|
|
Záchrana, stabilizace a rozvoj malých venkovských základních škol v podmínkách Česka a Evropy
KOUTOVÁ, Kateřina
Venkovské školy zajišťující primární, případně i nižší sekundární vzdělávání v posledních několika desetiletích většinou ztrácely žáky díky depopulaci venkova a snižující se porodnosti. To se týká jak škol v České republice, tak i v dalších evropských zemích. Nejhorší situace bývá ve venkovských periferiích, kde mnoho škol zaniklo. Problematikou stabilizace venkovského školství se zabývali především autoři ze severozápadní Evropy a z USA. Cílem diplomové práce je vytvořit sadu opatření k záchraně, stabilizaci a rozvoji malých venkovských základních škol v Česku na základě vyhodnocení odborné literatury a na základě dotazování představitelů vybraných základních škol a příslušných obcí v řešeném území okresů Prachatice a Český Krumlov. Zkoumané základní školy jsou rozděleny do osmi typů - na úplné ve městech, úplné v semiperiferních malých městech, úplné v semiperiferních vesnicích, úplné v periferních malých městech, úplné v periferních vesnicích, neúplné v suburbiích, neúplné v semiperiferních vesnicích a neúplné v periferních vesnicích. Hodnocená literatura je uspořádána do pěti tematických celků, odpovědi ředitelů škol a starostů do tří bloků indikátorů - základní indikátory, komunitně funkční indikátory základních škol a indikátory podpory základních škol ze strany obcí a komunit. Hlavním výstupem diplomové práce je výše uvedená sada opatření.
|
|
|
Stabilizace venkovských základních škol s malým počtem žáků (okresy Prachatice a Český Krumlov)
KOUTOVÁ, Kateřina
Venkovské základní školy, zvláště ty nacházející se v periferních územích, se často potýkají s malým počtem žáků a s hrozbou redukce počtu tříd a stupňů, či dokonce s hrozbou úplného zániku. Dalším problémem je, že tyto školy nejsou v očích některých rodičů považovány za dostatečně kvalitní, a proto své děti posílají do vzdálených městských škol. Bakalářská práce si klade za cíl vytvořit portfolio námětů na záchranu, stabilizaci a rozvoj venkovských základních škol s malým počtem žáků (včetně málotřídek), a to na základě analýzy literatury a dotazování představitelů těchto škol. Dotazování zjišťuje informace o žácích a učitelích základních škol, o vztahu základní školy a obce, ve které se základní škola nachází, stejně tak o vztahu základní školy a komunity obyvatel obce, a o mnoha dalších problémech. Klíčovým výstupem bakalářské práce je soubor námětů na záchranu, stabilizaci a rozvoj sledovaného typu základních škol.
|
|
|
Sociálně-populační rozvinutost periferních, semiperiferních a střediskových sídel okresu Prachatice
ČERVÍK, Jakub
Tato bakalářská práce je zaměřena na hodnocení sociálně-populační rozvinutosti odlehlostních typů sídel v okrese Prachatice. Nejprve jsou vymezena sídelní střediska s různou hierarchií (mikroregionální města a nižší sídelní střediska - velmi malá města, městyse a střediskové vesnice) na základě předem určených podmínek a poté jsou odstupňována podle počtu druhů sledovaných služeb, počtu obyvatel, počtu spojů veřejné dopravy a dojížďky za prací a studiem. Mikroregionálními městy se staly Prachatice a Vimperk. Jako nižší sídelní střediska byla určena 2 velmi malá města (Volary, Netolice), 3 městyse (Vlachovo Březí, Čkyně a Husinec) a 11 střediskových vesnic. Periferní sídla řešeného území jsou ohraničena na základě příliš dlouhé doby strávené ve spojích veřejné dopravy (30 a více minut) při cestách z periferního sídla do nejbližšího mikroregionálního města, případně na základě příliš malého počtu spojů veřejné dopravy směřujících z periferního sídla do mikroregionálních měst. Sousední periferní sídla vytvářejí periferní oblasti. Sociálně-populační rozvinutost je indikována pomocí 8 ukazatelů. Sídla s hodnotami v posledních kvartilech hodnot ukazatelů se vyznačují nedostatečnou sociálně-populační rozvinutostí. Nejvyšší sociálně-populační rozvinutost vykazují mikroregionální města a suburbánní sídla kolem těchto měst. Periferní sídla a oblasti mají nejnižší úroveň sociálně-populační rozvinutosti, ale byly mezi nimi rozdíly dané jejich příslušností do nižších sídelních středisek a zapříčiněné aktivním managementem obcí těchto periferních sídel.
|
|
|
Sociálně-populační rozvinutost periferních, semiperiferních a střediskových sídel okresu Klatovy
HOUDKOVÁ, Barbora
Bakalářská práce se zaměřuje na hodnocení lidského, demografického a sociálního kapitálu odlehlostních (perifernostních) typů sídel Klatovského okresu. Nejprve jsou definována sídelní střediska a je stanovena jejich hierarchie (mikroregionální města, velmi malá města, městyse, střediskové vesnice a větší vesnice) podle čtyř indikátorů střediskovosti (počet obyvatel, počet druhů vybraných služeb, počet dojíždějících za prací a do škol a počet spojů veřejné dopravy). Následně jsou vymezována periferní sídla mikroregionální úrovně na základě nedostatečného počtu spojů veřejné dopravy do mikroregionálních měst a podle příliš dlouhé doby strávené na cestě v těchto spojích. V blízkosti mikroregionálních měst jsou vymezena suburbia/suburbánní sídla. Zbývající sídla jsou sídly semiperiferními. Ve finále je pak analyzován lidský, demografický a sociální kapitál jednotlivých odlehlostních typů sídel a periferních oblastí sídel. Vedle 3 mikroregionálních měst (Klatovy, Sušice, Horažďovice) bylo vymezeno jedno velmi malé město (Nýrsko), 5 městysů (Janovice nad Úhlavou, Švihov, Železná Ruda, atd.), 14 střediskových vesnic a 18 větších vesnic. Poměrně rozsáhlé periferní oblasti byly nalezeny v pohraničí s Bavorskem. Mikroregionální města mají příznivé hodnoty vzdělanosti, suburbánní sídla se vyznačují příznivým populačním vývojem a vyšším podílem dětí, semiperiferní sídla mají příznivou věkovou strukturu a významnou spolkovou činnost. Periferní sídla měla překvapivě příznivý populační vývoj.
|
|
|
Vymezení periferních oblastí Česka pomocí sekundárních dat
Babický, František ; Marada, Miroslav (vedoucí práce) ; Novotná, Marie (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá problematikou vymezování periferních oblastí v diplomových pracích na KSGRR PřF UK v Praze. Těchto prací zaměřujících se na identifikaci periferních oblastí v určitém území bylo v posledních 20. letech vytvořeno celá řada a autoři těchto prací si ve většině případů vytvořili vlastní metodiku tohoto vymezování. Tato práce se snaží hlouběji poznat a prozkoumat, jakým způsobem se autoři snaží identifikovat periferní oblasti pomocí sekundárních dat a pokusit se nalézt případné společné znaky tohoto vymezování. Dále tato diplomová práce aplikuje rozdílné metodiky vymezování periferních oblastí z analyzovaných diplomových prací na území okresu Rokycany, popisuje podobnosti či odlišnosti výsledků a v závěru doporučuje nejvhodnější postup vymezování periferních oblastí.
|
|
|
Periferní sídla, obce a oblasti okresu Znojmo - vymezení, typy a stabilita
HOLÍKOVÁ, Barbora
Bakalářská práce je zaměřena na vyhodnocování rozvinutosti (stability) obcí a sídel různých polohových typů v okrese Znojmo. Nejprve jsou vymezena sídelní střediska s odlišnou hierarchií (mikroregionální, nano, piko a femto střediska) a také nestřediskové obce na základě počtu druhů sledovaných služeb, počtu obyvatel, počtu spojů veřejné dopravy a dojížďky za prací a studiem. V dalším kroku jsou vymezeny periferní obce a sídla okresu Znojmo na základě malého počtu spojů veřejné dopravy směřujících do mikroregionálních sídelních středisek a/nebo na příliš dlouhé doby strávené v těchto spojích. Dále jsou ještě vymezeny suburbánní obce a sídla. Zbývající obce a sídla (pokud nejsou mikroregionálními sídelními středisky) přísluší do semiperiferního typu. V závěru je pak zkoumána a zdůvodňována sociálně-populační a také technicko-infrastrukturní rozvinutost (stabilita) v jednotlivých typech obcí a sídel a v jednotlivých typech periferních oblastí. Celkem byla vymezena 2 mikroregionální sídelní střediska (Znojmo, Moravský Krumlov), 10 nano (např. Hrušovany nad Jevišovkou a Miroslav), 9 piko a 17 femto sídelních středisek. Rozsáhlejší periferní oblasti byly vymezeny na Vranovsku a Jevišovicku. Nejvyšší rozvinutost vykazovaly obce mikroregionálních sídelních středisek a suburbánní obce kolem nich, a dále semiperiferní obce, zvláště semiperiferní nano a piko sídelní střediska. Nejhůře na tom byly periferní nestřediskové obce a periferní piko sídelní střediska.
|
|
|
Periferní oblasti jižních Čech - vymezení, typy a stabilita
CHVOJKOVÁ, Aneta
Bakalářská práce se věnuje především vymezení periferních obcí a oblastí Jihočeského kraje a hodnocení jejich sociálně-populační rozvinutosti (stability). Periferní obce jsou v této práci obce odlehlé od mikroregionálních sídelních středisek. Byly vymezeny na základě spojů veřejné dopravy, když byly příliš časově vzdáleny od mikroregionálních sídelních středisek, nebo nebyly s těmito středisky propojeny dostatečným počtem spojů. Vedle periferních obcí a obcí mikroregionálních sídelních středisek byly vymezeny také suburbánní obce a semiperiferní obce (zbývající). Sídelní střediska byla vymezována a hierarchicky odstupňována na základě čtyř charakteristik - vybavenosti službami pro obyvatele, počtu obyvatel, počtu dojíždějících a počtu spojů veřejné dopravy. Vymezena byla velkoměstská (mezoregionální), městská (mikroregionální), maloměstská (nano), městysová (piko) a venkovská (femto) sídelní střediska. Následně byla hodnocena sociálně-populační ne/rozvinutost (ne/stabilita) všech obcí Jihočeského kraje a jejich typů. Bylo vymezeno 1 mezoregionální, 17 mikroregionálních, 14 nano, 11 piko a 35 femto sídelních středisek Jihočeského kraje. Periferní obce byly seskupeny do 19 periferních oblastí (7 pohraničních, 5 mezikrajských a 7 vnitrokrajských). Nejhorší výsledky z hlediska sociálně-populační rozvinutosti (stability) měly semiperiferní piko střediska, periferní piko a nano střediska, z periferních oblastí na tom byly nejhůře mezikrajské periferní oblasti (především okolí Deštné a Mladé Vožice) a některé pohraniční periferní oblasti (Novohradsko a Vitorazsko).
|
|
|
Periferní oblasti Plzeňského kraje - vymezení, typy a stabilita
PODLEŠÁKOVÁ, Nikola
Bakalářská práce vymezuje periferní oblasti Plzeňského kraje, vedle toho také území semiperiferní a suburbánní v tomto kraji, a hodnotí jejich sociálně-populační rozvinutost. Teorie práce se opírá o koncepty sídelní střediskovosti, perifernosti v území, sociálně-populační rozvinutosti obcí a geograficky podmíněné sociální exkluze. Územní jednotkou analýz jsou obce. Perifernost je chápána jako územní odlehlost obcí od mikroregionálních sídelních středisek. V prvním kroku byla proto vymezena mikroregionální sídelní střediska na základě jejich obslužné vybavenosti, počtu obyvatel, dojížďky za prací a studiem a vybavenosti dopravními spoji. Nejvýznamnějším mikroregionálním sídelním střediskem kraje je Plzeň, následují Klatovy, Rokycany, Domažlice, Sušice, Tachov, Přeštice, Stříbro, Horažďovice, Nýřany, Kralovice a Planá. Další, méně vybavená sídelní střediska, byla označena jako maloměstská (piko), městysová (nano) a venkovská (femto). V druhém kroku byly vymezovány periferní obce na základě příliš dlouhé doby strávené na cestě v dopravním spoji do nejbližšího mikroregionálního střediska, a/nebo nedostatečného počtu spojů směřujících do tohoto střediska. Shluky periferních obcí pak vytvářejí periferní oblasti - pohraniční, mezikrajské a vnitrokrajské. V posledním kroku je vyhodnocována sociálně-populační rozvinutost (stabilita) periferních, suburbánních a semiperiferních obcí, periferních oblastí a rovněž mikroregionálních a nižších sídelních středisek. Tato rozvinutost (stabilita) byla hodnocena na základě dlouhodobého a krátkodobého populačního vývoje, přirozené a migrační bilance obyvatel, zastoupení dětské a seniorské složky obyvatel, zastoupení vysokoškoláků, míry podnikání a míry výstavby bytů. Největší problémy z hlediska sociálně populační rozvinutosti (stability) vykazovaly mezikrajské periferní oblasti, zejména u hranic se Středočeským krajem.
|
|
|
The Role of Mayors in the Development of Selected Peripheral Areas of the Košice Region
Német, Martin ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Mintálová, Tatiana (oponent)
Diplomová práca sa venuje role starostov v regionálnom rozvoji obcí spadajúcich pod vybrané periférne mikroregióny Košického kraja. Tieto mikroregióny reprezentujú dva typy periférnych území a boli vymedzené z pohľadu rozdielov v kvalite sociálneho a ľudského kapitálu v kraji. Identifikovali sme ich na základe rozboru odbornej literatúry. Hlavným cieľom práce bolo posúdiť, či existuje vzťah medzi takto vymedzenými typmi periférií a kvalitou ľudského a sociálneho kapitálu u občanov, no najmä u starostov obcí ležiacich v týchto periférnych mikroregiónoch. Tento cieľ sme naplnili jednak rozborom dostupných sekundárnych zdrojov informácií a jednak zrealizovaním terénneho šetrenia. Toto šetrenie malo za úlohu zistiť najmä ako a s kým starostovia spolupracujú, aká je miera ich angažovanosti riešiť najpodstatnejšie problémy obcí. Kľúčové slová: sociálny kapitál, ľudský kapitál, periféria, Košický kraj, regionálny rozvoj, spolupráca, vzťahy a kontakty, aktéri regionálneho rozvoja
|
|
|
Vymezení periferních oblastí Česka pomocí sekundárních dat
Babický, František ; Marada, Miroslav (vedoucí práce) ; Novotná, Marie (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá problematikou vymezování periferních oblastí v diplomových pracích na KSGRR PřF UK v Praze. Těchto prací zaměřujících se na identifikaci periferních oblastí v určitém území bylo v posledních 20. letech vytvořeno celá řada a autoři těchto prací si ve většině případů vytvořili vlastní metodiku tohoto vymezování. Tato práce se snaží hlouběji poznat a prozkoumat, jakým způsobem se autoři snaží identifikovat periferní oblasti pomocí sekundárních dat a pokusit se nalézt případné společné znaky tohoto vymezování. Dále tato diplomová práce aplikuje rozdílné metodiky vymezování periferních oblastí z analyzovaných diplomových prací na území okresu Rokycany, popisuje podobnosti či odlišnosti výsledků a v závěru doporučuje nejvhodnější postup vymezování periferních oblastí.
|
host ::
RSS.