|
|
Mechanismy ovlivňující zpětnovazebné interakce mezi rostlinou a půdou u invazních druhů
Drtinová, Lucie ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Rumlerová, Zuzana (oponent)
Invazní rostliny způsobují celosvětově značné ekologické a hospodářské škody. Aby bylo možné jejich působení zamezit, je třeba porozumět mechanismům rostlinné invaze. Jedním z vysvětlení úspěšnosti invazních rostlin je jejich efektivní využívání zpětnovazebných interakcí mezi rostlinou a půdou. Zpětná vazba s půdou do velké míry ovlivňuje prospívání rostliny. Zatímco u většiny rostlin bývá vnitrodruhová zpětná vazba s půdou spíše negativní, u invazních rostlin je pozorována zpětná vazba méně negativní či dokonce pozitivní. To může být dáno tím, že invazní rostliny vykazují schopnost měnit složení půdy a přizpůsobovat ji ku svému prospěchu. Tato práce se zabývá jednotlivými složkami zpětné vazby mezi rostlinou a půdou, abiotickými i biotickými faktory ovlivňujícími tento proces, a shrnuje jejich význam pro rostlinné invaze. Předmětem navazující diplomové práce bude výzkum významu dílčích biotických a abiotických složek ve zpětné vazbě a zjišťování jejich role v rostlinné invazi. Klíčová slova: rostlinné invaze, zpětná vazba mezi rostlinou a půdou, mutualismus, biotické faktory, abiotické faktory
|
|
|
Bolševník velkolepý - negativní dopady a možnosti likvidace invaze
Uhlíková, Martina ; Müllerová, Jana (vedoucí práce) ; Pergl, Jan (oponent)
Invazní procesy jsou v mnoha případech negativním aspektem dnešního globalizovaného světa. K šíření nepůvodních druhů dochází denně vlivem antropogenních nebo přirozených procesů. Nejlépe popsanou skupinou invazních organismů jsou rostlinné druhy. Emblematickým druhem rostlinných invazí v České republice je bolševník velkolepý, latinsky Heracleum mantegazzinaum, jenž je jedním z nejlépe zdokumentovaných nepůvodních druhů u nás. Díky svým vlastnostem se bolševník dokáže rychle šířit prostředím a vytvářet hustá stanoviště, čímž může negativně ovlivňovat okolí a způsobovat jak ekologické, tak i ekonomické škody. Na rozdíl od jiných invazních rostlin, které se na našem území vyskytují, má však bolševník velkolepý negativní vliv i na lidské zdraví. Z tohoto důvodu byl subjektem zájmu mnoha vědeckých projektů, např. Giant Alien, které se snažily porozumět jeho invazní úspěšnosti. V předkládané práci jsem se pokusila shrnout, které vlastnosti bolševníku umožňují úspěšně pronikat novým prostředím, a upozornit na jeho negativní působení, jelikož to se dotýká i lidské činnosti. Z důvodu dlouhé historie výskytu tohoto druhu na našem území jsou v práci uvedeny informace popisující, co za jeho úspěchem stojí a jaké jsou možnosti pro omezení jeho výskytu. Majoritní část práce je tak věnována metodám, které jsou...
|
|
|
Vliv rostlinných invazí na arbuskulární mykorhizní symbiózu.
Cihlářová, Lucie ; Kohout, Petr (vedoucí práce) ; Štajerová, Kateřina (oponent)
Už staletí lidé cestují a s nimi cestují zvířata i rostliny. Tento přenos organizmů může být vědomý nebo nahodilý. V obou případech vstupují zavlečené druhy do nových interakcí s místními organismy, což může vést až ke změně fungování celých ekosystémů. Arbuskulární mykorhizní symbióza je jedním z nejvýznamnějších a nejrozšířenějších symbiotických vztahů vyšších rostlin a půdních hub. Tvoří jí přibližně 80% terestrických rostlinných čeledí, pro které je symbióza s houbami významným zdrojem živin. Zavlečení invazních rostlin do nepůvodních biotopů může výrazně ovlivňovat křehkou rovnováhu mezi symbionty a měnit i druhové složení biotopů. V práci se zabývám arbuskulární mykorhizní symbiózou, charakteristikou rostlinných invazí a jejich vlivem na AM houby v invadovaných lokalitách.
|
|
|
Vliv zpětné vazby mezi rostlinou a půdou na invazivnost rostlin
Knobová, Pavlína ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Štajerová, Kateřina (oponent)
Invazní rostliny jsou dnes v popředí biologického výzkumu. Invazní druhy rostlin ohrožují společenstva, ekosystémy i člověka mnoha různými způsoby. Proto je snaha zjistit, jaké vlastnosti umožňují těmto druhům stát se invazními. V rámci této práce shrnuji možné příčiny a důsledky rostlinných invazí se zaměřením na jeden možný mechanismus invazivnosti rostlin - zpětnou vazbu mezi rostlinou a půdou. Tato zpětná vazba může podpořit, ale také potlačit další růst rostliny. Většina druhů rostlin má s půdou negativní zpětnou vazbu, ovšem některé invazní rostliny vykazují zpětnou vazbu pozitivní. A právě to by mohlo být příčinou jejich invazivnosti. Práce shrnuje poznatky o zpětné vazbě, metodách jejího studia a hlavně o významu zpětné vazby pro invazivnost rostlin.
|
|
|
Netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora DC.) jako invazní neofyt střední Evropy
Florianová, Anna ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Čuda, Jan (oponent)
Rostlinné invaze jsou jedním z hlavních ohrožení globální biodiverzity. Protože je ale invazních rostlin hodně a jejich likvidace je finančně velmi náročná, nemůžeme bojovat proti všem invazním rostlinám. Abychom se mohli správně rozhodnout, se kterými druhy bojovat a se kterými už ne, musíme mít o daných druzích dostatek relevantních znalostí. V této práci se zabývám jednou z nejrozšířenějších invazních rostlin ve střední Evropě, netýkavkou malokvětou (Impatiens parviflora DC.) Shrnuji informace o původu, historii invaze a současném rozšíření druhu, o jeho morfologii, autekologii, vlivu na původní vegetaci a o faktorech ovlivňujících jeho šíření. U posledních dvou zmiňovaných bodů upozorňuji na metodologické nedostatky dosud provedených studií znemožňující nám zjistit, co je příčina a co následek výskytu netýkavky, tedy co je faktor ovlivňující šíření netýkavky a co vliv netýkavky na původní vegetaci. Navrhuji experimenty, které by tyto otázky dokázaly zodpovědět.
|
|
|
Interactions between plants and soil biota and effect of energetic crops on these interactions
Heděnec, Petr ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Pergl, Jan (oponent) ; Mortimer, Simon (oponent)
Moje disertační práce je zaměřena na studium interakcí nadzemní vegetace a půdní bioty a vlivem pěstování energetických plodin na tyto interakce. Kapitola 1. je věnována obecnému úvodu do interakcí rostlin a půdní bioty z pohledu vztahů mezi půdními organismy a nadzemní biomasy i kořenového systému. Kapitola 2. je zaměřena především na potravní interakce chvostoskoka Folsomia candida a různých druhů půdních mikroskopických hub (Penicillium chrysogenum, Penicillium expansum, Absidia glauca, a Cladosporium herbarum), které byly pěstovány samostatně nebo na různém typu opadu (dub, olše a vrba). Na základě laboratorních experimentů bylo zjištěno, že signifikantní roli z hlediska potravní preference i působení na populační velikost a vývoj půdní fauny hraje spíše druh a kvalita opadu, než jednotlivé kmeny půdních hub. V kapitole 3. byla studována dlouhodobá produkce hybridního šťovíku a její efekt na složení půdní meso a makrofauny, basální půdní respiraci, mikrobiální biomasu a druhové složení kultivovatelných půdních mikroskopických hub ve srovnání s řepkou olejkou a kulturními loukami. Bylo zjištěno, že dlouhodobá produkce hybridního šťovíku ovlivňuje složení půdní fauny, zatímco mikrobiální aktivita půdy byla více ovlivněna dalšími faktory, především orbou. V kapitole 4. byl studován efekt...
|
|
|
Kolonizace habitatů neofytem Impatiens glandulifera a odhad faktorů limitujících jeho rozšíření
Marková, Zuzana ; Hejda, Martin (vedoucí práce) ; Malíková, Lenka (oponent)
Invazní fáze šíření neofytu Impatiens glandulifera ve střední Evropě začala přibližně před osmdesáti lety. První záznamy velkých porostů tohoto druhu pochází z lemové vegetace na březích řek. V současné době je spektrum obsazených stanovišť mnohem širší a míra dominance neofytu na nich se různí. Práce se věnuje dominanci a fertilitě tohoto neofytu v různých typech invadované vegetace a škále stanovišť výskytu v různých částech invadovaného areálu v Evropě (tj. v České republice a ve Švýcarsku). Získané výsledky naznačují, že výška a pokryvnost (proměnné zastupující biomasu a schopnost neofytu I. glandulifera dominovat v invadované vegetaci), souvisí s (i) charakterem a složením vegetace a (ii) negativně korelují s mírou ovlivnění stanoviště člověkem (stupeň hemerobie). Na málo hemerobních stanovištích (iii) má na výšku a pokryvnost naopak pozitivní vliv množství dusíku. Fertilita I. glandulifera se nezdá být ovlivněna typem vegetace, ale je pozitivně ovlivněna výškou I. glandulifera a negativně její pokryvností. Invadovaná vegetace zahrnuje typická lemová ruderální stanoviště a břehy toků, ale i paseky, vlhké louky, suťové a bukové lesy nebo plevelovou vegetaci.
|
|
|
Stanovištní nároky a kompetice mezi původním a invazními druhy Impatiens
Čuda, Jan ; Skálová, Hana (vedoucí práce) ; Prach, Karel (oponent)
V České republice se běžně vyskytují tři druhy rodu Impatiens (netýkavka), z nichž jeden je původní - I. noli-tangere a dva jsou invazní - I. parviflora a I. glandulifera. Protože všechny druhy se vyskytují na relativně podobných stanovištích, je otázka, zda invazní druhy nemohou mít negativní vliv na původní druh, případně dokonce nemůže být původní druh kompetičně vyloučen. Cílem práce bylo: (i) porovnat stanovištní nároky druhů Impatiens, (ii) zjistit, zda je možná jejich koexistence a (iii) posoudit vliv invazních druhů na druh původní. Byly vytyčeny dva soubory trvalých ploch, které se nacházely dohromady na pěti lokalitách. První soubor obsahoval 84 trvalých ploch, celkem 7 typů kombinací výskytu druhů Impatiens a byl určen ke studiu stanovištních nároků. Stanovištní nároky jsem hodnotil podle proměnných prostředí naměřených přímo v terénu (vlhkost, zástin, sklon svahu, pokryvnost volné půdy) a nepřímo pomocí Ellenbergových indikačních hodnot doprovodných druhů Impatiens: (vlhkost, světlo, půdní reakce, živiny). Druhý soubor obsahoval 45 ploch, na ploše byla sledována vždy dvojice druhů původního a invazního. Jeden z druhů byl odstraněn a byla sledována reakce druhu ponechaného. Hodnotil jsem reakci počtu, pokryvnosti a výšky druhu po odstranění kompetitora. Nejdůležitejšími faktory prostředí...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.