|
|
Památkové hodnocení uměleckých štuků: Metodika zabývající se teoretickými přístupy k ochraně a obnově uměleckých štuků, jejich hodnotovým rámcem a teoretickými problémy jejich restaurování a prezentace v rámci architektonického celku
Fiřt, Jan ; Kuneš, Petr ; Skalický, Petr
Metodika se zabývá odbornými přístupy k ochraně a obnově uměleckých štuků, jejich hodnotovým rámcem a teoretickými problémy jejich restaurování a prezentace v rámci architektonického celku. V úvodu metodiky jsou představeny obecné charakteristicky péče o štuková díla na pozadí institucionalizované památkové péče a popsány role jednotlivých aktérů v procesu přípravy koncepce restaurátorského zásahu. V dalších částech je stručně nastíněn historický vývoj štukatérství v evropském i českém kontextu a podán základní přehled nejběžnějších štukatérských technik a materiálů. Další část metodiky je zaměřena na postupy a metody průzkumu, které se využívají jednak pro charakterizaci samotného díla, jeho skladby, technik a materiálů, jednak pro identifikaci jeho poruch, poškození a druhotných zásahů zacílené na celkové hodnocení stavu díla. Jádrem metodiky jsou potom kapitoly věnované přípravě restaurátorského zásahu, který vychází z památkového hodnocení konkrétního díla a v daném kontextu formulovaných cílů zásahu. Důraz je primárně kladen na zachování památkových hodnot díla, reflektovány jsou ale také legitimní pohledy dalších zúčastněných aktérů památkové obnovy. Závěrečná kapitola metodiky prezentuje rizika spojená s dílčími, z pohledu dnešní památkové péče problematickými restaurátorskými zásahy a staršími vstupy. Uvedené příklady ilustrované fotografiemi reálných štukových děl záměrně odhlíží od kontextu často komplexních a dobově podmíněných obnov a mají za cíl laickému uživateli metodiky představit rizika spojená s některými dosavadními přístupy k obnově štukatérských památek.
Plný text:  PDF
|
|
|
Recepce nizozemského realismu v pozdně gotické deskové malbě v Čechách
Fiřt, Jan ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Konečný, Lubomír (oponent) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Disertační práce se zabývá tématem recepce nizozemského realismu v pozdně gotické deskové malbě v Čechách. Cílem práce je zkoumat principy přejímání nových výtvarných forem a myšlenek, které vznikly v nizozemských uměleckých centrech v 15. století. V českém malířství druhé poloviny 15. století byly tyto inovativní tendence přejímány výhradně ze sousedních zemí. Proto práce řeší především otázky týkající se umělecké výměny mezi Čechami a okolními - převážně německy mluvícími - regiony. Zabývá se konkrétními způsoby, jakými umělecká výměna probíhala - mobilitou umělců, uměleckými importy, významem grafických i jiných předloh. V práci je položen důraz na nejvýznamnější příklady, které vykazují recepci nizozemského realismu: Archu velmistra Puchnera, Křivoklátský oltář a díla s ním spojovaná. Tyto otázky jsou řešeny především metodou formálně-stylové analýzy a formální komparace. V případě Puchnerovy archy se použitím těchto metod podařilo poukázat na možné umělecké východisko jejího autora ve Švábsku - v okruhu následovníků Mistra oltáře ze Sterzingu. Umělecký původ Mistra Litoměřického oltáře se práce snažila doložit v okruhu ulmského malíře B. Zeitbloma. Tato zjištění mohou přispět k řešení dlouholeté diskuze týkající se zásadních otázek pozdně gotického malířství v Čechách. Klíčová slova: Pozdně...
|
|
|
Recepce nizozemského realismu v pozdně gotické deskové malbě v Čechách
Fiřt, Jan ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Konečný, Lubomír (oponent) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Disertační práce se zabývá tématem recepce nizozemského realismu v pozdně gotické deskové malbě v Čechách. Cílem práce je zkoumat principy přejímání nových výtvarných forem a myšlenek, které vznikly v nizozemských uměleckých centrech v 15. století. V českém malířství druhé poloviny 15. století byly tyto inovativní tendence přejímány výhradně ze sousedních zemí. Proto práce řeší především otázky týkající se umělecké výměny mezi Čechami a okolními - převážně německy mluvícími - regiony. Zabývá se konkrétními způsoby, jakými umělecká výměna probíhala - mobilitou umělců, uměleckými importy, významem grafických i jiných předloh. V práci je položen důraz na nejvýznamnější příklady, které vykazují recepci nizozemského realismu: Archu velmistra Puchnera, Křivoklátský oltář a díla s ním spojovaná. Tyto otázky jsou řešeny především metodou formálně-stylové analýzy a formální komparace. V případě Puchnerovy archy se použitím těchto metod podařilo poukázat na možné umělecké východisko jejího autora ve Švábsku - v okruhu následovníků Mistra oltáře ze Sterzingu. Umělecký původ Mistra Litoměřického oltáře se práce snažila doložit v okruhu ulmského malíře B. Zeitbloma. Tato zjištění mohou přispět k řešení dlouholeté diskuze týkající se zásadních otázek pozdně gotického malířství v Čechách. Klíčová slova: Pozdně...
|
|
|
Archa velmistra Puchnera a vlivy nizozemského realismu na pozdně gotickou deskovou malbu v Čechách
Fiřt, Jan ; Hlaváčková, Jana Hana (oponent) ; Royt, Jan (vedoucí práce)
Ve své práci jsem se snažil přispět k diskuzi ohledně možného slohového východiska Puchnerovy archy. V kapitole pojednávající právě o stylovém charakteru Mistra Puchnerovy archy jsem vyjádřil souhlas s Pešinovou premisou ohledně malířova kolínského původu. Proto jsem věnoval celou jednu, dosti podrobnou, kapitolu tamějšímu vývoji. Její záběr jsem uchopil již od doby internacionální gotiky, přes důležitý výstup Stefana Lochnera, po malbu charakterizovanou silným nizozemským akcentem. Důvod proč jsem popisoval také poměrně raný vývoj kolínské produkce, sahající ještě do počátku století, spočívá v tom, aby bylo zřetelné, jak tato vrstva velmi výrazně ovlivňuje kolínskou produkci ještě hluboko v druhé polovině století. Ať se přitom jedná o kompozice draperií, výstavbu figury, tendenci k negaci prostoru nebo zálibu v lyrickém pojetí výjevů. A právě v tomto ohledu si je tamější vývoj velice blízký s českým, kde se charakteristické rysy krásného slohu projevují také nevídaně dlouho. Avšak s Pešinovým, a posléze většinou badatelů přejímaným, názorem ohledně malířova původu v dílně Mistra Lyversbergovy pašije již souhlasit nemohu. Snažil jsem komparací jednotlivých stylových forem a celkového charakteru malířského projevu obou malířů prokázat, že jejich bližší umělecký vztah je spíše nepravděpodobný. Naopak, opět na...
|
host ::
RSS.