|
Strukturní stav půdy jako indikátor dopadu různých způsobů hospodaření v zemědělské krajině
Růžičková, Vladimíra
Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit vliv dlouhodobého působení agrotechnických opatření (různá intenzita zpracování půdy, variantní osevní postupy a organické hnojení při pěstování monokultur obilnin) na koeficient strukturnosti (KS). Sledování bylo provedeno v rámci dvou dlouhodobých stacionárních polních pokusů vedených na hlinité luvické černozemi v řepařské výrobní oblasti. V prvním pokusu vedeném v letech 1989 – 2017 byl hodnocen vliv dvou osevních postupů (s 33,3% a 66,6% zastoupením obilnin) a čtyř způsobů zpracování půdy k ozimé pšenici, jarnímu ječmeni a cukrovce. U ozimé pšenice a jarního ječmene byly zařazeny tyto varianty zpracování půdy: 1 – orba na 0,22 m; 2 – orba na 0,15 m; 3 – přímé setí do nezpracované půdy a 4 – mělké kypření na 0,10 m. U cukrovky to byly varianty: 1 – orba na 0,28 m; 2 – orba na 0,22 m + kypření na 0,40 – 0,45 m; 3 – orba na 0,28 m + výsev vymrzající meziplodiny; 4 – orba na 0,22 m + výsev vymrzající meziplodiny. Ve druhém polním pokusu vedeném v letech 1977 – 2017 byl hodnocen vliv organického hnojení při monokulturním pěstování obilnin (střídání ozimé pšenice a jarního ječmene). Zařazeny byly tři varianty organického hnojení: 1 – sklizeň slámy; 2 – sklizeň slámy a pěstování meziplodiny na zelené hnojení a 3 – zaorávka slámy. Měření koeficientu strukturnosti bylo provedeno v roce 2017, v prvním pokusu u poslední plodiny osevních postupů - jarního ječmene, v druhém pokusu u jarního ječmene. Vliv osevního postupu na strukturní stav půdy byl malý, statisticky nevýznamný. V průměru mírně vyšší hodnoty KS byly zaznamenány u osevního postupu s 66,6% zastoupením obilnin. Vliv zpracování půdy na KS byl statisticky významný. Nejnižší hodnota KS byla zaznamenána na variantě 1 (s orbou na 0,22 m u obilnin, s orbou na 0,28 m u cukrovky). Nejvyšší hodnota KS byla na variantě 3 (s přímým setím do nezpracované půdy u obilnin, s orbou na 0,28 m a meziplodinou u cukrovky). Výsledky obecně ukazují na příznivý vliv nižší intenzity zpracování půdy a pěstování vymrzající meziplodiny na strukturní stav půdy. Organické hnojení příznivě ovlivňovalo strukturní stav (KS) pouze ve vrchní části půdy (0 – 0,15 m). Nejpříznivější vliv zde na KS měla zaorávka slámy a sklizeň slámy s meziplodinou na zelené hnojení. Vyšší hodnoty KS byly u obou polních pokusů naměřeny ve svrchní vrstvě půdy (0 – 0,15 m).
|