|
|
Revitalizace zámku v Uherčicích
Křídová, Nikola ; Šindlar, Jiljí (oponent) ; Hrabec, Josef (vedoucí práce)
Diplomový projekt se zabývá zpracováním architektonické studie a funkčním využitím areálu zámku v Uherčicích s ohledem na jeho charakter, umístění v krajině a v obci, památkovou ochranu a požadavky vložených funkcí, ale i na vytvoření nových příležitostí, jak pro návštěvníky, tak pro znovu zapojení do života obyvatel Uherčic. A to jako místo odpočinku, vzdělávání, nalezení pracovního uplatnění a jako opětovné centrum oblasti. Součástí práce je návrh úpravy vybrané části zámku a parku, ve kterém je navržena obnova francouzské zahrady na svém původním místě, přestavba bývalé oranžerie a novostavba skleníku. Přestavba bude připojena na zahradnictví s bytem pro zahradníka. Druhý skleník doplňuje jednu z os zámku a je navržen pro největší leknín světa, Viktorii královskou. Ve vybrané části zámku jsem řešila hlavně jeho využití pro kulturní a společenské akce, které by se zde mohly konat, a zázemí, které by pro to bylo potřeba, včetně bytu pro krátkodobé ubytování návštěvníků těchto akcí. Mimo to je řešena vstupní část a provozní zázemí zámku s bytem kastelána a ubytováním pro průvodce.
|
|
|
Zámek Zdounky - památková obnova areálu
Franková, Tereza ; Kolouch, Jiří (oponent) ; Hrabec, Josef (vedoucí práce)
Cílem předkládané diplomové práce je vyhotovení architektonické studie na obnovu zámeckého areálu Zdounky, který se nachází nedaleko Kroměříže v oblasti Litenčické pahorkatiny. Zámecký areál zaujímá rozlohu přibližně 9 hektarů a nachází se zde čtyřkřídlý zámek, barokní sýpka, nová hospodářská budova se starým sadem a rozsáhlý krajinářský park v anglickém stylu s řadou drobných staveb jako například skleník, ledárna a mnoha cennými přírodními zajímavosti jakou je stará lipová alej či obnovená zámecká obora. Návrh respektuje záměr současných majitelů využívat areál jako centrum environmentálního vzdělávání mládeže a zpřístupnit ho široké veřejnosti se zájmem o přírodu a ekologii. Hlavním úkolem studie bylo tedy nalézt optimální urbanisticko-architektonické řešení pro tento záměr tak aby byla zachována památková a historická hodnota objektů a zároveň aby byly schopný plnit svoji novou funkci. Koncepce obnovy vychází z návaznosti na okolí, z historie, z památkové hodnoty jednotlivých objektů a z morfologie terénu. Celý areál je uspořádán tak aby působil jako jednotný celek s na sebe logicky navazujícími funkcemi. Hlavním vodítkem bylo rozdělení prostorů a objektů na veřejné, poloveřejné a soukromé. V návrhu je obnoven zámek, který je prostorem poloveřejným a soukromím. Slouží jako vzdělávací a ubytovací centrum a zároveň je zde zachováno bydlení majitelů, na které navazuje soukromá zahrada. Barokní sýpka je zrekonstruována a využita jako muzeum, ke které je dostavěna oranžérie se zázemím v podobě moštárny (formou kavárny) a prodejny s produkty místní výroby. Barokní sýpka společně s budovou oranžérie je prostorem, který je zpřístupněn široké veřejnosti, stejně jako zámecký park, skrz který je navržena okružní trasa kolem zámku. Pro potřeby vypracování diplomové práce bylo zapotřebí dohledat a překreslit staré projekční plány zámku, ověřit a zaznamenat jejich skutečný stav a zaměřit barokní sýpku, ke které nebyla dochována vůbec žádna projektová dokumentace.
|
|
|
REVITALIZACE PŘEDPOLÍ KVĚTNÉ ZAHRADY V KROMĚŘÍŽI
Havlík, Darina ; Pospíšil, Zdeněk (oponent) ; Boháč, Ivo (vedoucí práce)
Revitalizace předpolí Květné zahrady v Kroměříži Koncepce návrhu vychází z existujících původních kompozičních os historické části zahrady. Nově navržené objekty doplňují současný kompoziční systém svým symetrickým uspořádáním, situováním vstupů i umístěním atraktivních funkcí do pohledově významných poloh. Navržené návštěvnické centrum svou polohou plně respektuje původní limity zadání, odvozené od hranice plochy historicky již zastavěné. Maximálně uvolňuje prostor k plné rekonstrukci geometrické pomerančové zahrady a k realizaci kontrastně pojaté nové části zahrady využívající kompozičních linií měkkých organických tvarů, optických odrazů architektonických objektů ve vodní hladině a dalších prvků soudobé zahradní architektury k obohacení historického areálu. Vlastní stavební objekt návštěvnického centra je přiměřenou hmotovou i výrazovou reminiscencí na skleník jako obecně akceptovaný druh stavby v prostředí zahrad. Horizontálně položená hmota nechává plně vyznít dominantní historické objekty, drobnější architektonické měřítko reaguje na charakter místa. Hala centra je nesena tvarově optimalizovanými trojkloubovými rámy ocelové nosné konstrukce. Volné křivky výrazově lehké konstrukce a kontrastní materiálové řešení evokují dynamiku a proměny současné doby jako současný přínos k historickému vývoji areálu. Soustředění prosklených ploch s atraktivními mobilními stínícími prvky do pohledově akcentované části objektu v kontrastu s plnými částmi průčelí s horním prosvětlením přináší prostorovou bohatost i do interierů objektu. Nové centrum disponuje všemi potřebnými prostory pro dlouhodobé a krátkodobé výstavy, edukační aktivity, prodej knih a upomínkových předmětů i pro relaxaci. Významná je i vysoká adaptibilita navrženého řešení. Veškeré prostory určené veřejnosti jsou bezbariérově přístupné a náležitě vybavené pro užívání osobami se sníženou mobilitou. Jeden z nových objektů hospodářské zahrady slouží jako pěstební skleník, další je využit pro zahradnické předváděcí a prodejní centrum a pro personální a technické zázemí s pohledově odděleným provozním vstupem. Ocelová nosná konstrukce skleníků vychází ze shodného konstrukčního principu tvarově optimalizovaného trojkloubového rámu, avšak narozdíl od konstrukce návštěvnického centra je umístěna v exterieru (v tomto případě v méně agresivním prostředí). Pro rekonstruovaný objekt voliéry se pak nabízí atraktivní a neobvyklé alternativní využití formou papillaria.
|
|
|
VICEGENERACNI SOUZITI aneb MAME SE JAK NA ZAMKU
Habancová, Anežka ; Dvořák, Tomáš (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Dříve žila převážná část obyvatel na venkově. Žily tam celé rodiny spolu ve společném domě na společném pozemku. mladí pomáhali starším a staří svým potomkům, s domácností, s dětmi, s hospodářstvím. S nástupem industrializace a mobilizace se mnoho mladých lidí odstěhovalo do rozrůstajících se měst, za prací, do nově budovaných činžovních bytových domů, které byly spíš menší, než aby tam mohla bydlet spolu celá široká rodina. Ke vzájemné spolupráci bylo rázem daleko. Ve městě je více obyvatel, více pracovních příležitostí a i více starších lidí, o které převzal péči stát - domovy pro seniory - soustředění důchodců na jedno místo, bez denního kontaktu s mladými, s rodinou. Díky dobré zdravotní péči starších lidí přibývá a je potřeba se k této skutečnosti nějak postavit. Na venkově se ještě nachází dvojdomky či vícegenerační domy, kde bydlí rodina s prarodiči, ale ve městě se těžko najdou ke koupi či pronájmu dva byty poblíž sebe. Hlavním konceptem mé práce je tedy vytvoření tzv.dvojbytů, bytů se společným zádveřím, chodbou, které spojuje jeden menší a druhý větší byt. Využití zámku pro tento princip je více než vhodné - dojde k navrácení funkce bydlení pro rodinu, přičemž každá z generací najde v areálu zámku prostor pro své aktivity či zaměstnání. Tímto zůstane areál stále otevřený vůči obyvatelům města a nabídne jim nové možnosti trávení volného času (restaurace a amfiteatr).
|
|
|
Studie obnovy historické zahrady Velké Heraltice
Schulhauserová, Radka
Diplomová práce se zabývá obnovou historické zahrady u zámku ve Velkých Heralticích. Teoretická část se zabývá nastudováním dostupných literárních pramenů k dané problematice, specifikací zákonných ochranných prostředků a možností péče o historické památky. Cílem práce se pak stává vyhodnocení a návrh obnovy historické zahrady s přihlédnutím k nutnosti vymezení specifické funkce v některých částech zahrady. Docílení nenásilné provázanosti těchto segmentů se snahou o co nevětší možnou míru zachování původního charakteru zámecké zahrady a parku v zámeckém areálu. V souvislosti s řešením vyhodnotit a navrhnout možnost začlenění parku na okolní krajinu a systém zeleně. Závěrečným výsledkem je zahradně architektonická studie historické zahrady u zámeckém areálu ve Velkých Heralticích, s uplatněním získaných teoretických i praktických poznatků v této práci. Vytvoření prostoru se specifickými požadavky v rámci užívání areálu, který bude adekvátně respektovat historii v současném pojetí.
|
|
|
Revitalizace zámku v Uherčicích
Křídová, Nikola ; Šindlar, Jiljí (oponent) ; Hrabec, Josef (vedoucí práce)
Diplomový projekt se zabývá zpracováním architektonické studie a funkčním využitím areálu zámku v Uherčicích s ohledem na jeho charakter, umístění v krajině a v obci, památkovou ochranu a požadavky vložených funkcí, ale i na vytvoření nových příležitostí, jak pro návštěvníky, tak pro znovu zapojení do života obyvatel Uherčic. A to jako místo odpočinku, vzdělávání, nalezení pracovního uplatnění a jako opětovné centrum oblasti. Součástí práce je návrh úpravy vybrané části zámku a parku, ve kterém je navržena obnova francouzské zahrady na svém původním místě, přestavba bývalé oranžerie a novostavba skleníku. Přestavba bude připojena na zahradnictví s bytem pro zahradníka. Druhý skleník doplňuje jednu z os zámku a je navržen pro největší leknín světa, Viktorii královskou. Ve vybrané části zámku jsem řešila hlavně jeho využití pro kulturní a společenské akce, které by se zde mohly konat, a zázemí, které by pro to bylo potřeba, včetně bytu pro krátkodobé ubytování návštěvníků těchto akcí. Mimo to je řešena vstupní část a provozní zázemí zámku s bytem kastelána a ubytováním pro průvodce.
|
|
|
REVITALIZACE PŘEDPOLÍ KVĚTNÉ ZAHRADY V KROMĚŘÍŽI
Havlík, Darina ; Pospíšil, Zdeněk (oponent) ; Boháč, Ivo (vedoucí práce)
Revitalizace předpolí Květné zahrady v Kroměříži Koncepce návrhu vychází z existujících původních kompozičních os historické části zahrady. Nově navržené objekty doplňují současný kompoziční systém svým symetrickým uspořádáním, situováním vstupů i umístěním atraktivních funkcí do pohledově významných poloh. Navržené návštěvnické centrum svou polohou plně respektuje původní limity zadání, odvozené od hranice plochy historicky již zastavěné. Maximálně uvolňuje prostor k plné rekonstrukci geometrické pomerančové zahrady a k realizaci kontrastně pojaté nové části zahrady využívající kompozičních linií měkkých organických tvarů, optických odrazů architektonických objektů ve vodní hladině a dalších prvků soudobé zahradní architektury k obohacení historického areálu. Vlastní stavební objekt návštěvnického centra je přiměřenou hmotovou i výrazovou reminiscencí na skleník jako obecně akceptovaný druh stavby v prostředí zahrad. Horizontálně položená hmota nechává plně vyznít dominantní historické objekty, drobnější architektonické měřítko reaguje na charakter místa. Hala centra je nesena tvarově optimalizovanými trojkloubovými rámy ocelové nosné konstrukce. Volné křivky výrazově lehké konstrukce a kontrastní materiálové řešení evokují dynamiku a proměny současné doby jako současný přínos k historickému vývoji areálu. Soustředění prosklených ploch s atraktivními mobilními stínícími prvky do pohledově akcentované části objektu v kontrastu s plnými částmi průčelí s horním prosvětlením přináší prostorovou bohatost i do interierů objektu. Nové centrum disponuje všemi potřebnými prostory pro dlouhodobé a krátkodobé výstavy, edukační aktivity, prodej knih a upomínkových předmětů i pro relaxaci. Významná je i vysoká adaptibilita navrženého řešení. Veškeré prostory určené veřejnosti jsou bezbariérově přístupné a náležitě vybavené pro užívání osobami se sníženou mobilitou. Jeden z nových objektů hospodářské zahrady slouží jako pěstební skleník, další je využit pro zahradnické předváděcí a prodejní centrum a pro personální a technické zázemí s pohledově odděleným provozním vstupem. Ocelová nosná konstrukce skleníků vychází ze shodného konstrukčního principu tvarově optimalizovaného trojkloubového rámu, avšak narozdíl od konstrukce návštěvnického centra je umístěna v exterieru (v tomto případě v méně agresivním prostředí). Pro rekonstruovaný objekt voliéry se pak nabízí atraktivní a neobvyklé alternativní využití formou papillaria.
|
|
|
Zámek Zdounky - památková obnova areálu
Franková, Tereza ; Kolouch, Jiří (oponent) ; Hrabec, Josef (vedoucí práce)
Cílem předkládané diplomové práce je vyhotovení architektonické studie na obnovu zámeckého areálu Zdounky, který se nachází nedaleko Kroměříže v oblasti Litenčické pahorkatiny. Zámecký areál zaujímá rozlohu přibližně 9 hektarů a nachází se zde čtyřkřídlý zámek, barokní sýpka, nová hospodářská budova se starým sadem a rozsáhlý krajinářský park v anglickém stylu s řadou drobných staveb jako například skleník, ledárna a mnoha cennými přírodními zajímavosti jakou je stará lipová alej či obnovená zámecká obora. Návrh respektuje záměr současných majitelů využívat areál jako centrum environmentálního vzdělávání mládeže a zpřístupnit ho široké veřejnosti se zájmem o přírodu a ekologii. Hlavním úkolem studie bylo tedy nalézt optimální urbanisticko-architektonické řešení pro tento záměr tak aby byla zachována památková a historická hodnota objektů a zároveň aby byly schopný plnit svoji novou funkci. Koncepce obnovy vychází z návaznosti na okolí, z historie, z památkové hodnoty jednotlivých objektů a z morfologie terénu. Celý areál je uspořádán tak aby působil jako jednotný celek s na sebe logicky navazujícími funkcemi. Hlavním vodítkem bylo rozdělení prostorů a objektů na veřejné, poloveřejné a soukromé. V návrhu je obnoven zámek, který je prostorem poloveřejným a soukromím. Slouží jako vzdělávací a ubytovací centrum a zároveň je zde zachováno bydlení majitelů, na které navazuje soukromá zahrada. Barokní sýpka je zrekonstruována a využita jako muzeum, ke které je dostavěna oranžérie se zázemím v podobě moštárny (formou kavárny) a prodejny s produkty místní výroby. Barokní sýpka společně s budovou oranžérie je prostorem, který je zpřístupněn široké veřejnosti, stejně jako zámecký park, skrz který je navržena okružní trasa kolem zámku. Pro potřeby vypracování diplomové práce bylo zapotřebí dohledat a překreslit staré projekční plány zámku, ověřit a zaznamenat jejich skutečný stav a zaměřit barokní sýpku, ke které nebyla dochována vůbec žádna projektová dokumentace.
|
|
|
VICEGENERACNI SOUZITI aneb MAME SE JAK NA ZAMKU
Habancová, Anežka ; Dvořák, Tomáš (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Dříve žila převážná část obyvatel na venkově. Žily tam celé rodiny spolu ve společném domě na společném pozemku. mladí pomáhali starším a staří svým potomkům, s domácností, s dětmi, s hospodářstvím. S nástupem industrializace a mobilizace se mnoho mladých lidí odstěhovalo do rozrůstajících se měst, za prací, do nově budovaných činžovních bytových domů, které byly spíš menší, než aby tam mohla bydlet spolu celá široká rodina. Ke vzájemné spolupráci bylo rázem daleko. Ve městě je více obyvatel, více pracovních příležitostí a i více starších lidí, o které převzal péči stát - domovy pro seniory - soustředění důchodců na jedno místo, bez denního kontaktu s mladými, s rodinou. Díky dobré zdravotní péči starších lidí přibývá a je potřeba se k této skutečnosti nějak postavit. Na venkově se ještě nachází dvojdomky či vícegenerační domy, kde bydlí rodina s prarodiči, ale ve městě se těžko najdou ke koupi či pronájmu dva byty poblíž sebe. Hlavním konceptem mé práce je tedy vytvoření tzv.dvojbytů, bytů se společným zádveřím, chodbou, které spojuje jeden menší a druhý větší byt. Využití zámku pro tento princip je více než vhodné - dojde k navrácení funkce bydlení pro rodinu, přičemž každá z generací najde v areálu zámku prostor pro své aktivity či zaměstnání. Tímto zůstane areál stále otevřený vůči obyvatelům města a nabídne jim nové možnosti trávení volného času (restaurace a amfiteatr).
|
host ::
RSS.