práce je architektonická studie rekonstrukce a nástavby obchodního domu “Centrum“ v Brně. Jedná se o dominantní stavbu významného českého architekta Vladimíra Karfíka, která se nachází na území Městské památkové rezervace Brno. Objekt nebyl zrealizován v plném rozsahu dle původního návrhu, v projektu je tedy plánována jeho dostavba. Nové řešení respektuje historické kvality MPR Brna se současným ohledem na umístění na lukrativní parcele v centru města. Architektonický koncept je založen na návratu k původní myšlence architekta a jejím doplnění o vlastní kreativní přínos v rámci nástavby nových podlaží. Návrh nástavby je zamýšlen tak, aby jednotlivé části objektu mezi sebou komunikovaly, ale současně byly snadno rozeznatelné. Tato myšlenka byla naplněna tím, že obě části spolu vizuálně souvisejí horizontálními liniemi a zvlněním, které je u nástavby použito u balkónů a u stávajícího objektu za fasádou pomocí stínících příček. Zároveň je však zdůrazněn kontrast mezi uzavřenou hmotou a volně plynoucím prostorem. Stávající část objektu je využita především pro pronajímatelné plochy obchodu a služeb. Ve vyšších podlažích se nacházejí plochy administrativy. Dále je bude v objektu umístěna restaurace a kavárna s výstavní galerií a v nově přistavěných podlažích jsou navrženy byty. Stavba je přizpůsobena užívání osobami s omezenou schopností pohybu a orientace. Nové funkce v objektu zvýší atraktivitu stavby i jejího okolí.
Vliv povrchových úprav skleněných vláken na mechanickou odezvu GF/polyester kompozitu
Janeček, Pavel ; Richtera, Lukáš (oponent) ; Čech, Vladimír (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá studiem závislosti mechanických vlastností rozhraní vlákno-matrice v kompozitu na povrchových úpravách vláknové výztuže. Jako výztuž byla použita skleněná vlákna a matricí byla polyesterová pryskyřice. Vzorek kompozitu pro mechanické testy tvořilo válcové polymerní tělísko umístěné na svazku skleněných vláken. Tvar a rozměry vzorku kompozitu byly navrženy s ohledem na výsledky modelování metodou konečných prvků (FEA). Pro posouzení adheze na rozhranní vlákno-matrice byla využita tahová zkouška na univerzálním zkušebním zařízení (Zwick). Pro výrobu vzorku kompozitu byla použita vlákna bez povrchové úpravy, vlákna s komerční povrchovou úpravou a vlákna povrchově upravená depozicí plazmového polymeru metodou plazmochemické depozice z plynné fáze (PECVD) za různých depozičních podmínek. Použitá vlákna a vzorky kompozitů byly analyzovány metodou rastrovací elektronové mikroskopie (SEM) a konfokální laserové rastrovací mikroskopie (CLSM).

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 24 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.