|
|
Stav organické hmoty v půdě jako indikátor dopadu různých způsobů hospodaření v zemědělské krajině
Severová, Kristýna
Diplomová práce hodnotí vliv různých agrotechnických opatření (osevního postupu, zpracování půdy a organického hnojení) na obsah celkového oxidovatelného uhlíku (Cox). Sledování probíhalo ve dvou dlouhodobých stacionárních polních pokusech vedených na hlinité luvické černozemi v řepařské výrobní oblasti. V prvním pokusu, vedeném v letech 1989 – 2017, byl hodnocen vliv dvou osevních postupů (s 33,3 % a 66,6 % zastoupením obilnin) a čtyř způsobů zpracování půdy k ozimé pšenici, jarnímu ječmeni a cukrovce. U ozimé pšenice a jarního ječmene byly zařazeny následující varianty zpracování půdy: 1 - orba na 0,22 m; 2 - orba na 0,15 m; 3 - přímé setí do nezpracované půdy a 4 - mělké kypření na 0,10 m. U cukrovky to byly varianty: 1 – orba na 0,28 m; 2 – orba na 0,22 m + kypření na 0,40 – 0,45 m; 3 – orba na 0,28 m + výsev vymrzající meziplodiny; 4 – orba na 0,22 m + výsev vymrzající meziplodiny. V druhém polním pokusu, vedeném v letech 1977 – 2017, byl hodnocen vliv organického hnojení při monokulturním pěstování obilnin (střídání ozimé pšenice a jarního ječmene). Zařazeny byly tři varianty organického hnojení: 1 – sklizeň slámy, 2 – sklizeň slámy a pěstování meziplodiny na zelené hnojení a 3 – zaorávka slámy. Měření obsahu oxidovatelného uhlíku bylo provedeno v roce 2017, v prvním i druhém pokusu u jarního ječmene. Vliv osevního postupu na obsah Cox byl statisticky významný. Vyšší obsah byl u osevního postupu se 33,3 % zastoupením obilnin (1,71 %), nižší u osevního postupu s 66,6 % zastoupením obilnin (1,62 %). Vliv různého zpracování půdy na obsah Cox byl také statisticky průkazný. Nejvyšší hodnota (1,70 %) byla zaznamenána na variantě 2 (s orbou na 0,15 m u obilnin a s orbou na 0,22 m + kypřením na 0,40 – 0,45 m u cukrovky) a nejnižší (1,62 %) na variantě 3 (s přímým setím u obilnin do nezpracované půdy a u cukrovky s orbou na 0,28 m + výsevem vymrzající meziplodiny). Varianty 1 a 4 zaujímaly střední postavení. Vliv hloubky odběru na obsah Cox byl statisticky významný. Nejvyšší hodnota byla zjištěna v hloubce odběru 0,10 – 0,20 m (1,72 %) a nejnižší v hloubce odběru 0,20 – 0,30 m (1,59 %). V druhém polním pokusu byl vliv organického hnojení na obsah oxidovatelného uhlíku statisticky významný. Nejvyšší průměrná hodnota byla zjištěna na variantě 2 s meziplodinou na zelené hnojení (2,01 %) a nejnižší na variantě 1 se sklizní slámy (1,87 %). S hloubkou odběru zde obsah Cox klesal.
|
|
|
Strukturní stav půdy jako indikátor dopadu různých způsobů hospodaření v zemědělské krajině
Růžičková, Vladimíra
Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit vliv dlouhodobého působení agrotechnických opatření (různá intenzita zpracování půdy, variantní osevní postupy a organické hnojení při pěstování monokultur obilnin) na koeficient strukturnosti (KS). Sledování bylo provedeno v rámci dvou dlouhodobých stacionárních polních pokusů vedených na hlinité luvické černozemi v řepařské výrobní oblasti. V prvním pokusu vedeném v letech 1989 – 2017 byl hodnocen vliv dvou osevních postupů (s 33,3% a 66,6% zastoupením obilnin) a čtyř způsobů zpracování půdy k ozimé pšenici, jarnímu ječmeni a cukrovce. U ozimé pšenice a jarního ječmene byly zařazeny tyto varianty zpracování půdy: 1 – orba na 0,22 m; 2 – orba na 0,15 m; 3 – přímé setí do nezpracované půdy a 4 – mělké kypření na 0,10 m. U cukrovky to byly varianty: 1 – orba na 0,28 m; 2 – orba na 0,22 m + kypření na 0,40 – 0,45 m; 3 – orba na 0,28 m + výsev vymrzající meziplodiny; 4 – orba na 0,22 m + výsev vymrzající meziplodiny. Ve druhém polním pokusu vedeném v letech 1977 – 2017 byl hodnocen vliv organického hnojení při monokulturním pěstování obilnin (střídání ozimé pšenice a jarního ječmene). Zařazeny byly tři varianty organického hnojení: 1 – sklizeň slámy; 2 – sklizeň slámy a pěstování meziplodiny na zelené hnojení a 3 – zaorávka slámy. Měření koeficientu strukturnosti bylo provedeno v roce 2017, v prvním pokusu u poslední plodiny osevních postupů - jarního ječmene, v druhém pokusu u jarního ječmene. Vliv osevního postupu na strukturní stav půdy byl malý, statisticky nevýznamný. V průměru mírně vyšší hodnoty KS byly zaznamenány u osevního postupu s 66,6% zastoupením obilnin. Vliv zpracování půdy na KS byl statisticky významný. Nejnižší hodnota KS byla zaznamenána na variantě 1 (s orbou na 0,22 m u obilnin, s orbou na 0,28 m u cukrovky). Nejvyšší hodnota KS byla na variantě 3 (s přímým setím do nezpracované půdy u obilnin, s orbou na 0,28 m a meziplodinou u cukrovky). Výsledky obecně ukazují na příznivý vliv nižší intenzity zpracování půdy a pěstování vymrzající meziplodiny na strukturní stav půdy. Organické hnojení příznivě ovlivňovalo strukturní stav (KS) pouze ve vrchní části půdy (0 – 0,15 m). Nejpříznivější vliv zde na KS měla zaorávka slámy a sklizeň slámy s meziplodinou na zelené hnojení. Vyšší hodnoty KS byly u obou polních pokusů naměřeny ve svrchní vrstvě půdy (0 – 0,15 m).
|
|
|
Vliv aplikace organických hnojiv na botanickou skladbu, diverzitu a pícninářské charakteristiky travních porostů
KINCL, Petr
V souvislosti se zvyšující se výměrou trvalých travních porostů v České republice se dostává do popředí jejich produkční a zejména mimoprodukční význam. Kromě produkce píce představují luční porosty významnou složku životního prostředí z hlediska zachování biodiverzity. Cílem této diplomové práce bylo sledování vlivu organického hnojení na pozemcích v katastru obcí Cekov a Kařez. Pozorování probíhalo na nehnojených a organicky hnojených lokalitách v roce 2017. Vyšší botanickou diverzitu vykazovaly nehnojené pozemky, kde převládala bylinná složka a jeteloviny. Na hnojených pozemcích bylo vyšší zastoupení trav. Z hlediska kvality travního porostu byly nejlépe hodnoceny hnojené pozemky. Vysledovaná data byla statisticky vyhodnocená.
|
|
|
Vliv mykorhizních a saprotrofních hub na výnosové vlastnosti a příjem dusíku u rajčete a póru
Kudláčková, Marta ; Albrechtová, Jana (vedoucí práce) ; Baláž, Milan (oponent)
V současné době se hledají alternativní přístupy k produkci zemědělských plodin, které by byly v souladu s trvale udržitelným rozvojem. Tato práce byla zaměřena na testování organického pěstování rajčete (Solanum lycopersicum L.) a póru (Allium porrum L.) s využitím organického hnojení biomasou kukuřice (Zea mays L.), mykorhizních hub a saprotrofních hub. Ve skleníkových podmínkách byl sledován vliv různých kombinací mikrobiálního ošetření na příjem dusíku a růstové a výživové vlastnosti rostlin. Dodaná organická hmota byla značená stabilním izotopem dusíku 15 N a od kořenového systému rostlin byla oddělená nylonovou membránou, kterou mohou prorůstat hyfy mykorhizních hub, ale ne kořeny rostlin. V prvním roce se varianty lišily přítomností nebo nepřítomností těchto tří faktorů: organická hmota, saprotrofní houba Agrocybe sp. a mykorhizní houba Glomus mosseae (Nicolaj & Gerd.) Gerd. & Trappe. Inokulace houbou Agrocybe sp. nebo současně i mykorhizní houbou G. mosseae zvýšila růst rostlin rajčete kultivovaných v přítomnosti organické hmoty. Výnosy rajčete nebyly průkazně zvýšeny. Suchá hmotnost prýtu póru byla vyšší při ošetření houbou G. mosseae spolu s dodáním organického materiálu. Mikrobiální inokulace neměla vliv na příjem dusíku (15 N) z organického zdroje. V dalších pokusech obsahovaly všechny...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.