|
| |
|
|
Souvislosti posttraumatického stresu a rozvoje u bývalých dětských onkologických pacientů a jejich rodičů.
Koutná, Veronika ; Blatný, Marek ; Jelínek, Martin ; Vobořil, Dalibor
Posttraumatický stres (PTS) i rozvoj (PTG) byl popsán u dětských onkologických pacientů i u jejich rodičů. Cílem této studie je analyzovat souvislosti mezi PTS a PTG u dětí a jejich rodičů a zjistit míru shody v posouzení PTG dětí sebeposouzením dítěte a posouzením rodiči. Soubor tvořilo 142 párů bývalých dětských onkologických pacientů a jejich rodičů, kterým byly administrovány metody zjišťující PTS a PTG. Rodiče navíc posoudili i PTG svých dětí. Korelační analýzou jsme zjišťovali vztahy mezi PTS a PTG dětí a rodičů a shodu v sebe- posouzení PTG dětmi a posouzení rodiči. Posouzení PTG dětí rodiči koreluje těsněji s PTG rodičů než s PTG udávaným dětmi. Pro PTS a PTG rodičů byl nalezen středně těsný vztah, pro PTS a PTG dětí nikoli. Posouzení PTG dětí rodiči může odrážet spíše jejich vlastní schopnost nalézt v nepříznivé události pozitiva než skutečný PTG jejich dětí. Vzájemný vztah PTS a PTG v kontextu dětské onkologie se může lišit v závislosti na zvoleném souboru (rodiče/děti).
|
|
|
Souvislosti posttraumatického stresu a rozvoje s kvalitou života bývalých dětských onkologických pacientů
Koutná, Veronika ; Blatný, Marek ; Jelínek, Martin ; Vobořil, Dalibor
Onkologické onemocnění v dětství je událost spotenciálem pro výskyt posttraumatické stresové poruchy (PTSD) i posttraumatického rozvoje (PTG). Zatímco PTSD se u bývalých dětských onkologických pacientů vyskytuje vzácně, k PTG v této populaci dochází často. Vztah posttraumatického stresu (PTS) a PTG dosud nebyl jednoznačně prokázán a nejasná zůstává isouvislost PTG skvalitou života (QOL). Na souboru 188 bývalých dětských onkologických pacientů jsme korelační analýzou zjišťovali souvislosti PTS aPTG se specifickými dimenzemi QOL. U mladší skupiny (do 12 let) QOL korelovala pouze s PTS, souvislost s PTG prokázána nebyla. U starší skupiny (od 13 let) QOL korelovala s PTS i PTG, avšak v případě PTS byly vztahy významně těsnější. Vztah PTS a QOL byl v obou věkových skupinách negativní, vztah PTG a QOL u starší věkové skupiny byl ve všech dimenzích slabě pozitivní. Souvislost PTG s úspěšnou adaptací a dobrou QOL zůstává sporná.
|
|
| |
|
| |
|
|
Možnosti klinického hodnocení a rehabilitace chemoterapií indukované polyneuropatie u dětských onkologických pacientů
Votrubová, Barbora ; Jevič, Filip (vedoucí práce) ; Medunová, Kateřina (oponent)
Tato rešeršní bakalářská práce se zabývá problematikou chemoterapií indukované polyneuropatie (CIPN) u dětských onkologických pacientů. V obecné části jsou popsány základní charakteristiky polyneuropatie a specifické vlastnosti CIPN, její výskyt, klinická manifestace, rizikové faktory a přehled chemoterapeutik nejčastěji indukujících polyneuropatie u dětské populace. Ve speciální části jsou představeny současné způsoby hodnocení CIPN pomocí klinických škálovacích systémů a dále jsou uvedeny dostupné poznatky o ovlivnění CIPN rehabilitací. Součástí práce je popis a překlad škály "pediatric-modified Total Neuropathy Score" (ped-mTNS) a "Total Neuropathy Scale-Pediatric Vincristine" (TNS-PV). V diskuzi jsou rozebrány výhody a nedostatky obecných i specifických systémů pro hodnocení polyneuropatie vyvolané chemoterapií u dětí. Z prezentovaných metod jsme jako nejvhodnější pro využití v klinické praxi vyhodnotili škálu TNS-PV.
|
|
|
Výživa u onkologicky nemocných dětí a dospívajících
VLKOVÁ, Lucie
Diagnostika i léčba zhoubných nádorových onemocnění u dětí a dospívajících se stále výrazně zlepšuje a ukazuje se, že na výsledku má nemalý podíl právě výživa. Jenže pro pacienta někdy může být obtížné až nemožné výživová doporučení dodržovat; má potíže s přijímáním stravy, silně se mu mění chuť, některé potraviny v něm vyvolávají potřebu zvracet. Navíc jídlo neplní jen čistě biologické potřeby, ale ve významné míře naplňuje i potřeby psychické. Cílem této bakalářské práce bylo popsat složení a způsob podání výživy v jednotlivých fázích léčby onkologicky nemocných dětí a mladistvých a zmapovat zkušenosti a názory dětských pacientů, jejich rodin a jejich ošetřujícího personálu na to, zda a jak je možné dodržet výživová doporučení a zároveň uspokojit chuťové preference dítěte. Hledám v ní odpověď na dvě výzkumné otázky: 1. Jak se mění z důvodu zajištění dostatečné nutrice způsob podání a složení výživy v průběhu léčby onkologicky nemocných dětí a mladistvých? 2. Jaké jsou názory dětských pacientů, jejich rodin a jejich ošetřujících lékařů na možnosti dodržení výživových doporučení? Text je rozdělen na dvě části teoretickou a výzkumnou. Teoretická část popisuje problematiku dětské onkologie a nejčastější typy nádorů u dětí a dospívajících, zmiňuje také možnosti jejich prevence. Dále se zabývá vedlejšími účinky protinádorové terapie, změnami metabolismu, malnutricí, nádorovou kachexií a anorexií. Největší část je věnována výživě hodnocení stavu výživy, výživové potřebě a formám nutriční podpory. Poslední část obsahuje doporučení při komplikacích s příjmem stravy a pro navýšení výživného obsahu stravy. Vzhledem ke komplikovanosti tématu jsem zvolila smíšenou výzkumnou strategii, více různých metod získávání i zpracování dat i různé skupiny respondentů. Sledovaným souborem bylo 45 onkologicky nemocných dětí a dospívajících ve věku od 4 do 18 let léčících se na Klinice dětské onkologie v Brně, jejich rodiče (7) a jejich ošetřující zdravotníci (2). Jako metody získávání dat byl využit dotazník, semistrukturované rozhovory, pozorování, záznamy stravy a informace ze zdravotnické dokumentace. Metodou zpracování dat byla kvalitativní i kvantitativní analýza dotazníkových odpovědí, obsahová analýza rozhovorů, pozorování, tvorba případových studií, propočet jídelníčků v programu "Nutriservis Profesional". Výsledky jsou prezentovány formou grafů, tabulek a prostého textu. Kapitola výsledky je rozdělena do třech podkapitol. Složení a způsob podání výživy se mění v závislosti na potřebách nemocného, jeho věku, druhu nádoru, léčbě a komplikacím, které v jejím průběhu nastávají. Záleží také na spolupráci samotného nemocného a jeho rodiny. Odlišný je také přístup u dospívajícího a dítěte a rozdíl mezi pobytem doma a v nemocnici. V některých fázích je pro zajištění dostatečné nutrice potřeba dietní úprava stravy, jindy je třeba nutriční podpora v podobě sippingu a při komplikacích, které s sebou léčba či onemocnění samotné přinášejí, se mění i způsob podání ústy, sondou, či parenterálně. Dodržet výživová doporučení představuje pro většinu onkologicky nemocných dětí a dospívajících značný problém, potíže s příjmem stravy během léčby má 95 %. Často jsou kvůli chuťovým preferencím dítěte odmítány určité formy nutriční podpory, které napomáhají výživová doporučení dodržet. Jak samotné děti, tak i jejich rodiče upřednostňují chuťové potřeby dítěte před doporučeními týkajícími se výživy. Našly se však i výjimky. Názory ošetřujícího personálu se shodují ve tvrzení, že vše záleží na přístupu jak samotných dětských pacientů, tak jejich rodin.
|
host ::
RSS.