|
|
Použití různých typů startérů ve výživě telat
Křivová, Štěpánka
Cílem diplomové práce bylo porovnat vliv různých typů startérů na množství přijímaného startéru, přírůstky telat českého strakatého skotu, náklady na startér a bachorovou fermentaci v období mléčné výživy. Telata (n = 28) byla ustájena v individuálních boxech a po ukončení kolostrální výživy krmena mléčnou krmnou směsí a startérem. Telata byla rozdělena do čtyř skupin po 7 jedincích podle typu podávaného startéru (A: granulovaný startér s celým ovsem, B: kompletně granulovaný startér, C: startér typu müsli, D: slamnatý startér). Skupiny telat byly vyrovnané podle věku dosaženého na začátku experimentu a zastoupení pohlaví. Experiment trval do věku telat 52 dní. Byla sledována denní spotřeba startéru, hmotnost telat a dvakrát byla odebrána bachorová tekutina. Průměrná spotřeba startérů i přírůstky telat v jednotlivých skupinách byly relativně vyrovnané a rozdíly mezi skupinami nebyly statisticky významné. Náklady na reálně spotřebovaný startér byly průkazně nejvyšší u skupiny C. Průměrné pH bachorové tekutiny se u většiny telat pohybovalo pod 6 (s výjimkou telat skupiny C v prvním odběru a ve druhém odběru u telat skupiny D). U většiny telat bylo v bachorové tekutině zjištěno poměrně vysoké zastoupení kyseliny propionové (nad 30 % s výjimkou telat skupiny D) a nízké zastoupení kyseliny octové (pod 56 % s výjimkou skupiny D). Na základě výsledků vyšetření bachorové tekutiny v závěru experimentu lze u telat skupiny A, B i C vysledovat tendenci ke vzniku subakutní acidózy bachorového obsahu. U telat skupiny D odpovídaly hodnoty pH i zastoupení kyseliny propionové a octové parametrům bachorové tekutiny zdravých zvířat. Ze zdravotního hlediska se tak pro rozvoj bachorové fermentace bez rizika vzniku acidózy bachorového obsahu jeví jako nejvhodnější startér s podílem štípané slámy.
|
|
|
Porovnání různých systémů výživy a odchovu telat
Antlová, Lenka
Cílem diplomové práce bylo porovnat různé systémy výživy telat. Do provozního pokusu byly zařazeny jalovičky Holštýnského plemene (n = 30), které byly rozděleny do dvou skupin po 15 telatech. Obě skupiny byly ustájeny ve venkovních individuálních boudách a krmeny stejnou mléčnou krmnou směsí o stejném množství a koncentraci. První skupině telat byly předkládány dvě strukturně odlišné startérové směsi. Do 29. dne věku byla telata krmena startérovou směsí typu müsli a od 30. dne startérovou směsí slamnatého typu. Druhá skupina byla krmena jednou startérovou směsí slamnatého typu po celou dobu sledovaného období. Provozní pokus trval do 60. dne věku telat, kdy byla sledována spotřeba startérové směsi, denní přírůstky, konzistence výkalů a ekonomická stránka výživy. Spotřeba startérové směsi byla do 30. dne vyšší u druhé skupiny, ale od 30. dne věku telat byla spotřeba vyšší u skupiny první, avšak tento rozdíl není statisticky významný. Denní přírůstky a konzistence výkalů byly také velmi vyrovnané a rozdíl mezi skupinami nebyl statisticky významný. Náklady na reálně spotřebovaný startér byly téměř stejné u obou skupin telat. Z toho důvodu jsou hodnoceny oba systémy odchovu kladně a mohou být doporučeny do praxe.
|
|
|
Vyhodnocení přírůstků a jatečné hodnoty králíků v malochovu
HAMPLOVÁ, Michaela
Tato bakalářská práce se zabývá hmotnostními přírůstky a jatečnou výtěžností vybraných kombinací masných plemen králíků v drobnochovu. Pokud chceme, aby králík byl zdrojem kvalitního masa, srsti a kůže, rozhodujícím činitelem je především výživa a krmení. Nejvhodnější je použití krmných směsí podle kategorií. Hlavním cílem výkrmu je zisk jatečně zralých králíků v co nejkratším čase. Nejkvalitnější maso získáváme z mladých zvířat, která jsou poražena ve věku 3 až 4 měsíce. Nejrychleji dosáhli jatečné zralosti králíci kombinace siamský velký x vídeňský modrý, jejichž výkrm trval 109 dní, králíci kombinace kalifornský x vídeňský modrý dosáhli porážkové hmotnosti ve věku 123 dní a nejdéle trval výkrm kombinace kuní velký x vídeňský modrý, a to 137 dní. Naopak nejplodnější byla samice plemene kuní velký, která vrhla a odchovala nejvíce mláďat. Průměrná jatečná výtěžnost všech vrhů se pohybovala v rozmezí 52 až 58%. Nejlepších hodnot jatečné výtěžnosti dosáhli králíci kombinace kuní velký x vídeňský modrý, a to 57,05 %.
|
|
|
Vyhodnocení růstových schopností českých červinek v podmínkách chovu bez tržní produkce mléka
KOVÁŘOVÁ, Tereza
Tato práce je zaměřena na vyhodnocení růstových schopností českých červinek v podmínkách chovu bez tržní produkce skotu. Celé stádo českých červinek bylo pravidelně váženo. K těmto údajům byla přidána data z KUMP poskytnuta českým svazem chovatelů masného skotu. Ve statistickém zpracování byla data porovnána s růstovými schopnostmi masných plemen (hereford, masný simentál, charolais a limousin) chovaných v obdobných podmínkách. Dále byl odebrán vzorek krve od vybraných jedinců a zpracován biochemickými metodami. Ze statistického zpracování vyplynulo, že v hmotnosti ve věku 120 dní je statisticky významný rozdíl mezi českou červinkou a masným simentálem a charolais. Porovnáním hmotností ve 210 dnech a porovnáním přírůstků nebyl prokázán statisticky významný rozdíl mezi žádnými plemeny. Čímž česká červinka projevila velmi dobré růstové schopnosti. Dále bylo zjištěno, že telata ze ZF JU si v průměru vedla lépe, co se týče přírůstků, než byl průměr celé populace již od roku 2010. Zdravotní stav stáda byl vyhodnocen jako dobrý, co se týče paznehtů a končetin vynikající. Z vyšetření krve se prokázala náchylnost ke stresu vzniklá manipulací se zvířaty a ustájením v zimovišti, jakožto v uzavřené stáji bez výběhu. Česká červinka se prokázala snadnými porody bez pomoci, které činily celých 99 % a dobrou úrovní reprodukce. Závěrem lze říci, že česká červinka je velmi vhodná pro extenzivní chov s celoročním pobytem venku a je schopna dosahovat srovnatelných přírůstků jako extenzivně chovaná masná plemena a pro produkci zástavového skotu je ideální.
|
|
|
Vliv sylimarinu na jatečnou výtěžnost králíků
KREJČÍKOVÁ, Klára
Práce se zabývá vlivem Ostropestřce mariánského (využitá látka Silymarin) na jatečnou výtěžnost hybridní kombinace králíků Hyla. Hybridní kombinace Hyla byla cíleně šlechtěna na masnou užitkovost, vykazuje výborných výsledků v chovech. Králíci se chovají především na maso, jelikož nutriční vlastnosti odpovídají současným požadavkům racionální výživy. Proto je vhodné zvyšovat jatečnou výtěžnost. Průměrná jatečná výtěžnost je udávaná od 40 do 53% dle plemene. Bylo zjištěno, že přídavek ostropestřce v podobě prášku do kompletní krmné směsi v koncentraci 0,2% zvýšil jatečnou výtěžnost, vzhledem ke kontrolní skupině (která byla krmena jen KKS), v průměru o 0,4%. Skupina s přídavkem 1% vykazovala průměrnou hodnotu o 1,2% vyšší než skupina kontrolní. Průměrná jateční výtěžnost všech skupin se pohybovala od 54,68 do 63,02%. V obou chovech se také snížil výskyt průjmových onemocnění. Silymarin má příznivé účinky na činnost a růst jater. U skupiny s přídavkem 0,2% se zvýšila průměrná hmotnost jater o 8,1g, ve skupině s koncentrací 1% se hmotnost v průměru zvedla o 10g. Průměrná hmotnost jater se pohybovala od 111,19 do 121,20 g. Kontrolní skupina v případě jatečné výtěžnosti i hmotnosti jater vykazovala lepších výsledků, než které uvádějí autoři se svých článcích.
|
|
|
Analýza chovu plemena charolais
Šebestová, Eva ; Toušová, Renata (vedoucí práce) ; Stupka, Roman (oponent)
Cílem práce bylo vytvořit literární rešerši o chovu masných plemen a doplnit ji malou ukázkou hodnocení vybraných ukazatelů masné užitkovosti plemene charolais vybraného stáda. Hodnoty byly zjištěny na základě pravidelných vážení vycházejících z kontroly užitkovosti (porodní hmotnosti, hmotnosti ve 120 a 210 dnech věku). Výsledky byly zpracovány do grafů a tabulek odděleně podle pohlaví, aby byly přehledné.
Teoretická část práce je věnována analýze chovu masného stáda plemene charolais. Zaměřuje se na popis ustájení v letním a zimním období, výživu krav během celého roku, připouštění krav a telení, celkovou organizaci ve stádě.
Sledované stádo masného plemene charolais patří zemědělskému podniku, který se nachází v Telči na Jihlavsku. Hlavní činností podniku je rostlinná a živočišná výroba. Rostlinná produkce se zaměřuje především na pěstování obilovin, řepky olejné a silážní kukuřici. V živočišné výrobě dominuje chov mléčného skotu holštýnského plemene a produkce mléka. Masné stádo se nachází ve vesnici Rozsíčky, která leží nedaleko Telče.
V době pozorování bylo ve stádě celkem 37 kusů, z toho bylo 29 krav a 8 jalovic. V období telení se živě narodilo 37 telat a na celkem 35 kusech bylo provedeno vážení ve všech věkových kategoriích. Z tohoto počtu bylo 17 jaloviček a 18 býčků.
Na základě zjištěných údajů byly porovnány jednotlivé hmotnosti a srovnány uvnitř stáda dle pohlaví a dále srovnány s průměry vyhodnocenými kontrolou užitkovosti v celé republice.
Průměrná porodní hmotnost u jaloviček byla 37 kg, což se shoduje s celorepublikovým průměrem 37,4 kg a průměrná porodní hmotnost u býčků je přímo shodná s průměrem v republice a to 40 kg.
Průměrná zjištěná hmotnost u jalovic ve 120 dnech věku byla 176 kg a u býků 186kg. Obě hodnoty se pohybují nad průměrem v porovnání s celou republikou. V 210 dnech věku se jalovice s průměrnou hmotností 267 kg a býci s 282 kg nachází pod průměrem, který republika dosahuje. Denní přírůstek od porodu do 210 dnů věku telat byl u jalovic 1,1 kg a u býků 1,16 kg.
Dále byly hodnoceny počty porodů v jednotlivých měsících. Jalovičky se z celého období rodily nejvíce v dubnu, celkem 10 ks. U býčků jsou počty porodů v jednotlivých měsících oproti jalovicím celkem rovnoměrně rozloženy. Celkově lze určit, že největší frekvence telení připadá na první třetinu letní pastvy a to především na měsíc duben.
Z výsledků je masná užitkovost stáda hodnocena jako nadprůměrná. Hlavním vliv na dosahované hodnoty má brakace, která se důsledně provádí na plodnost, snadnost porodů, mléčnost matek apod. Dále z hlediska menšího stáda je zajištěno dostatek kvalitního krmiva během celého roku.
Z hlediska reprodukce na telení připadá velmi dlouhé období, což časově zhoršuje organizaci v chovu.
|
|
|
Vyhodnocení užitkových vlastností vybraného chovu búrské kozy
KAHOUNOVÁ, Kristýna
Chov koz se v posledních letech stává stále oblíbenějším a v České republice se začínají rozšiřovat velkochovy. Kozy mají význam nejen pro krajinotvorbu, pro likvidaci nežádoucích keřů a vysokých invazních trav na pastvinách, ale chovají se také kvůli vysoce kvalitním produktům, jako mléko a kozí maso. Kozí mléko a výrobky z něj jsou významné díky jeho nutriční hodnotě a vysoké stravitelnosti. Kozí maso je jedno z nejkvalitnějších mas, díky nízkému podílu tuku a vysokému obsahu bílkovin. Pro jeho produkci je nejvhodnější masné plemeno koz búrských. Cílem práce je vyhodnotit úroveň masné užitkovosti ve vybraných chovech búrských koz a zhodnotit vývoj reprodukčních ukazatelů a přírůstků. Získané údaje jsou porovnány s celorepublikovými údaji a použity pro vyhodnocení sledovaných chovů. Závěrem je navrženo doporučení, jak zlepšit úroveň chovu a ekonomické ukazatele ve vybraných chovech.
|
|
|
Masná užitkovost králíků
KREJČÍKOVÁ, Klára
Tato bakalářská práce se zabývá masnou užitkovostí hybridních králíků. Základním předpokladem dobré produkce masa, srsti, kůže králíků je odpovídající úroveň výživy a krmení, které při plném zdraví zvířat zajistí maximální využití jejich genetického základu. V chovech králíků závisí výživa a krmení na technologií chovu a ustájení zvířat. Používají se různé typy krmení. Nejdůležitějším požadavkem výkrmu je dosažení jatečné zralosti králíků v co nejkratším čase. V prvé pokusné skupině dosáhlo porážkové hmotnosti 2600 g nejvíce kusů v 70. dnech věku u obou pohlaví, na rozdíl od druhé pokusné skupiny, kde nejvíce kusů s dokončeným výkrmem bylo až v 77. dnech. Přírůstky v jednotlivých týdnech výkrmu byly vyrovnané, rozdíly v prvém pokusu byly neprůkazné, u druhého pokusu byl rozdíl mezi pohlavím 15,5 g přírůstku/týden (což představuje 2,2 g/den). Spotřeba krmiva u jednotlivých pokusných skupin se lišil. V prvém pokusu nebyl zjištěn rozdíl spotřebovaného krmiva mezi pohlavím. Rozdíly byly zjištěny u druhé pokusné skupiny, kde více krmiva spotřebovaly samice (cca o 4,3 g/den) oproti samcům. První pokusné skupině se do KKS přidával Ostropestřec mariánský v koncentraci 1%, druhé skupině pouze v koncentraci 0,2%.
|
|
|
Vyhodnocení dvou různých typů přístrojů na výrobu elektrolyticky ošetřené vody a jejich vliv na zootechnické ukazatele
ŠVEC, Miroslav
Práce se v teoretické části zprvu zabývá způsoby výkrmu kuřecích brojlerů chovaných na maso. Následují vybrané kapitoly technologie intenzivního výkrmu kuřecích brojlerů se zaměřením na chov na podestýlkové technologii. Práce se v této části rovněž zabývá mikroklimatickými podmínkami a zootechnickými ukazateli. Na konci teoretické části práce seznamuje s elektrolyticky ošetřenou vodou, principem její výroby, jejími výhodami a možnostmi použití. V praktické části pak práce seznamuje s podnikem TAGREA s.r.o. v Čekanicích u Tábora, který slouží jako farma pro intenzivní výkrm kuřat na podestýlkové technologii a kde bylo také provedeno vyhodnocení dvou různých typů přístrojů na výrobu elektrolyticky ošetřené vody, konkrétně přístroje Envirolyte a přístroje e-dison. Tato část práce dále pokračuje charakteristikou těchto typů přístrojů, uvádí jejich technologie, specifikace a výhody. Následuje grafické zpracování a porovnání výsledků sedmi turnusů při použití jednoho či druhého typu přístroje. Teoretická část této práce končí vyhodnocením těchto výsledků a závěrem.
|
|
| |
host ::
RSS.