|
|
Diktatura A. Pinocheta - nástup k moci a konec jeho kariéry
Husáková, Gabriela ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Machart, Filip (oponent)
Bakalářská práce "Diktatura A. Pinocheta - nástup k moci a konec jeho kariéry" se zaměřuje na převrat v roce 1973 a nastolení nedemokratického režimu, stejně tak na jeho pád a následný proces demokratizace s důrazem na roli, již v tomto období chilských dějin sehrál generál Augusto Pinochet. Vzhledem k hlavnímu cíli této práce, kterým je uvést způsob a podmínky nástupu Pinocheta k moci a jeho vliv na politiku režimu, je většina práce primárně zaměřená na předpoklady a průběh vojenského převratu, vnitřní a vnější politiku, ústavu z roku 1980 a následný plebiscit v roce 1988, který zapříčinil jeho mocenský pád. Proto je část práce věnována i roli opozice, popisu kampaní pro tento plebiscit a vývoji během období demokratizace, kdy se Pinochet postupně stahuje z politické sféry. První část pojednává o chilském politickém systému před nástupem diktatury, včetně popisu Allendeho vlády, jejíž problémy zapříčinily vojenský převrat, a formálního začlenění Pinochetova režimu dle politologa Juana Linze. Dále je blíže specifikován režim samotný, především hospodářská a zahraniční politika režimu. Následující část práce je věnována roli opozice, na kterou navazuje popis politického pádu včetně popisu nové ústavy a výsledků plebiscitu v roce 1988. Poslední část pak popisuje postupnou demokratizaci, kdy se práce...
|
|
|
Státní zástupce v řízení před soudem
Kotoun, Adam ; Tlapák Navrátilová, Jana (vedoucí práce) ; Tejnská, Katarína (oponent)
Postavení státního zástupce v řízení před soudem Rigorózní práce je zaměřena především na postavení, roli a působnost státního zástupce před soudem. Cílem práce je mimo jiné poskytnout potenciálním čtenářům relevantní informace pro účely dílčí studie nejen soustavy státního zastupitelství, okolností jejího vzniku a vývoje nebo právního zakotvení, ale i zákonem stanovené působnosti, a to jak trestní, tak té netrestní. Primárně je směřováno na trestní působnost státního zástupce v řízení př pohledu platného právního stavu, ale i možných legislativních změn do budoucna. Prostřednictvím tohoto je definována a následně analyzována tato dílčí problematika trestního řízení. Dále je navázáno na některá uvedená úskalí plynoucí z právní úpravy kodexu trestního procesu, která by se v budoucnu mohla stát předmětem legislativních změn v tomto odvětví práva. V širším slova smyslu je poukazováno na tu skutečnost, že by mělo být v celospolečenském zájmu, aby veřejná žaloba vykonávala svou působnost takovým způsobem, který je akceptovatelný ve státech, které podporují doktrínu demokratického právního státu ve 21. století. Práce je rozdělena na dvě základní části. V první kapitole jsou vymezeny některé historické souvislosti důležité pro vývoj veřejné žaloby. Následuje kapitola analyzující jednotlivé modely veřejné žaloby,...
|
|
|
Předběžné projednání obžaloby v judikatuře soudů
Kočová, Tereza ; Bohuslav, Lukáš (vedoucí práce) ; Gřivna, Tomáš (oponent)
Obsahem této diplomové práce je rozbor institutu předběžného projednání obžaloby jakožto fakultativního stadia trestního řízení, které následuje poté, co je k soudu státním zástupcem podána obžaloba. Práce se zaměřuje na shrnutí dosavadních teoretických poznatků, které čerpá zejména z komentářové literatury, avšak stěžejním zaměřením práce je rozbor relevantních soudních rozhodnutí, které se zkoumaného institutu týkají. Pracováno je zejména s rozhodnutími Nejvyššího soudu České republiky a vrchních soudů, v menší míře jsou užita i rozhodnutí Ústavního soudu České republiky a několika krajských soudů. Práce je (mimo úvod a závěr) členěna na osm částí. V první části je podáno obecné základní vysvětlení pojmu předběžného projednání obžaloby. Následuje pojednání o historickém vývoji zkoumaného institutu, a to od roku 1850 do současnosti. Tato část práce rovněž shrnuje nejdůležitější novely aktuálně účinného trestního řádu, týkající se předběžného projednání obžaloby. Navazující části jsou věnovány účelu předběžného projednání a vysvětlení rozdílu mezi ním a obligatorním přezkumem obžaloby v režimu § 181 odst. 1 a 185 odst. 1 trestního řádu. Stěžejní část práce pak tvoří rozbor jednotlivých důvodů, pro které může být předběžné projednání obžaloby nařízeno. Zde je největší pozornost věnována důvodům,...
|
|
|
Diktatura A. Pinocheta - nástup k moci a konec jeho kariéry
Husáková, Gabriela ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Machart, Filip (oponent)
Bakalářská práce "Diktatura A. Pinocheta - nástup k moci a konec jeho kariéry" se zaměřuje na převrat v roce 1973 a nastolení nedemokratického režimu, stejně tak na jeho pád a následný proces demokratizace s důrazem na roli, již v tomto období chilských dějin sehrál generál Augusto Pinochet. Vzhledem k hlavnímu cíli této práce, kterým je uvést způsob a podmínky nástupu Pinocheta k moci a jeho vliv na politiku režimu, je většina práce primárně zaměřená na předpoklady a průběh vojenského převratu, vnitřní a vnější politiku, ústavu z roku 1980 a následný plebiscit v roce 1988, který zapříčinil jeho mocenský pád. Proto je část práce věnována i roli opozice, popisu kampaní pro tento plebiscit a vývoji během období demokratizace, kdy se Pinochet postupně stahuje z politické sféry. První část pojednává o chilském politickém systému před nástupem diktatury, včetně popisu Allendeho vlády, jejíž problémy zapříčinily vojenský převrat, a formálního začlenění Pinochetova režimu dle politologa Juana Linze. Dále je blíže specifikován režim samotný, především hospodářská a zahraniční politika režimu. Následující část práce je věnována roli opozice, na kterou navazuje popis politického pádu včetně popisu nové ústavy a výsledků plebiscitu v roce 1988. Poslední část pak popisuje postupnou demokratizaci, kdy se práce...
|
|
| |
host ::
RSS.