|
|
Postavení LGBT lidí ve vybraných státech střední Evropy
Eckhardt, Kryštof ; Jelen, Libor (vedoucí práce) ; Šerý, Ondřej (oponent)
Tato diplomová práce pomocí diskurzivní analýzy vybraných médií a legislativních zdrojů zkoumá postavení LGBTQ lidí ve vybraných státech střední Evropy. Práce zkoumá vývoj právního postavení LGBTQ lidí v jednotlivých státech, dále se práce zabývá otázkou vlivu fantomové hranice Železné opony na situaci LGBTQ lidí v jednotlivých státech. Provedeným výzkumem bylo zjištěno, že v posledních deseti letech došlo ve střední Evropě jak ke zlepšení, tak ale i zhoršení právního postavení LGBTQ lidí. Mezi lety 2014 až 2024 došlo v Německu, Rakousku a Slovinsku k zavedení manželství stejnopohlavních párů, český parlament přijal v roce 2024 novelu občanského zákoníku, která k 1. lednu 2025 zavádí partnerství stejnopohlavních párů, které jim zaručí více práv, částečně i práva rodičovská. Zavedení obdoby registrovaného partnerství se po změně vlády očekává v Polsku. Maďarsko je státem, který v uplynulých deseti letech prováděl silně restriktivní politiku vůči LGBTQ lidem. Situace na Slovensku se i po teroristickém útoku v Bratislavě dále zhoršovala. Dále bylo zjištěno, že fantomová hranice bývalé Železné opony má obrovskou diskurzivní sílu v otázce práv LGBTQ osob, její reálný vliv na tuto otázku je však minimální. Mnohem silnější reálný vliv na postavení LGBTQ lidí má fantomová hranice, která vznikla při dělení...
|
|
|
Geografické aspekty procesu deinstitucionalizace sudetoněmecké hranice
Korčák, Matěj ; Netrdová, Pavlína (vedoucí práce) ; Šimon, Martin (oponent)
Cílem diplomové práce je vyhodnotit souvislost bývalé sudetoněmecké hranice jako tzv. primárního faktoru se sociálně-prostorovou diferenciací Česka v čase a prostoru. Na problematiku je nahlíženo chronologicky optikou procesu deinstitucionalizace, přičemž hlavním kritériem hodnoceným v rámci tohoto procesu je přetrvávající souvislost hranice s regionálními rozdíly v jejím okolí. Výběr indikátorů, u nichž je souvislost zkoumaná, vychází ze skutečnosti, že odsun českých Němců z pohraničí a následné dosídlení postižených oblastí v dlouhodobém horizontu proměnily tamní struktury obyvatelstva. Na lokální úrovni je provedena kvantitativní analýza vybraných indikátorů zastupujících tři základní struktury obyvatelstva - demografickou, sociální a ekonomickou, když jsou ve vymezených hraničních pásmech jsou na základě věcné významnosti porovnávány jejich průměrné hodnoty. Využita jsou data z cenzů mezi roky 1980 a 2021, což umožňuje sledování proměn vlivu historické hranice v čase. Zvláštní důraz je kladený na prostorovou heterogenitu míry deinstitucionalizace sudetoněmecké hranice, tedy hranice je analyzována nejenom jako celek, ale sledována je i její proměnlivost v prostoru. Metodologicky práce přispívá novým inovativním způsobem k měření a vizualizaci fantomových hranic. Diskuze výsledků následně vychází...
|
|
|
Historické hranice jako faktor ovlivňující sociogeografickou diferenciaci - příklad Česka a Polska
Torgalo, Alexandr ; Netrdová, Pavlína (vedoucí práce) ; Burda, Tomáš (oponent)
Historická hranice je každá státní nebo administrativní hranice, která v minulosti zanikla. Tyto hranice jsou mnohdy stále viditelné v krajině, např. fyzicky v podobě hraničních kamenů. Někdy ale tyto hranice mají dopad v socioekonomickém prostředí, a to dlouhá desetiletí a někdy i staletí po zániku jejich funkce. Častým jevem jsou v Evropě, kde docházelo k častým změnám hranic, zejména v Polsku a na Ukrajině. Cílem diplomové práce je změřit efekt historických hranic na současnou prostorovou diferenciaci socioekonomických jevů na příkladu Česka a Polska, se zaměřením na hranici Protektorátu Čechy a Morava v Česku a na hranice evropských mocností po tzv. třetím dělení Polska. Bylo zkoumáno, na kterých úsecích jakých druhů hranic je efekt nejvíce viditelný, na jaké druhy prostorových jevů mají historické hranice největší dopad a jak se síla hraničního efektu a prostorové rozložení socioekonomických jevů mění v posledních 20 letech. Bylo zjištěno, že po roce 2011 efekt historických hranic v Česku i Polsku slábne, především v demografických ukazatelích, kdy bývalá německá území obou zemí již nemají relativně mladou populaci. Dále se ukázalo, že v Polsku strmé změny hodnot ukazatelů podél historických hranic mnohdy nahrazují plynulejší přechody ve výši hodnot daných proměnných při zachování původního...
|
|
|
Sociální a geografické aspekty podpory a variability nacionalismu v Česku
Cihlář, Pavel ; Lepič, Martin (vedoucí práce) ; Suchánek, Jonáš (oponent)
Český nacionalismus je fenomén, jenž formoval české dějiny a stále formuje českou identitu a postoje. Přesto tento termín do značné míry vymizel z české veřejné debaty, jako by se snad českého národa již netýkal. Tato bakalářská práce se snaží jít proti tomuto trendu, jejím cílem je představení českého národa a nacionalismu, vymezení faktorů, jež nacionalistické postoje podmiňují, a analýza jejich prostorové variability. Práce k dosažení cílů využívá statistickou metodu binární logistické regrese, která slouží k pozorování vztahu mezi proxy proměnnou nacionalismu a nezávisle proměnnými, jimiž jsou základní strukturální a postojové proměnné běžně ve výzkumech nacionalismu využívané. Skrze tyto prediktory jsou testovány dvě vlivné hypotézy vysvětlující podporu pro nacionalismus. Teorie "losers of globalization" předpokládající podmíněnost v ekonomickém postavení a teorie "kulturního odporu" založená na nativistické ideologii. Zjištěné statistické asociace byly dále sledovány v regionálním detailu pomocí regionů vymezených na základě dvou mnohokrát pozorovaných prostorových vzorců, a sice fantomových hranic a dichotomie jádro- periferie, dále dle jejich kombinace a také dle krajů. Výsledkem práce je potvrzení mnoha základních postulátů o faktorech nacionalismu a zároveň vypozorování základní...
|
host ::
RSS.