|
| |
|
|
Vizualizace proudu z větrací vyústky pro přístrojovou desku osobního vozu
Bečica, Radek ; Bělka, Miloslav (oponent) ; Lízal, František (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce je experimentálně analyzovat proud vzduchu z pravé vyústky automobilu kouřovou metodou a náležitě jej popsat. Průtok vyústkou byl zvolen 30 m3/h a to z důvodu požadavku od firmy Škoda Auto s.r.o. při měření podobné vyústky v minulých letech. Pro předchozí měření vznikl první typ experimentální tratě, který byl rozebrán a nahrazen novým modernizovaným typem měřicí tratě tak, aby bylo možno tuto trať používat pro budoucí aplikace a řešení podobné problematiky. Vizualizace byla provedena pomocí kouře a laserové světelné roviny. Záznam byl proveden fotoaparátem a to vždy pro pět definovaných nastavení vyústky, jak při proudění do volného prostoru, tak při proudění kolem stěny, kterou byly simulovány dveře automobilu. Výsledky byly zpracovány v počítači a jsou prezentovány jak grafickou formou, tak pomocí tabulek. Vyhodnocené úhly jsou transformovány do souřadného systému automobilu a následně je vyhodnocena funkčnost vyústky pro distribuci vzduchu v interiéru automobilu.
|
|
|
Vliv omezujících stěn na proudění z ventilační vyústky
Molčan, Filip ; Jícha, Miroslav (oponent) ; Jedelský, Jan (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce je experimentálně posoudit vliv omezujících stěn kabiny automobilu Škoda Octavia 3 na proud vzduchu vystupujícího z pravé přední ventilační vyústky, která je součástí palubní desky vozu. Pro řešení problému je použita kouřová vizualizační metoda. V experimentu je měřena jedna konstrukční varianta. U této varianty je měněno směrování lamel a průtok vzduchu. Experiment je rozdělen do dvou fázi. V první fázi je provedena vizualizace volného proudění vzduchu. Ve druhé fázi jsou zkonstruovány omezující plochy a následně provedena vizualizace poloohraničeného proudění. Výsledky obou případů jsou mezi sebou porovnány. Z výsledků vyplývá, že při nastaveném směrování nahoru-vpravo, střed-vpravo, střed-střed je při zvyšujícím se průtoku nutno počítat s vlivem omezujících ploch. Dochází zde k přímé interakci proudu s plochami (impakt-náraz proudu, Coandův jev). Volné proudění neobsahuje informace o vzájemné interakci proudu s okolními omezujícími plochami tak, jako je to u polohraničeného proudění. U poloohraničeného proudění dochází vlivem impaktu k rozevření proudu a následnému přisání proudu vlivem Coandova jevu. Plochy nahrazující palubní desku a čelní sklo přispívají k zamezení přisávání vzduchu z prostoru a tím i k dřívějšímu rozšiřování proudu z vyústky. Součástí textu jsou metodický postup měření a vyhodnocování snímků, porovnání předešlých měření volného proudění (70% shoda) a porovnání experimentu s měřením metodou žárové anemometrie.
|
|
| |
|
|
Experimentální analýza proudu vzduchu z vyústky přístrojové desky osobního vozu s využitím kouřové metody a návrh hodnocení kvality vyústky
Krška, Lukáš ; Šedivý, Petr (oponent) ; Jedelský, Jan (vedoucí práce)
Cílem této práce byla analýza proudu vzduchu z pravé vyústky s použitím kouřové metody a nalezení řešení, jak je aplikovat. Dalším úkolem bylo vytvoření metodiky pro zjištění dolního a horního úhlu mezního vertikálního směrování, úhlů vybočení (ß) a sklonu (?) proudu vzduchu. Experiment byl veden tak, aby se přiblížil co nejvíce reálným podmínkám ve vozidle. Po sestavení tratě s ofukovačem (vyústkou) v laboratoři a určení souřadného systému vozu byl proud vzduchu podroben vizualizaci v pěti polohách nastavených lamel. K vizualizaci byla použita technika pro zvolenou kouřovou metodu. Využili jsme světelnou rovinu s vlastním souřadným systémem, generátor kouře pro zviditelnění vystupujícího proudu vzduchu a fotoaparát pro vytvoření snímků. Výzkumem jsme našli horní a dolní mezní nastavení u specifického zavírání horizontálních lamel ofukovače. Nalezli jsme vzájemnou analogii mezi použitou experimentální tratí a realitou ve voze. Získali jsme úhly vybočení (ß) a úhly sklonu (?) ve světelné rovině a po přepočtu i v souřadném systému vozu pro všech pět poloh lamel. Na základě dosažených hodnot bylo provedeno hodnocení daného ofukovače.
|
|
|
Posouzení funkčnosti různých modifikací větrací vyústky pro kabinu osobního vozu
Caletka, Petr ; Hejčík, Jiří (oponent) ; Jedelský, Jan (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá určováním okrajů proudu vystupujícího z benchmarkové automobilové vyústky (pravé přední – před spolujezdcem), a to pomocí kouřové vizualizace. V této práci je testováno celkem osm konstrukčních variant, které se mezi sebou liší typem lamelové mříže. Úhly okrajů proudu jsou porovnány s příslušnými požadavky na směřování (zadanými firmou ŠKODA AUTO a.s.) a dle těchto výsledků je určena směrovatelnost každé lamelové mříže. Z výsledků experimentů vyplývá, že lepší směrovatelnosti ve vertikální rovině dosahují lamelové mříže, které mají umístěny horizontální lamely blíže výstupnímu otvoru nebo obsahují více horizontálních a méně vertikálních lamel, nezávisle na jejich umístění. Směrovatelnost lamelových mříží v horizontální rovině je analogicky lepší, pokud jsou vertikální lamely umístěny blíže výstupnímu otvoru nebo pokud lamelové mříže obsahují více vertikálních a méně horizontálních lamel, nezávisle na jejich umístění.
|
|
|
Vliv omezujících stěn na proudění z ventilační vyústky
Molčan, Filip ; Jícha, Miroslav (oponent) ; Jedelský, Jan (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce je experimentálně posoudit vliv omezujících stěn kabiny automobilu Škoda Octavia 3 na proud vzduchu vystupujícího z pravé přední ventilační vyústky, která je součástí palubní desky vozu. Pro řešení problému je použita kouřová vizualizační metoda. V experimentu je měřena jedna konstrukční varianta. U této varianty je měněno směrování lamel a průtok vzduchu. Experiment je rozdělen do dvou fázi. V první fázi je provedena vizualizace volného proudění vzduchu. Ve druhé fázi jsou zkonstruovány omezující plochy a následně provedena vizualizace poloohraničeného proudění. Výsledky obou případů jsou mezi sebou porovnány. Z výsledků vyplývá, že při nastaveném směrování nahoru-vpravo, střed-vpravo, střed-střed je při zvyšujícím se průtoku nutno počítat s vlivem omezujících ploch. Dochází zde k přímé interakci proudu s plochami (impakt-náraz proudu, Coandův jev). Volné proudění neobsahuje informace o vzájemné interakci proudu s okolními omezujícími plochami tak, jako je to u polohraničeného proudění. U poloohraničeného proudění dochází vlivem impaktu k rozevření proudu a následnému přisání proudu vlivem Coandova jevu. Plochy nahrazující palubní desku a čelní sklo přispívají k zamezení přisávání vzduchu z prostoru a tím i k dřívějšímu rozšiřování proudu z vyústky. Součástí textu jsou metodický postup měření a vyhodnocování snímků, porovnání předešlých měření volného proudění (70% shoda) a porovnání experimentu s měřením metodou žárové anemometrie.
|
|
|
Posouzení funkčnosti různých modifikací větrací vyústky pro kabinu osobního vozu
Caletka, Petr ; Hejčík, Jiří (oponent) ; Jedelský, Jan (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá určováním okrajů proudu vystupujícího z benchmarkové automobilové vyústky (pravé přední – před spolujezdcem), a to pomocí kouřové vizualizace. V této práci je testováno celkem osm konstrukčních variant, které se mezi sebou liší typem lamelové mříže. Úhly okrajů proudu jsou porovnány s příslušnými požadavky na směřování (zadanými firmou ŠKODA AUTO a.s.) a dle těchto výsledků je určena směrovatelnost každé lamelové mříže. Z výsledků experimentů vyplývá, že lepší směrovatelnosti ve vertikální rovině dosahují lamelové mříže, které mají umístěny horizontální lamely blíže výstupnímu otvoru nebo obsahují více horizontálních a méně vertikálních lamel, nezávisle na jejich umístění. Směrovatelnost lamelových mříží v horizontální rovině je analogicky lepší, pokud jsou vertikální lamely umístěny blíže výstupnímu otvoru nebo pokud lamelové mříže obsahují více vertikálních a méně horizontálních lamel, nezávisle na jejich umístění.
|
|
| |
|
|
Vizualizace proudu z větrací vyústky pro přístrojovou desku osobního vozu
Bečica, Radek ; Bělka, Miloslav (oponent) ; Lízal, František (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce je experimentálně analyzovat proud vzduchu z pravé vyústky automobilu kouřovou metodou a náležitě jej popsat. Průtok vyústkou byl zvolen 30 m3/h a to z důvodu požadavku od firmy Škoda Auto s.r.o. při měření podobné vyústky v minulých letech. Pro předchozí měření vznikl první typ experimentální tratě, který byl rozebrán a nahrazen novým modernizovaným typem měřicí tratě tak, aby bylo možno tuto trať používat pro budoucí aplikace a řešení podobné problematiky. Vizualizace byla provedena pomocí kouře a laserové světelné roviny. Záznam byl proveden fotoaparátem a to vždy pro pět definovaných nastavení vyústky, jak při proudění do volného prostoru, tak při proudění kolem stěny, kterou byly simulovány dveře automobilu. Výsledky byly zpracovány v počítači a jsou prezentovány jak grafickou formou, tak pomocí tabulek. Vyhodnocené úhly jsou transformovány do souřadného systému automobilu a následně je vyhodnocena funkčnost vyústky pro distribuci vzduchu v interiéru automobilu.
|
host ::
RSS.