|
|
Toxicita odpadních vod.
Urminská, Barbora ; Vávrová, Milada (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Bakalárska práca sa formou literárnej rešerše zameriava na problematiku stanovenia toxicity odpadových vôd a zároveň popisuje základné legislatívne požiadavky vzťahujúce sa k danej problematike. Nakoľko negatívne účinky vypúšťaných odpadových vôd na organizmy žijúce v recipiente často priamo nezávisia na obsahu a na koncentrácii toxických látok obsiahnutých v odpadovej vode, stanovenia samotných fyzikálno-chemických ukazovateľov sú nedostačujúce a nemajú potrebnú výpovednú hodnotu. Cieľom práce je teda poukázať na dôležitosť využívania ekotoxikologických biotestov ako súčasti komplexného hodnotenia toxicity odpadových vôd a priblížiť prístupy k tejto metóde v krajinách Európskej únie.
|
|
|
Posouzení účinnosti čištění odpadních vod pomocí testů ekotoxicity
Urminská, Barbora ; Vávrová, Milada (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Možnosti kontroly znečistenia životného prostredia sa ustavične zlepšujú a začína sa klásť dôraz na pokročilejšie metódy čistenia odpadových vôd, ako i na dôkladnejšiu kontrolu obsahu kontaminantov vo vyčistených vodách. Vďaka tomu sa okrem chemických analýz stávajú relevantnými tiež ekotoxikologické biotesty ako prostriedky hodnotenia biologických účinkov vypúšťaných vôd na ekosystémy. Žiadna čistiareň nečistí odpadové vody dokonale, iba znižuje znečistenie na prijateľnú mieru. Preto je dôležité posúdiť, či pri čistení odpadovej vody došlo k uspokojivému zníženiu ekotoxicity a aké budú účinky vypúšťanej vody na organizmy v recipiente. Diplomová práca sa zameriava na problematiku ekotoxicity odpadových vôd. V rámci experimentálnej časti práce boli na štyroch vybraných čistiarňach v Českej republike odobraté vzorky odpadovej vody a v prípade jednej z čistiarní i kalu. Cieľom bolo zhodnotiť účinnosť čistenia odpadových vôd pomocou vhodných ekotoxikologických biotestov. Výsledky testov potvrdili, že účinnosť mechanicko-biologických čistiarní odpadových vôd je dostatočná na minimalizáciu akútnej toxicity. Percentuálne zníženie toxicity na troch zo štyroch hodnotených čistiarní v priemere presahovalo 80 %. Na štvrtej ČOV bola táto hodnota 41 %, išlo však o čistiareň, kde vysoká účinnosť nie je nevyhnutne potrebná.
|
|
|
Preparation and phytoextraction of 125-I labelled pharmaceuticals
Luptáková, Dominika ; Smrček, Stanislav (vedoucí práce) ; Soudek, Petr (oponent)
Léčiva patří převážně do skupiny organických substancí a představují látky s významnou celosvětovou spotřebou v humánním i veterinárním lékařství. V organismu mohou, ale nemusí, být metabolizovány a jsou zpravidla vylučovány cestou renální exkrece ve formě původních látek nebo jejich metabolitů. Velké množství těchto látek potom dále kontaminuje komunální odpadní vody. Čistírny odpadních vod nejsou schopny odstranit tyto substance beze zbytku a tak tyto látky dále přecházejí do povrchových a podzemních vod a do půdy. Vzhledem k biologické aktivitě těchto látek hrozí při jejich dlouhodobém působení možnost vzniku bakteriální rezistence, endokrinního vlivu, poškození DNA či ledvin v necílových organismech. V práci byla experimentálně studována možnost fytoextrakce a translokace v rostlině u radioaktivně značeného léčiva diklofenaku s 125 I v in vitro podmínkách s využitím kultivarů kukuřice seté (Zea mays) a slunečnice roční (Helianthus annuus). Účinnost fytoextrakce byla vyhodnocována pomocí úbytku radioaktivity studované substance [125 I]diklofenaku z kultivačního média podle Murashiga a Skooga. Během 8 - 10- denní kultivace byla prokázána extrakční účinnost ≈ 85 % u kukuřice seté a ≈ 79 % u slunečnice roční. Lepší akumulační schopnost vykazovala slunečnice roční a to 80 mg diklofenaku na kilogram...
|
|
|
Phytoextraction of Artificial Sweeteners from Aqueous Solutions
Luptáková, Dominika ; Smrček, Stanislav (vedoucí práce) ; Břichnáčová Habartová, Věra (oponent)
Umělá sladidla jsou v současné době široce využívána jako potravinová aditiva. V lidském organismu jsou jen omezeně metabolizována a vylučována jsou cestou renální exkrece. Obrovská množství těchto nebiogenních látek potom kontaminují komunální odpadní vody. Účinnost současných čistíren odpadních vod se udává např. pro cyklamat 99 % a pro sacharin 90 % a uvedené sloučeniny se považují za dobře rozložitelné, byla nalezena rezidua těchto látek v povrchových vodách i podzemních vodách. V případě acesulfamu K nedochází v čistírnách odpadních vod k eliminaci prakticky vůbec. Při dlouhodobém působení je z hlediska biologických studií možnost vzniku rakoviny, ovlivnění gastrointestinálního traktu, či paradoxně zvyšování hmotnosti. V práci byla experimentálně studována možnost fytoextrakce sacharinu a acesulfamu K v "in vitro" podmínkách s použitím kultivarů slunečnice roční (Helianthus annuus), kukuřice seté (Zea mays) a řepky olejky (Brassica napus). Experimenty byly vyhodnocovány pomocí úbytku studované substance - sacharinu a acesulfamu K v kultivačním mediu dle Murashiga a Skooga. Bylo prokázáno, že použité rostliny jsou schopny extrahovat testovaná sladidla a během pěti až sedmidenní kultivační periody bylo extrahováno 30 - 60 % přidaného acesulfamu K a 50 - 60 % sacharinu, v závislosti na použitém...
|
|
|
Posouzení účinnosti čištění odpadních vod pomocí testů ekotoxicity
Urminská, Barbora ; Vávrová, Milada (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Možnosti kontroly znečistenia životného prostredia sa ustavične zlepšujú a začína sa klásť dôraz na pokročilejšie metódy čistenia odpadových vôd, ako i na dôkladnejšiu kontrolu obsahu kontaminantov vo vyčistených vodách. Vďaka tomu sa okrem chemických analýz stávajú relevantnými tiež ekotoxikologické biotesty ako prostriedky hodnotenia biologických účinkov vypúšťaných vôd na ekosystémy. Žiadna čistiareň nečistí odpadové vody dokonale, iba znižuje znečistenie na prijateľnú mieru. Preto je dôležité posúdiť, či pri čistení odpadovej vody došlo k uspokojivému zníženiu ekotoxicity a aké budú účinky vypúšťanej vody na organizmy v recipiente. Diplomová práca sa zameriava na problematiku ekotoxicity odpadových vôd. V rámci experimentálnej časti práce boli na štyroch vybraných čistiarňach v Českej republike odobraté vzorky odpadovej vody a v prípade jednej z čistiarní i kalu. Cieľom bolo zhodnotiť účinnosť čistenia odpadových vôd pomocou vhodných ekotoxikologických biotestov. Výsledky testov potvrdili, že účinnosť mechanicko-biologických čistiarní odpadových vôd je dostatočná na minimalizáciu akútnej toxicity. Percentuálne zníženie toxicity na troch zo štyroch hodnotených čistiarní v priemere presahovalo 80 %. Na štvrtej ČOV bola táto hodnota 41 %, išlo však o čistiareň, kde vysoká účinnosť nie je nevyhnutne potrebná.
|
|
|
Toxicita odpadních vod.
Urminská, Barbora ; Vávrová, Milada (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Bakalárska práca sa formou literárnej rešerše zameriava na problematiku stanovenia toxicity odpadových vôd a zároveň popisuje základné legislatívne požiadavky vzťahujúce sa k danej problematike. Nakoľko negatívne účinky vypúšťaných odpadových vôd na organizmy žijúce v recipiente často priamo nezávisia na obsahu a na koncentrácii toxických látok obsiahnutých v odpadovej vode, stanovenia samotných fyzikálno-chemických ukazovateľov sú nedostačujúce a nemajú potrebnú výpovednú hodnotu. Cieľom práce je teda poukázať na dôležitosť využívania ekotoxikologických biotestov ako súčasti komplexného hodnotenia toxicity odpadových vôd a priblížiť prístupy k tejto metóde v krajinách Európskej únie.
|
host ::
RSS.