|
|
Předčasná úmrtnost ve vybraných vyspělých zemích: trendy a její příčiny
Dostál, Martin ; Burcin, Boris (vedoucí práce) ; Hulíková Tesárková, Klára (oponent)
Předčasná úmrtnost ve vybraných vyspělých zemích: trendy a její příčiny Abstrakt Hlavním cílem práce je popsat celkový vývoj předčasné úmrtnosti a zhodnotit vývoj úmrtnosti podle vybraných skupin příčin úmrtí a věkových skupin ve vybraných vyspělých zemích Evropy v letech 1999-2018. Mezi vybrané země pro účely práce patří Česko, Maďarsko, Švédsko, Itálie a Francie. Hranicí předčasné úmrtnosti je věk 70 let. Metody použité v rámci této práce jsou přímá standardizace a dvourozměrná dekompozice. Výsledky analýzy ukázaly na zlepšení úmrtnostních poměrů ve všech vybraných státech během téměř celého sledovaného období. To dokazuje například zlepšení ukazatele intervalové naděje dožití mezi přesnými věky 0 a 70 let. K pozitivnímu vývoji předčasné úmrtnosti přispělo především zlepšení úmrtnosti na nemoci oběhové soustavy, a to ve vyšších věkových skupinách a zlepšení úmrtnosti na novotvary. Klíčová slova: předčasná úmrtnost, příčiny úmrtí, dekompozice, vyspělé země, Evropa
|
|
|
Analýza vývoje úmrtnosti v regionech NUTS 3 v Česku a ve Švédsku v období 1997-2011
Trajer, Jiří ; Burcin, Boris (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Analýza vývoje úmrtnosti v regionech NUTS 3 v Česku a ve Švédsku v období 1997-2011 Abstrakt Cílem této bakalářské práce je analyzovat a popsat vývoj regionální úmrtnosti v Česku a ve Švédsku v letech 1997-2011. Kromě vývoje celkové intenzity úmrtnosti obou jmenovaných zemí a jejich regionů se zaměříme i na regionální vývoj úmrtnosti a regionální diferenciace úmrtnosti na pět nejčastějších skupin příčin úmrtí za obě pohlaví zvlášť. Mezi tyto skupiny příčin úmrtí patří nemoci oběhové, dýchací a trávicí soustavy a novotvary s vnějšími příčinami nemocnosti a úmrtnosti. Jako základní ukazatel úmrtnosti na vybrané skupiny příčin úmrtí je použita standardizovaná míra úmrtnosti a u celkové intenzity úmrtnosti ještě navíc střední délka života. V průběhu sledovaného období došlo v obou státech k nárůstu střední délky života a naopak k poklesu standardizované míry úmrtnosti. Pokles intenzity úmrtnosti jsme sledovali v Česku i ve Švédsku u většiny skupin příčin úmrtí s jednou výjimkou, a to u úmrtnosti na onemocnění dýchací soustavy v Česku, kde došlo naopak ke zvýšení úrovně úmrtnosti. Klíčová slova: úmrtnost, regionální analýza, příčiny úmrtí, Česko, Švédsko, meziregionální rozdíly
|
|
|
Úmrtnost v českých zemích v letech 1920-1937 s důrazem na vybrané infekční choroby
Skalák, Zdeněk ; Fialová, Ludmila (vedoucí práce) ; Kurtinová, Olga (oponent)
Úmrtnost v českých zemích v letech 1920-1937 s důrazem na vybrané infekční choroby Abstrakt Cílem této práce je analyzovat úmrtnostní poměry v českých zemích v letech 1920-1937, přičemž hlavní důraz je kladen na skupinu infekčních chorob, jež měla v tomto období z hlediska příčin smrti stále ještě vysoký podíl. Výše úmrtnosti v důsledku infekčních nemocí je závislá na mnohých aspektech, jako jsou správné odhalení choroby, účinné očkovací látky a úroveň lékařství. Právě tyto příčiny stály za prudkým poklesem úmrtnosti v důsledku infekčních chorob na konci 19. století. První světová válka však ukončila velmi dobré vyhlídky tohoto stálého poklesu a nově vzniklý Československý stát se zpočátku musel potýkat s relativně opětovnou vysokou úmrtností na tyto nemoci. Ačkoliv v meziválečném období přicházely stále se opakující infekční epidemie, do počátku druhé světové války postupně sledujeme proměnu úmrtnosti dle příčin a infekční choroby jsou postupně nahrazovány civilizačními chorobami, především novotvary a nemocemi oběhové soustavy. Klíčová slova: úmrtnost, příčiny úmrtí, infekční choroby, dekompozice, klasifikace příčin úmrtí, lékařské objevy, úroveň zdravotnictví
|
|
|
Regional differentiation of cause-specific mortality in selected countries of Central Europe
Domonkos, Zsolt ; Burcin, Boris (vedoucí práce) ; Hulíková Tesárková, Klára (oponent)
Cieľom tejto práce je analyzovať diferenciáciu úrovne úmrtnosti na medzinárodnej a regionálnej úrovni NUTS 2 vo vybraných krajinách strednej Európy (Česko, Slovensko, Maďarsko, Nemecko, Rakúsko, Švajčiarsko). Na úrovni štátov je skúmaný vývoj celkovej úmrtnosti a úmrtnosti podľa príčin smrti po roku 1990 až do súčasnosti. Na regionálnej úrovni sú hodnotené regionálne rozdiely celkovej úmrtnosti a úmrtnosti podľa príčin smrti v období 2008-2010. V práci sú použité demografické ukazovatele (štandardizovaná miera úmrtnosti, stredná dĺžka života, ukazovateľ disperzie úmrtnosti, disparita dĺžky života) a nástroje štatistickej analýzy (Poissonova regresia, zhluková analýza). Z analýzy vyplýva, že v stredoeurópskych krajinách došlo k poklesu úmrtnosti, avšak významné rozdiely v intenzite úmrtnosti je stále možné pozorovať na medzinárodnej i regionálnej úrovni. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vliv změny parametrů termálního plazmatu Země a slunečních indexů na úmrtnost podle příčin v České republice
Podolská, Kateřina ; Rychtaříková, Jitka (vedoucí práce) ; Hulíková Tesárková, Klára (oponent)
Cílem diplomové práce bylo hledání závislosti intenzity úmrtnosti v České republice podle vybraných příčin úmrtí na sluneční aktivitě během vzestupné a sestupné fáze slunečního cyklu v období 1994-2011, a to použitím metod statistické analýzy mnohorozměrných dat. Sluneční aktivita byla reprezentována základními indexy R, Kp, F10,7 a Dst, ale i výškou foF2 vrstvy a TEC pro území České republiky. Typologie časových profilů příčin úmrtí byla hledána pomocí shlukové analýzy v časových řadách. Závislost mezi sledovanými časovými řadami byla zjišťována metodou grafických modelů podmíněných nezávislostí. Byla nalezena závislost počtu zemřelých na akutní infarkt myokardu, cévní mozkovou příhodu a Edwardsův a Patauův syndrom na parametrech sluneční aktivity. Závislost na ionosférických parametrech foF2 a TEC vztažených k území České republiky byla výraznější než na slunečních indexech.
|
|
|
Vybrané determinanty zdraví populace a jejich vliv na úmrtnost v evropských státech
Straka, Jakub ; Šídlo, Luděk (vedoucí práce) ; Kulhánová, Ivana (oponent)
Vybrané determinanty zdraví populace a jejich vliv na úmrtnost v evropských státech Abstrakt Předkládaná diplomová práce se zaměřuje na vztah determinantů životního stylu mužů a žen ve vybraných evropských zemích v roce 2014 s jejich subjektivní (délka života ve zdraví) a objektivní úrovní úmrtnosti (naděje dožití) a s jejich intenzitou úmrtnosti na nejčastější příčiny. Těmi jsou ischemické choroby srdeční, cerebrovaskulární onemocnění a zhoubné nádory průdušek, průdušnice a plic. Vybranými determinanty zdraví byla fyzická aktivita, BMI, konzumace ovoce a zeleniny, kouření a konzumace alkoholu. Ukazatel délka života ve zdraví se nejčastěji vztahuje k přesnému věku 65 let, a proto se i tato práce zaměřuje na obyvatelstvo ve starším věku. Pro zkoumání vlivu vybraných determinantů zdraví na úrovně úmrtnosti byla použita vícenásobná lineární regrese. Mimo to práce zkoumá vývoj a úroveň délky života ve zdraví mužů a žen v přesném věku 65 let s v období 2004-2014 ohledem na naději dožití a řeší, zda došlo u evropské populace mezi prvních dekádou 21. století a rokem 2014 k nárůstu prožitých let života ve zdraví. Výchozím zdrojem dat jsou výběrová šetření EHIS a EU-SILC. Pomocí zvolených metod bylo zjištěno, že délka života ve zdraví spíše stagnovala, což se odráží v tom, jak bylo dále zjištěno, že ve vybraných...
|
|
|
Srovnávací analýza úmrtnosti obyvatel v produktivním věku ve vybraných vyspělých zemích
Straka, Jakub ; Burcin, Boris (vedoucí práce) ; Rybová, Kristýna (oponent)
Srovnávací analýza úmrtnosti obyvatel v produktivním věku ve vybraných vyspělých zemích Abstrakt Hlavním cílem této práce bylo zanalyzovat vývojové trendy úmrtnostních poměrů produktivního obyvatelstva ve věku 20-64 dokončených let ve 31 vyspělých zemích světa v období 1995-2010 a nalézt a popsat případné podobnosti a rozdílnosti mezi nimi. K tomu byl použit ukazatel intervalové naděje dožití, který souhrnně popisuje intenzitu úmrtnosti v produktivním věku. Pomocí jednorozměrné a dvojrozměrné dekompozice pak byly zjištěny příspěvky jednotlivých věkových skupin a vybraných devíti hlavních skupin příčin úmrtí MKN k rozdílu hodnot intervalové naděje dožití mezi roky 1995 a 2010 v detailněji zkoumaných pěti zemích. Prostřednictvím analýzy vývoje tohoto ukazatele bylo zjištěno, že docházelo k prodlužování průměrné délky života obyvatelstva v produktivním věku ve všech vybraných zemích pro obě pohlaví a rozdíly v intenzitě úmrtnosti se mezi zeměmi snížily. Na tento trend v úrovni úmrtnosti v produktivním věku mezi vyspělými zeměmi hrála pravděpodobně hlavní roli redukce intenzity úmrtnosti obyvatelstva středního věku, především na vnější příčiny ve věkovém intervalu 20-54 let v zemích s nižší hodnotou intervalové naděje dožití. Avšak pro ověření této hypotézy by bylo zapotřebí zanalyzovat i další vyspělé státy s...
|
|
|
Podobnosti a odlišnosti ve struktuře a intenzitě úmrtnosti skandinávských zemí
Štiplová, Veronika ; Burcin, Boris (vedoucí práce) ; Hulíková Tesárková, Klára (oponent)
Podobnosti a odlišnosti ve struktuře a intenzitě úmrtnosti skandinávských zemí Abstrakt Cílem této bakalářské práce je nalézt podobnosti a odlišnosti ve struktuře a intenzitě úmrtnosti od roku 1990 do roku 2014 ve čtyřech skandinávských zemích (v Dánsku, Finsku, Norsku a Švédsku). Úroveň úmrtnosti je nejprve porovnávána celkově a následovně za šest vybraných tříd příčin smrti (nemoci oběhové soustavy, novotvary, nemoci dýchací soustavy, vnější příčiny nemocnosti a smrti, poruchy duševní a poruchy chování, a nakonec nemoci nervové soustavy). Ve sledovaném období se ve všech analyzovaných státech u obou pohlaví zvýšila naděje dožití při narození a je po celých 25 let vyšší pro ženy než pro muže, i když byl nárůst u mužů vyšší než u žen. Nejvíce ke zvýšení naděje dožití při narození přispělo zejména snížení intenzity úmrtnosti na nemoci oběhové soustavy. Na počátku 90. let představovala třída nemocí oběhové soustavy v analyzovaných zemích příčinu smrti pro přibližně polovinu všech zemřelých u obou pohlaví. Novotvary pak představovaly příčinu smrti pro dalších 20 % zemřelých, v Dánsku dokonce 25 %. Podíl zemřelých na nemoci oběhové soustavy se ve sledovaném období snížil na třetinu všech zemřelých, naopak novotvary tak začaly tvořit čtvrtinu zemřelých a v Dánsku třetinu zemřelých. Intenzita úmrtnosti na nemoci...
|
|
|
Regional differentiation of cause-specific mortality in selected countries of Central Europe
Domonkos, Zsolt ; Burcin, Boris (vedoucí práce) ; Hulíková Tesárková, Klára (oponent)
Cieľom tejto práce je analyzovať diferenciáciu úrovne úmrtnosti na medzinárodnej a regionálnej úrovni NUTS 2 vo vybraných krajinách strednej Európy (Česko, Slovensko, Maďarsko, Nemecko, Rakúsko, Švajčiarsko). Na úrovni štátov je skúmaný vývoj celkovej úmrtnosti a úmrtnosti podľa príčin smrti po roku 1990 až do súčasnosti. Na regionálnej úrovni sú hodnotené regionálne rozdiely celkovej úmrtnosti a úmrtnosti podľa príčin smrti v období 2008-2010. V práci sú použité demografické ukazovatele (štandardizovaná miera úmrtnosti, stredná dĺžka života, ukazovateľ disperzie úmrtnosti, disparita dĺžky života) a nástroje štatistickej analýzy (Poissonova regresia, zhluková analýza). Z analýzy vyplýva, že v stredoeurópskych krajinách došlo k poklesu úmrtnosti, avšak významné rozdiely v intenzite úmrtnosti je stále možné pozorovať na medzinárodnej i regionálnej úrovni. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Regionální analýza úmrtnosti dle skupin příčin úmrtí v evropských zemích
Šebík, Jan ; Burcin, Boris (vedoucí práce) ; Pachlová, Tereza (oponent)
Cílem bakalářské práce bylo identifikovat regionální rozdíly v úmrtnosti podle příčin úmrtí v regionech NUTS 2 (28 států Evropské unie, Island, Norsko, Makedonie, Švýcarsko) a analyzovat jejich vývoj v letech 1999-2010. Vzhledem k rozdílné intenzitě úmrtnosti mezi pohlavími byla prováděna analýza samostatně pro každé pohlaví. Intenzita úmrtnosti byla zkoumána skrze věkově standardizované míry úmrtnosti a střední délku života při narození. Tyto ukazatele umožnily mezinárodní srovnání regionů NUTS 2. Podrobnější analýza probíhala za pět hlavních skupin příčin úmrtí: nemoci oběhové soustavy, novotvary, nemoci dýchací soustavy, nemoci trávicí soustavy a vnější příčiny úmrtnosti. Všeobecně došlo k poklesu standardizované míry úmrtnosti podle příčin úmrtí v Evropě, avšak v některých regionech byl zaznamenán nárůst. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.