|
|
Etická dilemata sociálního pracovníka v domově seniorů
TONAROVÁ, Pavlína
Diplomová práce se zaměřuje na etická dilemata sociálních pracovníků v domovech pro seniory. Teoretická část diplomové práce představuje odborná východiska pro samotný výzkum konaný v domovech seniorů. Teoretické kapitoly, které vycházejí z problematiky stáří, druhů poskytované péče a příklady nabízených služeb pro seniory, jsou doplněny o praktickou část. Ta se opírá o zkušenosti jednotlivých sociálních pracovníků, se kterými byly vedeny polostrukturované rozhovory. Zásadními sledovanými faktory, jsou opakující se situace sociálních pracovníků, které vnímají jako obtížné ve vztahu ke klientovi, dále jeho vztahy s okolím a rodinou. Toto vše zásadně ovlivňuje spokojenost jedince s místem, na kterém musí trávit své seniorské roky.
|
|
|
Kvalita života osob pečujících o nesoběstačné seniory
Stratilová, Iveta ; Mareš, Jiří (vedoucí práce) ; Vachková, Eva (oponent)
Autor: Iveta Stratilová Instituce: Ústav sociálního lékařství LF UK v Hradci Králové Oddělení ošetřovatelství Název práce: Kvalita života osob pečujících o nesoběstačné seniory Vedoucí práce: Prof. PhDr. Jiří Mareš, CSc. Počet stran: 147 Počet příloh: 5 Rok obhajoby: 2016 Klíčová slova: senior, pečující osoba, CMP, stáří a stárnutí, nesoběstačnost, poskytovaná péče Bakalářská práce v teoretické části zjišťuje kvalitu života osob pečujících o nesoběstačného seniora. Definuje pojmy, které se k dané problematice vztahují - senior, stáří, pečující osoba, nesoběstačnost, biologické, psychické a sociální potřeby seniora, cévní mozková příhoda. Zaměřuje se na problémy pečujících osob, které tuto péči doprovázejí. V empirické části autorka studovala životní problémy pěti žen, které pečují 2-5 let o nesoběstačné seniory. Ve výzkumu byl využit kvalitativní přístup - nestandardizované pozorování, vyprávění a polostrukturovaný rozhovor. Získaná data byla porovnána vzájemně a s odbornou literaturou. Na základě výsledků autorka navrhla možné intervence, které by mohly pečujícím osobám usnadnit péči o nesoběstačného seniora.
|
|
|
Význam pečovatelské služby pro seniora žijícího v domácím prostředí
ŠLEJHAROVÁ, Marta
Tato bakalářská práce se věnuje významu pečovatelské služby pro seniory, kteří žijí v domácím prostředí. Hlavním cílem bylo zjistit, jak jsou uspokojovány potřeby seniorů v souvislosti s poskytováním pečovatelské služby a poukázat na rozdíl ve vnímání potřeb seniorů. Práce je složena z teoretické a výzkumné části. Teoretická část je rozdělena do tří kapitol. První kapitola se věnuje stáří, a to konkrétně demografii stárnutí, definici stáří, věkovému členění stáří a změnám ve stáří. Druhá kapitola teoretické části se věnuje potřebám člověka a jejich klasifikaci. Jsou zde popsány potřeby biologické, psychické, sociální a spirituální. Třetí kapitola se zabývá vztahem seniorů a jejich rodiny. Dělí se na tři podkapitoly: rodina seniora a její funkce, pomoc a péče o seniory v domácím prostředí a výhody a nevýhody spojené s domácí péčí o seniory. Čtvrtá kapitola se věnuje službě pro seniora a pečovatelské službě. Výzkumná část se zabývá významem pečovatelské služby pro seniory, kteří žijí v domácím prostředí. Hlavní výzkumná otázka byla: Jak jsou uspokojovány potřeby seniorů v souvislosti s poskytováním pečovatelské služby? Hlavní výzkumná otázka byla rozdělena do čtyř dílčích výzkumných otázek: Jak jsou naplňovány biologické potřeby seniorů žijících v domácím prostředí v souvislosti s poskytováním pečovatelské služby? Jak jsou naplňovány psychologické potřeby seniorů žijících v domácím prostředí v souvislosti s poskytováním pečovatelské služby? Jak jsou naplňovány sociální potřeby seniorů žijících v domácím prostředí v souvislosti s poskytováním pečovatelské služby? Jak jsou naplňovány spirituální potřeby seniorů žijících v domácím prostředí v souvislosti s poskytováním pečovatelské služby? Pro zjištění potřebných informací byl proveden kvalitativní výzkum za použití metody dotazování a techniky polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor byl tvořen pěti informanty, kteří byli ochotni se na výzkumu podílet. Výzkum proběhl ve dvou fázích. Nejdříve byl proveden předvýzkum a poté samotný výzkum.Poslední výzkumná otázka: "Jak jsou naplňovány spirituální potřeby seniorů žijících v domácím prostředí v souvislosti s poskytováním pečovatelské služby", byla vyhodnocena tak, že spirituální potřeby informantů se sníženou pohyblivostí nejsou dostatečně naplňovány. I přes vůli a snahu pracovníků pečovatelské služby toto není možné, ať už vzhledem k pracovní náplni pečovatelek či k jejich vzdělání. Duchovní nestíhají pokrýt veškeré potřeby seniorů. Objevují se případy, kdy senioři zdůrazňují úplnou absenci duchovní služby. Často jsou případy, kdy by senioři uvítali více duchovní služby. Závěrem lze tedy říci, že pečovatelská služba má pro seniory největší význam v naplňování biologických potřeb, a že dostatečně naplňuje i jejich psychologické a sociální potřeby. Spirituální potřeby seniorů se sníženou pohyblivostí nejsou, dle výzkumu, naplňovány.
|
|
|
Kvalita života osob pečujících o nesoběstačné seniory
Stratilová, Iveta ; Mareš, Jiří (vedoucí práce) ; Vachková, Eva (oponent)
Autor: Iveta Stratilová Instituce: Ústav sociálního lékařství LF UK v Hradci Králové Oddělení ošetřovatelství Název práce: Kvalita života osob pečujících o nesoběstačné seniory Vedoucí práce: Prof. PhDr. Jiří Mareš, CSc. Počet stran: 147 Počet příloh: 5 Rok obhajoby: 2016 Klíčová slova: senior, pečující osoba, CMP, stáří a stárnutí, nesoběstačnost, poskytovaná péče Bakalářská práce v teoretické části zjišťuje kvalitu života osob pečujících o nesoběstačného seniora. Definuje pojmy, které se k dané problematice vztahují - senior, stáří, pečující osoba, nesoběstačnost, biologické, psychické a sociální potřeby seniora, cévní mozková příhoda. Zaměřuje se na problémy pečujících osob, které tuto péči doprovázejí. V empirické části autorka studovala životní problémy pěti žen, které pečují 2-5 let o nesoběstačné seniory. Ve výzkumu byl využit kvalitativní přístup - nestandardizované pozorování, vyprávění a polostrukturovaný rozhovor. Získaná data byla porovnána vzájemně a s odbornou literaturou. Na základě výsledků autorka navrhla možné intervence, které by mohly pečujícím osobám usnadnit péči o nesoběstačného seniora.
|
|
|
Adaptace seniorů v domově pro seniory.
ČANIGOVÁ PROROKOVÁ, Martina
Bakalářská práce se věnuje adaptací seniorů v Domově pro seniory. Teoreticky popisuje stáří, změny, které toto období doprovází. Je zde několik kapitol, které popisují význam rodiny pro seniora, potřeby a komunikaci se seniory. Kapitola o sociálních služebách nám nabízí pohled na možnosti využití sociálních služeb a popisuje sociální službu, která je hlavním bodem práce a to Domov pro seniory. Nejhlavnějším bodem práce je adaptace obecně, adaptace na stáří a proces adaptace seniora v domově pro seniory. Bakalářská práce obsahuje 5 kazuistik vybraných klientů domova pro seniory, které nám nabízí různé příběhy klientů a jejích přizpůsobení se pobytu v zařízení. V závěru je shrnuta adaptace, která je u klientů různá a činitele, které vedou k úspěchu, či neúspěchu adaptace.
|
|
|
Informovanost seniorské populace o nabídce sociálních služeb na Horažďovicku
UŠIAKOVÁ, Dagmar
Informovanost seniorské populace o nabídce sociálních služeb na Horažďovicku Stáří je provázeno celou škálou involučních změn morfologických i funkčních. Rychlost involučního procesu je individuální, existují však shodné, typické problémy stáří, jejichž častým důsledkem je snížená soběstačnost člověka. Senioři tvoří specifickou skupinou uživatelů sociálních služeb. Základním předpokladem adekvátního využití služeb seniorskou uživatelskou skupinou je dostatečná míra informovanosti o jejich charakteru a druhu. V rámci sociální politiky státu směřují zdroje pomoci k lidem v nepříznivé sociální situaci, čímž jsou kompenzovány defekty tržního systému. Vybavenost sociálními službami na území mikroregionu Horažďovicko je spíše nízká. V komunitním plánování sociálních služeb byli senioři definováni jako skupina jejíž potřeby zasluhují zvýšenou pozornost při rozvoji sociálních služeb, čemuž je věnován i cíl této práce - zjistit jaká je míra informovanosti seniorů o sociálních službách. V šetření bylo užito kvantitativního sociologického výzkumu. Metodou sběru dat bylo dotazování formou dotazníku u seniorů žijících ve městě Horažďovice a jeho okolí. Návratnost dotazníků byla 55%. Z výsledků vyplývá,že informovanost je v Horažďovicích na vysoké úrovni, v obcích se snižuje. Je třeba zdůraznit, že úroveň informovanosti je často důsledkem neformálního předávání informací mezi seniory navzájem, neexistuje zdroj přístupný i vesnickým seniorům.Zkoumán byl vliv lokality bydliště seniora, věku a zvýšené potřeby pomoci na stupeň informovanosti seniorů. Výsledky naznačily, že největší vliv má lokalita bydliště(město-obec), rozdíly u skupiny mladších a starších seniorů, soběstačných a sociálně potřebných osob se neukázaly z hlediska informovanosti jako podstatné. Výsledky práce mohou pomoci poskytovatelům sociálních služeb regionu i v rámci jednání pracovních skupin komunitního plánování rozvoje služeb v regionu.
|
host ::
RSS.