|
|
Památkové hodnocení uměleckých štuků: Metodika zabývající se teoretickými přístupy k ochraně a obnově uměleckých štuků, jejich hodnotovým rámcem a teoretickými problémy jejich restaurování a prezentace v rámci architektonického celku
Fiřt, Jan ; Kuneš, Petr ; Skalický, Petr
Metodika se zabývá odbornými přístupy k ochraně a obnově uměleckých štuků, jejich hodnotovým rámcem a teoretickými problémy jejich restaurování a prezentace v rámci architektonického celku. V úvodu metodiky jsou představeny obecné charakteristicky péče o štuková díla na pozadí institucionalizované památkové péče a popsány role jednotlivých aktérů v procesu přípravy koncepce restaurátorského zásahu. V dalších částech je stručně nastíněn historický vývoj štukatérství v evropském i českém kontextu a podán základní přehled nejběžnějších štukatérských technik a materiálů. Další část metodiky je zaměřena na postupy a metody průzkumu, které se využívají jednak pro charakterizaci samotného díla, jeho skladby, technik a materiálů, jednak pro identifikaci jeho poruch, poškození a druhotných zásahů zacílené na celkové hodnocení stavu díla. Jádrem metodiky jsou potom kapitoly věnované přípravě restaurátorského zásahu, který vychází z památkového hodnocení konkrétního díla a v daném kontextu formulovaných cílů zásahu. Důraz je primárně kladen na zachování památkových hodnot díla, reflektovány jsou ale také legitimní pohledy dalších zúčastněných aktérů památkové obnovy. Závěrečná kapitola metodiky prezentuje rizika spojená s dílčími, z pohledu dnešní památkové péče problematickými restaurátorskými zásahy a staršími vstupy. Uvedené příklady ilustrované fotografiemi reálných štukových děl záměrně odhlíží od kontextu často komplexních a dobově podmíněných obnov a mají za cíl laickému uživateli metodiky představit rizika spojená s některými dosavadními přístupy k obnově štukatérských památek.
Plný text:  PDF
|
|
| |
|
|
Prosazování ochrany kulturních hodnot při ochraně dřevin rostoucích mimo les
Dienstbier, Filip ; Pouperová, Olga ; Vícha, Ondřej
Diagnostickým znakem kulturních památek – objektů zahradní a krajinářské architektury jsou vegetační prvky, z nich nesporně nejvýznamnější kategorii představují prvky dřevinné vegetace – stromy a keře. Ty ovšem podléhají ochraně též z hlediska dalšího z významných veřejných zájmů – ochrany přírody a krajiny, a to jak pro své vlastní biologické a estetické hodnoty, tak i pro hodnoty ekologické. Z tohoto důvodu jsou předmětem ochrany podle zákona o ochraně přírody a krajiny, kterou zajišťují orgány ochrany přírody. Zájmy na ochraně dřevin a jejich porostů z hlediska zájmů památkové péče na straně jedné a ochrany přírody a krajiny na straně druhé se přitom mohou v závislosti na konkrétních okolnostech doplňovat, mohou být indiferentní, ale mohou se také lišit a kolidovat. Metodika je novým nástrojem pro účinné prosazování zájmů památkové péče v procesech rozhodování o ochraně dřevin rostoucích mimo les. Orgánům památkové péče i vlastníkům kulturních památek, ale i dalším subjektům, poskytuje komplexní soubor doporučení pro jejich postup při nakládání s dřevinami rostoucími mimo les, a to jak procesního, tak i hmotněprávního charakteru. V metodice uvedená doporučení jsou formulována pro základní modelové situace. Procesní postup i relevantní argumentace se v jednotlivých případech může pochopitelně lišit s ohledem na konkrétní skutkové okolnosti.
Plný text: PDF
|
|
|
Prosazování ochrany kulturních hodnot v procesech územního plánování - územní plán
Dienstbier, Filip ; Pouperová, Olga ; Vícha, Ondřej
Nástroje územního plánování jsou klíčovými nástroji ochrany a prosazování soukromých i veřejných zájmů v území. To vyplývá z jejich komplexní povahy, hierarchického uspořádání územně plánovací dokumentace a závaznosti pro navazující procesy rozhodování o území. Ani ochrana kulturních památek a památkově chráněných území, zakotvená v zákoně o státní památkové péči, není myslitelná bez důsledného prosazování památkových hodnot v procesech územního plánování. To je úloha nejen orgánů územního plánování, ale zejména orgánů památkové péče v postavení tzv. dotčených orgánů a odborné organizace státní památkové péče – Národního památkového ústavu. Metodika poskytuje orgánům památkové péče, ale i dalším zainteresovaným subjektům a orgánům, srozumitelnou oporu pro jejich vystupování v procesech územního plánování, konkrétně v procesu pořizování územního plánu, s cílem účinného a úspěšného prosazování zájmů památkové péče. Zvláštní pozornost je věnována procesu pořizování územního plánu jednak vzhledem k nejvyšší četnosti této územně plánovací dokumentace, jednak s ohledem na zapojení největšího počtu orgánů památkové péče na nižších článcích organizace státní správy (krajských úřadů a zejména obecních úřadů s rozšířenou působností).
Plný text: PDF
|
|
|
Zásady ochrany a obnovy zeleně městských památkových zón: Certifikovaná metodika 1/2015-050
Sojková, Eva ; Šiřina, Petr
Metodika stanovuje zásady pro ochranu, obnovu a péči o zeleň ve specifických územích s kulturně historickými hodnotami – městských památkových zónách. Pozornost je proto zaměřena jednak na tvorbu nástrojů v rámci územně plánovací dokumentace – určení podmínek pro ochranu památkové hodnoty a charakteru území, jednak na technologie obnovy, rozvojové a udržovací péče o jednotlivé typy ploch zeleně a sortimentní výběr dřevin. Management zeleně je vypracován ve vazbě na diferenciaci MPZ (městských památkových zón) podle významu pro utvářené území. Metodika navazuje na metodický postup Hodnocení zeleně městských památkových zón (Sojková, Šiřina 2014).
Plný text: PDF
|
host ::
RSS.