|
|
Použití agenta a otázky policejní provokace
Řepíková, Kristýna ; Dvořák, Marek (vedoucí práce) ; Šelleng, Dalibor (oponent)
Použití agenta a otázky policejní provokace Abstrakt Předkládaná práce se zaměřuje na operativně pátrací prostředek použití agenta, zakotvený v § 158e zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestním řádu). Ten je hojně využíván při vyšetřování té nejzávažnější kriminality, jako je kriminalita organizovaná, drogová, či terorismus. Ideální se jeví situace, kdy agent při své činnosti vystupuje v postavení tzv. agenta kontrolora, jenž je právem aprobovaným konceptem. Skutečnosti zjištěné agentem kontrolorem zákonným způsobem je možné užít za důkazy v konkrétní trestní věci. Agent kontrolor však velmi snadno může svým jednáním vstoupit do role tzv. agenta provokatéra. Policejní provokace je ze strany Evropského soudu pro lidská práva a soudů českých označena za nepřípustnou techniku, jejímž procesním dopadem v dané trestní věci je nepoužitelnost důkazů získaných na jejím základě, a to pro jejich absolutní neúčinnost. Institutu použití agenta a s ním spojeným otázkám policejní provokace se v dané práci věnuji následovně. V první kapitole dochází k uvedení do problematiky operativně pátrací činnosti, do níž operativně pátrací prostředky, vedle podpůrných operativně pátracích prostředků, spadají. To je klíčové pro pochopení samotné podstaty institutu použití agenta. Stejně tak dochází k vymezení dvou...
|
|
|
Trestněprávní aspekty policejní provokace
Šulda, Pavel ; Tejnská, Katarína (vedoucí práce) ; Šelleng, Dalibor (oponent)
Trestněprávní aspekty policejní provokace Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá určením co možná nejpřesnějších hranic mezi možným zákonným vstupem orgánů činných v trestním řízení do skutkového děje trestného činu a nepřípustnou policejní provokací. V návaznosti na vymezení těchto hranic, jakožto hlavního cíle práce, poskytuje nejpřiléhavější definici policejní provokace, řeší možné trestněprávní důsledky policejní provokace a přináší krátkou analýzu přípustnosti dalších vybraných forem jednání, jež mohou mít za následek provokaci k trestnému činu. Za tímto účelem je práce rozčleněna do 4 kapitol. První kapitola zasazuje problematiku policejní provokace do širšího kontextu boje s organizovaným zločinem. Je upozorněno na nutnost velmi pečlivě vážit jaké nástroje a v jakém rozsahu volit k potírání organizovaného zločinu, aby jejich nasazení znamenalo únosnou míru zásahu do základních lidských práv a svobod. Druhá kapitola navazuje na první tak, že se věnuje obecnému představení nástrojů k potírání organizovaného zločinu (ale nejen toho) v podobě operativně pátracích a podpůrně operativně pátracích prostředků, při jejichž využití dochází nejčastěji k policejní provokaci. U operativně pátracího prostředku agenta a podpůrně operativně pátracího prostředku informátora jsou učiněny návrhy de lege ferenda s...
|
|
|
Operativně pátrací prostředky
Černá, Kateřina ; Tejnská, Katarína (vedoucí práce) ; Šelleng, Dalibor (oponent)
Operativně pátrací prostředky Abstrakt Předkládaná diplomová práce se zabývá tématem operativně pátracích prostředků vymezených trestním řádem, do kterého byly zařazeny s účinností od roku 2002. Hlavním cílem práce je komplexnější popis podstaty a vnitrostátní platné a účinné právní úpravy těchto prostředků, a dále zanalyzování možných problematických míst a nedostatků. V současné době zmíněný zákon v hlavě deváté nazvané postup před zahájením trestního stíhání taxativně vypočítává konkrétní druhy těchto prostředků, kterými jsou předstíraný převod, sledování osob a věcí a použití agenta. Samotná diplomová práce je rozdělena do 6 kapitol. První kapitola je věnována jak vymezení těchto prostředků, zasazení do souvislosti s operativně pátrací činností a jejich porovnání s tzv. podpůrnými operativně pátracími prostředky upravenými zákonem o Policii ČR, tak dále stručné historii jejich používání na našem území. V druhé kapitole jsou shrnuty obecné podmínky jejich použití, které se až na malé výjimky uplatní u všech operativně pátracích prostředků. Třetí, čtvrtá a pátá kapitola pak pojednává o konkrétních operativně pátracích prostředcích, a to v pořadí, v jakém jsou upraveny trestním řádem. V diplomové práci není ani opomenuta problematika prostorových odposlechů, které se řídí ustanoveními o sledování osob a...
|
|
|
Trestněprávní nástroje boje s organizovaným zločinem
Danková, Katarína ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Tlapák Navrátilová, Jana (oponent) ; Ivor, Jaroslav (oponent)
Disertační práce se podrobně zabývá problematikou organizovaného zločinu, a to jak z pohledu kriminologického, tak z pohledu trestněprávního a přistupuje k organizovanému zločinu jako k rozmanitě a vyvíjející se kategorii. Význam této problematiky je dán jednak závažnosti společenské hrozby, kterou představuje, jednak probíhajícími mezinárodními i vnitrostátními diskuzemi o potřebě zefektivnit nástroje jeho potírání. Práce v první části přibližuje povahu organizovaného zločinu, a na podkladě poznatků o moderních formách organizovaného zločinu otevírá a přehodnocuje závažné hmotněprávní otázky jeho kriminalizace a sankcionování. S organizovaným zločinem jsou neodmyslitelně spojeny nejkontroverznější instituty trestního práva procesního, jmenovitě institut spolupracujícího obviněného, informátorů, agenta a utajeného svědka, které v boji s organizovaným zločinem představují nelehkou výzvu pro základní principy trestního práva procesního. Teoretickým rozborem těchto témat a poukazem na aplikační důsledky nedokonalé stávající české právní úpravy je poukazováno na potřebu přehodnocení a změny současné právní úpravy. Práce přináší kritický a komplexní pohled na problematiku boje s organizovaným zločinem a za účelem zefektivnění boje proti němu přináší návrhy právní úpravy de lege ferenda s ambicí jejich...
|
host ::
RSS.