Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Použití různých typů startérů ve výživě telat
Křivová, Štěpánka
Cílem diplomové práce bylo porovnat vliv různých typů startérů na množství přijímaného startéru, přírůstky telat českého strakatého skotu, náklady na startér a bachorovou fermentaci v období mléčné výživy. Telata (n = 28) byla ustájena v individuálních boxech a po ukončení kolostrální výživy krmena mléčnou krmnou směsí a startérem. Telata byla rozdělena do čtyř skupin po 7 jedincích podle typu podávaného startéru (A: granulovaný startér s celým ovsem, B: kompletně granulovaný startér, C: startér typu müsli, D: slamnatý startér). Skupiny telat byly vyrovnané podle věku dosaženého na začátku experimentu a zastoupení pohlaví. Experiment trval do věku telat 52 dní. Byla sledována denní spotřeba startéru, hmotnost telat a dvakrát byla odebrána bachorová tekutina. Průměrná spotřeba startérů i přírůstky telat v jednotlivých skupinách byly relativně vyrovnané a rozdíly mezi skupinami nebyly statisticky významné. Náklady na reálně spotřebovaný startér byly průkazně nejvyšší u skupiny C. Průměrné pH bachorové tekutiny se u většiny telat pohybovalo pod 6 (s výjimkou telat skupiny C v prvním odběru a ve druhém odběru u telat skupiny D). U většiny telat bylo v bachorové tekutině zjištěno poměrně vysoké zastoupení kyseliny propionové (nad 30 % s výjimkou telat skupiny D) a nízké zastoupení kyseliny octové (pod 56 % s výjimkou skupiny D). Na základě výsledků vyšetření bachorové tekutiny v závěru experimentu lze u telat skupiny A, B i C vysledovat tendenci ke vzniku subakutní acidózy bachorového obsahu. U telat skupiny D odpovídaly hodnoty pH i zastoupení kyseliny propionové a octové parametrům bachorové tekutiny zdravých zvířat. Ze zdravotního hlediska se tak pro rozvoj bachorové fermentace bez rizika vzniku acidózy bachorového obsahu jeví jako nejvhodnější startér s podílem štípané slámy.
Vliv mikroklimatu ve stáji na užitkovost prasnic
Křivová, Štěpánka
Bakalářská práce se zabývá charakteristikou reprodukčních vlastností prasnic a faktorů, které je ovlivňují. Dále je práce zaměřena na popis jednotlivých ukazatelů stájového mikroklimatu a jeho vlivu na plodnost a mléčnost prasnic. Součástí bakalářské práce je také charakteristika vybraných reprodukčních chorob, které souvisejí s úrovní zoohygieny a stájového mikroklima. V závěru jsou navržena opatření vedoucí k optimalizaci stájového mikroklimatu pro chov prasnic.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.