|
|
Parlamentní systémy
Brablecová, Martina ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Pithart, Petr (oponent)
Tématem mé diplomové práce jsou parlamentní systémy. Proto toto téma jsem se rozhodla zejména z toho důvodu, že Česká republika se řadí mezi státy s parlamentní formou vlády, podobně jako většina států Evropy. Práce se člení do sedmi kapitol, které jsou následně rozděleny na jednotlivé podkapitoly, případně i další části. V úvodu své práce jsem se zaměřila na obecný pojem politických systémů. Účelem této kapitoly je zejména uvést čtenáře do tématu a seznámit ho se základními typy demokratických politických systémů, mezi něž se řadí zejména parlamentní, prezidentské a poloprezidentské systémy. Druhá kapitola se již zaměřuje na parlamentní systémy a na jejich základní vymezení. Tato kapitola obsahuje teoretické základy pro celou práci a seznamuje čtenáře především se základními principy, na základě nichž tyto systémy fungují. Mezi tyto principy lze zařadit především princip dělby moci, který však není chápán příliš přísně, svrchovanost parlamentu a specifické vztahy mezi exekutivou a legislativou. V kapitole třetí jsem se zabývala vzájemnými vztahy mezi nejvyššími ústavními orgány, stejně jako jejich postavením v ústavním systému. Tato problematika je velice důležitá, jelikož právě vztahy mezi těmito orgány jsou zásadní pro určení formy vlády. Tuto kapitolu dále dělím do podkapitol zabývajících se...
|
|
| |
|
|
Hlasování o nedůvěře v českém parlamentu - analýza příčin a strategií
Vaňková, Petra ; Němec, Jan (vedoucí práce) ; Kuta, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na proces hlasování o nedůvěře vládě v České republice. Hlavním cílem je zanalyzovat průběh dosavadních vlád a zanalyzovat příčiny, které vedly k žádostem o vyslovení nedůvěry. Z hlediska teorie se práce zabývá parlamentními systémy jako takovými, vzájemným postavením parlamentu a vlády a popisem institutů vyslovení důvěry a nedůvěry vládě. V práci je porovnávána situace za Československé republiky (1918--1938) a současné České republiky z hlediska úpravy institutů vyslovení důvěry a nedůvěry vládě v rozdílných ústavách. V praktické části jsou pak analyzovány jednotlivé vlády od roku 1992 do současnosti a události, které vedly k žádostem o vyslovení nedůvěry. Autorka dochází k závěru, že i přesto, že jsou v české politické praxi používány i další nástroje kontrolní funkce parlamentu, jako jsou interpelace či vyšetřovací komise, patří institut vyslovení nedůvěry stále k nejviditelnějším a představuje spíše nástroj k mocenskému soupeření, než k vlastnímu řešení vládních problémů.
|
|
|
Disent v parlamentní většině:legislativní činnost PS Parlamentu ČR v letech 1996-2010
Kuta, Martin ; Reschová, Jana (vedoucí práce) ; Němec, Jan (oponent)
Parlamentarismus vyžaduje přítomnost parlamentě způsobilých stran. Nesouhlas uvnitř stran vede k zablokování systému; vláda se nemůže opřít o podporu svých poslanců a nepodaří se jí prosadit svoje návrhy na projednávání v parlamentu. Z hlediska parlamentního systému tak výzkum disentu v parlamentní většině představuje jednu ze základních otázek. Práce se zabývá nesouhlasem v teoretické rovině. Na příkladu české Poslanecké sněmovny text konceptualizuje hlasovací nesouhlas (zamítnutí vládního návrhu zákona v první čtení jako vyjádření absolutního nesouhlasu). Práce dále testuje hlasovací jednotnost českých politických stran, které se účastnily vládní koalice. Nesouhlas s vládní politikou je podle empirického výzkumu způsoben nesouhlasem uvnitř vládních stran, nikoli nesouhlasem mezi stranami vládní koalice.
|
|
|
Reprezentace zemědělských zájmů v legislativním procesu Parlamentu ČR: Teoretická sonda a empirické implikace
Rakušanová, Petra
Příspěvek se snaží vymezit rámec, v němž probíhá proces artikulace zájmů s důrazem na agrární sektor a to jak na teoretické a obecné úrovni, tak následně na základě analýzy empirického materiálu. K hlavním poznatkům příspěvku patří zjištění, že v České republice byly již v agrární oblasti konstituovány efektivní hierarchické struktury reprezentace zájmů, a že horizontální i vertikální intermediární kanály v rámci těchto struktur se až na malé výjimky postupně konsolidují. V souladu se světovými trendy však v České republice dochází k posunu od sociálního neo-korporativismu k administrativnímu lobbysmu.
|
host ::
RSS.