|
|
Dlouhodobé cévní přístupy pro domácí parenterální výživu a jejich komplikace
Králová, Petra ; Novák, František (vedoucí práce) ; Hocková, Jana (oponent)
Domácí parenterální výživa je léčebnou modalitou, která umožňuje pacientům s intestinálním selháním pobyt v domácím prostředí. Možnost zahájit a provádět domácí parenterální výživu vyžaduje nejen lékařský a farmaceutický tým, ale i nelékařský zdravotnický personál, který hraje významnou úlohu především v edukaci pacienta a jeho blízkých. Cílem výzkumu bylo charakterizovat pacienty v programu domácí parenterální výživy (DPV), katétry používané k tomuto účelu a dále analyzovat výskyt komplikací dlouhodobých cévních vstupů, které souvisí s následnou péčí a jejich užíváním. Do retrospektivního kvantitativního výzkumu byli zařazeni pacienti, kteří využívali domácí parenterální výživu od ledna roku 2009 do září roku 2015 v rámci jednoho nutričního centra. Sběr dat byl realizován studiem zdravotnické dokumentace. Do studie bylo zařazeno celkem 135 pacientů (93 žen a 42 mužů), kteří měli dohromady zavedeno 227 katétrů (114 Port, 73 Broviac a 40 PICC) s 86 187 katétrovými dny. Nejčastějším základním onemocněním byl nádor (36 %) a nejběžnější indikací k DPV byl syndrom krátkého střeva (50 %). Celková míra všech komplikací byla 2,12/1000 katétrových dnů (1,62 katétrové sepse, shodně pro místní infekce a trombotické komplikace 0,10 a 0,27 mechanické komplikace). Míra katétrových sepsí činila u typu Port...
|
|
|
Význam nutričního skóre u pacientů se zavedeným PICC nebo Midline katétru
Pavelková, Kateřina ; Tomová, Šárka (vedoucí práce) ; Bratová, Andrea (oponent)
Bakalářská práce s názvem ,,Význam nutričního skóre u pacientů se zavedeným PICC nebo Midline katétrem" se zaměřuje na význam nutričního stavu a přítomnosti komplikací žilního vstupu - Midline katétru nebo PICC. Hlavním cílem naší práce bylo zhodnocení významnosti vztahu mezi nutričním dotazníkem NRS2002 a četností komplikací u vybraných žilních vstupů. Práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. Teoretická část práce obsahuje výběr poznatků související s řešenou problematikou, nutriční stav a jeho zhodnocení, malnutrice, nutriční screening, PICC a Midline katétr - indikace a kontraindikace, zavedení, komplikace, specifika ošetření. Stručná pozornost je věnována PICC týmu. Data pro empirickou část byla sbírána na pracovišti Cévních vstupů a Interní kliniky 2. LF UK a FN Motol. Samotná empirická část obsahuje metodiku práce, charakteristiku vzorku respondentů, organizaci šetření a zpracování dat. Sledování se zúčastnilo celkem 206 nemocných, ve věkovém rozmezí od 26 do 98 let, průměrného věku 72±13,2 let a mediánu 74 let. Pro bakalářskou práci byla zvolena kvantitativní průzkumná metoda dotazníkového šetření. Výše uvedená metoda sleduje všechny proměnné, které jsou uspořádané a měřitelné. Data týkající se zavedení žilního vstupu a jeho sledování byla zaznamenána do tabulky v programu Excel...
|
|
|
Vliv ošetřovatelských postupů na výskyt komplikací cévních vstupů při domácí parenterální výživě
Chalušová, Petra ; Meisnerová, Eva (vedoucí práce) ; Pražáková, Zuzana (oponent)
Domácí parenterální výživa (DPV) se stala běžnou součástí péče o pacienty, jejichž perorální příjem je omezen nebo zcela vyloučen. Neoddělitelnou součástí aplikace DPV je také trvalá nebo dočasná potřeba fungujícího cévního vstupu. Katétrové komplikace negativně ovlivňují kvalitu života, morbiditu, a v případě katétrové sepse i mortalitu pacientů. Kromě toho přináší i zvýšené náklady na léčbu a nutnost rehospitalizací pacientů. Hlavním cílem naší práce je analyzovat komplikace spojené s katétrem a zjistit, zda aplikace katétrových zátek TauroLock a TauroLock Hep a antimikrobiálního krytí Tegaderm CHG ovlivňují výskyt katétrových komplikací při podávání DPV, a zda má na incidenci komplikací vliv osoba, která katétr ošetřovala. Vedlejším cílem práce je charakterizovat pacienty, kterým je DPV podávána a také katétry, které jsou k tomuto účelu používány. Zvolenou metodou je retrospektivní observační kohortová studie. Do výzkumu bylo zahrnuto 52 pacientů, kteří měli dohromady zavedených 72 katétrů (39 Broviaců, 18 PICC katétrů a 15 portů). Celkový počet sledovaných katétrových dnů byl 33 875. Došli jsme k závěru, že používání TauroLocku Hep je efektivní v prevenci katétrových komplikací a signifikantně snižuje celkový výskyt všech komplikací (p=0,024), které lze jeho aplikací ovlivnit, tj. katétrové...
|
|
|
Dlouhodobé cévní přístupy pro domácí parenterální výživu a jejich komplikace
Králová, Petra ; Novák, František (vedoucí práce) ; Hocková, Jana (oponent)
Domácí parenterální výživa je léčebnou modalitou, která umožňuje pacientům s intestinálním selháním pobyt v domácím prostředí. Možnost zahájit a provádět domácí parenterální výživu vyžaduje nejen lékařský a farmaceutický tým, ale i nelékařský zdravotnický personál, který hraje významnou úlohu především v edukaci pacienta a jeho blízkých. Cílem výzkumu bylo charakterizovat pacienty v programu domácí parenterální výživy (DPV), katétry používané k tomuto účelu a dále analyzovat výskyt komplikací dlouhodobých cévních vstupů, které souvisí s následnou péčí a jejich užíváním. Do retrospektivního kvantitativního výzkumu byli zařazeni pacienti, kteří využívali domácí parenterální výživu od ledna roku 2009 do září roku 2015 v rámci jednoho nutričního centra. Sběr dat byl realizován studiem zdravotnické dokumentace. Do studie bylo zařazeno celkem 135 pacientů (93 žen a 42 mužů), kteří měli dohromady zavedeno 227 katétrů (114 Port, 73 Broviac a 40 PICC) s 86 187 katétrovými dny. Nejčastějším základním onemocněním byl nádor (36 %) a nejběžnější indikací k DPV byl syndrom krátkého střeva (50 %). Celková míra všech komplikací byla 2,12/1000 katétrových dnů (1,62 katétrové sepse, shodně pro místní infekce a trombotické komplikace 0,10 a 0,27 mechanické komplikace). Míra katétrových sepsí činila u typu Port...
|
|
|
Zajištění intravenózních vstupů u dětí
BENEŠOVÁ, Nikola
Zajišťování intravenózních vstupů patří mezi jeden ze základních ošetřovatelských výkonů, se kterým se sestry setkávají každý den. Mezi indikace k zavedení těchto vstupů patří především infuzní terapie, podávání náhradních roztoků při krevní ztrátě, anestézie, dlouhodobé podávání antibiotik, parenterální výživa nebo potřeba monitorace centrálního žilního tlaku. U dětí se tímto způsobem předchází častým, pro dítě velmi nepříjemným a bolestivým vpichům. Mezi intravenózní vstupy patří periferní katetrizace, centrální katetrizace, pupeční katetrizace a PICC. Nejčastěji se zavádí periferní katétry. V naprosté většině případů tento výkon provádí dvě sestry, kdy jedna zavádí katétr a druhá pevně drží dítě. Vždy by měla být umožněna přítomnost matky/doprovodu. Důležitost je kromě dodržování dezinfekce, sterility a správného postupu sestry/lékaře, kladena i na psychickou přípravu dítěte, která se odvíjí od toho, do jaké míry je dítě schopno chápat podávané informace. Rodiče nebo jiný přítomný doprovod musí být vždy před výkonem dostatečně edukován v souvislosti s danou problematikou. Při samostatném zavádění periferního katétru se u novorozenců a kojenců se nepoužívá k zatažení končetiny gumové ani jiné škrtidlo, pouze asistující sestra vlastní silou požadovanou končetinu přiměřeně silně stiskne. Stejně jako u dospělých se k intravenózním vstupům u dětí využívají viditelné žíly horní i dolní končetiny, ale také hlavička, která je specifickým místem pro dětský věk. Charakteristický pro novorozenecký věk je pupeční katétr, který se zavádí ihned po porodu a k tomuto výkonu je kompetentní pouze lékař. Stejně jako k zavádění centrálního katétru. Rozdíl je u PICC, kdy aplikace tohoto typu katétru spadá i pod kompetence sestry, která je k tomu odborně proškolená. Vždy je dbáno na aseptický přístup. Všechny katétry je třeba pevně fixovat a předejít tak jejich nechtěnému vytažení. Po výkonu se pacient i místo vpichu pravidelně kontrolují a převazují, aby se předcházelo vzniku komplikací.
|
host ::
RSS.