|
|
Postavení policejního orgánu v přípravném řízení trestním
Jaňovka, Jan ; Musil, Jan (vedoucí práce) ; Hořák, Jaromír (oponent)
Abstrakt, klíčová slova Postavení policejního orgánu v přípravném řízení trestním Jedním z cílů předložené práce bylo zjistit, jaké je postavení policejního orgánu v českém přípravném řízení trestním. Zabýval jsem se také tím, jaký je jeho vztah k ostatním orgánům činným v trestním řízení a zejména ke státnímu zastupitelství. V úvodním historickém exkurzu jsem se stručně zabýval právní úpravou v oblasti trestního řízení v období od roku 1918 do současnosti. V další kapitole jsem popsal druhy a právní úpravu jednotlivých policejních orgánů včetně řešení sporů o příslušnost mezi nimi. Dále jsem zkoumal na struktuře úkolů, které policejní orgány plní, jaké je skutečné postavení policejního orgánu v současném trestním řízení. Zabýval jsem se jeho postupem v jednotlivých fázích přípravného řízení a jaké jsou jeho vztahy k ostatním orgánům činným v trestním řízení. Ve třetí části jsem popsal postavení a organizaci ve Spolkové republice Německo. Popsal jsem, jaké jsou úkoly policie v trestním řízení. Z toho vyplynulo, že trestní řízení v Německu je výrazně rychlejší a méně formální. Co se týče českého trestního řízení, státní zástupce disponuje dostatečnými a efektivními nástroji k výkonu dozoru nad policejním orgánem, ale často nemá dostatečnou kapacitu, aby dozor vykonával v dostatečné míře. Trestní řízení...
|
|
|
Právní a kriminalistické aspekty ohledání místa činu v trestním řízení
Kolářová, Kateřina ; Šelleng, Dalibor (vedoucí práce) ; Dvořák, Marek (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá právními a kriminalistickými aspekty ohledání místa činu v trestním řízení, jehož zakotvení se nachází v ustanovení § 113 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád). Ohledání místa činu je jedním ze základních procesních úkonů, který mnohdy přináší jediné informace o prověřované události. Současně poskytuje též klíčové důkazy vedoucí ve svém důsledku až k pravomocnému rozhodnutí ve věci. Na provádění ohledání místa činu jsou na orgány činné v trestním řízení kladeny vysoké nároky. Možné pochybení by tak mohlo vést až k neúčinnosti ohledání jako důkazu v trestním řízení, a to ať už v podobě relativní či absolutní neúčinnosti. Toto je umocněno i povahou ohledání místa činu jako neodkladného a neopakovatelného úkonu. Text práce sestává ze tří základních částí. V prvních kapitolách je obecně pojednáno o institutu ohledání místa činu, jeho základních charakteristikách a zásadách. Následuje stručné vymezení zakotvení v právním řádu a komparace ve vztahu k připravovanému znění nového trestního řádu. Obsahem dalších kapitol jsou kriminalisticko-taktické zásady uplatňované při faktickém provádění ohledání místa činu od neodkladných a bezpečnostních opatření až po hodnocení průběhu a výsledků ohledání. Na uvedené kapitoly navazuje problematika...
|
|
|
Role státního zástupce v trestním řízení
Petrů, Denisa ; Tejnská, Katarína (vedoucí práce) ; Heranová, Simona (oponent)
Diplomová práce se zabývá otázkou role státního zástupce v trestním řízení. Státní zástupce je nenahraditelným subjektem trestního řízení, v němž je pověřen zastupováním veřejného zájmu. Cílem této práce je poskytnout rozbor postavení státního zástupce v trestním řízení, přičemž těžištěm práce jsou vybrané otázky postavení státního zástupce v přípravném řízení, když třetí a čtvrtá kapitola se věnují rozboru vztahu státního zástupce a policejního orgánu, resp. využívání odklonů v praxi státních zastupitelství. První kapitola přináší historický vývoj institutu veřejné žaloby se zaměřením na vývoj na našem území. Není totiž pochyb, že současná podoba státního zastupitelství a postavení státních zástupců je historickým vývojem tohoto institutu ovlivněna a znalost historických souvislostí tak může mnohé osvětlit. V rámci druhé kapitoly je podán obecný přehled o soustavě státního zastupitelství. Kapitolu zahajuje otázka problematického zakotvení státního zastupitelství v Ústavě, následuje popis soustavy státního zastupitelství a vztahů v rámci ní. Zvláštní pozornost je věnována otázce dohledu v soustavě státního zastupitelství, včetně sporného "dohledu nad dohledem". Dále se kapitola věnuje rozboru postavení a působnosti státního zastupitelství v trestním řízení, počínaje přípravným trestním řízení,...
|
|
|
Prověřování v přípravném řízení
Čičatková, Simona ; Heranová, Simona (vedoucí práce) ; Mulák, Jiří (oponent)
Tato práce se zabývá fází prověřování, která je první fází přípravného, a tím pádem i trestního řízení. V jejím úvodu jsou krátce rozebrány základní instituty přípravného řízení, včetně fáze vyšetřovací, jejichž znalost je základem pro uvědomění si postavení a důležitosti prověřování v celkové struktuře trestního řízení. Stejně tak jsou nastíněny orgány činné v trestním řízení, jejich vymezení, organizace a určování příslušnosti v prověřování. Samotné jádro práce je rozčleněno do několika částí. Tyto části se věnují nejen samotnému rozboru fáze prověřování, nýbrž i tomu, co se děje před oficiálním začátkem trestního řízení. Nechybí tedy popis podnětů, díky kterým se orgány činné v trestním řízení o trestném činu dozvědí nebo první kroky policejního orgánu v rámci předprocesní fáze, tzv. šetření. Dále jsou rozebrána jak oprávnění státního zástupce, tak zejména oprávnění policejního orgánu, která jsou typická pro tuto fázi, a jejichž záznamy nejsou přímo použitelné jako důkaz v řízení před soudem. Na druhou stranu ovšem nejsou opomenuty výjimky, kdy je zapotřebí provedení důkazů již v rámci postupu před zahájením trestního stíhání, konkrétně výslech svědka a provedení rekognice. Závěr práce představuje zamyšlení autora nad postavením přípravného řízení v rámci celého trestného řízení v souvislosti s...
|
host ::
RSS.