|
|
Studium interakce potenciálních léčiv na bázi metalocenů s buňkami
Bilavčíková, Kristýna ; Mravcová, Ludmila (oponent) ; Vašinová Galiová, Michaela (vedoucí práce)
V České republice bylo již k roku 2017 diagnostikováno téměř 600 tisíc onkologických pacientů a jejich počet stále roste. Dostupná a používaná chemoterapeutika mají ale řadu nežádoucích vedlejších účinků, a proto stále roste snaha o nalezení specifičtějšího a méně cytotoxického léčiva. V rámci této bakalářské práce byla studována potenciální léčiva na bázi metalocenů s centrálním atomem Ru, Hf nebo Zr, vždy ve třech různých strukturách od každého prvku. Byla studována prostupnost a distribuce těchto léčiv do buněčných linií karcinomu plic. Tato léčiva byla detekována analýzou průměrného složení a laserovou ablací ve spojení s ICP hmotnostním spektrometrem. Na základě provedeného experimentu byl zjištěn největší potenciál u léčiva 133 na bázi ruthenia, které mělo nejvyšší prostupnost a do buněk se dostávalo v největším obsahu.
|
|
| |
|
|
Studium interakce potenciálních léčiv na bázi metalocenů s buňkami
Bilavčíková, Kristýna ; Mravcová, Ludmila (oponent) ; Vašinová Galiová, Michaela (vedoucí práce)
V České republice bylo již k roku 2017 diagnostikováno téměř 600 tisíc onkologických pacientů a jejich počet stále roste. Dostupná a používaná chemoterapeutika mají ale řadu nežádoucích vedlejších účinků, a proto stále roste snaha o nalezení specifičtějšího a méně cytotoxického léčiva. V rámci této bakalářské práce byla studována potenciální léčiva na bázi metalocenů s centrálním atomem Ru, Hf nebo Zr, vždy ve třech různých strukturách od každého prvku. Byla studována prostupnost a distribuce těchto léčiv do buněčných linií karcinomu plic. Tato léčiva byla detekována analýzou průměrného složení a laserovou ablací ve spojení s ICP hmotnostním spektrometrem. Na základě provedeného experimentu byl zjištěn největší potenciál u léčiva 133 na bázi ruthenia, které mělo nejvyšší prostupnost a do buněk se dostávalo v největším obsahu.
|
|
|
Protinádorová léčiva ve formě nanočástic a mechanismy potencující jejich protinádorovou účinnost
Meskařová, Veronika ; Indra, Radek (vedoucí práce) ; Bělonožníková, Kateřina (oponent)
Onkologická onemocnění jsou jedním z častých civilizačních chorob už po staletí. V 18. století byly popsány některé druhy rakoviny a navrhnuty první léčebné postupy. V současné době se pro léčbu rakoviny využívá onkochirurgie, chemoterapie, radioterapie, imunoterapie a hormonální léčba. Zároveň je snaha nalézt nová protinádorová léčiva, která cílí selektivněji na nádorové buňky. V poslední době se začala uplatňovat i nanomedicína. Tato bakalářská práce pojednává o minimalizaci vázanosti množství cytostatika ellipticinu na povrch nanotransportéru apoferritinu a docílení vyšší efektivity enkapsulace. V rámci práce byly studovány 2 typy apoferritinů při různých hmotnostních poměrech ku ellipticinu. Bylo zjištěno, že při nalezení vhodného hmotnostního poměru obou molekul lze minimalizovat vázanost a zvýšit účinnost enkapsulace. Při práci s komerčním apoferritinem byla vyšší enkapsulace a nižší vázanost ellipticinu na povrch při hmotnostním poměru 1:10. Naopak při práci s rekombinantním apoferritinem je vyšší enkapsulace a nižší vázanost ellipticinu u menšího poměru a to 1:2,5. Klíčová slova: onkologická onemocnění, protinádorová léčiva, nanomedicína, cytostatikum, nanotransportér, ellipticin, apoferritin
|
|
| |
|
|
Komunikace zdravotníků s pacientem s onkologickým onemocněním
SLABOVÁ, Markéta
Cílem této práce je zjistit, jaký je současný stav komunikace mezi zdravotníkem a pacientem s onkologickým onemocněním. Touto prací vznikl manuál, který bude jakousi příručkou pro všeobecné sestry, které se setkávají s vážně nebo nevyléčitelně nemocnými, kde sestry najdou zásady komunikace s takovým pacientem. Teoretická část obsahuje informace o problematice komunikace, typy komunikace, či účel komunikace. Dále obsahuje problematiku onkologických onemocnění, jejich příčiny, diagnostiku, léčbu a také rozšíření v České republice a v Jihočeském kraji. V neposlední řadě se teoretická část zabývá tím, jak by měl probíhat přístup a komunikace s onkologicky nemocnými a jaké jsou další možnosti péče pro nevyléčitelně nemocné. Empirická část je založena na několika výzkumných otázkách, které by měly splnit dva vytýčené cíle. Na výzkumné otázky je odpovězeno pomocí kvalitativního výzkumu pomocí polostrukturovaných rozhovorů, a jehož výzkumný soubor tvořili všeobecné sestry a pacienti s onkologickým onemocněním. Sběr dat byl uskutečněn během února a března roku 2016 ve dvou Jihočeských nemocnicích. Po uskutečnění a zpracování rozhovorů do Microsoft Office Word byly vytvořeny identifikační údaje sester a respondentů. Analýza rozhovorů byla provedena pomocí kategorizace dat a následném kódování. Analýza dat prokázala, že pacienti jsou spokojeni s komunikací a přístupem zdravotníků. Sestry jsou vůči tomuto tématu a vzniku syndromu vyhoření velice odolné.
|
host ::
RSS.