|
|
Proměny hlavní zpravodajské relace Události a regionálního zpravodajství ČT od roku 2007 do roku 2012
Bednářová, Martina ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Trampota, Tomáš (oponent)
Diplomová práce Proměny hlavní zpravodajské relace Události a regionálního zpravodajství ČT od roku 2007 do roku 2012 si kladla za cíl představit zpravodajství v kontextu normativních teorií, televizní zpravodajství v kontextu České republiky, jeho vývoj a současnou situaci. Teoretickým rámcem práce byla politická ekonomie komunikace nastiňující pozadí vzniku zpráv a napomáhající uchopení problematiky zpravodajství. Nedílnou součástí práce byla kombinace kvantitativní a kvalitativní analýzy, pomocí nichž jsme zkoumali dodržování zpravodajské objektivity hlavních a regionálních zpráv veřejnoprávní České televize od roku 2007 do roku 2012, její vývoj a rozdíly ve večerním a regionálním zpravodajství. Objektivita byla zkoumána prostřednictvím složek relevance, která je přisuzována jednotlivým typům zpráv, a nestrannosti, tedy obrazové vyváženosti a neutrální prezentace. Bylo zjištěno, že se hlavní Události věnují nejvíce zahraničním, příležitostným a politickým zprávám, 35 % zpráv hlavních Událostí vykazuje určité prvky stranění, a to například dramatizací, možným pokřivováním reality a užíváním expresivních výrazů. V případě brněnských Událostí v regionech jsme zaznamenali největší přisuzovanou relevanci zajímavostem a domácím zprávám, 17 % zpráv vykazovalo prvky stranění zejména užíváním hodnotících...
|
|
|
Slovinský mediální systém v komparaci s modely Hallina a Manciniho
Bendlová, Kateřina ; Trampota, Tomáš (vedoucí práce) ; Cihlářová, Gabriela (oponent)
Diplomová práce Slovinský mediální systém v komparaci s modely Hallina a Manciniho se pokouší analyzovat mediální systém ve Slovinsku s cílem dojít k závěru, zda je možné jej zařadit do jednoho z modelů definovaných v knize Systémy médií v postmoderním světě: tři modely médií a politiky. Teoretická část se věnuje rozboru tří modelů (polarizovaně pluralitní, demokraticko-korporativistický, liberální) a jejich nejdůležitějších znakům. Druhá část práce pak přináší analýzu jednotlivých segmentů slovinského mediálního systému (tištěná média, rozhlas, televize) a dalších aspektů zásadních pro komparativní analýzu, jako jsou profesionalismus, regulace, vlastnictví médií a politický paralelismus. Práce se snaží o kritické zhodnocení všech těchto aspektů a jejich zařazení do širšího kontextu mediálního či celospolečenského prostředí. Důraz je při tom kladen na charakteristické znaky a trendy typické pro slovinský mediální systém, zejména na důsledky spojené s "divokou privatizací" médií a následné propojení světa médií a politiky. Komparativní část je pak založena na snaze rozhodnout, zda se těmito charakteristikami slovinský mediální systém plně řadí k některému z představených modelů, či do jaké míry lze vzájemné podobnosti považovat za signifikantní.
|
|
|
Vliv médií na sociální práci
PODLEŠÁKOVÁ, Jana
Tato diplomová práce se zabývá tématem vlivu médií na sociální práci. Cílem práce je prozkoumat, jakými mechanismy média působí na své příjemce, jaké funkce naplňují média ve společnosti, jakým způsobem lze klasifikovat příjemce mediálního sdělení, co všechno může ovlivňovat výslednou podobu sdělení a především zda se etické principy žurnalistiky prolínají s etickými principy sociální práce a média tak mohou posloužit naplňování poslání sociální práce. Práce je rozdělena do tří částí. První část je zaměřena na charakteristiku médií, publika a mediálního sdělení. Představeny jsou základní pojmy mediálních studií. Druhá část je věnována etice v médiích. Představena je normativní teorie chování médií a důvody, proč je důležité, aby média nesla za své chování a svá sdělení odpovědnost a zároveň byla kontrolována etickými nástroji, např. v podobě Etického kodexu novinářů České republiky. Třetí část je podrobněji zaměřena na sociální práci a upřesňuje vztah mezi médii a sociální prací. Poslední část práce patří aktuálním tématům, která spadají do činnosti sociální práce a která jsou hojně medializovaná. Snahou je interpretovat chování médií ve vztahu k sociální práci.
|
|
|
Kulturní relativismus: jeho filosofické kořeny, současné debaty a kritické zhodnocení
RYBOVÁ, Nela
Práce pojednává o kulturním relativismu. První kapitola se zabývá samotným pojmem kulturního relativismu, jak je definován, co se pod tímto pojmem rozumí, jeho propojeností s jinými koncepcemi, tedy etickým a kognitivním relativismem. Druhá část se soustředí na nalezení filosofických kořenů, které se staly základními předpoklady pro vznik kulturního relativismu, přičemž je doplněna o kapitolu z historie kulturní antropologie, která pojednává o ustavení kulturního relativismu jakožto základního antropologického pojmu. Třetí kapitola nastiňuje současné debaty zabývající se kulturním relativismem. Z kritického hlediska pak přistupuje ke spontánním argumentům a námitkám pro či proti kulturnímu relativismu, které se v práci vyskytovaly, a zároveň se zaobírá postavením kulturního relativismu v antropologické praxi.
|
host ::
RSS.