Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Floristické asociace miocenních rašelinišť na základě studia fuzitových klastů
Fischlová, Kateřina ; Sakala, Jakub (vedoucí práce) ; Gryc, Vladimír (oponent)
Diplomová práce se zabývá systematickou studií mikroskopických vzorků fuzitů odebíraných ze střední lávky hlavní hnědouhelné sloje lomu Bílina a jejich následným tafonomickým zhodnocením. Úvodní část je zaměřena na všeobecnou charakteristiku mostecké pánve jako takové, její geologickou pozici, sedimentární výplň s ohledem na stavbu hlavní hnědouhelné sloje. Následující část je věnována detailnějšímu popisu dřevěného uhlí ("fuzitu"), které vzniká při požárech v pravěkých lesních a močálových porostech. Poslední a zároveň nejdůležitější částí této diplomové práce je samotné systematické určení mnou odebraných vzorků a jejich tafonomické zhodnocení.
Srovnávací anatomie roduLasiocephalus- od tropického mlžného horského lesa po páramo
Ježková, Barbora ; Soukup, Aleš (vedoucí práce) ; Lhotáková, Zuzana (oponent)
Rod Lasiocephalus kolonizoval vysokohorské tropické prostředí And v Jižní Americe, zvané páramo, z nižších nadmořských výšek z horského mlžného lesa. Páramo má specifické podmínky, jako jsou vysoké nadmořské výšky, výrazné diurnální kolísání teplot, celoroční vegetační sezóna, nižší průměrné teploty, zároveň relativně vysoké množství srážek, či vyšší ozářenost. Jedinečnost prostředí se odráží na anatomických charakteristikách rostlin rodu Lasiocephalus, jejichž známé fylogenetické souvislosti nám tak umožnily sledovat anatomické adaptace podle strmého gradientu podmínek prostředí od horského mlžného lesa po páramo. Potvrdila se tak hypotéza korelace anatomických znaků s gradientem prostředí. Mezi sledované znaky například patřily: celková plocha a šířka listu, tloušťka kutikuly a buněčné stěny, výška buněčného lumen epidermálních buněk, poměr palisádového a houbovitého parenchymu, plocha průduchů, délka a šířka průduchových buněk, délka průduchové štěrbiny či průměrná plocha cévních elementů ve střední žilce listu. Hodnoty daných znaků odpovídaly spíše prostředí, ve kterém dané rostliny rostou, než jejich fylogenetické příbuznosti.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.