|
|
Chromatographic characterization of polyaniline-coated stationary phases
Taraba, Lukáš
(CZ) Tato dizertační práce se zabývá fyzikálně-chemickou charakterizací stacionárních fází potažených polyanilinem. V první části byly chemickou polymerizací anilinium(1+) chloridu in-situ modifikovány povrchy sorbentů na bázi čistého silikagelu a silikagelu s navázanou oktadecylovou skupinou. Jejich následná systematická charakterizace byla provedena s použitím modelu lineárních vztahů solvatačních energií v HILIC módu kapilární kapalinové chromatografie. Dále bylo k popisu vlastností modifikovaných materiálů použito několik běžných fyzikálně-chemických technik. Modifikované sorbenty byly ve formě suspenzí naplněny do kapilárních kolon. Retenční interakce probíhající mezi analytem a separačním systémem byly zhodnoceny na základě retenčních dat pro množství různých analytů. Výsledky ukázaly, že polyanilinový povlak měl významný vliv na retenci podporující interakce pro obě stacionární fáze. Předpokládaný smíšený retenční mechanismus byl prokázán pro obě stacionární fáze. Druhá část se zabývá zkoumáním separačního potenciálu stacionární fáze potažené polyanilinem v různých chromatografických módech. Pro strukturně podobné látky byly zkonstruovány křivky retenčních faktorů závislé na podílu organického modifikátoru v mobilní fázi. Získané výsledky ukázaly, že tato stacionární fáze je použitelná ve...
|
|
|
Chromatographic characterization of polyaniline-coated stationary phases
Taraba, Lukáš
(CZ) Tato dizertační práce se zabývá fyzikálně-chemickou charakterizací stacionárních fází potažených polyanilinem. V první části byly chemickou polymerizací anilinium(1+) chloridu in-situ modifikovány povrchy sorbentů na bázi čistého silikagelu a silikagelu s navázanou oktadecylovou skupinou. Jejich následná systematická charakterizace byla provedena s použitím modelu lineárních vztahů solvatačních energií v HILIC módu kapilární kapalinové chromatografie. Dále bylo k popisu vlastností modifikovaných materiálů použito několik běžných fyzikálně-chemických technik. Modifikované sorbenty byly ve formě suspenzí naplněny do kapilárních kolon. Retenční interakce probíhající mezi analytem a separačním systémem byly zhodnoceny na základě retenčních dat pro množství různých analytů. Výsledky ukázaly, že polyanilinový povlak měl významný vliv na retenci podporující interakce pro obě stacionární fáze. Předpokládaný smíšený retenční mechanismus byl prokázán pro obě stacionární fáze. Druhá část se zabývá zkoumáním separačního potenciálu stacionární fáze potažené polyanilinem v různých chromatografických módech. Pro strukturně podobné látky byly zkonstruovány křivky retenčních faktorů závislé na podílu organického modifikátoru v mobilní fázi. Získané výsledky ukázaly, že tato stacionární fáze je použitelná ve...
|
|
|
Utilization of polynailine in separation methods
Riečan, Martin ; Sobotníková, Jana (vedoucí práce) ; Křížek, Tomáš (oponent)
Predkladaná diplomová práca sa svojím charakterom venuje vývoju polyanilínu s vlastnosťami monolitickej stacionárnej fázy, ktorá bude vhodná pre využitie v kapilárnej kvapalinovej chromatografii. Riešeniami radu problémov spojených s prípravou polyanilínu v potrebnej forme, akými boli konzistencia vo forme roztokov, gélov a pást, veľmi rýchly priebeh polymerizačnej reakcie, obmedzená rozpustnosť sieťovacích činidiel, rozpustnosť monolitického polyanilínu v polárnych mobilných fázach a nedostatočná väzba polyanilínu na vnútornú stenu kremennej kapiláry boli výber vhodného oxidačného činidla (peroxodisíranu amónneho), sieťovacieho činidla (tris(4- aminofenyl)amínu), porogénneho činidla (metanolu), ich kľúčový pomer a následná tepelná úprava, výber vhodnej mobilnej fázy (tetrahydrofuránu), úprava steny kapiláry pomocou silanizačného činidla (N-[3-(trimetoxysilyl)propyl]anilínu) a zostrojenie aparatúry potrebnej k rýchlemu plneniu kapilár. Vo výsledku bol pripravený pevný polyanilínový monolit dobre uchytený v kapiláre s voliteľnou porozitou. Nevýhodou sú ale nekonzistentné hodnoty tlaku pri konštantnej prietokovej rýchlosti mobilnej fázy a taktiež široká variabilita výsledkov opakovanou prípravou nových kolón. Na základe zistených skutočností polyanilín vo forme monolitu je potencionálne využiteľný...
|
|
|
Design, fabrication and testing of graphene biosensors
Tripský, Andrej ; Gablech, Imrich (oponent) ; Bartošík, Miroslav (vedoucí práce)
The progress in nanotechnology gives an outstanding tool to develop new cutting edge devices. This thesis aims to fabricate, describe and measure graphene pH sensors on two different substrates - polymer parylene C and SiO2. Such pH sensor is a pioneering step in the development of a wearable patch monitoring skin wound condition and local infections. Graphene is a one atom thick carbon-based material with promising properties and applications. We successfully performed two different experiments to characterise graphene sensors and their response to various pH. The first type of experiment used a liquid top gate to determine graphene charge neutrality point (Dirac point). The second experiment described graphene resistance change as a function of pH. Moreover, we also functionalised graphene by polyaniline to improve sensor qualities. We demonstrated pH sensitivity of graphene sensors on both substrates and discovered particular challenges regarding ionic strength, experiments themselves and graphene destruction.
|
|
|
Novel materials for membrane gas separation
Giel, Verena ; Pientka, Zbyněk (vedoucí práce) ; Izák, Pavel (oponent) ; Vopička, Ondřej (oponent)
Souhrn Mnoho vědeckých pracovišť se věnuje vývoji polymerních membrán pro separace plynů. Nicméně v komerční praxi bylo zatím použito jenom několik typů polymerů. Aby membránová separace plynů mohla soutěžit s klasickými metodami, je zřejmá poptávka po nových materiálech s lepšími separačními vlastnostmi. Cílem této práce byla příprava membrán z nových polymerních materiálů. Ke studiu byl zvolen polyanilin (PANI), mnohostranný polymer, jenž může podstatně měnit svoje strukturní vlastnosti různými modifikačními postupy. Samotný PANI vykazuje vysokou O2/N2 selektivitu, a proto by mohl být zajímavý pro různé aplikace jako například obohacování vzduchu kyslíkem nebo naopak příprava inertní dusíkové atmosféry. Membrány z výchozího PANI jsou ale křehké a náchylné k prasklinám. PANI byl proto míchán s polybenzimidazolem (PBI), což je tepelně odolný a filmotvorný polymer. Ze směsného materiálu PANI/PBI tak bylo možné připravit tenké a stabilní polymení fólie. Tyto byly dále modifikovány několikerým způsobem: protonovány kyselinou, tepelně upraveny, přídavkem titanátových nanotrubic (TiNT). Tak byly připraveny následující materiály: 1) směsi neprotonovaný PANI/PBI, 2) směsi protonovaný PANI/PBI 3) tepelně zpracované směsi protonovaného i neprotonovaného PANI/PBI, 4) neprotonovaný PANI/PBI-TiNT membrány se smíšenou...
|
|
|
Chromatographic characterization of polyaniline-coated stationary phases
Taraba, Lukáš ; Křížek, Tomáš (vedoucí práce) ; Pacáková, Věra (oponent) ; Srbek, Jan (oponent)
(CZ) Tato dizertační práce se zabývá fyzikálně-chemickou charakterizací stacionárních fází potažených polyanilinem. V první části byly chemickou polymerizací anilinium(1+) chloridu in-situ modifikovány povrchy sorbentů na bázi čistého silikagelu a silikagelu s navázanou oktadecylovou skupinou. Jejich následná systematická charakterizace byla provedena s použitím modelu lineárních vztahů solvatačních energií v HILIC módu kapilární kapalinové chromatografie. Dále bylo k popisu vlastností modifikovaných materiálů použito několik běžných fyzikálně-chemických technik. Modifikované sorbenty byly ve formě suspenzí naplněny do kapilárních kolon. Retenční interakce probíhající mezi analytem a separačním systémem byly zhodnoceny na základě retenčních dat pro množství různých analytů. Výsledky ukázaly, že polyanilinový povlak měl významný vliv na retenci podporující interakce pro obě stacionární fáze. Předpokládaný smíšený retenční mechanismus byl prokázán pro obě stacionární fáze. Druhá část se zabývá zkoumáním separačního potenciálu stacionární fáze potažené polyanilinem v různých chromatografických módech. Pro strukturně podobné látky byly zkonstruovány křivky retenčních faktorů závislé na podílu organického modifikátoru v mobilní fázi. Získané výsledky ukázaly, že tato stacionární fáze je použitelná ve...
|
|
|
Preparation and characterization of polyaniline-coated stationary phases doped with silver
Pátereková, Viktória ; Křížek, Tomáš (vedoucí práce) ; Sobotníková, Jana (oponent)
Táto práca sa venuje príprave polyanilýnových stacionárnych fáz dopovaných striebrom s využitím pre HPLC. Boli napolymerizované polyanilínom potiahnuté stacionárne fázy s rôznym prídavkom AgNO3. Niektoré z nich boli podrobené sedimentácii Ag, v iných bolo AgNO3 pridané až po polymerizácii. Stacionárne fázy boli skúmané elektrónovým mikroskopom, atómovou absorpčnou spektroskopiou, Ramanovou spektroskopiou a infračervenou spektroskopiou s Fourierovskými transformáciami. Kolóny naplnené pripravenými stacionárnymi fázami boli porovnané s polyanilínovou kolónou bez prídavku striebra separáciou zmesi pozostávajúcej z kofeínu, teobromínu a teofilínu v troch chromatografických módoch (NP-čistý ACN, HILIC-98/2 (v/v) ACN/voda a RP-20/80 (v/v) ACN/voda) pri prietoku 5 µL/min s UV detekciou 265 nm a podobne separáciou zmesi 2'-aminoacetofenónu, 3'-aminoacetofenónu a 4'-aminoacetofenónu v rovnakých chromatografických módoch, pri prietoku 5 µL/min až na mód RP, kedy bol použitý prietok 10 µL/min na urýchlenie separácie. Polyanilínom potiahnuté kolóny dopované striebrom vykázali inú selektivitu v RP móde zmesi kofeínu, teobromínu a teofilínu oproti polyanilínom potiahnutých kolón bez prídavku striebra. Ďalej boli kolóny otestované s použitím jednoduchého chromatografického testu, ktorým boli charakterizované z...
|
|
|
Organic-inorganic polymers - synthesis and characterization of hybrid polymers and nanocomposites
Depa, Katarzyna ; Strachota, Adam (vedoucí práce) ; Matějka, Libor (oponent) ; Sedláček, Jan (oponent)
V první části této práce byly syntetizovány termo-citlivé hydrogely na bázi poly(N- isopropylakrylamid)u (PNIPAm), které byly vyztuženy nanočásticemi siliky, resp. alternativními nebo přídavnými fázemi plniva. Byly připraveny porézní hydrogely PNIPAm plněné nano-SiO2, které vykazovaly zvýšenou silovou odezvu (až 100 g) na změny teploty. Tohoto výsledku bylo dosaženo několikanásobným zvýšením tloušťky stěn pórů, cestou snížení obsahu rozpouštědla (sloužícího jako porogen) při syntéze. Obdobná optimalizace silové odezvy byla provedena také pro analogické gely vyztužené nano-TiO2, ve kterých byl ovšem účinek nanoplniva slabší. Částečná interkalace amylopektinového škrobu do divinyl-síťovaných neporézních i porézních gelů PNIPAm několikanásobně zlepšila jejich roztažnost. V případě neporézních gelů bohatých na škrob bylo dosaženo velmi rychlého a rozsáhlého jednosměrného odbotnání v reakci na zvýšenou teplotu (znovu-nabotnání po ochlazení pak bylo mnohem pomalejší), což bylo umožněno zvláštními vlastnostmi mezifázového rozhraní škrob-PNIPAm. V neporézních gelech PNIPAm/nano-SiO2/škrob byl pozorován velmi silný synergický efekt obou plniv, siliky a škrobu, což bylo důsledkem specifického systému vodíkových můstků mezi všemi třemi fázemi v gelu. Vysoce porézní kryogely PNIPAm/nano-SiO2/škrob vykazovaly...
|
|
|
The Study of the Molecular Structure of Various Forms of Conducting Polymers using FTIR and Raman Spectroscopies
Morávková, Zuzana ; Trchová, Miroslava (vedoucí práce) ; Baumruk, Vladimír (oponent) ; Matějka, Pavel (oponent)
Tato práce se zabývá studiem tenkých vrstev vodivého polymeru polyanilinu především metodami infračervené a Ramanovy spektroskopie, které vyústí ve studium oligomerů anilinu. Ty mají zásadní vliv na vznik jak vrstev polyanilinu, tak jeho nanostruktur. Dále se zabývá karbonizací polyanilinu v jeho různých formách (granulární báze polyanilinu, tenké vrstvy polyanilinové soli, mnohostěnné uhlíkové nanotrubky pokryté tenkou vrstvou polyanilinové soli i báze, polyanilinové nanotrubky/nanotyčinky připravené v přítomnosti ethanolu ve formě soli i báze). Tato dvě témata, oligomery anilinu a karbonizace produktů oxidace anilinu, jsou propojena prací týkající se karbonizace mikrokuliček připravených oxidací anilinu v alkalickém prostředí. Dalšími použitými metodami jsou optická mikroskopie, transmisní a skenovací elektronová mikroskopie, UV-Vis spektroskopie, spektroskopická elipsometrie, širokoúhlý rentgenový rozptyl a termogravimetrická analýza.
|
|
|
The Study of the Molecular Structure of Various Forms of Conducting Polymers using FTIR and Raman Spectroscopies
Morávková, Zuzana
Tato práce se zabývá studiem tenkých vrstev vodivého polymeru polyanilinu především metodami infračervené a Ramanovy spektroskopie, které vyústí ve studium oligomerů anilinu. Ty mají zásadní vliv na vznik jak vrstev polyanilinu, tak jeho nanostruktur. Dále se zabývá karbonizací polyanilinu v jeho různých formách (granulární báze polyanilinu, tenké vrstvy polyanilinové soli, mnohostěnné uhlíkové nanotrubky pokryté tenkou vrstvou polyanilinové soli i báze, polyanilinové nanotrubky/nanotyčinky připravené v přítomnosti ethanolu ve formě soli i báze). Tato dvě témata, oligomery anilinu a karbonizace produktů oxidace anilinu, jsou propojena prací týkající se karbonizace mikrokuliček připravených oxidací anilinu v alkalickém prostředí. Dalšími použitými metodami jsou optická mikroskopie, transmisní a skenovací elektronová mikroskopie, UV-Vis spektroskopie, spektroskopická elipsometrie, širokoúhlý rentgenový rozptyl a termogravimetrická analýza.
|
host ::
RSS.