Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Právní povaha schengenského acquis
Solich, Robert ; Král, Richard (vedoucí práce) ; Scheu, Harald Christian (oponent)
Právní povaha schengenského acquis Mgr. Robert Solich Abstrakt Rigorózní práce se zabývá obecnými právními otázkami schengenského acquis, které představuje soubor pravidel souvisejících se zrušením kontrol na vnitřních hranicích dotčených států. Zaměřuje se zejména na vnitřní strukturu schengenského acquis, jeho právní účinky, právní formy a jejich vzájemné vztahy v průběhu jednotlivých fází vývoje schengenského acquis. Autor se podrobně věnuje procesu europeizace schengenského acquis, které vzniklo na základě tzv. schengenských dohod jako právní subsystém v oblasti mezinárodního práva a poté bylo integrováno do rámce EU na základě Amsterodamské smlouvy. Autor rozebírá otázku právních účinků acquis integrovaného do rámce EU a jeho koexistence s nově přijímaným komunitárním či unijním schengenským acquis. Při této analýze bere v potaz i změny vyplývající z Lisabonské smlouvy. Rigorózní práce se dále zabývá problematikou teritoriální působnosti schengenského acquis a judikaturou Evropského soudního dvora týkající se schengenského acquis.
Právní povaha schengenského acquis
Solich, Robert ; Král, Richard (vedoucí práce) ; Scheu, Harald Christian (oponent)
Právní povaha schengenského acquis Mgr. Robert Solich Abstrakt Rigorózní práce se zabývá obecnými právními otázkami schengenského acquis, které představuje soubor pravidel souvisejících se zrušením kontrol na vnitřních hranicích dotčených států. Zaměřuje se zejména na vnitřní strukturu schengenského acquis, jeho právní účinky, právní formy a jejich vzájemné vztahy v průběhu jednotlivých fází vývoje schengenského acquis. Autor se podrobně věnuje procesu europeizace schengenského acquis, které vzniklo na základě tzv. schengenských dohod jako právní subsystém v oblasti mezinárodního práva a poté bylo integrováno do rámce EU na základě Amsterodamské smlouvy. Autor rozebírá otázku právních účinků acquis integrovaného do rámce EU a jeho koexistence s nově přijímaným komunitárním či unijním schengenským acquis. Při této analýze bere v potaz i změny vyplývající z Lisabonské smlouvy. Rigorózní práce se dále zabývá problematikou teritoriální působnosti schengenského acquis a judikaturou Evropského soudního dvora týkající se schengenského acquis.
Schengenský informační systém a policejní spolupráce
Šelmeciová, Eliška ; Písař, Pavel (vedoucí práce) ; Petrášek, František (oponent)
Tématem mé bakalářské práce je Schengenský informační systém (SIS). Hlavním cílem je analýza funkčnosti tohoto systému, především to, zda-li jeho provoz vůbec přinesl nějaké konkrétní výsledky, nebo je to pouze jenom další administrativní zátěž pro ty, co jej musí používat. Tudíž bych se chtěla zaměřit na to, jestli je SIS efektivní a přínosný pro Českou republiku, nebo jestli existuje nějaký jiný a třeba levnější způsob řešení této problematiky. Odpověď na tyto otázky budu hledat na základě vyhodnocení výsledků fungování tohoto systému po dvou letech od jeho spuštění v České republice. Na začátku práce jen krátce zmíním historii Schengenu a pak už se budu zabývat problematikou SIS. SIS je vytvářen a využíván všemi členskými zeměmi a obsahuje údaje o osobách a věcech, které jsou důležité pro zajištění bezpečnosti a práva ve společném prostoru. Na SIS je napojeno i několik našich databází, jako je SIRENE či PATRMV, který využívá Policie České republiky při pátrání po motorových vozidlech a registračních značkách. Součástí práce by měl být i krátký dotazník, který by měl podat odpověď na otázku, jak lidé vnímají zrušení hranic, zda je to pro ně výhoda či nevýhoda a zda-li zrušením hranic podle nich nedochází k ohrožení bezpečnosti v podobě ilegální migrace.
Zpracování osobních údajů v rámci EU se zřetelem na policejní a justiční spolupráci
Jašková, Jitka ; Boháček, Martin (vedoucí práce) ; Grmelová, Nicole (oponent)
Diplomová práce se zabývá přístupem, úrovní, významem, smyslem a přínosem ochrany osobních údajů, při jejich zpracovávání v rámci policejní a justiční spolupráce v EU. Na úvod je vymezena základní problematika ochrany osobních údajů v EU a v ČR, se zaměřením na vysvětlení terminologie a aktuální problematiku, zejména oblast biometrických údajů a data retention. Zvláštní pozornost je navíc věnována kolizi práva na ochranu soukromí, a s ním souvisejícího práva na ochranu osobních údajů, a zájmu na ochraně veřejného pořádku a bezpečnosti. Dále se práce zabývá konkrétním prováděním policejní a justiční spolupráce v EU, a to prostřednictvím zvláštních subjektů, zejména Eurojustu a Europolu. Závěrečná část diplomové práce se zaměřuje jednak na konkrétní provádění ochrany osobních údajů při policejní a justiční spolupráci v EU, a jednak na význam ochrany osobních údajů při policejní a soudní spolupráci, jakožto odvozeného základního lidského práva, a úskalí, která jsou s ochranou osobních údajů při policejní a justiční spolupráci v EU spojena. Součástí závěrečné části práce je také nástin hlavních oblastí, ve kterých je možné hledat prostor pro úpravy směřující k zefektivnění policejní a justiční spolupráce v EU za současného plného respektování práva na ochranu osobních údajů.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.