|
| |
|
|
Možnosti osamostatňování a reintegrace klientů dlouhodobého azylového ubytování pro osoby bez přístřeší - se zaměřením na hlavní město Prahu
Brabencová, Eva ; Kodymová, Pavla (vedoucí práce) ; Davidová, Ivana (oponent)
Diplomová práce Možnosti osamostatňování a reintegrace klientů dlouhodobého azylového ubytování pro osoby bez přístřeší - se zaměřením na hlavní město Prahu se zabývá problematikou bariér v reintegraci lidí bez domova. Jedná se především o nedostupnost návazného přiměřeného nájemního bydlení a neexistenci systému sociálního bydlení v ČR. Následkem je dlouhodobé setrvání klientů v azylových domech a ubytovnách bez možnosti plnohodnotného návratu do běžné společnosti. Tento problém neřeší příliš ani sociální dávky určené na bydlení, které se často nedostanou k potřebným nebo jsou zneužívány majiteli ubytovacích zařízení. Navíc je tento způsob velmi finančně nákladný a do budoucna neperspektivní. Řešením by mohlo být vytvoření systému sociálního bydlení, které bude zahrnovat několik stupňů bydlení, které na sebe navazují. Vrcholem by mělo být dostupné běžné nájemní bydlení. Jeho nedílnou součástí musí být prevence ztráty bydlení s doprovodnými sociálními službami podle potřeb jednotlivých klientů. Tato práce seznamuje čtenáře s několika málo projekty, které se blíží systému sociálního bydlení. Nedílnou součástí takových projektů je spolupráce s místní samosprávou. Podstatný je však zájem představitelů obcí o problematiku bezdomovectví, aby takové projekty podpořili a podíleli se na nich. Proto...
|
|
| |
|
| |
|
|
Trh bydlení a riziko bezdomovství v České republice
Mikeszová, Martina ; Vlček, Josef (vedoucí práce) ; Havlík, Radomír (oponent) ; Matoušek, Oldřich (oponent)
Martina Mikeszová : DISERTAČNÍ PRÁCE - TRH BYDLENÍ A RIZIKO BEZDOMOVSTVÍ V ČESKÉ REPUBLICE. ABSTRAKT Disertační práce se zabývá tématem ztráty dlouhodobého bydlení a problematikou nedostupnosti bydlení v České republice. V první části se disertace věnuje identifikaci typů domácností potenciálně ohrožených finanční nedostupností bydlení od roku 2000 v krajích ČR a vývoji samotných regionálních rozdílů v zastoupení ohrožených domácností mezi kraji ČR. Vzhledem k ukončení procesu deregulace nájemného v posledních letech analýza (ne)dostupnosti tržního nájemního bydlení poskytuje možnost odhalení sociálních dopadů tohoto procesu. Z důvodu neexistence použitelných agregátních dat o příjmech a výdajích různých typů domácností v jednotlivých regionech ČR je využito alternativních zdrojů dat a simulační metodiky měření finanční dostupnosti bydlení kombinující regionální mzdovou statistiku a data o výši tržního nájemného. Výsledky ukazují, že se snižuje míra ohrožení potenciální nedostupností tržního nájemního bydlení obecně i regionální diference v míře ohrožení. Za tímto vývojem je nejen pozastavení růstu tržních nájmů vůči růstu příjmů domácností, ale také fakt, že s přibližováním se regulovaného a tržního nájmu příspěvek na bydlení mnohem více řeší problém finanční dostupnosti nájemního bydlení na volném trhu,...
|
|
|
Možnosti osamostatňování a reintegrace klientů dlouhodobého azylového ubytování pro osoby bez přístřeší - se zaměřením na hlavní město Prahu
Brabencová, Eva ; Kodymová, Pavla (vedoucí práce) ; Davidová, Ivana (oponent)
Diplomová práce Možnosti osamostatňování a reintegrace klientů dlouhodobého azylového ubytování pro osoby bez přístřeší - se zaměřením na hlavní město Prahu se zabývá problematikou bariér v reintegraci lidí bez domova. Jedná se především o nedostupnost návazného přiměřeného nájemního bydlení a neexistenci systému sociálního bydlení v ČR. Následkem je dlouhodobé setrvání klientů v azylových domech a ubytovnách bez možnosti plnohodnotného návratu do běžné společnosti. Tento problém neřeší příliš ani sociální dávky určené na bydlení, které se často nedostanou k potřebným nebo jsou zneužívány majiteli ubytovacích zařízení. Navíc je tento způsob velmi finančně nákladný a do budoucna neperspektivní. Řešením by mohlo být vytvoření systému sociálního bydlení, které bude zahrnovat několik stupňů bydlení, které na sebe navazují. Vrcholem by mělo být dostupné běžné nájemní bydlení. Jeho nedílnou součástí musí být prevence ztráty bydlení s doprovodnými sociálními službami podle potřeb jednotlivých klientů. Tato práce seznamuje čtenáře s několika málo projekty, které se blíží systému sociálního bydlení. Nedílnou součástí takových projektů je spolupráce s místní samosprávou. Podstatný je však zájem představitelů obcí o problematiku bezdomovectví, aby takové projekty podpořili a podíleli se na nich. Proto...
|
|
| |
|
|
Komunitní péče v psychiatrii
BÍNOVÁ, Romana
Abstrakt Diplomová práce se zabývá problematikou komunitní péče v psychiatrii a snaží se zachytit, jaký význam při jejím poskytování má sestra. Komunitní psychiatrická péče je velmi širokou oblastí intermediální pomoci pacientovy, která se dotýká v podstatě jakékoliv oblasti jeho života. Přestože v České republice nedosáhla patřičného rozvoje, její přínos pro nemocné je již nyní důležitý a na její význam neustále roste. V teoretické části, po krátkém uvedení do problematiky komunitní péče je rozebrána její historie, principy, ale také její propojení s ošetřovatelskou péčí. Následně je věnována pozornost jednotlivým oblastem komunitní péče, které mají význam pro duševně nemocné a je popsána úloha sestry v této oblasti. Následuje zmínka o přístupu k duševně nemocným, problematice stigmatizace a organizace psychiatrické péče. V neposlední řadě jsou v teoretické části práce rozebrány psychiatrická onemocnění, která se mohou v komunitní péči vyskytnout a je uvedeno, jakým způsobem může být komunitní péče u těchto onemocnění přínosem.V praktické části bylo cílem zjistit, jaké je povědomí psychiatrických sester o komunitní péči a jaký význam přikládají komunitní péči v psychiatrii. Snahou bylo i zmapovat oblasti komunitní péče, ve kterých mohou pracovat sestry. V rámci kvantitativního šetření byly statisticky zpracovány odpovědi sester na zkoumané hypotézy. Hypotézy zjišťovaly, zda sestry s délkou praxe delší než deset let se častěji domnívají, že psychiatrické péče je pro pacienty přínosnější než hospitalizace. Dále, zda mají sestry s vyšším než středoškolským vzděláním lepší povědomí o poskytování komunitních služeb. Hypotézy také zjišťovaly, zda sestry považují za nejčastější formu komunitní péče v České republice služby zaměřené na podporu bydlení a jestli si sestry starší třiceti let více uvědomují důležitost postavení sester v komunitní péči. Žádnou z těchto hypotéz se nepodařilo prokázat. Hypotéza, která předpokládala, že sestry shánějí informace o komunitní péči více z internetu a literatury, než ze seminářů se potvrdila. Šetření se zúčastnily psychiatrické sestry pracující v psychiatrických léčebnách v Jihomoravském kraji a kraji Vysočina. Součástí praktické části je i analýza komunitních služeb v daných krajích. V obou krajích bylo dohromady zmapováno 13 občanských sdružení a komunitních center.
|
host ::
RSS.