|
|
Vliv herbivorie hmyzu na kompetici rostlin
Opltová, Radka ; Kuťáková, Eliška (vedoucí práce) ; Florianová, Anna (oponent)
Rostlinná společenstva jsou ovlivňována mnoha faktory, jako jsou vlastnosti půdy, vlhkost, teplota, dostupnost zdrojů nebo kompetice a herbivorie. V této práci si kladu za cíl shrnout dosavadní poznatky o hmyzích herbivorech a jejich vlivu na kompetici rostlin v kontextu rostlinných společenstev, především v bezlesí. Výsledek kompetice mezi rostlinami závisí na mnoha faktorech, jako je například konkurenceschopnost sledované rostliny a jejích sousedů, trade-off mezi rychlým růstem a produkcí obranných látek, dostupnost zdrojů a další. Herbivorie hmyzu může tento výsledek významně ovlivnit, přičemž efekt herbivora pak závisí na jeho abundanci či konkrétních vlastnostech (jako jsou potravní preference nebo obývaný habitat). Herbivorie sice často redukuje celkovou biomasu, ale v kontextu společenstva může přítomnost herbivora plnit stabilizační funkci prostřednictvím potlačování kompetičně silných druhů, a udržovat tak vyšší diversitu rostlinného společenstva. Odpověď rostlin na herbivorii se může vyvíjet poměrně dlouho, proto je důležité ve společenstvu sledovat dlouhodobý efekt. Na tuto práci navážu diplomovou prací spolu s praktickým výzkumem. Budu se zabývat problematikou vlivu podzemní herbivorie na společenstvo krkonošské louky. Jako herbivora jsem zvolila listokaze zahradního (Phyllopertha...
|
|
|
Vztah diverzity rostlin a diverzity biotopů v CHKO Křivoklátsko
Nováková, Zuzana ; Chuman, Tomáš (vedoucí práce) ; Romportl, Dušan (oponent)
Termín biodiverzita vyjadřuje biologickou rozmanitost na různých úrovních - od diverzity genetické, přes druhovou až po diverzitu ekosystémovou. Rozložení diverzity rostlin na Zemi není rovnoměrné a je ovlivňováno různými faktory. Ve své práci kladu důraz na fyzicko- geografické faktory, mezi které lze zařadit klima, půdu a reliéf. Dále zhodnocuji vliv heterogenity prostředí, ekologických fenoménů, biotických faktorů a disturbancí. Poté se věnuji gradientům biodiverzity, mezi které řadím nadmořskou výšku, zeměpisnou šířku a rozlohu a odlehlost biotopů. Pozornost také věnuji vztahu diverzity rostlin a diverzity biotopů, neboť tento vztah ověřuji ve druhé části práce. Jako modelové území bylo vybráno CHKO Křivoklátsko pro svoji specifičnost, zajímavost a vysokou druhovou i stanovištní rozmanitost. Mým cílem je zjistit míru těsnosti vztahu mezi druhovou a biotopovou diverzitou ve vybraném území. Klíčová slova: diverzita rostlin, diverzita biotopů, Křivoklátsko
|
|
|
Historické a současné antropogenní gradienty v krajině
Staněk, Ondřej ; Vojta, Jaroslav (vedoucí práce) ; Klinerová, Tereza (oponent)
Bakalářská práce se zabývá zjištěním a klasifikací hlavních antropogenních vlivů působících na různé ekosystémy. U jejich jednotlivých typů jako živinové vstupy, terénní úpravy, disturbance, odstranění biomasy či fragmentace je provedeno zhodnocení intenzity a směru, kterým je krajina přetvářena. Do úvahy jsou vzaty také faktory krajiny, které mohou tvořit rozdílnou odolnost ekosystému např. různou strukturou a pH půdy či specifickým mikroklimatem. Zdá se, že intenzita antropogenního působení se značně liší v závislosti na podstatě konkrétního vlivu a že lze jen stěží vytvořit nějaké lineární zhodnocení těchto vlivů. Z tohoto pohledu je v práci také diskutován německý koncept hemerobie jakožto stupnice lidského ovlivnění. Historické a současné antropogenní gradienty v krajině - Abstrakt (CZ) Ondřej Staněk, 2010
|
|
|
Příčiny diverzity kapské květenné oblasti
Havlíčková, Eliška ; Chumová, Zuzana (vedoucí práce) ; Záveská, Eliška (oponent)
Kapská květenná oblast (Capensis) je nejmenší fytogeografickou říší na světě s rozlohou okolo kmš (popř. 190 000 kmš po zahrnutí sukulentního karoo). Díky subtropickému podnebí ovlivňovanému studeným Benguelským proudem a izolované poloze za hřebeny Kapských hor se však vyznačuje mimořádně rozmanitou flórou. Vyskytuje se zde asi 11 000 druhů rostlin, z toho je 79 endemických. Kapsko sdílí mnohé vlastnosti s ostatními mediteránními oblastmi, ale v mnohém je to jedinečné prostředí V této bakalářské práci je kapská květena zasazena do světového kontextu a porovnána s ostatními mediteránními oblastmi. Je zde popsán její geologický vývoj, floristické a vegetační složení. Práce obsahuje také souhrnné informace o možných příčinách vysoké rostlinné diverzi Klíčová slova diverzita rostlin, Jihoafrická republika, Kapsko, mediteránní oblast, polyploidi
|
|
|
Vztah diverzity rostlin a diverzity biotopů v CHKO Křivoklátsko
Nováková, Zuzana ; Chuman, Tomáš (vedoucí práce) ; Romportl, Dušan (oponent)
Termín biodiverzita vyjadřuje biologickou rozmanitost na různých úrovních - od diverzity genetické, přes druhovou až po diverzitu ekosystémovou. Rozložení diverzity rostlin na Zemi není rovnoměrné a je ovlivňováno různými faktory. Ve své práci kladu důraz na fyzicko- geografické faktory, mezi které lze zařadit klima, půdu a reliéf. Dále zhodnocuji vliv heterogenity prostředí, ekologických fenoménů, biotických faktorů a disturbancí. Poté se věnuji gradientům biodiverzity, mezi které řadím nadmořskou výšku, zeměpisnou šířku a rozlohu a odlehlost biotopů. Pozornost také věnuji vztahu diverzity rostlin a diverzity biotopů, neboť tento vztah ověřuji ve druhé části práce. Jako modelové území bylo vybráno CHKO Křivoklátsko pro svoji specifičnost, zajímavost a vysokou druhovou i stanovištní rozmanitost. Mým cílem je zjistit míru těsnosti vztahu mezi druhovou a biotopovou diverzitou ve vybraném území. Klíčová slova: diverzita rostlin, diverzita biotopů, Křivoklátsko
|
|
|
Vliv reliéfu a geologického substrátu a na funkční diverzitu rostlin v CHKO Křivoklátsko
Radoměřský, Tomáš ; Chuman, Tomáš (vedoucí práce) ; Romportl, Dušan (oponent)
Během geologického vývoje docházelo k neustálým přeměnám přírodního prostředí. Tyto změny se projevují i dnes a bude k nim rovněž docházet v budoucnosti. Současná podoba přírody je výsledkem protichůdného působení endogenních a exogenních pochodů. V čím dál větší míře je však přírodní prostředí narušeno a přetvářeno činností člověka. Výsledná podoba krajiny pak má určující vliv na rozmístění vegetace. Ve své práci se zabývám vlivem nadmořské výšky a členitosti reliéfu na rozmístění funkčních typů rostlin. Nejprve stručně shrnuji paleogeografický vývoj Křivoklátska s přesahem do blízkého okolí od období svrchního proterozoika až do současnosti. Dále popisuji jednotlivé fyzickogeografické faktory prostředí a jejich vliv na rozmístění a diverzitu rostlin. Patří mezi ně geologický podklad, půdy, reliéf, klima a disturbance. Následně stručně charakterizuji geologické podloží, geomorfologii, půdy, hydrologii a vegetaci CHKO Křivoklátsko. Poté popisuji způsoby vyjádření diverzity rostlin s důrazem na rozmanitost funkčních typů. Moje bádání spočívá v analýze funkční rozmanitosti rostlin a zhodnocení zastoupení jednotlivých funkčních typů v závislosti na reliéfu. Výsledky práce naznačují, že se největší rozmanitost funkčních forem rostlin v CHKO Křivoklátsko soustředí do oblastí s členitým reliéfem a nízkou...
|
|
|
Historické a současné antropogenní gradienty v krajině
Staněk, Ondřej ; Klinerová, Tereza (oponent) ; Vojta, Jaroslav (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá zjištěním a klasifikací hlavních antropogenních vlivů působících na různé ekosystémy. U jejich jednotlivých typů jako živinové vstupy, terénní úpravy, disturbance, odstranění biomasy či fragmentace je provedeno zhodnocení intenzity a směru, kterým je krajina přetvářena. Do úvahy jsou vzaty také faktory krajiny, které mohou tvořit rozdílnou odolnost ekosystému např. různou strukturou a pH půdy či specifickým mikroklimatem. Zdá se, že intenzita antropogenního působení se značně liší v závislosti na podstatě konkrétního vlivu a že lze jen stěží vytvořit nějaké lineární zhodnocení těchto vlivů. Z tohoto pohledu je v práci také diskutován německý koncept hemerobie jakožto stupnice lidského ovlivnění. Historické a současné antropogenní gradienty v krajině - Abstrakt (CZ) Ondřej Staněk, 2010
|
|
|
Comparison of forestry reclamation and spontaneous succession from plant diversity, production, and economic perspectives
Cudlín, Ondřej ; Faigl, T. ; Plch, Radek ; Cudlín, Pavel
The aim of our study was to determine whether the values of plant community diversity, the volume of wood, and the partial economic efficiency of plots left to spontaneous succession have yet reached similar values as those recorded on forestry reclaimed plots. Six forestry reclaimed plots and six plots with spontaneous succession were established at the Great Podkrušnohorská spoil heap and selected tree biometric characteristics were measured. Plots’ economic efficiency was calculated as the difference between the costs to level the spoil heap as well as establish and manage the forest reclamation and the theoretical profit from wood. The numbers of tree species, numbers of individuals, wood volume, and Simpson diversity index values did not differ significantly between plots with spontaneous succession and reclaimed plots. The economic efficiencies of both types of plots were too burdened with high initial investments for levelling, which can theoretically be returned within 300 years for reclamation plots and 180 years for succession plots. According to our results and those of some other authors, values for diversity and wood production are similar or higher on plots resulting from spontaneous succession in comparison to values on reclaimed plots. For this reason, both types of management should be used to establish a new suitable mosaic of ecosystems in the post-mining landscape.
|
|
|
Metodický postup pro hodnocení vlivu pastvy skotu na půdní vlastnosti, množství a jakost vody a biodiverzitu v krajině
Fučík, P. ; Zemek, František ; Hakrová, P. ; Svobodová, M. ; Zajíček, A. ; Šlachta, M. ; Pikl, Miroslav ; Duffková, R. ; Mrkvička, J. ; Bystřický, V. ; Procházka, J. ; Skalický, M. ; Holubík, O. ; Moravcová, J. ; Novotný, Jan ; Skalická, J. ; Peterková, J. ; Musil, M. ; Šantrůček, J. ; Matoušková, V. ; Brom, J. ; Hanuš, Jan ; Novotná, K. ; Huislová, P.
Publikace předkládá metodické postupy pro přímou i nepřímou kvantifikaci vlivu pastvy skotu na půdu, vodu a biodiverzitu v různých geomorfologických zónách pastevních areálů. Tyto postupy jsou formulovány na základě poznatků a zkušeností dosažených řešitelským týmem v rámci experimentálního, multioborového projektu, jakož i ve vazbě na dostupné znalosti z domácí i zahraniční literatury. Jsou navrženy a popsány zásady pro monitoring, zpracování a hodnocení sledovaných parametrů půdy, vody, vegetace a bezobratlých a dále jsou doporučeny související vhodné podklady a přístupy z hlediska interpretace leteckých / družicových snímků pro vyhodnocování některých parametrů pastevních areálů. Metodika je určena pro pracovníky odborných útvarů státních orgánů MZe a MŽP z hlediska přípravy efektivních podkladů / principů pro rozhodovací procesy, související s problematikou dotačních titulů, vázaných na pastevní hospodaření. Další využití poskytuje metodika pro odborné subjekty, zabývající se hodnocením pastevních areálů z pohledu analýz vazeb pastvy na složky životního prostředí (experti, výzkumní pracovníci, univerzity). Inovativnost předkládané multidisciplinární metodiky spočívá v tom, že popsané přístupy umožňují kvantifikaci vlivu pastvy skotu jednak na jednotlivé parametry pastevních areálů – půdy, kvantitativních i kvalitativních ukazatelů vody, vegetace a bezobratlých a dále jejich vzájemných vazeb a případných příčinných faktorů a to jak metodami přímými (monitoringem či odběry a hodnocením vzorků) tak v některých případech přístupy nepřímými – pomocí nástrojů a metod Dálkového průzkumu Země.
|
host ::
RSS.