|
|
Partnerský život osob po poranění míchy a poškození mozku
Kokořová, Adéla ; Svěcená, Kateřina (vedoucí práce) ; Čábelková, Alžběta (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno a příjmení autorky: Adéla Kokořová Vedoucí práce: Mgr. Kateřina Svěcená, Ph.D. Oponent práce: Název bakalářské práce: Partnerský život osob po poranění míchy a poškození mozku Abstrakt: Tato bakalářská práce se zabývá partnerským životem osob po poškození míchy a osob po poškození mozku a vlivem získané disability na jejich partnerský život. Hlavním cílem práce je vytyčení problémů pacientů v partnerském životě, souhrn možností ergoterapeutické intervence u těchto pacientů a zhodnocení nabídky pomůcek pro partnerský život. V práci jsou popsány základní problémy v partnerském životě vycházející z různého stupně a formy disability a náhled pacientů i odborníků na situaci. Důležitou částí práce je popis pomůcek a možnosti jejich využití pro osoby s různým stupněm a formou disability. Praktická část práce se věnuje rozhovorům s pacienty po poškození míchy a po poranění mozku a zprostředkovává jejich obtíže z pohledu ergoterapeuta. Klíčová slova: neurologie, paraplegie, hemiparéza, partnerský život, sex, kompenzační pomůcky
|
|
|
Partnerský život osob po poranění míchy a poškození mozku
Kokořová, Adéla ; Svěcená, Kateřina (vedoucí práce) ; Čábelková, Alžběta (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno a příjmení autorky: Adéla Kokořová Vedoucí práce: Mgr. Kateřina Svěcená, Ph.D. Oponent práce: Název bakalářské práce: Partnerský život osob po poranění míchy a poškození mozku Abstrakt: Tato bakalářská práce se zabývá partnerským životem osob po poškození míchy a osob po poškození mozku a vlivem získané disability na jejich partnerský život. Hlavním cílem práce je vytyčení problémů pacientů v partnerském životě, souhrn možností ergoterapeutické intervence u těchto pacientů a zhodnocení nabídky pomůcek pro partnerský život. V práci jsou popsány základní problémy v partnerském životě vycházející z různého stupně a formy disability a náhled pacientů i odborníků na situaci. Důležitou částí práce je popis pomůcek a možnosti jejich využití pro osoby s různým stupněm a formou disability. Praktická část práce se věnuje rozhovorům s pacienty po poškození míchy a po poranění mozku a zprostředkovává jejich obtíže z pohledu ergoterapeuta. Klíčová slova: neurologie, paraplegie, hemiparéza, partnerský život, sex, kompenzační pomůcky
|
|
|
Sexuální život v graviditě
JURIGOVÁ, Gabriela
Abstrakt Veřejnost, často i medicínská, žije pod vlivem rozšířených sexuálních mýtů a polopravd, které zásadně ovlivňují jejích postoje k sexualitě. Sexualita v těhotenství je o to víc obestřena spoustou pověr, mýtů, předsudků a strachu. Chybí kvalitní informace a i odborníci, lékaři či porodní asistentky, často dávají partnerům neadekvátní doporučení. Těhotenství je ve své podstatě přirozeným naplněním biologického smyslu sexuálního života. Ovlivňuje psychickou stránku nejen ženy, ale obou partnerů a následně i jejich sexuální život. Cílem práce bylo zjistit úroveň vědomostí těhotných žen o sexualitě v graviditě a analyzovat sexuální život v graviditě. K dosažení výsledků výzkumu byl použit kvantitativní výzkum formou anonymních dotazníků. Byly použity celkem tři druhy anonymních dotazníků, jeden vlastní dotazník zaměřený na zjištění úrovně vědomostí těhotných žen o sexualitě v graviditě. Druhý a třetí dotazník jsou standardizované dotazníky SFŽ (Sexuální funkce ženy) a Inventář vzrušivých podnětů (Hoon {--} Winoze) (Příloha 1). Ženy byly požádány, aby dotazníky vyplnily jednak z pohledu své dnešní situace, jednak tak, aby to odpovídalo jejich prožívání před otěhotněním. Soubor představovaly ženy ve třetím trimestru gravidity, které navštěvovaly prenatální poradnu gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze. Vyhodnocením odpovědí ze standardizovaných dotazníků byl analyzován sexuální život žen v období před otěhotněním a v době těhotenství, čím byl výzkumní cíl splněn. V práci byly ověřovány následující hypotézy. Hypotéza 1 předpokládala, že těhotné ženy nemají dostatek informací o změnách v sexuálním životě v těhotenství a výzkumem byla potvrzena. Přestože většina žen hodnotila své vědomosti jako dostačující, podíl žen, které chtějí být informovány o změnách v sexuálním životě v těhotenství je významný. Většina žen chce být informována o změnách v sexuálním životě v těhotenství a to anonymní formou. Toto zjištění potvrzuje hypotézu 2, která předpokládala, že těhotné ženy chtějí být informovány o možnostech sexuálního uspokojování v těhotenství. Hypotéza 3 předpokládala, že těhotné ženy nejsou spokojené s úrovní informací o sexualitě v těhotenství poskytnutých v prenatální poradně a výzkumem byla potvrzena. Nízké procento žen dostává informace od lékaře či porodní asistentky a ony samy se neptají většinou z důvodu studu. Komunikace o sexualitě je v naší společnosti pořád tabu jak pro odborníky, tak laiky. Hypotéza 4 předpokládala, že potřeba pohlavního styku v graviditě je snížena a výzkumem byla potvrzena. V těhotenství se výrazně snižuje libido, frekvence pohlavních styků, potřeba styku i schopnost dosáhnout orgasmus. Reakce na vzrušivé podněty je dle výsledků výzkumu posunuta směrem k nižšímu stupni vzrušení. Z výzkumného šetření na gynekologicko-porodnické klinice vyplynulo, že je třeba zdokonalit komunikaci a přísun informací od personálu k těhotným ženám a jejím partnerům. Zvážit anonymní formy a možnosti podávání erudovaných informací neovlivněných vlastními předsudky, postoji, mýty. Informační brožurka se jeví jako vhodný informační zdroj. Ženy v těhotenství chtějí více informací a mají na ně právo. Právě zde může porodní asistentka, poskytnutím odborných rad a otevřenou komunikací s těhotnou ženou a jejím partnerem, sehrát výraznou roli.
|
host ::
RSS.