|
Poetika českého nacionalismu a politika identity českých židů mezi národem, rasou a třídou (1876-1921)
Strobach, Vít ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Frankl, Michal (oponent) ; Barša, Pavel (oponent)
Předložená práce se zabývá dvěma vnitřně provázanými problémy. V první části textu jsou analyzovány proměny diskursů českého nacionalismu zvláště v obdobích politických krizí 1897 - 1899 a 1918 - 1920. Pokouším se zachytit především význam rasové analýzy - přepis nacionalistických diskursů do biologických pojmů na pozadí boje o uznání těch veřejností, jež se na konci 19. století pokoušely vstoupit do politického prostoru vymezeném jako česká národní společnost. Rasová analýza se stala jednou z diskursivních strategií tohoto boje o uznání a prostředkem vyjádření odporu k liberálnímu pojetí rovnoprávnosti a státu, který liberální řád reprezentoval (tj. Rakousko-Uhersko). Po první světové válce se funkce rasové analýzy změnila; tentokrát pomáhaly diskursy rasové války udržet integritu národního státu a představu jednotného národního zájmu. V druhé, analytičtější a obsáhlejší části textu se snažím vysvětlit, jak se na daném politickém prostoru formovala moderní politika židovské identity. Nejdříve nastiňuji podobu a vývoj politických jazyků identity integrujících liberální a rasové diskursy (čechožidé, sionisté). Poté se zaměřuji především na situaci, v níž si určitá koncepce židovské kolektivní identity osvojila diskurs třídního boje (poalezionisté, židovští komunisté). Přitom upozorním nejen na odlišnosti...
|
|
Chicana Literature: A Feminist Perspective of Gloria Anzaldua's Identity Politics
Jiroutová Kynčlová, Tereza ; Nováková, Soňa (vedoucí práce) ; Veselá, Pavla (oponent) ; Rohrleitner, Marion Christina (oponent)
Chicana Literature: A Feminist Perspective of Gloria Anzaldúa's Identity Politics Doctoral Thesis Mgr. et Mgr. Tereza Jiroutová Kynčlová 2017 ABSTRAKT Chicanská ženská literární produkce v analýzách provedených v předkládané disertační práci vyvstává jako komplexní příklad strategické a reflektované instrumentalizace literatury jakožto politického a aktivistického nástroje, jenž má nejen přispět k genderové a kulturní emancipaci chicanských žen, ale také prohlubovat aspekty uznání marginalizovaného národa, který je typizován specifičností své geografické, kulturní a sociální lokace na americko-mexické hranici, kde se kříží a interaguje množství společensky konstruovaných kategorií. Cílem disertační práce je tedy podat genderovou analýzu způsobů, jimiž chicanské spisovatelky - a primárně pak Gloria Anzaldúa - prostřednictvím literárních reprezentací své žité zkušenosti zásadně formují feministické myšlení nejen na mexicko-americkém pomezí, nýbrž i ve Spojených státech amerických a mimo ně. Práce se dále soustředí na Anzaldúino přetvoření konceptu hranice v relevantní nástroj pro studium socio-kulturního kontextu Chicanů a Chicanek a pro budování situované epistemologie, jakož i na žánrové a obsahové postupy, jimiž ve své tvorbě společně s dalšími autorkami implicitně poukazuje na rozdíly mezi chicanskou...
|
|
Poetika českého nacionalismu a politika identity českých židů mezi národem, rasou a třídou (1876-1921)
Strobach, Vít ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Frankl, Michal (oponent) ; Barša, Pavel (oponent)
Předložená práce se zabývá dvěma vnitřně provázanými problémy. V první části textu jsou analyzovány proměny diskursů českého nacionalismu zvláště v obdobích politických krizí 1897 - 1899 a 1918 - 1920. Pokouším se zachytit především význam rasové analýzy - přepis nacionalistických diskursů do biologických pojmů na pozadí boje o uznání těch veřejností, jež se na konci 19. století pokoušely vstoupit do politického prostoru vymezeném jako česká národní společnost. Rasová analýza se stala jednou z diskursivních strategií tohoto boje o uznání a prostředkem vyjádření odporu k liberálnímu pojetí rovnoprávnosti a státu, který liberální řád reprezentoval (tj. Rakousko-Uhersko). Po první světové válce se funkce rasové analýzy změnila; tentokrát pomáhaly diskursy rasové války udržet integritu národního státu a představu jednotného národního zájmu. V druhé, analytičtější a obsáhlejší části textu se snažím vysvětlit, jak se na daném politickém prostoru formovala moderní politika židovské identity. Nejdříve nastiňuji podobu a vývoj politických jazyků identity integrujících liberální a rasové diskursy (čechožidé, sionisté). Poté se zaměřuji především na situaci, v níž si určitá koncepce židovské kolektivní identity osvojila diskurs třídního boje (poalezionisté, židovští komunisté). Přitom upozorním nejen na odlišnosti...
|