|
|
Charakteristika a srovnání chmelařských regionů ve světě
VOLF, Adam
Práce charakterizuje a srovnává chmelařské regiony ve světě. Nejprve se věnuje literatuře o geografických aspektech pěstování chmele a podává charakteristiku chmele (botanická a zemědělská charakteristika, podmínky pěstování chmele, využití chmele). Světové chmelařské regiony jsou v práci definovány jako regionální soustředění alespoň 100 ha chmelnic (sklizňových ploch chmele). V analytické části jsou zpracovány a porovnávány údaje o rozloze sklizňových ploch chmele, produkci chmelových hlávek a výnosech chmele na základě statistik Barth Reports s využitím kartodiagramů, grafů a tabulek. Porovnávány jsou také klimatické typy chmelařských regionů. Okolo 50 % sklizňových ploch chmele se nachází ve dvou regionech - Hallertau v Německu a Yakima Valley v USA. S odstupem následuje severokorejský region Ryanggang Province a český region Žatecko. Velké soustředění chmelařských regionů lze nalézt ve střední Evropě a na severozápadě USA. Vysoké výnosy chmele se objevují v německém regionu Hallertau, v čínských a australských regionech. Navýšení sklizňových ploch a produkce chmele mezi roky 1990 - 2020 nastalo zejména v regionech USA. V příloze bakalářské práce je uskutečněn strukturovaný popis více než 30 chmelařských regionů světa.
|
|
|
Kartelizace chmelařství v Českých zemích, 1890-38
Pojar, Vojtěch ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent)
České země patřily po většinu 19. a ve 20. století k největším světovým výrobcům chmele. Chmel byl zároveň významným exportním artiklem ekonomiky meziválečné ČSR. Předkládaná diplomová práce se snaží objasnit proces kartelizace produkce chmele v českých zemích od jejích počátků v 19. století až po rok 1938, jeho příčiny, formu vzniklých institucí i jejich výsledky. Vývoj kartelů v tomto odvětví zemědělské výroby je zasazen do do rámce, vytvářeného dynamikou hospodářských cyklů a proměnami státní hospodářské politiky. V návaznosti na impulsy z institucionální ekonomie vychází studie z předpokladu, že vznik kartelů, jejich forma a stabilita jsou do velké míry produktem struktury daného odvětví, současně však svou aktivitou tuto strukturu pozměňují. Vývoj odvětví je analyzován s využitím konceptů F. Kleinwächtera, J. A. Schumpetera, M. Olsona a neoklasické syntézy, s nimiž se pracuje jako s ideálními typy. Studie pracuje s pojmem exportního kartelu a ukazuje strukturálně determinované limity jeho vzniku v typově silně exportně orientovaném odvětví. Analyzovány jsou i koluzivní struktury v navázaných odvětvích téhož výrobního řetězce: obchodu chmelem a v pivovarnictví; akcent je přitom položen na interakci kartelů v rámci plně kartelizovaného výrobního řetězce. Studie ukazuje, že kartely v chmelařství byly...
|
host ::
RSS.