Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Možnosti zvyšování účinnosti synchronních strojů spouštěných z jednofázové sítě
Mareček, Šimon ; Klíma, Petr (oponent) ; Lolová, Iveta (vedoucí práce)
S rostoucí spotřebou elektrické energie roste i cena spojená s provozem jednofázových indukčních strojů (SPIM), které se hojně využívají především v domácnostech. Z toho důvodu se tato diplomová práce zaměřuje na jednofázové synchronní stroje s permanentními magnety spouštěné přímo ze sítě (SPLSPMSM), které mají sice vyšší pořizovací náklady, ale díky jejich poměrně vysoké účinnosti mají potenciál nahradit jednofázové indukční stroje. První kapitola proto představuje literární rešerši na téma indukčních strojů. Dále je zde kapitola věnovaná rešerši ohledně používaných SPLSPMSM, která se zabývá nejen konstrukcí, ale i přechodným dějem a ustáleným stavem. V další části se čtenáři dozví, jaká uložení permanentních magnetů se nejčastěji u SPLSPMSM používají. Na to navazuje kapitola s možnostmi zlepšování synchronizace, protože se jedná o důležitý děj spojený s tímto typem točivých strojů. Matematický model je představen v další části práce. Zde jsou vypsány rovnice vedoucí k vytvoření analytického modelu. Neméně důležitou částí je elektromagnetický model stroje, jehož popis následuje hned za matematickým modelem. V předposlední kapitole jsou shrnuty nejdůležitější parametry, které mají vliv na účinnost SPLSPMSM. Poslední kapitolu tvoří porovnání matematického a elektromagnetického modelu.
Rekurzivní IPC síťová architektura: Analýza a modelování připojení k síti
Jeřábek, Kamil ; Marek, Marcel (oponent) ; Halfar, Patrik (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá analýzou připojení nového člena k síti a začlenením této fáze do modelu Rekurzivní IPC síťové architektury (RINA) vyvíjené v simulačním prostředí OMNeT++. V této práci je obecně popsána architektura RINA. Dále jsou uvedeny možné případy připojení a popsáno kdy tyto fáze začínají a kdy končí. Práce je zejména zaměřena na návrh a implementaci těchto fází komunikace v simulačním prostředí OMNeT++ v rámci projektu Pristine.
Možnosti přímého připojení synchronního generátoru s permanentními magnety na síť
Chrobák, Petr ; Mach, Martin (oponent) ; Ondrůšek, Čestmír (vedoucí práce)
Tato práce je zaměřena na problematiku přímého připojení synchronních generátorů s permanentními magnety k elektrické síti. Hlavní výhody a nevýhody jsou porovnány s klasickými elektromagneticky buzenými generátory. Dále jsou zmíněny všechny synchronizační podmínky a jejich modifikace v případě přímého připojení PMSG k síti. Část této práce je zaměřena na tlumicí vinutí a na jejich vliv, který mají během přechodných dějů na rázové proudy. Pro konečnou simulaci přímého připojení PMSG k síti je sestaven náhradní matematický model stroje. Závěr práce je věnován právě simulaci chování PMSG a konečné simulaci přímého připojení PMSG k elektrické síti.
Možnosti přímého připojení synchronního generátoru s permanentními magnety na síť
Chrobák, Petr ; Mach, Martin (oponent) ; Ondrůšek, Čestmír (vedoucí práce)
Tato práce je zaměřena na problematiku přímého připojení synchronních generátorů s permanentními magnety k elektrické síti. Hlavní výhody a nevýhody jsou porovnány s klasickými elektromagneticky buzenými generátory. Dále jsou zmíněny všechny synchronizační podmínky a jejich modifikace v případě přímého připojení PMSG k síti. Část této práce je zaměřena na tlumicí vinutí a na jejich vliv, který mají během přechodných dějů na rázové proudy. Pro konečnou simulaci přímého připojení PMSG k síti je sestaven náhradní matematický model stroje. Závěr práce je věnován právě simulaci chování PMSG a konečné simulaci přímého připojení PMSG k elektrické síti.
Rekurzivní IPC síťová architektura: Analýza a modelování připojení k síti
Jeřábek, Kamil ; Marek, Marcel (oponent) ; Halfar, Patrik (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá analýzou připojení nového člena k síti a začlenením této fáze do modelu Rekurzivní IPC síťové architektury (RINA) vyvíjené v simulačním prostředí OMNeT++. V této práci je obecně popsána architektura RINA. Dále jsou uvedeny možné případy připojení a popsáno kdy tyto fáze začínají a kdy končí. Práce je zejména zaměřena na návrh a implementaci těchto fází komunikace v simulačním prostředí OMNeT++ v rámci projektu Pristine.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.