|
|
Vývoj gonád v průběhu životního cyklu nejrychleji dospívajícího modelového obratlovce - halančíka tyrkysového (Nothobrachius furzeri)
LANDOVÁ, Magdaléna
Halančík tyrkysový se musel přizpůsobit nehostinným podmínkám, ve kterých žije, a to především vysychání tůní, které znamená jistou smrt. Životní sprint zástupců tohoto rodu je na vrcholu už v průběhu jednoho měsíce po vykulení, kdy jsou u obou pohlaví plně vyvinuty gonády, které produkují gamety. Tato rychlost si vybírá svou daň, jelikož již od třetího měsíce začínají gonády projevovat známky degradace a apoptózy zárodečných buněk. Úbytek zárodečné tkáně se se s věkem zvyšuje. Byl vypracován popis vývoje a degradace pohlavních orgánů u samců, jejich chov a postup při rozmnožování. Pro vyhodnocení změn spojených se stárnutím byly využity především imunochemické metody, zaměřující se na navázání konkrétních protilátek proti cílovým epitopům a jejich vizualizace pomocí fluorescenční mikroskopie. Byly popsány i jednotlivé postupy zpracování tkání pro histologické preparáty, a to jak pro klasickou světelnou, tak pro fluorescenční mikroskopii.
|
|
|
Gametogeneze a oplodnění u člověka
Crhová, Michaela ; Pavlasová, Lenka (vedoucí práce) ; Ehler, Edvard (oponent)
Cílem bakalářské práce je seznámení se s tématem gametogeneze a oplodnění u člověka. Byla provedena rešerše dostupné literatury. Práce stručně vysvětluje buněčný cyklus a typy buněčného dělení. Zaměřuje se především na meiózu neboli redukční dělení, které je nezbytnou součástí pohlavního rozmnožování a zajišťuje přežití druhu. Detailně popisuje průběh tohoto dělení a vysvětluje mechanismus vzniku geneticky odlišných buněk. Buňky vznikající meiózou se nazývají gamety, jinak označované jako zárodečné buňky. Jejich produkce je základní podstatou pohlavního rozmnožování. Předkládaná práce přibližuje téma v kontextu evoluční biologie a vysvětluje jeho význam pro život na Zemi a pro přežití druhu. Hlavním tématem práce je vznik a dozrávání zárodečných buněk u člověka. Pro tento proces se běžně používá termín gametogeneze. Poskytuje ucelený popis pohlavního systému obou pohlaví a postupného dozrávání zárodečných buněk v gonádách až po vznik zralých pohlavních buněk u muže a ženy. Věnuje se stavbě obou gamet - spermie i vajíčka a významu jejich jednotlivých částí pro správný průběh oplodnění. Rozebírá jednotlivé cykly umožňující dozrávání ženských pohlavních buněk a jejich vzájemnou provázanost. V kontrastu k této periodicitě je dále vysvětleno plynulé dozrávání pohlavních buněk u muže. Práce poskytuje...
|
|
|
Exprese izoforem hemoxygenázy ve stárnoucích oocytech prasete.
Poupalová, Michaela ; Sedmíková, Markéta (vedoucí práce) ; Lenka, Lenka (oponent)
Kvalita a oplozovací schopnost oocytů dozrávajících v in vitro podmínkách je zásadní pro jejich využití v biotechnologiích. V průběhu prodloužené kultivace dochází v oocytech k mnoha morfologickým a funkčním změnám, které mají za následek zejména snížení oplozovací schopnosti oocytů a vyšší míru apoptózy, polyspermie, partenogenetické aktivace a chromozomálních aberací. Tyto změny mají negativní vliv také na následný embryonální vývoj. Pochopení mechanismu stárnutí oocytů by tak mohlo zásadním způsobem přispět k rozvoji reprodukčních biotechnologií hospodářských zvířat a postupů v lidské asistované reprodukci.
Enzym hemoxygenáza (HO) katalyzuje oxidační štěpení hemu na biliverdin, oxid uhelnatý (CO) a železnaté ionty. Existují dvě izoformy hemoxygenázy, tj. HO 1 a HO 2. HO 1 má cytoprotektivní vlastnosti a v buňkách je exprimována zejména v reakci na působení stresových faktorů. HO 2 je zodpovědná spíše za bazální produkci CO. CO se řadí mezi gasotransmitery, což jsou endogenně produkované signální molekuly plynů. Význam systému HO/CO byl prokázán v reprodukční soustavě samců i samic. Jeho význam přímo v oocytech však není znám.
Cílem práce bylo ověřit hypotézu, že je HO exprimována v prasečích oocytech během jejich prodloužené kultivace v in vitro podmínkách a že se během stárnutí mění exprese jednotlivých izoforem. Hodnoceny byly oocyty ve stádiu metafáze druhého meiotického dělení (MII) a dále ve třech fázích stárnutí dle délky prodloužené kultivace, tj. 24, 48 a 72 hodin. HO 1 a HO 2 byly lokalizovány imunocytochemickou metodou.
Vyhodnocením experimentů bylo potvrzeno, že v průběhu stárnutí oocytů dochází k expresi obou izoforem HO, a to ve všech hodnocených oblastech, tj. v perichromozomální oblasti, korové oblasti a cytoplazmě. HO 1 se nachází zejména v perichromozomální oblasti a během stárnutí dochází ke statisticky významnému zvyšování intenzity signálu. V korové oblasti a cytoplazmě byl detekován statisticky významný rozdíl pouze v oocytech stárnoucích 72 hodin a intenzita signálu je v těchto oblastech slabší.
V případě HO 2 je signál rovnoměrně rozmístěn po celém oocytu a v porovnání s HO 1 je výrazně silnější. Ke statisticky významnému zvýšení intenzity signálu zde docházelo mezi oocyty ve stádiu MII a skupinou oocytů stárnoucích 24 hodin.
Během prodloužené kultivace se tedy významně zvyšuje exprese HO 2 v porovnání s dozrálými oocyty.
Vědecká hypotéza tak byla potvrzena v případě obou izoforem HO, tj. podařilo se lokalizovat HO 1 i HO 2 ve stárnoucích prasečích oocytech a zároveň zde dochází ke změnám v expresi v průběhu prodloužené kultivace. Z výsledků experimentů lze předpokládat, že se v oocytech nachází také produkty enzymatické činnosti HO 1 a HO 2, včetně CO a systém HO/CO se tak pravděpodobně uplatňuje v procesu stárnutí oocytů. Předpokladem je, že HO 1 zde působí zejména jako cytoprotektivní faktor, který by mohl pozitivně ovlivňovat kvalitu oocytů. HO 2 je pak zodpovědná zejména za bazální produkci CO, nicméně může hrát roli také v regulaci oxidačního stresu v oocytech.
Získaná data je nutné prověřit dalšími experimenty zaměřenými na lokalizaci a redistribuci obou izoforem během stárnutí oocytů. Předmětem dalších výzkumů by měl být také mechanismus účinku a konkrétní funkce HO 1 a HO 2 v oocytech.
|
|
| |
|
|
Oogeneze u dlouhověkého druhu vodních ploštic hladinatky člunohřbeté (Velia caprai) (Heteroptera: Gerromorpha: Veliidae)
MÁLKOVÁ, Karolína
V této práci byla studována oogeneze histologickými metodami u nymf 5. instaru, dospělých samic přesně definovaného stáří a u dospělých samic Velia caprai (Heteroptera: Gerromorpha: Veliidae) neznámého stáří odchycených v terénu. U nymf 5. instaru byly zjištěny nejen oogonie v germariu, ale i první formující se oocyty I v previtellariu. Vitellarium je v této fázi vývoje prázdné. První vitellogenetické oocyty ve vitellariu ovariol se objevují u 7 denních dospělých samic. U 25 denních dospělých samic byly pozorovány oocyty v pokročilém stupni vitellogeneze. Sekrece chorionu vajíček začíná u dospělých samic starých 42 dní. U 60 denních dospělých samic, u dospělých samic sbíraných v terénu v období září až listopadu (2009) i u dospělých samic po přezimování byla zjištěna pokročilá stádia oogeneze ? vajíčka s chorionem. Dospělé samice Velia caprai dosahují pohlavní zralosti před přezimováním, jejich vajíčka jsou schopna oplození spermiemi z vlastní spermatéky. Samice jsou připraveny ke kladení vajíček od podzimu do jara. Po dosažení pohlavní zralosti probíhá oogeneze u dospělých samic průběžně.
|
host ::
RSS.