|
|
Jak ovlivnila sociální práce osobní život sociálních pracovníků
KUKLOVÁ, Barbora
V diplomové práci popisuji charakteristiku sociální práce, sociálního pracovníka a nízkoprahového zařízení. Zaměřuji se na obecné stimuly v oblasti sociální práce, které se mohou podílet na vlivu sociální práce do osobního života. Těmi stimuly jsou role sociálního pracovníka, pracovní podmínky a důležité dokumenty v oblasti sociální práce, supervize, hranice mezi sociálním pracovníkem a klientem, péče o sebe a další faktory. V hlavní části práce se věnuji třem psychologickým aspektům, jako jsou osobnost, hodnoty a postoje, které se také mohou podílet na přesahu sociální práce do osobního života. V závěru práce popisuji pozitivní psychologii a propojení pozitivní psychologie se sociální prací. Poslední podkapitolou jsou rozbory sond respondentů doložených odbornou literaturou. Cílem práce je zjistit, jak ovlivňuje sociální práce osobní život sociálních pracovníků. Zaměřuji se záměrně na vybrané obecné stimuly a psychologické aspekty, které mohou zabránit velkému přesahu sociální práce do osobních životů pracovníků. K teoretickému základu práce jsem provedla výzkumnou sondu s pěti respondenty z nízkoprahových zařízení. K získání potřebných dat jsem využila metodu polostrukturovaného rozhovoru. Zvolila jsem záměrně vybrané otázky, které vedly k zjištění cíle.
|
|
|
Etika postmoderního subjektu a vztah k sobě samému
Homola, Matouš ; Marcelli, Miroslav (vedoucí práce) ; Charvát, Martin (oponent)
Tato práce je zaměřena na etiku a subjekt v postmoderním myšlení a poststrukturalismu. Výklad tématu je orientován na rozbor, interpretaci a komparaci převážně autorů francouzského myšlení druhé poloviny 20. století. Za pomoci užité literatury práce odpovídá na otázky: "Jak společnost, vědění a myšlení dané doby ovlivňuje svobodu lidské bytosti? Jaké mechanismy jsou přítomné při fungování jazykových struktur, ovlivňujících lidské myšlení? Jaké jsou možnosti jedince ve společnosti emancipovat se od vlivu mocenských strategií vládnoucích institucí?" Záměrem práce je formulovat pravidla etiky, která bude alternativou ke kodifikované, normativní morálce. Celou prací prostupuje rozlišení mezi moderním univerzalismem a postmoderní pluralitou. Tento dualismus je zde interpretován především na základě myšlenek J.-F. Lyotarda. Ve výkladu filosofie Deleuze a Guattariho je toto rozlišení formulováno skrze teorie arborescentních a rhizomatických struktur. Autorem dominujícím v tematickém výkladu práce je Michel Foucault. Pomocí myšlenek tohoto autora je zde interpretována normalizace a disciplinace subjektu, potažmo autoritativně ustanovená etika. Stěžejním motivem celé práce je návrh Foucaultovy etiky, založené na vztahu k sobě samému. Tato sebe-reflexivní etika, péče o vlastní bytí, má původ v antice, na kterou se...
|
|
|
Contemporary Diet Culture in the light of Michel Foucault's Analyses
Muratova, Polina ; Váša, Ondřej (vedoucí práce) ; Švantner, Martin (oponent)
(in Czech) V současné době se veřejnost víc věnuje tématům, která dříve byli umlčené: konkrétně, povědomí o duševním zdraví předneslo porušený obraz těla jako podnět pro jednu z nejsmrtelnějších forem duševních onemocnění, jakými jsou poruchy příjmu potravy. Přesto, že problémy s obrazem těla jsou předmětem výzkumu pro různé akademické obory, zejména psychologii, tato práce pokouší studovat obraz těla z jiného úhlu pohledu. A to je ve vztahu k současné dietní kultuře; tato práce se zaměřuje na aplikaci teoretických konceptů Michela Foucaulta o disciplinární moci a praktiky "péče o sebe" na současnou dietní kulturu. V rámci této práce je tudíž zahrnut objev a přezkoumání dietní kultury skrze její mechanismy kontroly, které by jednotlivci mohli internalizovat. Velká část dané práce je také věnována studiu diskurzu dietní kultury, který se objevuje ve videích vlivných tvůrců obsahu na YouTube. Obzvlášť, tato diplomová práce se zaměřuje na popis toho, jak dietní praktiky se vztahují na disciplinární praktiky, konceptualizované Foucaultem, a zároveň působí jako umožňující pro subjekty v rámci praktiky "péče o sebe" Foucaulta. Klíčová slova: Michel Foucault, dieta, dietní kultura, péče o sebe, poruchy příjmu potravy, samotransformace.
|
|
| |
|
|
Etika postmoderního subjektu a vztah k sobě samému
Homola, Matouš ; Marcelli, Miroslav (vedoucí práce) ; Charvát, Martin (oponent)
Tato práce je zaměřena na etiku a subjekt v postmoderním myšlení a poststrukturalismu. Výklad tématu je orientován na rozbor, interpretaci a komparaci převážně autorů francouzského myšlení druhé poloviny 20. století. Za pomoci užité literatury práce odpovídá na otázky: "Jak společnost, vědění a myšlení dané doby ovlivňuje svobodu lidské bytosti? Jaké mechanismy jsou přítomné při fungování jazykových struktur, ovlivňujících lidské myšlení? Jaké jsou možnosti jedince ve společnosti emancipovat se od vlivu mocenských strategií vládnoucích institucí?" Záměrem práce je formulovat pravidla etiky, která bude alternativou ke kodifikované, normativní morálce. Celou prací prostupuje rozlišení mezi moderním univerzalismem a postmoderní pluralitou. Tento dualismus je zde interpretován především na základě myšlenek J.-F. Lyotarda. Ve výkladu filosofie Deleuze a Guattariho je toto rozlišení formulováno skrze teorie arborescentních a rhizomatických struktur. Autorem dominujícím v tematickém výkladu práce je Michel Foucault. Pomocí myšlenek tohoto autora je zde interpretována normalizace a disciplinace subjektu, potažmo autoritativně ustanovená etika. Stěžejním motivem celé práce je návrh Foucaultovy etiky, založené na vztahu k sobě samému. Tato sebe-reflexivní etika, péče o vlastní bytí, má původ v antice, na kterou se...
|
|
| |
host ::
RSS.