|
|
Systém zdravotního pojištění SRN jako politické téma po sjednocení
Janura, Lukáš ; Mlsna, Petr (vedoucí práce) ; Rákosník, Jakub (oponent) ; Havlík, Vratislav (oponent)
Práce analyzuje systém zdravotní péče v SRN po roce 1990. Cílem práce je prozkoumat změny v postavení pojištěnce v rámci systému a současně vnitřní a vnější příčiny, které tyto změny způsobily. Role pojištěnce je poněkud jiná než v roce 1990. V každé z kapitol jsou popsány reformy a jejich dopady s ohledem na klíčové aktéry, zejména pacienty. Výzkumná část je rozdělena do čtyř kapitol, které jsou věnovány samotnému systému pojištění, následně poskytovatelům péče a poté roli informací pro pojištěnce. Nakonec je analyzován vliv procesu znovusjednocení na systém. Tato práce formuluje podmínky, za kterých je pojištěncům přidáváno či ubíráno na rozhodovacích pravomocech. Dále je rozebrána role externích faktorů (např. farmaceutického průmyslu, vývoj médií a makroekonomické ukazatele). Za zdroje posloužily materiály pojišťoven, jejich svazů, expertní doporučení a programy politických stran. Práce dochází k závěru, že role pojišťoven byla posílena, ale využívání jejich pestrosti není zdaleka tak racionální, jak se zdá, a navíc je oslabováno dalšími faktory. V širším kontextu závěry práce přispívají k debatě, zda se systém zdravotnictví vychýlil z tradičního rámce bismarckovského sociálního státu.
|
|
|
Analýza vývoje počtu a struktury pojištěnců v České republice
Andrysíková, Hana ; Procházková, Radka (vedoucí práce) ; Marcela, Marcela (oponent)
Tématem diplomové práce je analýza vývoje počtu a struktury pojištěnců v České republice. První část diplomové práce je vymezena pojmy související s danou problematikou. V druhé části diplomové práce byla provedena statistická analýza vybraných ukazatelů vývoje a struktury počtu pojištěnců v období od roku 2004 do 2014 prostřednictvím metod elementárních charakteristik časových řad, trendové funkce
a extrapolace statistických analýz. Poslední část diplomové práce vycházela ze zjištěných hodnot získaných statistickou analýzou jednotlivých ukazatelů, a poskytuje ucelený přehled o počtu pojištěnců vybraných zdravotních pojišťoven, na jehož základě
je vypracován odhad budoucího vývoje počtu pojištěnců
|
|
|
Zhodnocení specifik pojištění cizinců v systémech veřejného a komerčního zdravotního pojištění v ČR
Schořovská, Kristýna ; Kukalová, Gabriela (vedoucí práce) ; Jaroslav, Jaroslav (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na problematiku pojištění cizinců v systémech veřejného a komerčního zdravotního pojištění v České republice. Hodnotí efekty, které by plynuly ze začlenění cizinců do veřejného zdravotního pojištění, a to na základě hrubých nákladů z výročních zpráv komerčních pojišťoven a dále na základě kalkulace výnosů. Práce podává ucelený přehled o dosavadním systému zdravotnictví v České republice a dále návrh optimalizace.
První část je věnována systémy zdravotnictví, které jsou ve světě využívány. Jsou zde definovány jejich klíčové charakteristiky dále jejich výhody a nevýhody. Druhá část je věnována veřejnému a komerčnímu zdravotnímu pojištění v České republice, kde jsou oba systémy porovnávány. Ve třetí části práce jsou analyzovány podmínky, limity, výluky připojištění a cena nabízených produktů mezi jednotlivými komerčními pojišťovnami. Dále jsou vyčísleny náklady a výnosy, které souvisely se začleněním komerčně pojištěných cizinců do veřejného zdravotního pojištění. V závěrečné části je zhodnocena bilance příjmů a výdajů, která by plynula pro veřejné zdravotní pojištění včetně formulace vlastního názoru na optimalizaci systému.
|
|
|
Analýza vybraných zdravotních pojišťoven a jejich vzájemná komparace
Gdovinová, Jana ; Steininger, Michal (vedoucí práce) ; Lucie, Lucie (oponent)
Cílem diplomové práce je vytvořit analýzu vybraných zdravotních pojišťoven a jejich vzájemnou komparaci v rámci zvolených kritérií v letech 2010 - 2014. Dílčím cílem je zjistit, jakou nabídku (výhody) pojištěncům poskytují české zdravotní pojišťovny ve srovnání se slovenskými.
V teoretické části diplomové práce je použita odborná literatura věnovaná tématu zdravotního pojištění, zdravotních pojišťoven a věcí s nimi souvisejícími. První část analytické práce je zaměřena na analýzu českých zdravotních pojišťoven. V této části jsou jednotlivé zdravotní pojišťovny analyzovány z hlediska počtu pojištěnců, dostupnosti zdravotních pojišťoven, ročních nákladů na jednoho pojištěnce, počtu pojištěnců připadajících na jednoho zaměstnance zdravotní pojišťovny, průměrných vynaložených nákladů na léky na jednoho pojištěnce, průměrného příjmu z pojistného na jednoho pojištěnce a nabízené rozšířené zdravotní péče. V druhé části analytické práce jsou ze stejných hledisek analyzovány slovenské zdravotní pojišťovny. Poslední část analytické práce je zaměřena na komparativní analýzu šesti vybraných českých a slovenských zdravotních pojišťoven. Dále jsou nasimulovány 2 fiktivní rodiny, které chtějí využít příspěvky od 6 komparovaných zdravotních pojišťoven. Na základě skutečností, které jsou o rodinách uvedené, obě fiktivní rodiny zjistí, jakou finanční výši příspěvků by od jednotlivých zdravotních pojišťoven mohly získat. I přes některé zjištěné rozdíly ve zkoumaných kategoriích lze říci, že české a slovenské zdravotnictví a zdravotní pojišťovny jsou si velmi podobné i po více jak 20ti letech od rozdělení Československa.
|
|
|
Důchodové pojištění jako součást I. pilíře systému sociálního zabezpečení v ČR
POSPÍŠILOVÁ, Nicole
Cílem bakalářské práce je představit část I. pilíře systému sociálního zabezpečení v České republice (sociálního pojištění) a to důchodové pojištění. Práce je koncipována pouze jako teoretická, pro lepší vhled do problematiky v úvodu popisuje základy sociální politiky a systému sociálního zabezpečení. Hlavní stať práce popisuje historický vývoj od roku 1996 až po současnou podobu důchodového pojištění. Poslední kapitola je věnována vlastním úvahám nad budoucími možnými změnami v důchodovém pojištění. Bakalářská práce je zpracována z dostupné odborné literatury, legislativních zdrojů a internetových stránek kompetentních institucí.
|
|
|
Práva pojištěnce a práva pacienta dle právní úpravy
VLČKOVÁ, Simona
Přestože je v České republice odborná zdravotní péče na vysoké mezinárodní úrovni a lze říci, že je dostupná pro většinu obyvatelstva, rezervy můžeme spatřovat v přístupu poskytovatelů zdravotních služeb k pacientům s ohledem na jejich pacientská práva. Do roku 2011 upravoval v zásadě komplexně oblast poskytování zdravotní péče a práva pacientů zákon č. 20/1966 Sb., o péči a zdraví lidu. Postupem času se ukázalo, že velká část zákona dostatečně neupravovala potřeby konkrétního pacienta. Snaha zákonodárců uvést práva pacienta co nejvíce do souladu s principy Ústavy, Listiny základních práv a svobod a Úmluvy o lidských právech a biomedicíně dala vzniknout zákonu č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, který zákon o péči a zdraví lidu nahradil. Nové zakotvení práv pacientů poskytuje pacientovi záruku, že v případě jejich nerespektování se může dovolávat jejich naplnění, neboť teprve zákonem definovaná práva je možné účinně vymáhat. Předpokladem k tomu, aby mohl pacient svá práva uplatňovat a vymáhat, je jejich znalost. Cílem mé diplomové práce je stručně shrnout vývoj práv pacientů a jejich pramenů v mezinárodním kontextu a v České republice, blíže popsat některá práva pojištěnce a pacienta, představit oblast ochrany práv pacienta a ověřit znalost vybraných práv mezi pacienty v Jihočeském kraji. Na základě vlastního výzkumu, který probíhal v ambulantních a lůžkových zařízeních v Jihočeském kraji formou dotazníkového šetření, jsem chtěla zjistit, do jaké míry jsou pacienti o svých právech informováni a zda se o ně aktivně zajímají. Zvolila jsem dvě hypotézy. První hypotéza měla ověřit tvrzení, že pacienti ve věkové hranici nad 50 let mají více znalostí o právech pacienta než pacienti ve věkové hranici do 50 let. Z výsledků statistického zkoumání dat vyplývá, že pacienti ve věkové kategorii nad 50 mají skutečně více znalostí než pacienti z druhé věkové kategorie, tudíž hypotéza byla potvrzena. Zda jsou pacienti pasivní při získávání informací o právech pacienta, než aby aktivně vyhledávali zdroje těchto informací, měla potvrdit hypotéza č. 2. Průzkum prokázal, že pacienti jsou aktivní a mají zájem informace o právech pacienta zjišťovat, hypotéza č. 2 se nepotvrdila. Mým cílem nebylo detailně popsat všechna práva, ale přehledně zpracovat základní pacientská práva a práva pojištěnce, která mohou posloužit k větší informovanosti pacientů, k využití pracovníků ve zdravotnictví nebo pro výuku studentů ZSF JČU.
|
|
|
Porovnání výdajů na zdravotní péči u VZP a VoZP
Fialová, Margita
Fialová, M. Porovnání výdajů na zdravotní péči u VZP a VoZP. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2014 Tato bakalářská práce se zabývá analýzou výdajů na zdravotní péči a výdajů na preventivní zdravotní péči na jednoho pojištěnce u Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky a Vojenské zdravotní pojišťovny České republiky mezi lety 2005 až 2012. Teoretická část poskytuje informace o obou zdravotních pojišťovnách i jednotlivých výdajích. V praktické části jsou analyzovaná data získaná z výročních zpráv zdravotních pojišťoven. Pro každou pojišťovnu jsou sestaveny tři časové řady - počet pojištěnců, výdaje na zdravotní péči a výdaje na preventivní zdravotní péči. Na závěr jsou vytvořeny predikce vývoje počtu pojištěnců i výdajů na zdravotní péči u pojišťoven.
|
|
|
Regulační poplatky ve zdravotnictví 5 let po zavedení
ŠILLEROVÁ, Veronika
Regulační poplatky byly zavedeny zákonem č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, kterým byla novelizována řada zákonů, včetně zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Tato novela stanovila povinnost pojištěnce, popř. jeho zákonného zástupce platit regulační poplatky zdravotnickému zařízení, které mu poskytlo zdravotní péči ? lékaři, zdravotnickému zařízení či lékárně. Cílem práce bylo shrnout právní úpravu týkající se regulačních poplatků a zmapovat názory občanů na tuto problematiku a na regulační charakter poplatků. Dílčím cílem bylo zjistit, zda se názory občanů změnily v uplynulých 5 letech od jejich zavedení, jestli si na ně zvykli a pochopili jejich smysl, či zda by poplatky raději zrušili. V teoretické části práce jsou vysvětleny pojmy týkající se zdravotnictví a pojišťovnictví, podrobně jsou popsány jednotlivé regulační poplatky, jejich výše, okruhy osob, kterých se týkají. Pozornost je věnována i případům osvobození od regulačních poplatků. Teoretická část dále pojednává o ochranném limitu, který se tématu regulačních poplatků přímo dotýká, a je zde vysvětleno, které poplatky se do tohoto limitu započítávají. V další podkapitole jsou vysvětlena základní pravidla poskytování péče ve členských státech Evropské unie a na závěr teoretické části jsou popsány také jednotlivé změny a novely, kterými regulační poplatky procházely v průběhu let 2008-2013. Ke zpracování praktické části byl použit kvantitativní výzkum, provedený pomocí metody dotazování. Dotazníkové šetření na 331 respondentech z řad veřejnosti Jihočeského kraje bylo uskutečněno prostřednictvím online dotazníku a tištěných formulářů. Na základě studia odborné literatury byly stanoveny 3 následující hypotézy: Hypotéza 1: Respondenti nesouhlasí se zvýšením poplatku za pobyt v nemocnici z 60 na 100,- Kč. Hypotéza 2: Ze zavedených regulačních poplatků ovlivňuje čerpání zdravotní péče pouze poplatek za pohotovostní službu. Hypotéza 3: Pacienti souhlasí s regulačním poplatkem za recept. Z těchto hypotéz se H1 a H3 potvrdily, zatímco H2 byla na základě výsledků dotazníku vyvrácena. Ukázalo se, že poplatek 90 Kč za ošetření na pohotovosti není pro většinu osob tak vysoký, aby přímo znemožnil využití této pohotovostní služby a ovlivnil tak negativně čerpání zdravotní péče. Naopak z potvrzené hypotézy 3 vyplývá, že zrušení poplatku 30 Kč za položku na receptu a nahrazení poplatkem za recept jako celek byl správným krokem, protože pacienti jsou ochotnější zaplatit poplatek za celý recept než platit za každou položku na něm. U hypotézy 1 byl výsledek takřka jednoznačný, většina respondentů nesouhlasí se zvýšením poplatku za den pobytu v nemocnici. Výsledky výzkumu poukazují na fakt, že oproti minulým rokům se zlepšuje nejen všeobecná informovanost o systému regulačních poplatků, ale i jejich akceptace občany, a že se zvyšuje ochota je platit. Vždy se najde skupina občanů, kteří nebudou spokojeni se stávajícím nastavením regulačních poplatků a zřejmě se nepodaří zcela vyloučit, aby poplatky nikdy nezasáhly do osobního či rodinného rozpočtu. Je však důležitým úkolem českého zdravotnictví a odpovědných orgánů nastavit regulační poplatky tak, aby byl splněn jejich regulační účel a na druhé straně aby poplatky neomezily možnost některých osob, které se ocitly v sociálně či jinak obtížné situaci, čerpat zdravotní péči. Práce by mohla sloužit jako informační brožura pro širokou veřejnost, jako studijní materiál pro studenty zdravotně-sociálních oborů či jako materiál určený k porovnání s budoucími výzkumy.
|
|
| |
|
|
Zkušenosti s aplikací nového zákona o nemocenském pojištění
KŘÍŽOVÁ, Eva
Bakalářská práce se nazývá ,,Zkušenosti s aplikací zákona o nemocenském pojištění.`` V práci jsou popsány cíle a principy, pojetí a struktura nového zákona o nemocenském pojištění. Samostatná část je věnována dávkám nemocenského pojištění, povinnostem zaměstnavatelů, pojištěnců a správ sociálního zabezpečení. Pro srovnání je v práci uveden systém nemocenského pojištění do nabytí účinnosti nové platné právní úpravy nemocenského pojištění, tedy do 31.12.2008. Cílem práce bylo popsat zkušenosti s aplikací nového zákona o nemocenském pojištění, jeho klady a zápory z pohledu pojištěnce, zaměstnavatele a zaměstnanců správy sociálního zabezpečení. Chtěla jsem zjistit, zda bylo docíleno snížení výdajů na dávky nemocenského pojištění a zda pojištěnci jsou více motivováni ke snižování pracovní neschopnosti. Pro zjištění dané problematiky byl zvolen kvalitativní výzkum, metoda dotazování, technika polostandardizovaného rozhovoru a metoda analýzy dokumentů, technika sekundární analýzy dat. Rozhovory byly vedeny se 12 respondenty z řad pojištěnců, zaměstnavatelů a zaměstnanců správy sociálního zabezpečení. Z výzkumu vyplynulo, že s účinností nového zákona o nemocenském pojištění došlo ke snížení výdajů na dávky nemocenského pojištění a k motivaci pojištěnců ke snižování dočasné pracovní neschopnosti. Převážná část respondentů je přesvědčená o zvýšené administrativní zátěži nového systému. V rámci provedeného výzkumu byly získány názory pojištěnců, zaměstnavatelů a zaměstnanců správy sociálního zabezpečení, které mohou posloužit jako námět k případné diskusi o změně zákona o nemocenském pojištění.
|
host ::
RSS.