|
|
Škodlivost polních plevelů ve vybrané plodině
Foldýnová, Pavla
Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá vyhodnocením heterogenity a škodlivosti zaplevelení ve vybraných plodinách. Literární část se zaměřuje na klasifikaci, škodlivost, užitečnost i regulaci plevelů. Druhá část se věnuje přímému hodnocení polního pokusu v pšenici ozimé na pozemku v Žabčicích. U všech nalezených plevelných druhů byly určeny plodinové ekvivalenty pro stanovení škodlivosti a také zmapování jejich výskytu na pozemku. Na základě získaných výsledků byly navrženy možnosti účinné regulace těchto plevelů.
|
|
|
Sladování netradičních surovin
Rumanová, Monika
Diplomová práce na téma Sladování netradičních surovin se v literárním přehledu zabývá základními surovinami pro výrobu sladu, jednotlivými fázemi sladovacího procesu a charakteristikou netradičních surovin použitelných pro jeho výrobu. Dále vlastnostmi sladů a možnostmi jejich využití v potravinářství. V experimentální části jsou zahrnuty varianty sladování vybraných obilovin. Jsou zde popsány znaky obilní masy, jako je vlhkost, hmotnost tisíce zrn, objemová hmotnost, obsah tuku, škrobu, dusíkatých látek a klíčivost. Hlavní náplní experimentu bylo najít optimální postup sladování jednotlivých obilovin a vybrané slady následně použít k výrobě potravinářských výrobků, konkrétně cereálních nápojů, pečiva s přídavkem mláta a piva. U sladů byly provedeny dostupné analýzy, byl stanoven obsah sacharidů, tuků, extrakt ve sladu a extrakt sladiny. Výrobky byly senzoricky hodnoceny a u piv byla provedena dostupná chemická analýza. Senzorická analýza cereálních nápojů, pečiva a chromatografické stanovení vzorků piv včetně ilustrací jsou uvedeny v praktické části diplomové práce.
|
|
|
Zařazení pšenice s modrým zabarvením aleuronové vrstvy do krmné dávky brojlerů
Roztočilová, Andrea
Diplomová práce se zabývá vlivem zařazení pšenice s modrým zabarvením aleuronové vrstvy UC66049 do krmné dávky brojlerů. Pokus byl realizován na brojlerových kuřatech Ross 308. Kuřata byla rodzělena po 30 kusech na skupinu kontrolní, která byla krmena kontrolní krmnou směsí obsahující 38,2 % pšenice Vánek a na skupinu pokusnou, která byla krmena pokusnou krmnou směsí obsahující 38,2 % modré pšenice UC66049. Byl sledován vliv modré pšenice na přírůstky hmotnosti, spotřebu krmiva, jatečnou výtěžnost, chemické složení masa, antioxidační aktivitu, biochemické parametry krve a na mikrobiální populaci. Statisticky průkazný rozdíl mezi skupinami byl zjištěn při porovnávání hmotností ve věku kuřat 29 dní a při hodnocení přírůstků v rozmezí 22-29 dní věk. Zkrmování modré pšenice UC66049 nemělo statisticky průkazný vliv na spotřebu krmiva, konverzi krmiva, jatečné ukazatele, antioxidační aktivitu, biochemické parametry krve a mikrobiální populaci.
|
|
|
Rozdíl ve zpracování pšenice a žita na mouku
Procházková, Iveta
Bakalářská práce je zaměřena na rozdíly ve zpracování pšenice a žita na mouku. Práce je zpracována formou literární rešerše. Skládá se ze dvou částí, z nichž první pojednává o stavbě obilky a chemickém složení. Hlavním rozdílem v chemickém složení u pšenice a žita je, že pšeničný lepek je tvořen bílkovinami, kdežto žitný „lepek“ je tvořen neškrobovými polysacharidy a pentosany. Druhá část popisuje technologii zpracování obilí od příjmu, přes mletí, kdy je u mletí pšenice a žita použito mlecích válců o rozdílných průměrech. V práci je popsáno míchání, expedice a charakteristika jednotlivých druhů pasážních mouk. Dále charakterizuje jednotlivé stroje a jejich funkci při průchodu obilnin a následného meliva mlýnem. Dalšími rozdíly u pšenici a žita je barva mouky, která je způsobena rozdílným obsahem obalových vrstev. V závěru je zhodnocena daná problematika mlýnské technologie.
|
|
|
Hodnocení a výroba různých druhů vloček
Havránková, Veronika
Bakalářská práce na téma "Hodnocení a výroba různých druhů vloček" je rozdělena do několika částí. V první části jsou popsány podmínky pěstování, chemické a anatomické složení vhodných druhů obilovin pro vločkování. Další část je věnována nutričním hodnotám, obsahu škrobu a vlákniny. Poslední praktická část popisuje výrobu vloček na domácím přístroji Duett 200 a sestavení senzorického dotazníku pro hodnocení vloček. Nejlépe hodnoceny byly vločky ovesné, nejhorší vločky pohankové.
|
|
|
Analýza glukanů v rostlinných a mikrobiálních vzorcích
Vít, Radek ; Němcová, Andrea (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce se zabývá studiem glukanů u vybraných druhů kvasinek, řas a materiálů rostlinného původu. Kultivace byly prováděny za účelem co nejvyšší produkce glukanů za různých teplotních podmínek a v různých médiích. Pro kultivace kvasinek byly vybrány kmeny Saccharomyces cerevisiae (CCY 6646), Sporidiobolus pararoseus (CCY 19-9-6), Phaffia rhodozyma (CCY 77-1), Rhodotorula glutinis (CCY 20-78-26) a Cystofilobasidium infirmominiatum (CCY 17-18-4). Kvasinka Saccharomyces cerevisiae sloužila jako kontrolní kmen, jelikož je dnes již považována za ověřený zdroj -glukanů. Stanovení -glukanů bylo provedeno pomocí enzymatického kitu K-YBGL Megazyme. Ze zástupců řas byla vybrána Euglena gracilis (CCALA 349), z řad vyšších hub shiitake, hlíva ústřičná, ucho Jidášovo a žampión zahradní, z obilovin pšenice, žito, oves, rýže a ječmen. U zástupců kvasinek byl také stanovován obsah mastných kyselin pomocí GC/FID. Jako nejlepší producent -glukanů byla vyhodnocena Rhodotorula glutinis CCY 20-7-26, která vykazovala nejvyšší produkci biomasy (12-14 g/l) a také poměrně vysoké zastoupení -glukanů (25-30 %) u kultivace při 15 °C v médiu s obsahem kvasničného extraktu v kombinaci se síranem amonným. U mikrořasy Euglena gracilis (CCALA 349) byla prokázána přítomnost -glukanů, stejně tak i ve vzorcích vyšších hub a obilovin.
|
|
|
Vliv teploty v interakci s dalšími stresovými faktory klimatické změny na vybrané fyziologické parametry a výnos u C3 a C4 plodin
Jiras, Tomáš ; Albrechtová, Jana (vedoucí práce) ; Mašková, Petra (oponent)
V současnosti probíhající klimatická změna zahrnuje především globální oteplování Země, a jako dominantní příčina je převážně označována antropogenní činnost. Následkem probíhající klimatické změny jsou stále se rozšiřující oblasti se srážkovým deficitem, extrémní projevy počasí včetně vln veder atd. Rostliny se v důsledku klimatické změny musejí během krátké doby aklimovat či adaptovat na čím dál tím více se zhoršující podmínky prostředí. Stresové zatížení rostlin se signifikantně promítá do jejich fyziologických parametrů, a to i letálně. Rostliny na stres reagují aklimačními odezvami a adaptacemi vyvolanými změnou genové exprese ať na úrovni metabolické, fyziologické či strukturální, modifikací fenotypu a dalšími změnami. Ohrožení se týká i rostlinné produkce, potřebné pro zajištění potravinové bezpečnosti stále narůstající lidské populace. V důsledku klimatické změny se očekává snižování výnosů zemědělských plodin. Tato práce má za cíl shrnout poznatky o změnách ve fyziologii a zemědělské produkci plodin v důsledku stresových faktorů klimatické změny, především teploty, s důrazem na rozdíly mezi C3 a C4 rostlinami. V největší míře se práce zabývá obilovinami s modelovými zástupci C3 rostlin: pšenice, ječmen, rýže a zástupci C4: kukuřice, čirok. V práci jsou uvedeny různé odpovědi těchto plodin...
|
|
|
Současné využití zrnin a olejnin pro krmení hospodářských zvířat
JURA, Dominik
Obiloviny jsou významným zdrojem dusíkatých látek a energie ve formě škrobu. Obsahují v menší míře také antinutriční látky, jako alkylresorcinoly, neškrobnaté sacharidy, kyselinu fytovou a další. Pro krmení hospodářských zvířat, se zpracovávají a upravují zejména extrudací, lisováním, sušením a dalšími způsoby. Luskoviny jsou zdrojem dusíkatých látek. Jsou hojně využívány, jak pro tvrdá, zralá semena, tak pro sklizeň zelené hmoty. Často mohou plnohodnotně nahradit olejniny v krmných směsích a jsou nezbytnou složkou krmných směsí. Olejniny jsou cennou komponentou krmných směsí. Vyznačují se především vysokým obsahem tuku. Odpadem průmyslového zpracování olejnatých semen vznikají výlisky, nebo extrahované šroty, které jsou hojně využívány jako složky krmných směsí. Tyto komponenty mají, vedle vysokého obsahu tuku, i vysoký obsah bílkovin.
|
|
|
Hodnocení funkčních vlastností vybraných rostlinných mouk
VÍTKOVÁ, Věra
Teoretická část této práce se zabývá základními informacemi o složení, nutričních vlastnostech, tvorbě a využití mouk. Jsou zde představeny obiloviny i luštěniny, které jsou vhodné pro jejich výrobu. Pozornost je také věnována potravinovým intolerancím, které mohou být důvodem, proč se zajímat, popřípadě nahradit běžné mouky z pšenice, ječmene, ovsa či žita. Praktická část práce je směřována na 14 konkrétních mouk, u kterých byly v laboratorních podmínkách provedeny testy na obsah sušiny, vlhkosti, obsah dusíkatých látek a bílkovin, bílkovinné spektrum, rozpustnost, vaznost vody a tuku, gelotvorná funkce a změna barvy během varu. Výsledkem jsou vybrané údaje o nutričních a funkčních vlastnostech jednotlivých vzorků.
|
|
|
Příčiny nízkých výnosů obilovin v ekologickém systému pěstování
KOTAŠKA, Vladimír
Cílem diplomové práce bylo zjistit příčiny nízkých výnosů vybraných obilovin (oves, pšenice, žito a špalda) v ekologickém zemědělství na základě vyhodnocení informací o pěstitelských postupech, získaných pomocí dotazníkové metody. Postupně bylo vybráno 21 ekologicky hospodařících podniků kontrolovaných organizacemi Abcert AB a Biokont CZ, s.r.o. Na základě analýzy pěstitelských postupů byly určeny nejčastější chyby, které zemědělci dělají. Podniky s nižšími výnosy mají především nevhodnou strukturu pěstovaných plodin, vysoké zastoupení obilnin, nedodržují zásady střídání plodin. Zvláště v produkčně příznivých polohách hospodaří některé farmy bez živočišné výroby. Zastoupení leguminóz je u většiny podniků nízké, velmi málo jsou využívány meziplodiny. V případě zaorávky slámy není udržován poměr C:N hnojením statkovými hnojivy. Minerální hnojiva nejsou používána vůbec, vápnění zřídka. Přihnojování obilovin během vegetace se většinou neprovádí. Regulace plevelů v obilovinách je prováděna nedostatečně. Je poměrně časté používání farmářského osiva, což zvyšuje zaplevelení. Při porovnání výnosů obilovin mezi lepšími a horšími podniky je zřejmé, že dodržování zásad může zvýšit výnos zrna o 1,0 až o 1,9 t/ha.
|
host ::
RSS.