|
|
The role of microRNAs in regulation of mammalian oocyte and embryo development
Marcollová, Kateřina ; Procházka, Radek (vedoucí práce) ; Svoboda, Petr (oponent)
Komplex kumulárních buněk a oocytu je nezbytný pro savčí reprodukci. Kumulární buňky pouze nevyživují oocyt, ale take představují důležitý komunikační bod pro předávání informací k a od oocytu. Nekódující miRNAs jsou schopny regulavat posttranskripční události a díky tomu mohou posloužit jako vhodný biomarker pro hodnocení stavu buněk. Na základě barvení COCs pomocí vitalní barvičky Lissamine Green B jsme kumulární buňky rozdělelili na více a méně kvalitní skupinu. Navíc jsme začlenili rozdělení podle GV a MII vývojového stadia. Analýza sekvenačních dat neukázala signifikantní rozdíly v DE miRNA z kvalitativně rozdílných stádií. Nicméně, rozdíly v DE miRNA byly detekovány mezi dvěma vývojově rozdílnými stádii. Identifikovali jsme např. ssc-miR-183, ssc-miR-182, a ssc-miR-21-5p jako značně downregulované v porovnání GV a MII stadia. Členové let-7 rodiny (let-7c, let-7a, let- 7f-5p), ssc-miR-16, ssc-miR-21-5p a ssc-miR-125a patřily k nejvíce exprimovaným miRNA ve všech vzorcích. Geny, ke kterým se vztahovaly DE miRNA se týkaly především ErbB, TGF-β, MAPK, FoxO, gap junction a cGMP signálních drah. Usuzujeme, že jednotlivé miRNA v kumulárních buňkách pravděpodobně nemohou sloužit jako spolehlivý indikátor kvality oocytu. Na druhé straně, změny v expresi miRNA v kumulárních buňkách během zrání COCs by...
|
|
|
Vliv lysmeralu na průběh meiotického zrání prasečích oocytů in vitro
Laštůvková, Viktorie ; Petr, Jaroslav (vedoucí práce) ; Benc, Michal (oponent)
Lysmeral (Lilial, Butylphenyl Methylpropional) je synteticky vyráběný aldehyd. Používá se pro svoji typickou vůni připomínající konvalinky jako parfémová složka produktů v kosmetickém průmyslu. Typicky ho nacházíme například i v čisticích prostředcích. Figuruje na seznamu 26 nejznámějších syntetických alergenů a byla prokázána jeho přítomnost v moči lidí a následně i v odpadních vodách. Podle některých názorů by měl být lysmeral zařazen do kategorie endokrinních disruptorů, což jsou látky, které svým působením mohou narušovat endokrinní systém organismu. Jelikož tyto substance často ovlivňují reprodukci savců, je v zájmu společnosti se jimi zabývat, vzhledem k tomu, že se vyskytují běžně v prostředí. Lysmeral nebyl před uvedením na trh řádně testován a všechny jeho vlivy na organismy stále nejsou známy. Hypotézou této diplomové práce je, že expozice lysmeralem způsobuje nežádoucí změny v průběhu meiotického zrání prasečích oocytů in vitro a cílem je zkoumat vliv lysmeralu v koncentracích odpovídajících běžným expozicím člověka, na specifické markery meiotického zrání prasečích oocytů. Výsledky potvrzují negativní vliv lysmeralu na plynulou progresi meiotického zrání a dosažení konečného stádia maturace prasečích oocytů in vitro. Byl také prokázán vliv lysmeralu na zvýšenou incidenci abnormalit...
|
|
|
Studium populací lymfocytů v tenkém střevu prasete
Kárová, Kristýna ; Šinkora, Marek (vedoucí práce) ; Javorková, Eliška (oponent)
7 1. ABSTRAKT Prase je historicky řazeno ke skupině živočichů, které využívají určité části tenkého střeva k tvorbě plně rozvinutého primárního B buněčného repertoáru. Tvorba takového primárního B buněčného repertoáru je nezávislá na výskytu antigenu a připomíná primární lymfopoetickou aktivitu ptačí Fabriciovy bursy. Některé nálezy však toto zařazení prasat zpochybňují. Tato diplomová práce se zaměřuje na studium lymfocytů a jejich subpopulací v tenkém střevu mladých bezmikrobních a konvenčních selat s cílem zjistit, zda zastoupení lymfocytů je nebo není závislé na kolonizaci střeva. Pomocí průtokové cytometrie bylo též zjišťováno, zda existuje výrazný rozdíl mezi jednotlivými oblastmi tenkého střeva který by naznačoval, že prasata používají určité oblasti střeva pro vývoj B buněčného repertoáru. Současně byl pomocí analýzy nukleových kyselin zjišťován stav izotypového přesmyku u B lymfocytů izolovaných z různých částí tenkého střeva. Výsledky souhrně naznačují, že kolonizace střeva má zásadní vliv na vývoj všech základních populací lymfocytů i některých jejich subpopulací. Největší vliv kolonizace byl pozorován u B lymfocytů a jejich subpopulací. Na druhou stranu nebylo prokázáno, že distribuce lymfocytů v určitých oblastech tenkého střeva se zcela zásadně liší od jiných oblastí tenkého střeva. I když za...
|
|
|
Charakterizace prasečích indukovaných pluripotentních kmenových buněk
Svobodová, Eliška ; Vodička, Petr (vedoucí práce) ; Tlapáková, Tereza (oponent)
Indukované pluripotentní kmenové buňky (iPSCs) jsou pluripotentní buňky vytvořené reprogramací buněk somatických pomocí několika transkripčních faktorů v podmínkách kultivace embryonálních kmenových buněk (ESCs). Klasické faktory použité pro vytvoření prvních iPSCs jsou OCT4, SOX2, KLF4 a c-MYC. Takto vytvořené iPS buňky jsou svými vlastnostmi blízké ESCs. Technologie tvorby iPSCs může být využita k tvorbě iPS buněk z konkrétních pacientů a využita pro jejich léčbu tam, kde použití ESCs představuje etický a imunologický problém. Pro potřebu medicínských aplikací iPSCs je potřeba ověřit jejich dlouhodobou bezpečnost na vhodných zvířecích modelech.
|
|
|
Způsoby a důsledky některých neurochirurgických zákroků v animálním modelu a v humánní klinice. Pinealektomie a intracerebroventrikulární aplikace.
Řezáčová, Lenka ; Tichý, Michal (vedoucí práce) ; Szárszoi, Ondrej (oponent) ; Přibáň, Vladimír (oponent)
Klinické chirurgické techniky pinealektomie a intracerebroventrikulární (i.c.v.) kanylace jsou stále v indikovaných případech v klinice používány. Ve výzkumu je snaha klasické chirurgické techniky nahrazovat jinými způsoby. Tyto nejrůznější nové modely však často neodrážejí komplexitu funkcí probíhajících v živém organizmu jako celku. V práci je ukázáno, že tyto chirurgické techniky by měly být i nadále součástí biomedicínského výzkumu, neboť stále přinášejí potřebné nové informace. V experimentu může sloužit technika pinealektomie jako model resekce či deplece (odstranění přirozené sekrece hormonu), zatímco i.c.v. aplikace účinné látky do mozkových komor naopak jako model adice či substituce. Experimentální část práce je rozdělena do 4 okruhů: A) pinealektomie - animální modely, B) pinealektomie - v experimentu, C) pinealektomie - v klinické praxi a D) intracerebroventrikulární aplikace - v experimentu. V práci je podrobně popsána chirurgická technika a diskutovány možné důsledky provedené pinealektomie u 6 druhů zvířat (a jejich porovnání) a u člověka. Součástí je i provedený experiment s pinealektomií u potkana a klinická studie u pacientů s pineální cystou a následnou pinealektomií. Práce dále obsahuje podrobný popis techniky i.c.v. aplikace, kanylace cév a telemetrického měření funkčních...
|
|
|
Vliv ubiquitinace spermií v rámci časného embryonálního vývoje prasete
Petelák, Aleš
Dizertační práce se zabývá vlivem extracelulárního ubiquitinu na úspěšnost časného embryonálního vývoje a dále pak možnostmi, jak zlepšit podmínky pro umělé oplození pomocí inkubace oocytů s regulátory činnosti iontových kanálů. Pro potřeby tohoto výzkumu byla zavedena zcela nová metodika na třídění spermií pomocí průtokové cytometrie a jejich následnou kryoprezervaci. Byly ustanoveny podmínky pro úspěšné třídění spermií na základě míry extracelulární ubiquitinace, které poskytují vysokou specifitu selekce a zároveň dostatečný počet viabilních spermií pro oplození metodou ICSI. Pro následnou kryoprezervaci poměrně velmi nízkého počtu spermií jsme dokázali optimalizovat již zavedené metody tak, aby bylo možné zamrazovat minimální objem spermiové suspenze i s malým počtem buněk. Následný experiment prokázal přímou souvislost mezi mírou extracelulární ubiquitinace a schopností spermií vytvořit správně se vyvíjející embryo. Spermie, u kterých bylo detekováno velké množství extracelulárně vázaného ubiquitinu, byly signifikantně méně úspěšné z pohledu následného vývoje embrya do stádia blastocysty po ICSI než ty, které vykazovaly nízkou úroveň povrchové ubiquitinace (6,2 vs. 16,7 %, P<0,001). Míra extracelulární ubiquitinace neměla vliv na úspěšnost rýhování embrya, ale souvisela s ní úspěšnost...
|
|
|
Vliv ubiquitinace spermií v rámci časného embryonálního vývoje prasete
Petelák, Aleš ; Krylov, Vladimír (vedoucí práce) ; Šušor, Andrej (oponent) ; Procházka, Radek (oponent)
Dizertační práce se zabývá vlivem extracelulárního ubiquitinu na úspěšnost časného embryonálního vývoje a dále pak možnostmi, jak zlepšit podmínky pro umělé oplození pomocí inkubace oocytů s regulátory činnosti iontových kanálů. Pro potřeby tohoto výzkumu byla zavedena zcela nová metodika na třídění spermií pomocí průtokové cytometrie a jejich následnou kryoprezervaci. Byly ustanoveny podmínky pro úspěšné třídění spermií na základě míry extracelulární ubiquitinace, které poskytují vysokou specifitu selekce a zároveň dostatečný počet viabilních spermií pro oplození metodou ICSI. Pro následnou kryoprezervaci poměrně velmi nízkého počtu spermií jsme dokázali optimalizovat již zavedené metody tak, aby bylo možné zamrazovat minimální objem spermiové suspenze i s malým počtem buněk. Následný experiment prokázal přímou souvislost mezi mírou extracelulární ubiquitinace a schopností spermií vytvořit správně se vyvíjející embryo. Spermie, u kterých bylo detekováno velké množství extracelulárně vázaného ubiquitinu, byly signifikantně méně úspěšné z pohledu následného vývoje embrya do stádia blastocysty po ICSI než ty, které vykazovaly nízkou úroveň povrchové ubiquitinace (6,2 vs. 16,7 %, P<0,001). Míra extracelulární ubiquitinace neměla vliv na úspěšnost rýhování embrya, ale souvisela s ní úspěšnost...
|
|
|
Vliv ubiquitinace spermií v rámci časného embryonálního vývoje prasete
Petelák, Aleš ; Krylov, Vladimír (vedoucí práce) ; Šušor, Andrej (oponent) ; Procházka, Radek (oponent)
Dizertační práce se zabývá vlivem extracelulárního ubiquitinu na úspěšnost časného embryonálního vývoje a dále pak možnostmi, jak zlepšit podmínky pro umělé oplození pomocí inkubace oocytů s regulátory činnosti iontových kanálů. Pro potřeby tohoto výzkumu byla zavedena zcela nová metodika na třídění spermií pomocí průtokové cytometrie a jejich následnou kryoprezervaci. Byly ustanoveny podmínky pro úspěšné třídění spermií na základě míry extracelulární ubiquitinace, které poskytují vysokou specifitu selekce a zároveň dostatečný počet viabilních spermií pro oplození metodou ICSI. Pro následnou kryoprezervaci poměrně velmi nízkého počtu spermií jsme dokázali optimalizovat již zavedené metody tak, aby bylo možné zamrazovat minimální objem spermiové suspenze i s malým počtem buněk. Následný experiment prokázal přímou souvislost mezi mírou extracelulární ubiquitinace a schopností spermií vytvořit správně se vyvíjející embryo. Spermie, u kterých bylo detekováno velké množství extracelulárně vázaného ubiquitinu, byly signifikantně méně úspěšné z pohledu následného vývoje embrya do stádia blastocysty po ICSI než ty, které vykazovaly nízkou úroveň povrchové ubiquitinace (6,2 vs. 16,7 %, P<0,001). Míra extracelulární ubiquitinace neměla vliv na úspěšnost rýhování embrya, ale souvisela s ní úspěšnost...
|
|
|
Vliv vybraných faktorů ovlivňujících podíl libové svaloviny v jatečném těle prasat
KOLÁŘOVÁ, Eva
Cílem diplomové práce bylo získat informace o vlivu hybridní kombinace, pohlaví a hmotnosti JUT za studena na ukazatele jatečné hodnoty u finálních hybridů prasat. Do sledování jatečné hodnoty bylo zařazeno 1742 ks jatečných těl prasat čtyř hybridních kombinací prasat: PIC, Topigs, Danbred a France Hybrides. Průměrná hmotnost jatečně upraveného těla byla 89 kg s průměrným podílem svaloviny 59,5 %, nejvíce byly zastoupeny obchodní třídy S a E. Byl prokázán vyšší obsah tuku u vepříků oproti prasničkám. Se zvyšující se porážkovou hmotností klesal podíl svaloviny a stoupal podíl tuku.
|
|
|
Chov prasat plemene bílé ušlechtilé v České republice
ROHÁČEK, Daniel
Cílem bakalářské práce bylo zachytit a zpracovat výsledky kontroly užitkovosti plemene českého bílého ušlechtilého z materiálů, které poskytl Svaz chovatelů prasat. Úmyslem bylo sestavit tabulky počtu vrhů, počtu všech narozených selat, počtu živě narozených selat, počtu dochovaných selat ve 21 dnech, mléčnosti a mezidobí ve sledovaném období od roku 1999 do roku 2017. Z materiálů a použité literatury je patrné, že dochází k neustálému snižování stavů prasat. Kvůli nestálým cenám vepřového masa chovatelé končí s produkcí. Od roku 1999 do roku 2017 byl stav snížen o 177 755 ks prasnic. S klesajícími stavy logicky klesá i počet vrhů. Tento problém se však kompenzuje neustálým snižováním délky mezidobí, která se nyní pohybuje okolo 156 dnů. S kratší délkou mezidobí se zvyšuje průměrný počet vrhů na prasnici za rok, který dnes čítá 2,4 vrhů. Šlechtěním na reprodukční vlastnosti se stále zvyšuje počet narozených selat. Jedné prasnici se v roce 2017 v průměru narodilo 14,8 selat v jednom vrhu, z toho 13,4 živých. Díky neustále se zlepšujícím technologiím i obeznámenému personálu si chovy dávají čím dál větší cíle v počtu odchovaných selat, jejichž počet se stále zvyšuje. V roce 2017 se chovatelům podařilo odchovat 11,7 selat na jednom vrhu. Prasnice českého bílého ušlechtilého plemene má stále zlepšující se mléčnost, což je termín vyjadřující hmotnost vrhu v 21 dnech. Za sledované období se váha selat zvýšila o 13,4 kg na 69,1 kg. Další částí bylo i hodnocení parametrů polních testů a výsledky v unifikovaném testu, na které poukazují tabulky a grafy. Cílem bylo vyhodnotit průměrné denní přírůstky, procentuální podíl svaloviny a průměrnou výšku hřbetního tuku v mm u prasnic a kanečků ve sledovaném období. Bylo zjištěno, že plemeno české bílé ušlechtilé má výbornou jatečnou užitkovost. Podíl libové svaloviny se stále zvyšuje. V roce 2017 byl naměřen podíl libové svaloviny 63,6 % u kanečků a 63 % u prasniček. Výrazná většina dodaných prasat je zařazena do těch nejvyšších jakostních tříd. Závěrem práce bylo vypsání seznamu nukleových chovů plemene české bílé ušlechtilé v České republice od roku 1999 do roku 2017. Ještě v letech 2001 a 2002 bylo na území České republiky 24 nukleových chovů, do té doby jejich počet dokonce přibýval. V roce 2017 bylo registrováno pouze 6 nukleových šlechtitelských chovů.
|
host ::
RSS.