|
|
Policy determinants in the context of the EU's carbon neutrality goals
Žganec, Matej ; Martinková, Viera (vedoucí práce) ; Mazač, Jan (oponent)
Aby bylo možné splnit ambiciózní cíle uhlíkové neutrality do roku 2050, které si Evropská unie stanovila, bude muset městská mobilita mnohem více přispět k celkovému snížení emisí skleníkových plynů. Plány udržitelné městské mobility (SUMP) jsou nejnovější politikou, kterou si Evropská komise vybrala k řešení tohoto problému. Tato holistická dopravní strategie, která je interdisciplinární a vychází z osvědčených postupů, se zaměřuje na lidi jako na účastníky procesu plánování i jako na jeho konečné příjemce. Ačkoli je tato politika úspěšná a oblíbená, její zavádění je v evropských městech poměrně nerovnoměrné. Tato práce se pokouší odhalit, co případně ovlivňuje rozhodovací orgány v malých a středně velkých evropských městech, aby přijaly plán udržitelné městské mobility, a to prostřednictvím binomické logistické regrese na velkém podsouboru měst (296) ve 12 zemích EU. Zjištění naznačují, že města, která se nacházejí v geografické blízkosti oceněného města, která mají ve svém okolí vysokoškolskou instituci a která se nepřetržitě účastní akcí Evropského týdne mobility, mají vyšší pravděpodobnost přijetí SUMP. Kromě toho rozlišujeme mezi sítěmi měst, a to tak, že je rozdělujeme do skupin na "závazkové" a "projektové" sítě. Zjištění ukazují, že "závazkové" sítě nemají žádný významný vliv. Na druhou...
|
|
|
Oslabování neokorporativismu ve Švédsku po roce 1990
Pavlů, Žaneta ; Buben, Radek (vedoucí práce) ; Bíba, Jan (oponent)
Diplomová práce "Oslabování neokorporativismu ve Švédsku po roce 1990" se zabývá jednak historickými předpoklady vzniku švédského neokorporativismu a jeho vývojem ve 20. století a jednak jeho oslabováním po roce 1990. Vrchol švédského neokorporativismu je datován do 50. a 60. let 20. století a je charakterizován rozsáhlou institucionalizovanou participací organizovaných zájmů na politickém procesu a tripartitní interakcí tří hlavních aktérů - státu, Švédské zaměstnavatelské federace SAF a Švédské odborové konfederace LO. V práci jsou analyzovány změny, ke kterým docházelo od 70. let 20. století, a jejich dopady na podobu švédského politického procesu po roce 1990. Velký prostor je v práci věnován konkrétním formám institucionalizované participace organizovaných zájmů na tvorbě veřejné politiky a změnám, ke kterým v této oblasti došlo. Širším společensko-politickým kontextem této práce je transformace švédského modelu od 70. let a podoba švédské demokracie. Hypotéza, ze které práce vychází, říká, že neokorporativismus ve Švédsku nezmizel úplně, jak se někteří odborníci domnívají, ale že výrazně oslabil a proměnil se.
|
host ::
RSS.