|
|
Vznik specifické fobie z pavouků: Neurofyziologické mechanismy vs. testování předpokladů evolučních teorií vysvětlujících vznik specifické fobie z pavouků
Hladíková, Tereza ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Telenský, Petr (oponent)
Fobie z pavouků je jednou z nejčastějších specifických fobií ze zvířat v populaci. Ve vzniku fobie z pavouků jsou klíčové dvě emoce; strach a odpor. Teorií vzniku této fobie je více a výsledky a interpretace studií, které experimentálně testují jejich předpoklady se často různí. Práce zaměřené na psychofyziologická měření jako je sledování změn srdeční činnosti nebo odporu kůže odráží rozdíly v intenzitě prožívaných emocí u fobiků oproti nefobikům. Druhá skupina prací zabývajících se analýzou proximátních mechanismů se snaží, odhalit mozkovou aktivitu při fobické stimulaci. Tyto práce se převážně shodují na souhře sítě kognitivní kontroly a strachového okruhu s klíčovým zapojení amygdaly a insuly do fobické reakce. Testování předpokladů evolučních teorií se dále zabývají práce zkoumající např. dědivost specifických fobií, rychlost detekce pavouků nebo snazší učení a vyhasínání strachu z pavouků. Cílem této bakalářské práce je zaměřit se především na dosavadní výsledky prací objasňujících proximátní neurofyziologický a psychofyziologický mechanismus specifické fobie z pavouků a diskutovat tyto výsledky vzhledem k paradigmatu evolučních teorií o vzniku této fobie. Při rozebírání těchto proximátních příčin je nutné se také zabývat problematikou samotného výběru stimulů a individuální variabilitou...
|
|
|
Funkční poruchy hybnosti: klinický obraz, neurobiologické markery, patofyziologické mechanismy
Forejtová, Zuzana ; Serranová, Tereza (vedoucí práce) ; Kališová, Lucie (oponent) ; Bočková, Martina (oponent)
Funkční poruchy hybnosti (FPH) známé také pod pojmy konverzní, psychogenní nebo disociativní motorické poruchy jsou komplexní a klinicky heterogenní jednotkou zahrnující řadu motorických fenotypů a přidružených non-motorických symptomů. I přes potenciální reverzibilitu mají často chronický průběh a nepříznivou prognózu. FPH byly odbornou společností léta opomíjeny a řazeny do jakési šedé zóny na neuropsychiatrickém pomezí. Navzdory významným pokrokům v posledních dvou desetiletích, zůstává tato problematika v mnoha ohledech nedostatečně objasněna a pochopena. Cílem zde prezentovaných studií bylo vyplnit některé mezery v poznání neurofyziologických a klinických korelátů u FPH. První studie se zaměřila na vyšetření robustního neurofyziologického fenoménu prepulzní inhibice (PPI). Nalezení alterací v PPI u pacientů s FPH současně s předchozími nálezy snížené PPI u jiných funkčních syndromů podpořilo současný neurobiologický model, který navrhuje, že se vzniku všech typů funkčních symptomů účastní jednotné neurální mechanismy. Narušená PPI dále zdůrazňuje odlišení funkčních poruch od faktitivní poruchy nebo simulace. Druhá studie měla dva hlavní cíle: ozřejmit vztahy mezi motorickými, non-motorickými symptomy a kvalitou života a také prokázat existenci eventuálních klinických subtypů uvnitř této...
|
|
| |
|
|
Neurofyziologie močového systému po míšním poranění.
Štěpánková, Kateřina ; Machová Urdzíková, Lucia (vedoucí práce) ; Horníková, Daniela (oponent)
Míšní poranění (SCI) vzniká nejčastěji při poranění páteře, například při dopravní nehodě, násilí anebo při pádu z výšky. SCI může být způsobeno rovněž bez poranění následkem různých nemocí, například nádorových, infekčních nebo degenerativních onemocnění. Jakékoliv SCI ovlivňuje schopnost míchy vysílat a přijímat informace, které dále zpracovává. Samotné míšní poranění je provázeno dalšími přidruženými komplikacemi, které závažně ovlivňují život pacienta. Jedním z hlavních problémů je dysfunkce močového systému, který pak neplní své funkce jako jímání moči a mikci, a tím znepříjemňuje pacientům život jak po zdravotní, tak po sociální stránce. Cílem této práce je popsat patofyziologii močového systému po míšním poranění. Klíčová slova: neurofyziologie, míšní poranění, paraplegie, močový trakt
|
host ::
RSS.