|
|
A Content Analysis of the Media Reporting on Canada 150 with a Special Focus on Coverage of Indigenous Issues in the Canadian Media
Pešek, Ondřej ; Fiřtová, Magdalena (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
V roce 2017 oslavila Kanada významné výročí - 150 let od schválení Zákona o Britské Severní Americe, kterým získala Kanada statut dominia. K této příležitosti se napříč celou Kanadou konaly oslavy, které vyvrcholily 1. července u budovy kanadského parlamentu. Mnoho původních obyvatel však, vzhledem k minulým křivdám i současným problémům, nemělo důvod slavit a oslavy pro ně byly spíše připomínkou kolonialismu. A to i přes snahu vlády zdůraznit v rámci oslav téma usmíření s původními obyvateli. Tato práce se věnuje tomu, jestli a případně jakým způsobem byly reflektovány pohledy původních obyvatel na oslavy v kanadských médiích a zda tato média nepřispívala k udržování koloniality v Kanadě. V úvodních kapitolách je prostor věnován současnému stavu akademické debaty k tomuto tématu, terminologii spojené s původními obyvateli a vysvětlení konceptu koloniality. Dále se práce zabývá samotnými oslavami 150 let Kanady, a to jak organizační stránkou, tak vztahem mezi nimi a kolonialitou. Poslední část se zaměřuje na samotnou analýzu médií, kdy nejprve představuje použitou metodologii a následně prezentuje výsledky výzkumu. V závěru se pak snaží zodpovědět otázky položené v úvodu práce.
|
|
|
EZLN a proměna mexické společnosti
Kinský, Václav ; Krausz Hladká, Malvína (vedoucí práce) ; Svitková, Katarína (oponent)
Bakalářská práce pojednává o indiánském povstání v Mexiku v lednu 1994. Práce nejprve shnuje historii Mexika s důrazem na vývoj gerily. Dále se pak snaží charakterizovat zapatistické hnutí, jeho vnitřní složení a pohled z mezinárodního práva. K tomu uvádí základní oddělení gerily od teroristické organizace a od aktivistického hnutí. V další části přichází na řadu analýza vybraných dokumentů. Konkrétně to jsou První deklarace z Lakandonského pralesa, Druhá deklarace z Lakandonského pralesa, Revoluční zákony a jako poslední analyzuje Požadavky představené při zahájení jednání, 21. února 1994. Práce se zabývá celkovým rozborem představených dokumentů a hlavním zkoumaným prvkem se stává problém utváření identity. S tím úzce souvisí přeměnu hnutí z tradičního rolnického na hnutí bojující za práva indiánských obyvatel.
|
|
|
The Harper Government, the Aboriginal Right to Self-Determination, and the Indian Act of 1876
Onderková, Kristýna ; Fiřtová, Magdalena (vedoucí práce) ; Anděl, Petr (oponent)
Indiánský zákon z roku 1876, jenž ve své relativně nezměněné podobě platí již téměř 140 let, je základním právním předpisem určujícím práva a povinnosti prvních národů a jejich postavení v rámci Kanady. Byť je dlouhodobě kritizován jako diskriminační, chrání zvláštní postavení této skupiny původních obyvatel v kanadské společnosti. S prohlubujícími se socio- ekonomickými problémy původních obyvatel sílí hlasy volající po změně tohoto zákona. První národy pak především žádají uplatnění svého ústavně zakotveného práva na sebeurčení v rámci jakékoliv budoucí právní úpravy. Současná konzervativní vláda Stephena Harpera naproti tomu klade důraz zejména na soběstačnost a finanční odpovědnost původních obyvatel. Legislativní kroky, jež konzervativci zřídka konzultují se samotnými zástupci původních obyvatel, sledují obecné priority Harperovy vlády založené na principech tržní ekonomiky a nereflektují požadavek na sebeurčení a samosprávu indiánských komunit. Protestní hnutí Idle No More založené v roce 2012 v reakci na některé Harperovy zákony týkající se původních obyvatel bojuje za indiánská práva a ochranu přírody neodmyslitelně spjaté s identitou původních obyvatel. Cílem této diplomové práce je analyzovat odlišné pohledy na právní zakotvení původního obyvatelstva v Kanadě, které v případě prvních...
|
|
|
Postavení Ainuů současném Japonsku - komparativní pohled
Barva, Ondřej ; Sýkora, Jan (vedoucí práce) ; Tirala, Martin (oponent)
Práce uvádí čtenáře do současného života původních obyvatel Japonska - Ainuů. V úvodních kapitolách je zobrazen nástin historie japonsko-ainuských vztahů včetně jednotlivých vládních kroků až po rezoluci volající po "Uznání Ainuů původními obyvateli Japonska" schválenou japonskou vládou 6. června 2008. Dále je v práci obsažen popis Summitu původních obyvatel na Ainu Mošir a stručný rozbor dvou dokumentů, které se staly jeho výslednými produkty. Následuje nástin současné situace ainuské menšiny a způsoby, jakými je ainuská kultura prezentována široké veřejnosti.
|
|
| |
|
|
EZLN a proměna mexické společnosti
Kinský, Václav ; Krausz Hladká, Malvína (vedoucí práce) ; Svitková, Katarína (oponent)
Bakalářská práce pojednává o indiánském povstání v Mexiku v lednu 1994. Práce nejprve shnuje historii Mexika s důrazem na vývoj gerily. Dále se pak snaží charakterizovat zapatistické hnutí, jeho vnitřní složení a pohled z mezinárodního práva. K tomu uvádí základní oddělení gerily od teroristické organizace a od aktivistického hnutí. V další části přichází na řadu analýza vybraných dokumentů. Konkrétně to jsou První deklarace z Lakandonského pralesa, Druhá deklarace z Lakandonského pralesa, Revoluční zákony a jako poslední analyzuje Požadavky představené při zahájení jednání, 21. února 1994. Práce se zabývá celkovým rozborem představených dokumentů a hlavním zkoumaným prvkem se stává problém utváření identity. S tím úzce souvisí přeměnu hnutí z tradičního rolnického na hnutí bojující za práva indiánských obyvatel.
|
|
|
EZLN a proměna mexické společnosti
Kinský, Václav ; Krausz Hladká, Malvína (vedoucí práce) ; Svitková, Katarína (oponent)
Bakalářská práce pojednává o indiánském povstání v Mexiku v lednu 1994. Práce nejprve shnuje historii Mexika s důrazem na vývoj gerily. Dále se pak snaží charakterizovat zapatistické hnutí, jeho vnitřní složení a pohled z mezinárodního práva. K tomu uvádí základní oddělení gerily od teroristické organizace a od aktivistického hnutí. V další části přichází na řadu analýza vybraných dokumentů. Konkrétně to jsou První deklarace z Lakandonského pralesa, Druhá deklarace z Lakandonského pralesa, Revoluční zákony a jako poslední analyzuje Požadavky představené při zahájení jednání, 21. února 1994. Práce se zabývá celkovým rozborem představených dokumentů a hlavním zkoumaným prvkem se stává problém utváření identity. S tím úzce souvisí přeměnu hnutí z tradičního rolnického na hnutí bojující za práva indiánských obyvatel.
|
|
|
Ochrana práv původních obyvatel Austrálie, zejména pak ve vztahu k médiím a právům duševního vlastnictví
Černá, Hana ; Hofmannová, Mahulena (vedoucí práce) ; Faix, Martin (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou právní ochrany původních obyvatel Austrálie. Jelikož toto téma samotné by bylo příliš rozsáhlé, bylo zúženo především na analýzu dvou aktuálně diskutovaných témat, a to na právní ochranu původních obyvatel Austrálie ve vztahu k médiím a následně pak na právní ochranu původních obyvatel Austrálie ve vztahu k právům duševního vlastnictví. Práce je rozdělena na tři hlavní kapitoly. První kapitola si dává za cíl uvést českého čtenáře do problematiky a vylíčit stěžejní historické události týkající se původních obyvatel Austrálie (jako je kolonizace Austrálie, problematika genocidy, tak jak je vnímána mezinárodním společenstvím, polika asimilace, období Stolen Generations a jiné). Upozorňuje na skutečnost, že i současně diskutované problémy je nutno chápat v jejich historickém kontextu, se znalostí aboridžinské minulosti a, k čemuž pak dospěje autorka ve druhé kapitole, i s hlubší znalostí odlišností aboridžinské kultury. Druhá kapitola je výstupem z autorčina studijního pobytu na University of Queensland, kde provedla výzkum na dvě aktuálně diskutovaná témata související s problematikou právní ochrany australských původních obyvatel. Prvním tématem byla právní ochrana původních obyvatel ve vztahu k médiím v souvislosti s tehdy probíhající diskuzí o přijetí návrhu na změnu...
|
|
|
The Harper Government, the Aboriginal Right to Self-Determination, and the Indian Act of 1876
Onderková, Kristýna ; Fiřtová, Magdalena (vedoucí práce) ; Anděl, Petr (oponent) ; Kýrová, Lucie (oponent)
Diskuze týkající se často kritizovaného Indiánského zákona z roku 1876 - základního právního předpisu upravujícího práva a povinnosti prvních národů a jejich specifického postavení v rámci Kanady - se zintenzivňuje v důsledku přetrvávajících socioekonomických problémů původních obyvatel. Zatímco předchozí kanadská vláda v čele se Stephenem Harperem zdůrazňovala soběstačnost a finanční odpovědnost, první národy požadují potvrzení jejich ústavního práva na sebeurčení a samosprávu v jakékoliv legislativní změně. Tato práce analyzuje různé reformní návrhy na změnu Indiánského zákona a jejich možný dopad na status prvních národů. Zaměřuje se na politické postoje Harperovy vlády k otázkám týkajícím se původních obyvatel a reakci prvních národů na přístup federální vlády. Zvláště pak analyzuje představy a požadavky hnutí Idle No More, které vzniklo na protest proti některým legislativním návrhům Harperovy vlády. Autorka práce dochází k závěru, že jakákoliv snaha změnit nepříznivou situaci původních obyvatel v Kanadě by byla při nejmenším problematická vzhledem k nesouladu představ konzervativní vlády a prvních národů o tom, jak reformovat Indiánský zákon a jakým způsobem vynutit dodržování práva původních obyvatel na sebeurčení.
|
|
| |
host ::
RSS.