|
|
Analytical approaches to study group interactions of azole pesticides with important biological active compounds
Kovač, Ishak ; Jaklová Dytrtová, Jana (vedoucí práce) ; Száková, Jiřina (oponent) ; Navrátil, Tomáš (oponent)
Cílem této disertační práce bylo vyvinout robustní analytickou techniku pro separaci a detekci reziduí triazolových fungicidů (TAF) a také studovat vliv TAF na rostlinu a biologicky aktivní látky. Je zde popsán vývoj metodiky pro stanovení reziduí TAF v reálných vzorcích (rajče "Sweet Cherry" - Solanum lycopersicum L.) pomocí kapilární elektroforézy. Vyvinutá metodika byla validována pro laboratorní použití pří relativně krátké době analýzy a nízkých nákladech na analýzu s dostatečnou mezí detekce a kvantifikace. Další část této disertační práce je zaměřena na vliv TAF na rajče jedlé, jeho růst, fruktifikaci a také vliv na biologicky aktivní látky. Kapilární elektroforéza je analytická technika, vyznačující se při minimální spotřebě vzorku (nL) obecně vysokou účinností při separaci malých molekul. V metodice je využito cyklodextrinem modifikované micelární elektrokinetické chromatografie k separaci směsi TAF získaných ze slupek rajčat. Optimální podmínky pro separaci byly nalezeny v elektrolytu tvořeného kyselinou fosforečnou a Tris (o koncentraci 100 mM), 20% v/v methanolem, se zdánlivým p[H+ ] 4,8. Složkami směsné micelární pseudostacionární fáze byly iontový deter- gent dodecylsulfát sodný (SDS) o koncentraci 15 mM a náhodně sulfátovaný gama- cyklodextrin (17,5 mg/mL). Metodické limity...
|
|
|
Antioxidační systém rostlin rajčat vystavených triazolovým fungicidům
Žufić, Antoniana ; Hýsková, Veronika (vedoucí práce) ; Jaklová Dytrtová, Jana (oponent)
Houbové patogeny způsobují celosvětově závažné ztráty zemědělských plodin. V poslední době se však chemické fungicidy stávají nebezpečnými kontaminantami životního prostředí působící na necílové organismy. Cílem této práce bylo zjistit, jaký vliv mají triazolové fungicidy ve formě penkonazolu (P), tebukonazolu (T) nebo jejich kombinace (PT) na rostliny rajčat Solanum lycopersicum L. cv. Cherrola. Ve sledované intervaly, tj. po dvou a pěti každotýdenních aplikacích P, T nebo PT, buď formou postřiku nebo zálivky nebyla v listech, kořenech ani plodech zjištěna významnější změna aktivity klíčového enzymu askorbát-glutathionového cyklu askorbátperoxidasy a aktivity cytosolových peroxidas. Zatímco v kořenech byla nalezena mírně zvýšená aktivita guajakolperoxidasy vlivem postřiku T i kombinace PT, v listech byla aktivita tohoto enzymu snížená podobně jako katalasa. Největší změny v antioxidační kapacitě v listech korelující se zvýšeným obsahem fenolických látek a flavonoidů byly zaznamenány po pěti aplikacích penkonazolu (P) formou zálivky do půdy, a to jak samotného P, tak v kombinaci ve formě PT. Studované triazoly významně ovlivnily zastoupení isoforem superoxiddismutasy a částečně i celkových peroxidas v listech, kořenech a plodech a akorbátperoxidasy v listech. Nejvyšší obsah HSP70 byl zjištěn v kořenech...
|
|
|
Utilizace pesticidů v životním prostředí
Hamršmíd, Filip ; Jakl, Michal (vedoucí práce) ; Vítková, Martina (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá účinky triazolových fungicidů na růst a vývoj rostlin a přístupnost živin z půdy, s využitím případové studie s účinnou látkou penkonazolem (Penk). Pro tuto práci bylo ustanoveno několik dílčích cílů, které by měly vytvořit komplexní představu o potenciálním vlivu Penk na rostliny a půdu. Jako cíle práce byly určeny následující: zjistit, (I) jakým způsobem ovlivňuje přídavek Penk růst rajčete jedlého (Solanum lycopersicum L.), výnosy a zdali má vliv na fotosyntézu, (II) zhodnotit vliv přídavku Penk
na přístupnost živin ve třech odlišných typech půd, ve fluvizemi, modální černozemi
a modální kambizemi, v průběhu inkubace a (III) analyzovat vliv různých dávek Penk
na změny sorpce živin ve zkoumaných půdách.
Vegetační experiment (I) vykazoval rozdíly v nárůstu biomasy rajčete v závislosti
na koncentraci přidaného Penk. Na všech půdách došlo k poklesu výnosu, a to úměrně s dávkou Penk. Při aplikaci vyšší dávky Penk na modální černozem došlo ke snížení výnosů oproti kontrolnímu vzorku přibližně o polovinu Přídavek nižší i vyšší koncentrace Penk snížil výnosy rostlin pěstovaných na substrátu fluvizemě přibližně o jednu třetinu. Bylo prokázáno, že přídavek Penk nepříznivě ovlivňuje obsah chlorofylu a a b, avšak nemá signifikantní vliv
na chlorofyl c.
V půdním inkubačním pokusu (II) bylo zjištěno, že v rozsahu 8 týdnů přídavek Penk ovlivňuje přístupnost některých živin (mikro- a makroprvků) z půdy pro rostliny, a to u všech sledovaných typů půd. Nicméně bylo také prokázáno, že po 4. týdnu inkubace dochází k jeho degradaci s následným zvýšením podílu přijatelných živin. Toto dokazuje, že Penk není v půdě persistentní a jeho použití je velmi pravděpodobně z dlouhodobého hlediska nezávadné.
Na základě krátkodobého sorpčního experimentu (III) bylo možné z pohledu fyzikálně-chemických interakcí odhadnout změny sorpce živin ve vybraných půdách
na základě přídavků Penk. Tato diplomová práce prokázala, že má Penk vliv na přístupnost některých živin i v krátkodobém horizontu. Nejsignifikantnější vliv byl pozorován u železa, kdy jeho přístupnost strmě klesala se zvyšujícím se přídavkem Penk.
Byly prokázány jeho účinky na růst a vývoj rostlin a na obsah mikro- a makro prvků v nadzemní a kořenové části Solanum lycopersicum L. a na přístupnost živin z půdy v krátkodobém a dlouhodobém horizontu.
|
host ::
RSS.