|
|
Macroecology and macroevolution of birdsong
Mikula, Peter ; Albrecht, Tomáš (vedoucí práce) ; Osiejuk, Tomasz S. (oponent) ; Šálek, Miroslav (oponent)
Ptačí zpěv je jedním z nejúžasnějších zvuků v přírodě, který významným způsobem ovlivnil naše chápaní procesu evoluce od jeho formulace v devatenáctém století. Přes intenzivní vědecký zájem za posledních více než 100 let je naše chápaní ekologie a evoluce ptačího zpěvu na velkých prostorových a fylogenetických škálách značně neúplné. Odpověď na mnohé základné otázky by mohla přinést globální syntéza zahrnující velkou část světové diverzity ptáků a kombinující mezioborový přístup. V předložené disertační práci jsem proto spolu se svými spolupracovníky prozkoumal vzory v makroekologii a makroevoluci zpěvu pěvců (Řád: Passeriformes), které představují nejdiverzifikovanější a nejvíc rozšířený ptačí řád současnosti. Zvláštní pozornost jsme věnovali trojici klíčových zpěvných fenoménů: (1) komplexitě zpěvu, (2) výšce (frekvenci) zpěvu a (3) přítomnosti samičího zpěvu. Abychom vyplnili některé důležité mezery v našem současném poznání, využívali jsme v rámci řešení tohoto projektu "velká data" z volně dostupných databází založených na bázi občanské vědy a ostatních otevřených zdrojů. Tato data byla následně analyzována pomocí kombinace fylogenetických komparativních a prostorových makroekologických analýz. Od publikace Darwinova průkopnického díla jsou komplexní zpěvy obecně považovány za výsledek sexuální...
|
|
|
Dlouhodobé změny zpěvu v rámci jednotlivých pěvčích populací
Žabková, Michaela ; Petrusková, Tereza (vedoucí práce) ; Turčoková, Lucia (oponent)
Zpěv je u pěvců velice důležitým komunikačním prostředkem - je druhově specifický a pěvci využívají jej nejen při komunikaci v rámci vlastního druhu, ale slouží i k mezidruhovému rozpoznávání. Zpěv se však neliší jenom mezi druhy, ale i mezi jedinci a populacemi stejného druhu, a to v prostoru i v čase. Na rozdíl od skupin s vrozenou vokalizací, tedy všech ostatních skupin ptáků s výjimkou papoušků a kolibříků, se pěvci zpěvu učí v průběhu života. U některých druhů s tzv. neukončeným učením, se může zpěv měnit i po celý jejich život. Nicméně učení není jedinou příčinou vzniku časoprostorové variability. Tato literární rešerše se zabývá změnami ve zpěvu jedinců i populací různých druhů pěvců. Za hlavní faktory způsobující variabilitu zpěvu je považována mimo jiné měnící se podoba prostředí v okolí sledovaných populací nebo vliv komunikace mezi jedinci. To zahrnuje reakce na odlišnosti ve zpěvu různých samců nebo interakce samců se samicemi. Stabilita zpěvu jedinců bývá častější u druhů s ukončeným učením, v rámci populace je zaznamenána spíše výjimečně.
|
|
|
Mechanismy umožňující individuální rozpoznávání u pěvců
Caha, Ondřej ; Petrusková, Tereza (vedoucí práce) ; Vokurková, Jana (oponent)
Vokalizace umožňuje ptákům komunikovat na velké vzdálenosti nebo v prostředích, kde mohou být vizuální signály obtížně detekovatelné. Vokalizaci pěvců lze rozdělit na zpěv a volání. Zpěv může posluchače signálu informovat o druhové příslušnosti, pohlaví, kvalitě samce, agresivní motivaci a v neposlední řadě také identitě zpívajícího jedince. Rozpoznávání různých jedinců je velmi užitečná dovednost, která se běžně uplatňuje během teritoriálních interakcí mezi samci. Správná identifikace samců, kteří představují různě velkou hrozbu, umožňuje reagovat přiměřeně situaci a ušetřit energii nebo se vyhnout zranění z případného střetu. U řady druhů pěvců byla pomocí playbackových experimentů prokázána schopnost individuálního rozlišování založená na zpěvu, ale jen málokdy bylo odhaleno, podle čeho se rozpoznávají. Tato literární rešerše se zabývá problematikou neighbour-stranger experimentů, které zjišťují schopnost pěvců rozpoznávat mezi sousedy a cizími samci. Dále je zaměřena na struktury nebo vlastnosti zpěvu umožňující individuální rozpoznávání pěvců a jejich využití pro individuální akustický monitoring.
|
|
|
Strnad obecný - modelový druh pro výzkum dialektů u pěvců
Diblíková, Lucie ; Petrusková, Tereza (vedoucí práce) ; Procházka, Petr (oponent)
Přestože byly ptačí zpěv a ptačí dialekty v posledních šedesáti letech objektem poměrně intenzivního vědeckého výzkumu, je oblast ptačích dialektů stále hodna vědecké pozornosti. Pro vznik dialektů existuje celá řada hypotéz, které samotné nebo v kombinaci vysvětlují jejich původ. Dialekty lze třídit na základě struktury ptačího zpěvu, na niž jsou vázané, či na základě geografického měřítka (mikrodialekty a makrodialekty). Výzkum dialektů patří mezi studie, u kterých je třeba získat ohromné množství dat, což s sebou přináší velké finanční a časové nároky. Těmto komplikacím se však lze vyhnout, pokud je do výzkumu ptačích dialektů zapojena veřejnost. K tomu je ale třeba vybrat vhodný modelový druh. Právě takovým druhem je strnad obecný Emberiza citrinella, protože jde o dosud běžného pěvce, kterého lze snadno poznat, samci tohoto druhu zpívají během velmi velké části sezóny a jejich dialekty jsou snadno rozlišitelné. Navíc u strnada obecného někteří autoři rozlišují makrodialekty, které by měly mít v Evropě západní a východní rozdělení, což lze využít pro zvýšení atraktivity jeho výzkumu v očích veřejnosti. Dosud byly dialekty strnadů detailně prozkoumány v Dánsku a v některých oblastech Německa. V dalších evropských zemích jsou dosavadní studie jeho dialektů již mnohem méně detailní. Zmapování dialektů...
|
|
|
Zimní teritorialita u pěvců ve vztahu k prostředí a klimatickým podmínkám
Glückseligová, Pavla ; Musil, Petr (vedoucí práce) ; Reif, Jiří (oponent)
Tato práce se věnuje problematice zimní teritoriality pěvců. Jsou zde stručně shrnuty obecné poznatky o teritoriích a teritorialitě a dále širší poznatky o zimní teritorialitě. Je zkoumáno sociální chování v zimě u zimně teritoriálních pěvců s příklady konkrétních druhů ze západo-palearktické oblasti. Práce se věnuje jednotlivým faktorů, které pravděpodobně určují zimní teritorialitu, jako je například migrační strategie, potravní specializace nebo kompetice. Dále se práce věnuje klimatickým změnám a jejich vlivu na pěvce, jako jsou časnější přílety ze zimovišť na hnízdiště, časnější kladení vajec v souvislosti s dostupností potravy a změnám kompetice. Poslední kapitola se věnuje možným vlivům klimatických změn na zimně teritoriální pěvce, jako jsou změny v distribuci potravy, v kompetici o zdroje a vyrovnání se s rostoucími teplotami.
|
|
|
Funkce velikosti repertoáru u pěvců
Kinštová, Anna ; Petrusková, Tereza (vedoucí práce) ; Musilová, Zuzana (oponent)
4 Abstrakt Při komunikaci využívají pěvci signály vizuální a vokální. Vizuální mají oproti vokalizaci několik nevýhod, například při nižší viditelnosti mohou být hůře detekovatelné. Naproti tomu signály vokalizační mohou být zřetelné i za těchto podmínek a u pěvců jsou určitě nejběžnějším a nejrozvinutějším způsobem komunikace. Ptačí vokalizaci lze rozdělit do dvou základních skupin, na zpěvy a volání. Zpěv má, zejména u pěvců v mírném pásu, dvě hlavní funkce. Hraje roli při obraně teritoria a zároveň slouží k přilákání partnerky. Zpěv může být v rámci jednoho druhu značně variabilní a jedinci se mohou lišit velikostí repertoáru, tedy počtem typů zpěvu nebo slabik, jež používají. Prozatím přetrvává předpoklad, že se repertoár vyvinul jako odpověď na sexuální selekci samic, které měly preferovat partnery vlastnící větší repertoár. V takovém případě by se velikost repertoáru dala považovat za fenotypový znak, který by měl samicím sloužit jako spolehlivý indikátor nějakých kvalit samce. Samice by tedy mohla díky rozmnožování se samcem, který vlastní velký repertoár, získat přímé i nepřímé výhody. Proto se ve své bakalářské práci zabývám otázkou týkající se funkce velikosti repertoáru. Zejména se zaměřuji na možné výhody, které by samice mohla obdržet díky páření se samcem vlastnícím velký repertoár. Nicméně...
|
host ::
RSS.