|
|
Detection of persons and evaluation of gender and age in image data
Dobiš, Lukáš ; Vičar, Tomáš (oponent) ; Kolář, Radim (vedoucí práce)
This master thesis describes an approach for automated human recognition by using convolutional neural networks (CNN) to perform facial analysis of persons face in image data. The predicted biometric indicators are following: age, gender, facial landmarks and facial expression. CNN architectures with pretrained weights for each task are described. Age estimation CNN has new weights trained and freezed, then has added new LSTM layers into its architecture. New LSTM layers are trained and tested on newly created video data set. Test results indicate improved age prediction accuracy. Solution for human recognition inference with single image and time series variants, in form of script with interconnected CNNs is explained, and its inference speed performance supports further proposed expansion plans for live video inference.
|
|
|
Odhad věku ze snímků sítnice
Kadlec, Vojtěch ; Jakubíček, Roman (oponent) ; Kolář, Radim (vedoucí práce)
Lidský věk je považován za důležitý biometrický údaj parametr, který bývá obtížné určit. Předchozí studie ukázaly, že některé nespecifické anatomické a fyziologické jevy jsou charakteristické pro proces stárnutí. Tato bakalářská práce se věnuje odhadu věku ze snímků sítnice. V první části se práce věnuje sítnice lidského oka jako takové včetně fyziologických a patologických změn v průběhu stárnutí. Dále jsou popsány principy neuronových sítí a principy klasifikace věku z obrazových dat. Praktická část se věnuje samotné implementaci algoritmu. Ten využívá konvoluční neuronovou síť založenou na architektuře ResNet-34 a algoritmu Consistent Rank Logits predikující věk jako ordinální proměnnou. Nejlepší model dosáhl průměrné absolutní chyby 3.42 roku, čímž překonal stávající modely odhadující věk ze snímků sítnice. Veškeré algoritmy jsou implementovány v programovacím jazyce Python s využitím knihovny Pytorch.
|
|
|
Vztah věku perlorodky říční a počtu přírůstků na řezu lastury
TOMAN, Jan
Cílem této diplomové práce bylo stanovit souvislost mezi věkem uhynulých jedinců perlorodky říční (Margaritifera margaritifera) a počtem přírůstkových linií na řezu lastury jedince. Celkem bylo shromážděno 124 ks lastur perlorodek známého věku z několika českých, německých a finských lokalit. Byl zjištěn statisticky průkazný rozdíl mezi skutečným věkem a věkem dle přírůstkových linií na obarveném řezu lastury. V průměru byl věk určený dle přírůstků na obarveném řezu větší než skutečný věk o 2,6 roku, což je o 42 ? 25% (? S.D.). Přírůstkové linie na řezu lastury perlorodky tedy neodpovídají ročním přírůstkům. Potvrdilo se, že odečet přírůstkových linií na povrchu lastury či odhad věku dle velikosti lastury jsou méně spolehlivými přístupy ke zjištění skutečného věku jedinců.
|
|
|
Geometricko-morfometrický přístup k věkové a pohlavní variabilitě acetabula
Cibulková, Simona ; Brůžek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Bejdová, Šárka (oponent)
5 Abstrakt Tato práce analyzovala pomocí 3D geometricko-morfometrického přístupu věkové a pohlavní rozdíly, vyskytující se v oblasti facies lunata pánevní kosti. Acetabulum 240 jedinců obou pohlaví ve věku od 20 do 90 let, pocházejících ze 3 geografických oblastí, bylo porovnáno prostřednictvím landmarků a semilandmarků, rozmístěných podél okraje facies lunata. Práce navázala na studii San-Millán et al. (2017a), v níž bylo acetabulum zkoumáno pomocí 2D geometricko-morfometrického přístupu. Analýzy v této práci ukázaly, že velikost, pohlaví i věk významně ovlivňují tvar acetabula. Rozdíly mezi pohlavími spočívají ve velikosti a hloubce acetabula, šířce incisura acetabuli, v nárůstu kosti na rozích facies lunata a podél jejího okraje. Pozorované změny spojené s věkem jsou sdíleny muži i ženami a zdá se, že souvisejí s postupným ukládáním kosti podél vnějšího okraje facies lunata, na rozích facies lunata, i ve fossa acetabuli, která má tendenci ztrácet morfologii jetelového listu se třemi laloky. Výsledky geometricko-morfometrické analýzy v našem souboru naznačují, že acetabulum je vhodnější spíše pro odhad věku jedinců mladších 65 let. Klíčová slova: Bioarcheologie, forenzní antropologie, odhad věku, odhad pohlaví, acetabulum, facies lunata, populační specificita, analýza hlavních komponent, kanonická...
|
|
|
Odhad věku donora lidského biologického materiálu na základě metylace DNA
Matoušková, Laura ; Kulichová, Iva (vedoucí práce) ; Priehodová, Edita (oponent)
Metylace DNA představuje jednu z lidském těle mnoho úloh prostřednictvím umlčování genů a udržování genomové stability. Metylační změny průběhu života kumulují a současné studie poukazují to, že určitých chronologickým věkem. Metylační vzorec nemění pouze s přibývajícím věkem, může jej ovlivňovat i mnoho vnějších faktorů životním stylem a biogeografický původ jedinců. Proto je pro úspěšný odhad věku klíčové nalezení takových CpG úseků, které jsou pokud možno nezávislé na proměnných. Tato práce pojednává o problematice odhadu věku na základě analýzy metylace konkrétních lokusů DNA se zaměřením na ejí využití ve
|
|
|
Detection of persons and evaluation of gender and age in image data
Dobiš, Lukáš ; Vičar, Tomáš (oponent) ; Kolář, Radim (vedoucí práce)
This master thesis describes an approach for automated human recognition by using convolutional neural networks (CNN) to perform facial analysis of persons face in image data. The predicted biometric indicators are following: age, gender, facial landmarks and facial expression. CNN architectures with pretrained weights for each task are described. Age estimation CNN has new weights trained and freezed, then has added new LSTM layers into its architecture. New LSTM layers are trained and tested on newly created video data set. Test results indicate improved age prediction accuracy. Solution for human recognition inference with single image and time series variants, in form of script with interconnected CNNs is explained, and its inference speed performance supports further proposed expansion plans for live video inference.
|
|
|
Výpovědní hodnota mineralizace trvalé dentice pro odhad věku u dvou evropských recentních populací.
Černá, Magdaléna ; Velemínská, Jana (vedoucí práce) ; Stránská, Petra (oponent)
Odhad věku je nedílnou součástí forenzní, bioarcheologické i biomedicínské praxe. Tato diplomová práce se zabývá odhadem věku na základě hodnocení mineralizace trvalého chrupu podle kritérií navržených ve studii Demirjian et al. (1973). Jako výzkumný materiál sloužily panoramatické RTG snímky dentice 716 českých a 743 francouzských dětí ve věku 4 až 15 let. Cílem práce bylo otestovat vhodnost použití původních francouzsko-kanadských standardů pro odhad věku z počátku první poloviny minulého století (Demirjian a Goldstein, 1976) a recentních belgických standardů (Willems et al., 2001). Práce si dále kladla za cíl vyhodnotit přesnost odhadu věku s použitím metody neuronových sítí, která představuje zcela nový přístup v oblasti predikce dat. Za účelem vyjádření přesnosti odhadu věku jednotlivých metod byl použit průměrný rozdíl i medián rozdílů mezi skutečným a dentálním věkem, a RMS chyba odhadu. Pomocí logistické regrese byly rovněž vyhodnoceny interpopulační a intersexuální rozdíly v dentálním vývoji. Z výsledků studie vyplývá, že při použití francouzsko-kanadských standardů je věk u české i francouzské populace systematicky nadhodnocen. V českém souboru byl průměrný rozdíl mezi skutečným a dentálním věkem u obou pohlaví 0,33 roku. V případě francouzské populace byl průměrný rozdíl u dívek 0,45...
|
|
|
Odhad věku na základě lidské dentice
Černá, Magdaléna ; Velemínská, Jana (vedoucí práce) ; Brůžek, Jaroslav (oponent)
Odhad věku hraje velmi důležitou úlohu nejen ve forenzní a biomedicínské antropologii, nýbrž v dalších vědních disciplínách, jako je bioarcheologie či paleoantropologie. Za nejspolehlivější věkové indikátory se v období dětství a dospívání považují zuby, jež jsou zároveň odolnější vůči působení vnějších a vnitřních faktorů, a tím rezistentní vůči rozkladu po velmi dlouhou dobu i po smrti jedince. Zatímco u dětí a mladistvých odhadujeme věk na základě mineralizace popřípadě erupce zubů, u dospělých osob se zaměřujeme na znaky stárnutí dentice. Vznikla celá řada původních či odvozených metod pro odhad věku na základě těchto kritérií. Tato bakalářská práce se snaží shrnout v obecnějším měřítku principy a metody odhadu věku na základě dentice jak u nedospělých, tak dospělých jedinců.
|
|
|
Hypoplastické defekty skloviny u Slovanů z raně středověkého pohřebiště Rajhrad.
Zahradníková, Mariana ; Trefný, Pavel (vedoucí práce) ; Stránská, Petra (oponent)
Náplní této práce bylo hodnocení lineárních hypoplasií skloviny u Slovanů z raně středověkého pohřebiště Rajhrad. Jelikož hypoplasie skloviny vzniká v průběhu tvorby zubní korunky v reakci na nepříznivé okolní podmínky, je považována za nespecifický marker stresu a její výskyt může odrážet různé stresové faktory v průběhu života obyvatel raně středověké společnosti. Hlavním cílem této práce bylo určit frekvenci hypoplastických defektů skloviny a věk v době jejich vzniku. Vzhledem k chudšímu rázu rajhradského pohřebiště se zde předpokládá výskyt hypoplasií skloviny vysoký. Prostřednictvím našeho výsledku lze pak tento předpoklad potvrdit či vyvrátit, a určit tak vztah hypoplastických defektů skloviny vzhledem k sociální struktuře obyvatel a jejich životním podmínkám. Věk jedinců v době vzniku defektů byl odhadován pomocí regresních rovnic, vytvořených ze vzdálenosti hypoplastické rýhy od cementosklovinné hranice a výšky korunky dané populace. Hodnoceno bylo celkem 108 jedinců ve věku 4 - 15 let a frekvence hypoplasií byla zjištěna podle předpokladu vysoká - 88 %. To potvrzuje horší životní podmínky jedinců pohřbených na rajhradském pohřebišti. Průměrný věk v době vzniku lineárních hypoplasií skloviny se pohyboval od 2,94 do 4,72 let věku u vícečetných hypoplastických rýh, a 3,98 roku při výskytu...
|
host ::
RSS.