|
|
Role of glial cells in pathophysiology of demyelinating diseases of the nervous system
Holásek, Michal ; Kriška, Ján (vedoucí práce) ; Pivoňková, Helena (oponent)
Gliové buňky, ku příkladu oligodendrocyty, Schwannovy buňky, NG2 glie, astrocyty a mikroglie hrajídůležitou roli v homeostáze nervového systému, včetně myelinového obalu. Myelinové obaly tvořené oligodendrocyty a Schwannovými buňkami zabezpečují mechanickou, izolační a trofickou podporu axonů. Navíc, poškození určitého stavebního prvku myelinu anebo narušení určitého procesu může vést ke zhroucení a ztrátě myelinového obalu, známého jak demyelinizace. Demyelinizace axonu je patofyziologický stav charakteristický pro mnoho onemocnění, například roztroušenou sklerózu, akutní diseminovanou encefalomyelitidu, Charcotův-Marieův-Toothův syndrom anebo limskou neuroboreliózu. Nakolik jsou demyelinizační onemocnění pořád více rozšířené v populaci, vhodná a efektivní léčba je pro pacienty rozhodující. Nicméně, tato léčba ale není dostupná pro každé demyelinizační onemocnění z důvodu nedostatečného porozumění patofyziologickým mechanismům, slabé prostupnosti hematoencefalické bariéry a limitované regenerační schopnosti nervové tkáně. Z těchto důvodů je další výzkum v oblasti demyelinizačních onemocněni je nevyhnutný. Klíčové slova: prekurzor oligodendrocytu, oligodendrocyt, Schwannova buňka, myelinizace, akutní diseminovaná encefalomyelitida, roztroušená skleróza, remyelinizace
|
|
|
Glial cells and their role in amyotrophic lateral sclerosis
Vaňátko, Ondřej ; Anděrová, Miroslava (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
Amyotrofická laterální skleróza (ALS, též známá jako Lou Gehrigova choroba) je progresivní neurodegenerativní onemocnění. Postihuje horní i dolní motorické neurony v motorické kůře mozku, v mozkovém kmeni a míše a způsobuje jejich smrt, následkem čehož dochází k denervaci svalů. To v důsledku vede ke slabosti a svalové atrofii celého těla, postupně dochází ke ztrátě schopnosti pohybu, mluvení, žvýkání a polykání, a nakonec i dýchání, což má za následek úmrtí postiženého jedince. Přestože ALS byla popsána již v roce 1869, snahy o nalezení léku jsou zatím bezúspěšné. Zatímco dřívější studie se zaměřovaly přímo na motorické neurony, pozornost vědecké obce se během posledních let přesunula ke gliovým buňkám. Gliové buňky jsou nezbytné pro správné fungování a přežití neuronů a zřejmě hrají důležitou roli při vzniku a progresi ALS. Cílem této práce je shrnout poznatky o roli gliových buněk při ALS za poslední roky, se zaměřením na čtyři konkrétní typy glií, jmenovitě astrocyty, mikroglie, oligodendrocyty a NG2-glie. Klíčová slova: amyotrofická laterální skleróza, ALS, motorické neurony, gliové buňky, astrocyty, mikroglie, oligodendrocyty, NG2-glie
|
host ::
RSS.