|
|
Sebepojetí dívky s DMO
Nešporová, Františka ; Hájková, Vanda (vedoucí práce) ; Durdilová, Lucie (oponent)
Bakalárská práce se zabývá sebepojetím dívky s DMO a dále zkoumá, jakým zpusobem se muže odlišovat vytvárení sebepojetí u cloveka s telesným postižením oproti intaktnímu jedinci. Teoretická cást se venuje kapitolám, které se zabývají na obecné úrovni telesným postižením, DMO a sebepojetím. Empirická cást popisuje cíl práce, metodu sberu dat a využívá kvalitativního rozhovoru, který je k dohledání v celém znení v Príloze c. 1. Do samotného textu bakalárské práce je z výzkumné cásti zaclenena pouze kazuistika respondentky. Kazuistika cerpá informace z rozhovoru a po peclivém výberu je také doplnena o vybrané úryvky z celého rozhovoru.
|
|
| |
|
| |
|
|
Možnosti inkluzivního vzdělávání dětí s tělesným postižením v mateřských školách v Jihočeském kraji
HAIDEROVÁ, Lenka
Tato práce se zabývá inkluzivním vzděláváním dětí s tělesným postižením v mateřských školách v Jihočeském kraji. Autorka v teoretické části své práce popisuje jednotlivé druhy vrozených a získaných tělesných postižení, dále porovnává inkluzivní vzdělávání s integrací a současnou situaci inkluzivního vzdělávání v České republice, včetně pohledů na toto vzdělávání v minulosti. Píše také o vývoji dítěte v předškolním věku, a to z hlediska jeho motorického a kognitivního vývoje, socializací v mateřské škole a o zvláštnostech dětské psychiky u dítěte s tělesným postižením, která se liší od vývoje zdravých dětí. V praktické části se autorka zaměřila na názory vybraných pedagogických pracovníků (učitelek) a rodičů ohledně tohoto fenoménu ve vzdělávání. Výzkumný vzorek obsahuje devět respondentů, z toho pět učitelek a čtyři rodiče, pro učitelky bylo připraveno jedenáct otázek a pro rodiče devět. Jako metodu výzkumu použila polostrukturované rozhovory, aby se mohla doptat na podrobnosti a odbočit od předem vypracovaných otázek. Autorka tímto výzkumem chtěla zjistit, jestli jsou tyto dvě skupiny ochotné toto vzdělávání podpořit a jaké k tomu mají důvody. Dále zjišťovala postoje rodičů dětí s tělesným postižením a přínos tohoto vzdělávání jak pro děti s tělesným postižením, tak pro děti ostatní, zdravé. Věnovala se také porovnání těchto názorů mezi jednotlivými pedagogickými pracovníky i rodiči. Na závěr se snaží o porovnání názorů mezi pedagogickým pracovníkem a rodičem z jedné mateřské školy.
|
|
|
Možnosti péče o děti s neuromuskulárními onemocněními a způsob jejich speciálně pedagogické podpory v procesu vzdělávání v regionu jižních Čech
GRAUSAMOVÁ, Jana
Bakalářská práce má název "Možnosti péče o děti s neuromuskulárními onemocněními a způsob jejich speciálně pedagogické podpory v procesu vzdělávání v regionu jižních Čech" a je rozdělena do dvou částí. První část je teoretická a definuji v ní pojem tělesné postižení a neuromuskulární onemocnění. Neuromuskulárními onemocněními se zabývám v druhé kapitole práce, kde je nejdříve rozděluji podle druhů onemocnění a následně je podrobně popíši. Ve třetí kapitole popisuji multidisciplinární tým a prostředky uceleného systému rehabilitace - léčebné, sociální, pedagogické a pracovní. V poslední kapitole teoretické části se zabývám způsoby pedagogické podpory v procesu vzdělávání. V empirické části charakterizuji cíle práce, metodiku výzkumu, analýzu získaných dat a na závěr praktické části diskusi. Výzkum byl realizován kvalitativním sběrem dat pomocí polostandardizovaného rozhovoru. Většina respondentů byla oslovena telefonicky nebo písemnou formou s žádostí o spolupráci na výzkumu. S těmito respondenty jsem se následně setkala osobně v konkrétním zařízení. Z důvodu udržení anonymity nejsou v práci uvedeny názvy zařízení a jména respondentů. Rozhovory probíhaly s výjimkou rozhovorů s žáky v soukromí a vždy po předchozí domluvě. Hlavním záměrem bylo zjistit nejen, jaké možnosti péče mají děti s neuromuskulárním onemocněním a jaká je jim poskytována speciálně pedagogická podpora při vzdělávání, ale také jak se včleňují děti s onemocněním do kolektivu, jaké zkušenosti mají pedagogové s integrací a jak na integraci nahlížejí rodiče. Těchto cílů bylo dosaženo. Práce by mohla být využita studenty, jako studijní materiál nebo by mohla být využita pedagogy a i rodiči, kterých se tato problematika týká, a uvažují o integraci svého dítěte.
|
|
|
I Ty můžeš pracovat - hlasem.
POSKOČILOVÁ, Lenka
Bakalářská práce se zabývá projektem "I Ty můžeš pracovat hlasem!", který probíhal v Arpidě, centru pro rehabilitaci osob se zdravotním postižením, z.ú. v Českých Budějovicích. Do projektu byly zapojeny dvě dospělé klientky, které pracovaly v místní knihovně a ke své práci měly přizpůsobené počítače na ovládání hlasem. Práce se skládá ze tří částí teoretické, výzkumné a přílohové. V teoretické části se nejdříve zabývám základními pojmy týkajícími se zdravotního postižení. V druhé kapitole popisuji tělesné postižení a především se zaměřuji na dětskou mozkovou obrnu, na její příčiny, formy a přidružená postižení. Z přidružených postižení definuji řečové postižení a mentální retardaci. Dále se ve své práci zabývám vzděláváním osob s tělesným postižením, kde zmiňuji integraci a inkluzi. Věnuji se také významu pracovního začlenění osob s tělesným postižením a podporou zaměstnávání pro tyto osoby ze strany státu. Pozornost věnuji osobní asistenci a principům etického jednání pracovníka s klientem v sociálních službách. V poslední kapitole popisuji projekt "I Ty můžeš pracovat hlasem!", organizaci Polovina nebe, která projekt realizovala, a také centrum Arpida, kde projekt probíhal v Jihočekém kraji. Cílem práce je zhodnocení projektu "I Ty můžeš pracovat hlasem!" a zhodnocení využití informačních technologií, které klientky používaly při své práci. Zjistit, jaké přínosy jim realizace tohoto projektu přinesla. V neposlední řadě získat informace o tom, jak pracovníci zařízení byli spokojeni s poskytnutými službami od klientek, které se zapojily do projektu. K dosažení praktických cílů jsem využila kvalitativní výzkum. Sběr dat proběhl metodou zúčastněného pozorování a strukturovaného rozhovoru. Jelikož jsem pracovala jako osobní asistentka, která pomáhala klientkám s jejich pracovní náplní, měla jsem možnost sledovat, jak se přirozeně projekt vyvíjí. Byla jsem tedy zúčastněný pozorovatel. Výzkumný soubor tvořily dvě klientky, které byly přímé účastnice projektu, a pracovníci centra Arpida, kteří využili nabízených služeb v místní knihovně. Z výsledků výzkumu je patrné, že hlavní cíl projektu, jenž byl: naučit cílovou skupinu ovládat počítač hlasem, nemohl být splněn, a to s ohledem na stupeň řečového postižení klientek, které byly pro realizaci projektu v zařízení Arpida vybrány. Další specifické cíle a přínosy, které byly na začátku projektu stanoveny, se splnily. Z výzkumu vyplynulo, že pracovníci hodnotí poskytnuté služby velice pozitivně, klientky se ve své práci dobře orientovaly a byly ochotné poskytnout potřebné informace a domlouvat se individuálně dle potřeb zaměstanců. V přílohové části uvádím sestavené stukturované rozhovory s otevřenými otázkami pro klientky, ale i pro pracovníky zařízení. V další příloze jsou k nahlédnutí přesné písemné přepisy všech rozhovorů se zaměstnanci zařízení. Také zde uvádím měsíční výkaz pracovnic projektu a osobní asistentky. Měsíční výkazy spadají pod nezbytnou administrativu, která se vyplňovala vždy na konci měsíce. Práce může být přínosem pro veřejnost. Může ostatním lidem ukázat, že i lidé s tělesným postižením mají možnost získat pracovní místo a uplatnit se na otevřeném trhu práce. Může jim poskytnout náhled na to, jak právě tyto klientky samy popisují svoji příležitost pracovat a začlenit se.
|
|
| |
|
|
Integrace tělesně postižených jedinců ve společnosti
Sedlářová, Marie ; Hubinková, Zuzana (vedoucí práce) ; Lidák, Petr (oponent)
Tato práce řeší problematiku tělesně postižených osob a jejich integraci ve společnosti. Cílem práce je porovnání kvality života osob se získaným a vrozeným postižením a dokázat či vyvrátit fakt, že i postižení jedinci mohou vést plnohodnotný život. V řešení bylo použito kvalitativní metody v podobě individuálních rozhovorů. Provedeným výzkumem jsem potvrdila, že i osoby s postižením jsou schopny vést kvalitní život, záleží však na různých skutečnostech jako je rodinné zázemí, pracovní místo či osobnost člověka. Přínosem práce je ucelený teoretický přehled o problematice tělesně postižených, ale také pohled do světa těchto osob jejich očima.
|
|
|
Příklady zdařilé integrace žáků (studentů) s tělesným postižením v hlavním vzdělávacím proudu
HEŘMANOVÁ, Michaela
Bakalářská práce se zabývá příklady zdařilé integrace žáků s tělesným postižením v hlavním proudu vzdělávání v Českých Budějovicích a v blízkém okolí. Integrace žáků s tělesným postižením je v současné době velmi rozšířená a často se s ní můžeme setkat ve školách běžného typu. Práce se skládá ze tří částí: teoretické, praktické a přílohové. Teoretická část bakalářské práce se zabývá základními pojmy týkající se zdravotního postižení. Jsou zde rozděleny a popsány nejznámější druhy tělesného postižení. Dále je v práci charakterizován žák se speciálními vzdělávacími potřebami a jeho možnosti vzdělávání z hlediska legislativy. Práce se zabývá pojmy integrace a inkluze. Pojem integrace je v České republice legislativně znám už od roku 1989. V procesu integrace jsou důležitá podpůrná opatření pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, jako jsou raná péče a speciálně pedagogická podpora. Integrace by měla být připravená a důkladně naplánovaná ještě před jejím vznikem. V procesu integrace hrají významnou roli faktory, které ovlivňují tento proces. Těmito faktory jsou například rodiče a rodina, škola, třídní kolektiv, učitelé, poradenství, diagnostika a také forma integrace. Cíl práce spočívá ve vyhledání a popsání příkladů zdařilé integrace žáků s tělesným postižením v hlavním proudu vzdělávání. Dílčími cíli je nadále zjistit, jaké faktory pozitivně ovlivňují tento proces, dále i faktory, které nejsou v tomto procesu žádoucí. Dalším dílčím cílem bylo zároveň zjistit úroveň týmové spolupráce mezi školou, rodiči a školským poradenským zařízením a také kooperaci žáka se spolužáky, asistentem pedagoga a třídním učitelem. K dosažení praktických cílů bylo využito kvalitativního výzkumu. Sběr dat probíhal metodou dotazníku a polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvořilo pět žáků s tělesným postižením integrovaných na běžných základních školách v Českých Budějovicích a v blízkém okolí. Dále rodiče a třídní učitelé integrovaných žáků. Pro integrované žáky a jejich rodiče byly vytvořeny dotazníky s otevřenými otázkami lišící se daným počtem otázek a jejich obsahem. S třídními učiteli integrovaných žáků byl uskutečněn polostrukturovaný rozhovor. Z výsledků práce je patrné, že nejvýznamnějšími faktory ovlivňující integraci jsou faktory lidské. Všichni lidé, kteří jsou zapojeni do integrace, jsou zároveň nejvýznamnějšími činiteli, na kterých závisí úspěšnost celého procesu. Jedná se o spolupráci rodičů a školy, spolupráci asistenta pedagoga s třídním učitelem, práci asistenta pedagoga s integrovaným žákem, dále také pozitivní přijetí žáka intaktními spolužáky a spolupráce školy se speciálně pedagogickým centrem. Spolupráce všech zúčastněných je nezbytná pro úspěšný proces integrace. Následně jsou důležitá také podpůrná opatření, kterými jsou speciální metody, kompenzační, rehabilitační a učební pomůcky, speciální didaktické materiály a další. Nejvyšším možným podpůrným opatřením je zřízení funkce asistenta pedagoga. Práce popisuje úspěšné příklady integrace, přičemž každý z nich je unikátní. Neexistuje přesný návod, jak zajistit úspěšnost integrace. Vždy záleží na možnostech dané školy a na individuálních schopnostech integrovaného žáka. Každý žák potřebuje jiné zajištění podpůrných opatření, které mu pomohou překonat překážky, které způsobují tělesné postižení. Práce může být přínosem pro studenty se zájmem o tuto problematiku. Může dále posloužit i běžným školám, na kterých je realizováno inkluzivní vzdělávání a také rodičům, kteří se zajímají o individuální integraci v běžné škole.
|
|
|
Možnosti vzdělávání dětí a žáků s tělesným postižením na Benešovsku.
STEHLÍKOVÁ, Lucie
Práce se zabývá vzdělávání žáků s tělesným postižením v běžných i speciálních základních školách. Teoretická část práce je zaměřena na vymezení pojmu tělesného postižení a na jeho druhy. V další kapitola se orientuje v možnostech vzdělávání včetně integrace a jejich podmínek, činností poradenských zařízení a legislativní úpravy edukace. Naleznete zde i zmínku o historii přístupu k zdravotně postiženým. Jako hlavní prameny byly využity odborná literatura a důvěryhodné internetové zdroje. Cílem práce bylo zjistit jaký je postoj rodičů a pedagogických a dalších odborných pracovníků a samotných dětí s tělesným postižením na proces vzdělávání v běžných třídách hlavního vzdělávacího proudu a ve třídách základních škol speciálních. V této části práce je upřesněn výzkumný a dílčí cíl včetně výzkumných otázek, který byl realizován kvalitativním sběrem dat. Není zde opomenut ani charakter výběrového souboru a podrobný popis samotného výzkumu, který byl proveden polo-standardizovanými rozhovory a analýzou dokumentací žáka. Většina respondentů byla oslovena písemnou formou s žádostí o spolupráci zbylý jedinci kontaktována osobně. Výběrová skupina byla složena z jedinců, kteří odpovídali kritériím pro splnění výzkumného cíle. Následně bylo realizováno osobní setkání s respondenty ochotnými podílet se na výzkumné části práce. V práci nejsou uvedeny některé názvy zařízení a jméno respondentů z důvodu udržení anonymity, kterou vyžadovaly. Rozhovory probíhaly vždy v soukromí, individuálně bez přítomnosti jiných osob a byly většinou řízené podle předem připravených otázek, které byly uzpůsobeny dané věkové kategorii a úrovni respondentů. Výsledky výzkumné práce nelze aplikovat v obecné rovině ať už z důvodu nedostatečného počtu respondentů, malého okruhu zkoumaného vzorku populaci či jak se říká jiný kraj jiný mrav. Při analýze dat, které vznikly při rozhovorech s vybranými respondenty lze říci, že děti a žáci ve vybraném regionu mají relativně široké rozpětí ve výběru škol pro jejich edukaci, ale ne všechny školy jsou reálně připravené na příchod takového jedince a většině případů se brání těžší stupňům postižení. Problém bych spatřila v kvalitě poskytovaných služeb daných zařízení, které jsem měla možnost navštívit, což se ukázalo jako pokulhávající zejména běžných základních škol poskytující možnost integrace. V porovnání s legislativou nedochází k plnému souladu a dalo by se říci dokonce k nenaplnění v některých případech uvedených ve vyhlášce č. 73/2005 Sb. v pozdějším znění předpisů č. 147/2011 Sb. §3 o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami dětí a vzdělávání dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, ve školském zákoně č. 561/2004 Sb. o předškolním, zkladním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání § 16 a v zákoně č. 563/2004 Sb. o pedagogických pracovních a o změně některých zákonů. Nejen, že se ukázala neznalost pedagogů někdy i částečná neochota se rozvíjet v potřebné oblasti, ale i celkový přístup pedagogických pracovníků na celý proces integrace dětí a žáků s tělesným postižením. Za nevyhovující nebo spíše za nedostatečnou bych též hodnotila informovanost a spolupráci rodičů ze strany poradenských zařízení a tak též ve spolupráci se školským zařízením. A zejména nekvalifikovanost asistentů pedagoga. Hlavním záměrem bylo zmapování dění v oblasti vzdělávání jedinců s tělesným postižením v regionu Benešovska a jeho přiblížení blízké veřejnosti, které se tato problematika týká. Práce by mohla být přínosem, jelikož zjištění by mohlo sloužit jako případný zdroj informací o případných kladech i negativech edukace v těchto zařízení a stejně tak by mohla být užitečná pro rodiče, studenty a jiné osoby, kterých se tato problematika týká.
|
host ::
RSS.