|
| |
|
|
Old age of yesterday and today : point of view of sociology, economy and philosofy
Jedelská, Anna ; Klinka, Tomáš (vedoucí práce) ; Jančík, Jiří (oponent)
česky Název bakalářské práce: Stáří včera a dnes : pohled sociologický, ekonomický a filozofický Klíčová slova: Interdisciplinarita, Stáří, Vývoj, Populace, Důchod Abstrakt: Vedeni zájmem o nově vzniklý společenský fenomén stáří jsme provedli první průzkum a objevili nepřeberné množství vědních disciplín, které se touto problematikou zabývají. Proto jsme zvolili jako téma bakalářské práce právě interdisciplinaritu stáří. Cílem práce tedy bylo poukázat na tento aspekt a rozebrat jej optikou tří základních společenskovědních disciplín: z pohledu sociologického, ekonomického a filozofického. Každé z disciplín byla věnovaná samostatná kapitola, čtvrtou kapitolu pak tvořil výzkum. Přínos práce spatřujeme v rozšíření obzorů jak starší, tak i mladší generace, především seznámení s termínem "agoismus", tedy forma diskriminace starších.
|
|
|
Komunikace se seniory v sociálním zařízení
Sedláčková, Monika ; Kutnohorská, Jana (vedoucí práce) ; Konštacký, Stanislav (oponent)
Autor: Monika Sedláčková Instituce: Ústav sociálního lékařství LF UK v Hradci Králové Oddělení ošetřovatelství Název práce: Komunikace se seniory v sociálním zařízení Vedoucí práce: doc. PhDr. Jana Kutnohorská, CSc. Počet stran: 70 Počet příloh: 5 Rok obhajoby: 2013 Klíčová slova: stáří, stárnutí, senior, sociální zařízení, komunikace Bakalářská práce pojednává o komunikaci seniorů se zdravotnickým personálem v sociálním zařízení. Teoretická část se zabývá problematikou stáří a stárnutí, změnami ve stáří, objasňuje specifika ošetřovatelské péče a ošetřovatelského procesu v sociálním zařízení. Vysvětluje pojem komunikace a její zaměření na seniorskou populaci a poukazuje také na problematiku a náročnost práce sester v domovech důchodců a pobytových sociálních zařízeních. Empirickou část práce tvoří kvantitativní průzkumné šetření spokojenosti seniorů s komunikací se zdravotnickým personálem v sociálním zařízení. Zkoumaný vzorek tvoří klienti domova důchodců. Výsledky výzkumu jsou analyzovány a interpretovány v tabulkách a grafech.
|
|
|
Postoj posluchačů Univerzity třetího věku na Univerzitě Karlově k vlastnímu stáří
Kulhánková, Lenka ; Šiklová, Jiřina (vedoucí práce) ; Dragomirecká, Eva (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na postoje posluchačů univerzity třetího věku k vlastnímu stáří. Vymezení teoretických souvislostí v první části práce se zabývá problematikou stárnutí a stáří v souvislosti se zjišťováním kvality života seniorů. Tato část se věnuje také univerzitám třetího věku, jejich historickému kontextu i současné podobě. Ve výzkumné části jsou předloženy výsledky dotazníkového šetření. K dosažení výzkumného záměru byla použita kvantitativní výzkumná strategie, metoda dotazování. Konkrétně byl využit standardizovaný dotazník postojů ke stáří a stárnutí vyvinutý Světovou zdravotnickou organizací. Hlavním cílem diplomové práce bylo zjistit postoje posluchačů Univerzity třetího věku na Univerzitě Karlově k vlastnímu stáří a následně tyto postoje porovnat se skupinou neaktivních seniorů. Zkoumán byl také vliv sociodemografických ukazatelů na postoje seniorů ke stáří a motivace posluchačů ke studiu na univerzitě třetího věku. Výzkumný soubor tvořilo 153 respondentek z Prahy. Seniorky pozitivně hodnotily cvičení ve stáří, začlenění do společnosti a možnost vyjadřování svých pocitů. Naopak negativně hodnotily tolerantnost vůči sobě, stárnutí považovaly za těžší, než si myslely a subjektivně se cítily staré. Posluchačky univerzity třetího věku hodnotily své postoje ke stáří a stárnutí ve...
|
|
| |
|
|
Organizované volnočasové aktivity seniorů v současné české společnosti
Kocurová, Tereza ; Kubišová, Zuzana (vedoucí práce) ; Dvořáková, Markéta (oponent)
Anotace: Tato bakalářská práce se zabývá organizovanými volnočasovými aktivitami seniorů v současné české společnosti. V první části vymezuje pojmy, které jsou obecně důležité pro jakoukoliv práci se seniory - tedy pojmy stáří stárnutí senior důchodce a dále vědy, které se problémem stárnutí a stáří zabývají. V druhé části jsou pak představeny jednotlivé druhy organizovaných volnočasových aktivit seniorů v současné české společnosti. Hlavním cílem této práce je tedy utřídit a představit různé druhy organizovaných volnočasových aktivit pro seniory v České republice a na základě několika vybraných institucí ukázat, kde a jak jsou tyto aktivity seniorům dostupné. Klíčové pojmy: Stárnutí stáří; senior; gerontologie; geriatrie; gerontopedagogika; organizované volnočasové aktivity; vzdělávání; klubová činnost; cestování; terapie.
|
|
|
Učení se češtiny v důchodovém věku
Drtinová, Simona ; Sherman, Tamah (vedoucí práce) ; Šebesta, Karel (oponent)
DRTINOVÁ, Simona. Učení se češtiny v důchodovém věku. Praha, 2013. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Fakulta filozofická, Ústav českého jazyka a teorie komunikace. Práce se z interdisciplinárního hlediska zabývá problematikou učení se cizích jazyků v důchodovém věku, jehož charakteristiky mohou být omezená ekonomická aktivita, větší množství volného času a možný výskyt určitých bariér způsobených věkem. Jako příklad učení se cizího jazyka bude sloužit případ cizinců důchodového věku v České republice, kteří se učí česky. V teoretické části je nejprve vymezeno stáří spolu se změnami, které k procesu stárnutí a stáří patří: změny jsou popsány na úrovni tělesné, kognitivní a sociální. Dále se v práci pojednává o procesu učení s důrazem na učení se cizích jazyků. V rámci pedagogicko-psychologické složky procesu učení jsou zde zmíněny jeho vybrané složky, konkrétně se jedná o motivaci k učení, různé formy výuky a roli učitele při výuce. Závěr teoretické části se zabývá nabídkou kurzů češtiny. Veškeré oblasti práce pojednávají o daném tématu vždy v obecné rovině a poté s důrazem právě na seniory. Praktická část této diplomové práce, provedená pomocí mnohočetné případové studie, se pokouší zodpovědět otázky týkající se motivace seniorů k učení se češtiny, průběhu a forem jejich učení, a to pomocí...
|
|
| |
|
|
Využití koncepčního modelu Callisty Royové při hodnocení potřeb v generaci 50+
HOTAŘOVÁ, Zdeňka
Koncepční modely v ošetřovatelské péči poskytují zdravotníkům ucelený filozoficko-teoretický rámec pro poskytování péče zdravým i nemocným jedincům. Mimo jiné také přispívají k rozvoji oboru ošetřovatelství jako samostatné vědní disciplíny, přinášejí společný jazyk, možnost, jak zefektivnit komunikaci, zkvalitnit poskytovanou péči, jsou nástrojem pro hodnocení výsledků intervencí a v neposlední řadě jsou oporou pro vzdělávání a rozvoj praxe. Model Callisty Royové vznikající již v 70. letech 20. století, nazývaný jako Adaptační model, chápe člověka jako holistickou bytost, jež je v neustálé interakci s vnitřním a vnějším prostředím. Cílem ošetřovatelství dle modelu Royové je ovlivňování zdraví jedinců ve zdraví, ale i v nemoci, a dosažení jejich efektivního adaptivního chování. Naším cílem bylo zjistit, jaká jsou specifika ošetřovatelské péče v klinické a komunitní praxi u generace 50+ s využitím Adaptačního modelu Callisty Royové. V návaznosti na stanovený cíl bylo vytvořeno šest hypotéz. K získání potřebných dat ke zpracování výzkumné části této práce bylo využito kvantitativního šetření s využitím nestandardizovaného dotazníku. Z výsledků výzkumného šetření bylo možné potvrdit pět ze šesti stanovených hypotéz. Bylo prokázáno, že s přibývajícím věkem dochází u lidí ve věku 50+ k závažným změnám u 26 hodnocených změn. Avšak nebylo potvrzeno, že životní změny u generace 50+ jsou přímo závislé na pohlaví, neboť nebyla prokázána statisticky významná souvislost mezi všemi testovanými změnami a pohlavím. Dále platí, že s přibývajícím věkem významně roste podíl těch, kteří hodnotí postoj ke změnám jako negativní. Také bylo zjištěno, že postoj mužů ke změnám je ve významně větší míře pozitivní než postoj žen. S přibývajícím věkem se respondenti přizpůsobují změnám ve svém životě se stále většími potížemi. Ale muži významně častěji uvádí, že jsou schopni přizpůsobovat se změnám bez potíží, kdežto ženy významně častěji potíže uvádí. Doporučením pro praxi je používání Adaptačního modelu Callisty Royové nejen při hodnocení potřeb u generace 50+, zejména pak využití modifikované ošetřovatelské anamnézy v praxi, která napomáhá komplexnímu posouzení pacienta/klienta. Mimo jiné práce přináší podněty pro další výzkumná šetření.
|
|
|
Fyzioterapeutická intervence u seniorů
KUBÁTOVÁ, Adéla
Tématem mé bakalářské práce je fyzioterapeutická intervence u seniorů. Stáří je vedle fyziologických změn provázeno i chorobami, které mohou vést ke snížení fyzické zdatnosti a soběstačnosti. Zároveň je častý i sedavý způsob života s nedostatečnou pohybovou aktivitou. Právě fyzioterapie je možností ke zlepšení funkčního stavu pohybového aparátu a tím zvýšení soběstačnosti a kvality života. V teoretické části práce jsou popsány fyziologické, psychické a sociální změny, které se během stárnutí u člověka objevují. Dále jsou zmíněny některé geriatrické syndromy, které souvisí s pohybovým aparátem a jsou významné z hlediska fyzioterapie. Další kapitola pojednává o významu fyzioterapie u seniorů a o specificitě kinezioterapie, manipulační léčby a fyzikální terapie u seniorů. V poslední části jsou popsány vhodné pohybové aktivity, kterým se mohou senioři věnovat. Výzkumná část práce je zpracována formou kvalitativního i kvantitativního výzkumu. Součástí výzkumu bylo odebrání anamnézy, kineziologický rozbor, vyšetření chodidla a statické stability a specifické testy chůze. Výzkumu se zúčastnilo 10 probandů žijících v domově pro seniory a 10 probandů žijících doma, jejichž výsledky byly následně porovnány. Všem probandům byl předložen i dotazník o povědomí o fyzioterapii pro zajímavost a získání přehledu z hlediska informovanosti seniorů, tudíž nebyly v práci stanoveny žádné hypotézy. Na základě vyšetření a ochoty podstoupit terapii bylo vybráno 6 probandů, kteří se podrobili terapii trvající 3 měsíce. Terapie se pak tedy zúčastnily 3 ženy z domova pro seniory a 2 ženy a 1 muž žijící doma. Cílem bakalářské práce bylo podat informace o možnostech fyzioterapie u seniorů se zaměřením na zlepšení parametrů chůze a udržení funkčního stavu pohybového aparátu. Terapie byla zaměřena na stimulaci a aktivaci svalů chodidel a podporu hybnosti kloubů dolních končetin. Výsledky vyšetření chodidla, statické stability a testů chůze dopadly lépe u seniorů žijících doma než v domově pro seniory. Po terapii došlo ke zlepšení parametrů chůze u všech šesti probandů a efekt terapie byl probandy hodnocen jako příznivý. Díky terapii došlo rovněž ke zlepšení stability stoje. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že informovanost ohledně fyzioterapie je srovnatelná u obou skupin probandů. Tato práce může být využita fyzioterapeuty a dalšími zdravotnickými pracovníky v domovech pro seniory, v nemocničních, rehabilitačních a podobných zařízeních ke zvýšení informovanosti.
|
host ::
RSS.