Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Možnosti fyzioterapie u pacientů s Pierre Robinovou sekvencí
Sedinová, Monika ; Smolíková, Libuše (vedoucí práce) ; Hoffmannová, Eva (oponent)
Orofaciální rozštěpy patří mezi nejčastější kraniofaciální vady a mohou se vyskytovat i jako přidružené k závažným anomáliím. Mezi nejčastější vrozené vývojové vady patří rozštěpové vady orofaciálního komplexu. Vzácné onemocnění - Pierre Robinovu sekvenci, řadíme kvůli přítomnosti izolovaného rozštěpu do vad rozštěpového typu. Pierre Robinova sekvence je definována jako triáda znaků: mikrognácie, glossoptóza a obstrukce dýchacích cest. Tyto symptomy poprvé popsal a publikoval francouzský stomatolog Pierre Robin již v roce 1923. V 70. letech se původní označení "Pierre Robinův syndrom" změnilo na "sekvenci" a to z důvodu posloupnosti vzniku vad. Dnes mnoho autorů užívá modifikovanou definici sekvence a k původní triádě přidává rozštěp patra tvaru "U" nebo "V" a poruchy příjmu potravy. Pierre Robinova sekvence se obvykle dělí do 3 skupin: izolovaná forma, syndromatická forma a jako přidružená forma k malformacím bez známé diagnózy syndromu. Léčebné postupy u pacientů s Pierre Robinovou sekvencí dělíme na konzervativní a invazivní. Zvolení postupu vyžaduje spolupráci mnoha odborníků, kteří by měli být součástí multidisciplinárního týmu. Přesto, že to není časté a obvyklé, do tohoto týmu by se měl zařadit i fyzioterapeut, který by měl přispět ke komplexnějšímu přístupu a k poskytnutí kvalitnější péče pro...
Možnosti fyzioterapie u pacientů s Pierre Robinovou sekvencí
Sedinová, Monika ; Smolíková, Libuše (vedoucí práce) ; Hoffmannová, Eva (oponent)
Orofaciální rozštěpy patří mezi nejčastější kraniofaciální vady a mohou se vyskytovat i jako přidružené k závažným anomáliím. Mezi nejčastější vrozené vývojové vady patří rozštěpové vady orofaciálního komplexu. Vzácné onemocnění - Pierre Robinovu sekvenci, řadíme kvůli přítomnosti izolovaného rozštěpu do vad rozštěpového typu. Pierre Robinova sekvence je definována jako triáda znaků: mikrognácie, glossoptóza a obstrukce dýchacích cest. Tyto symptomy poprvé popsal a publikoval francouzský stomatolog Pierre Robin již v roce 1923. V 70. letech se původní označení "Pierre Robinův syndrom" změnilo na "sekvenci" a to z důvodu posloupnosti vzniku vad. Dnes mnoho autorů užívá modifikovanou definici sekvence a k původní triádě přidává rozštěp patra tvaru "U" nebo "V" a poruchy příjmu potravy. Pierre Robinova sekvence se obvykle dělí do 3 skupin: izolovaná forma, syndromatická forma a jako přidružená forma k malformacím bez známé diagnózy syndromu. Léčebné postupy u pacientů s Pierre Robinovou sekvencí dělíme na konzervativní a invazivní. Zvolení postupu vyžaduje spolupráci mnoha odborníků, kteří by měli být součástí multidisciplinárního týmu. Přesto, že to není časté a obvyklé, do tohoto týmu by se měl zařadit i fyzioterapeut, který by měl přispět ke komplexnějšímu přístupu a k poskytnutí kvalitnější péče pro...
Logopedická terapie u dětí s vývojovou dysartrií
Kadrlová, Nikola ; Durdilová, Lucie (vedoucí práce) ; Hájková, Vanda (oponent)
Diplomová práce "Logopedická terapie u dětí s vývojovou dysartrií" se zabývá vývojovou dysartrií a konkrétními terapeutickými metodami, které lze využívat v rámci logopedické péče u dětí s touto narušenou komunikační schopností. Součástí práce je kompletní terminologické vymezení dysartrie od etiologie, klasifikace, diagnostiky až po detailní zpracování terapeutických metod. Práce obsahuje i doplňkové metody, které přispívají k celkovému rozvoji dítěte a pozitivně tak působí na rozvoj řeči. Hlavním cílem je představení možných terapeutických metod a následně zanalyzovat četnost jejich využití v logopedické praxi. Tato diplomová práce může sloužit jako inspirace pro logopedy, kteří povedou terapii s dětmi s vývojovou dysartrií.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.