|
|
The role of nociceptive synaptic transmission modulation at the spinal cord level in different pain states
Adámek, Pavel ; Paleček, Jiří (vedoucí práce) ; Vaculín, Šimon (oponent) ; Vlachová, Viktorie (oponent)
Bolest je běžným příznakem mnoha klinických syndromů a nemocí. Zejména léčba bolestí neuropatického původu představuje závažný medicínský problém, neboť dostupná analgesie je v řadě případů neúčinná, nebo má výrazné nežádoucí účinky. Vývoj nových analgetických postupů a úspěšná léčba bolesti proto vyžaduje podrobnou znalost mechanizmů vzniku akutních i chronických bolestivých stavů. Proces vzniku, kódování a přenosu signálů o bolestivých podnětech zprostředkovává nociceptivní systém, který je klíčový pro vznik vjemu bolesti v mozku. Modulace nociceptivního synaptického přenosu v zadním rohu míšním představuje důležitý mechanismus ve vývoji a udržování různých patologických stavů bolesti. Tato disertační práce se zaměřila na zkoumání a objasnění některých mechanismů podílejících se na zpracování a modulaci míšního nociceptivního synaptického přenosu u různých modelů bolestivých stavů. Hlavní pozornost byla věnována studiu následujících otázek: (I.) Jakou úlohu mají TRPV1 (Transient Receptor Potential Vanilloid type 1) kanály, TLR4 (Toll-Like Receptor 4) a PI3K (fosfatidylinositol 3-kináza) v rozvoji neuropatické bolesti po podání chemoterapeutika paclitaxel (PAC) v akutním in vitro a subchronickém in vivo myším modelu PAC-indukované periferní neuropatie (PIPN)? (II.) Do jaké míry je ovlivněna míšní...
|
|
|
Role ghrelinu v modulaci neuropatické bolesti
Komárková, Lucia ; Vaculín, Šimon (vedoucí práce) ; Franěk, Miloslav (oponent)
Neuropatickou bolest stále nedokážeme efektivně potlačit, proto nadále zůstává závažným problémem. Ghrelin, orexigenní hormon z enteroendokrinních buněk žaludku, by mohl svým antinocicepčním vlivem přispět k jejímu potlačení. Dřívější práce ukázaly, že ghrelin zabrání rozvoji nocicepčních symptomů neuropatické bolesti. Cílem naší práce bylo zjistit, zda chronicky podávaný ghrelin bude mít vliv na již plně rozvinutou neuropatickou bolest a odlišit jeho antinocicepční a analgetický účinek. Použili jsme model chronické konstrikce sedacího nervu. Ukázali jsme, že ghrelin potlačil již rozvinutou tepelnou i mechanickou hyperalgezii, takže nejen zabrání rozvoji, ale také potlačí již rozvinuté nocicepční symptomy. Z testů analgezie ale vyplynulo, že neovlivnil teplotní preferenci, ani nevyvolal preferenci místa. Předpokládáme tedy, že ghrelin nepůsobí analgeticky u neuropatické bolesti a antinocicepční efekt by mohl být způsoben spíše jeho protizánětlivým nebo neuroprotektivním vlivem. Klíčová slova: Ghrelin, neuropatická bolest, chronická konstrikce sedacího nervu, preferenční metody
|
|
|
Role kanabinoidů v neuropatické bolesti.
Markup, Emil ; Hejnová, Lucie (vedoucí práce) ; Nerandžič, Vladimír (oponent)
Bolest je pro lidstvo nezbytným pomocníkem pro přežití. Přestože jde o nepříjemnou senzorickou a emocionální zkušenost, informuje nás o reálném nebo potencionálním poškození tkání. Pokud se bolest stane dlouhodobou a přestane být spojena s poškozením tkáně nebo hojivým procesem, stává se z ni bolest neuropatická, která nemá žádný fyziologický význam a je považována za nemoc. Receptory endokanabinoidního systému ovlivňují celou řadu fyziologických funkcí, nejznámější jsou však jejich analgetické účinky. Fytokanabinoidy, nacházející se v rostlině konopí, a syntetické kanabinoidy, vytvořené člověkem, se váží na receptory v nervové soustavě i v periferii těla a narušují tak přenos nociceptivní informace. Tato práce shrnuje základní informace o kanabinoidech a jejich roli v léčbě neuropatické bolesti. Pochopení mechanismu fungovaní endokanabinoidního systému může vest k vývoji nových a lépe cílených analgetik. Klíčová slova: neuropatická bolest, kanabinoidní receptory, přírodní kanabinoidy, endokanabinoidy, marihuana
|
|
|
Molecular physiology of low-voltage-activated T-type channels in neuropathic pain
Pelant, Tomáš ; Weiss, Norbert (vedoucí práce) ; Fišer, Radovan (oponent)
Nízkonapěťově aktivované iontové kanály se významně podílí na přenosu signálu ve vzestupné dráze bolesti. Jejich elektrofyziologické a biochemické vlastnosti jim umožňují regulovat neuronální excitabilitu a uvolňování neurotransmiterů. Změny v elektrických proudech spojovaných s nervovými poruchami včetně neuropatické bolesti a epilepsie, jsou spojovány s tímto subtypem vápenných kanálů, naznačujíc tak jejich zásadní roli v modulaci neuronální odpovědi na různé obtěžující stimuly. Povícero nemocí, jako třeba cukrovka, rakovina nebo chronický úraz nervu, jsou doprovázeny bolestivými neuropatickými stavy. Specifické inhibitory T-typu kanálů vykazují zlehčující účinky na neuropatickou bolest na zvířecích modelech, ukazujíce tak jejich potenciál k vývoji nových typů léků možná učinnějších než tradiční analgetika, která vykazují malý efekt při léčbě neuropatické bolesti.
|
|
|
Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta s diagnózou zánětlivé polyneuropatie
Pernicová, Alice ; Reckziegelová, Petra (vedoucí práce) ; Hamouzová, Dita (oponent)
Název: Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta s diagnózou zánětlivé polyneuropatie. Cíle: Hlavním cílem této práce je získání teoretických poznatků o polyneuropatii, jejich shrnutí a následné zpracování kazuistiky pacienta s diagnózou zánětlivé polyneuropatie. Metody: Tato bakalářská práce se skládá ze dvou částí: teoretické a praktické. Obecná část charakterizuje polyneuropatii a obecně popisuje její dělení, klinický obraz, léčbu a fyzioterapii. Speciální část se věnuje kazuistice pacienta, vstupnímu kineziologickému rozboru, terapiím, výstupnímu kineziologickému rozboru a zhodnocení efektu terapie. Podklady pro zpracování speciální části bakalářské práce byly získány v Oblastní nemocnici Kladno v termínu od 2. 1. 2017 do 27. 1. 2017. Klíčová slova: Polyneuropatie, fyzioterapie, kazuistika, neuropatická bolest
|
|
|
Metody preference ve výzkumu bolesti
Komárková, Lucia ; Vaculín, Šimon (vedoucí práce) ; Mrózková, Petra (oponent)
Práce se věnuje možnosti zjištění neuropatické bolesti u laboratorních myší a potkanů. Neuropatická bolest je charakterizována vedle evokované alodynie a hyperalgezie také spontánní bolestí, zdůrazněnou afektivně-motivační složkou bolesti vedoucí až k depresivnímu chování. Spontánní bolest, bolest na podnětu nezávislá, je však nezjistitelná klasickými metodami, které měří práh bolesti. Cílem práce je popsat metodiky využívající volby preference ve výzkumu neuropatické bolesti. Zaměřili jsme se na tři metody - metodu podmíněné preference místa, metodu preference cukrové vody a metodu teplotní preference. První zmíněná metoda se snaží vytvořit asociaci mezi úlevou od bolesti a specifickým místem, které zvíře následně preferuje. Tato metoda podmíněné preference místa může sloužit k odhalení spontánních bolestí, které se manifestují většinou při neuropatické bolesti. Metoda preference cukrové vody sleduje pokles konzumace cukrové vody po působení chronické bolesti, což můžeme pokládat za anhedonii (symptom deprese), takže díky této metodě máme možnost prozkoumat interakce mezi bolestí a depresí. Metoda teplotní preference studuje změny preferencí mezi studenou a teplou podložkou po působení bolesti nebo po podání analgetik. Poznatky vycházející z preferenčních metod nám pomáhají prozkoumat všechny...
|
|
|
Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta s diagnózou Subakutní axonální senzomororická polyneuropatie
Krátká, Gabriela ; Reckziegelová, Petra (vedoucí práce) ; Štiková, Barbora (oponent)
Souhrn Název práce: Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta s diagnózou Subakutní axonální senzomotorická polyneuropatie Cíl práce: Shrnutí teoretických poznatků a zpracování kazuistiky pacienta s diagnózou Subakutní axonální senzomotorická polyneuropatie Abstrakt: Bakalářská práce se skládá ze dvou částí - obecné a teoretické. Obecná část zahrnuje anatomické a neurofyziologické aspekty PNP, stručně charakterizuje jeho historii, léčbu, diagnostiku a vyvolávající faktory. Speciální část se věnuje kazuistice a rehabilitačnímu plánu pacienta. Hlavním cílem terapie bylo navrácení pacienta do stavu nejvíce se podobajícímu plnému zdraví. Kazuistika byla zpracována v době praxe od 22. 1. do 4. 2. 2014 na rehabilitačním oddělení v Oblastní nemocnici Kladno a.s. Klíčová slova: polyneuropatie, periferní neuropatie, axonální a demyelinizací léze, neuropatická bolest, slabost kriticky nemocných Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
The role of angiotensin receptors in neuropathic pain
Kalynovska, Nataliia ; Paleček, Jiří (vedoucí práce) ; Krůšek, Jan (oponent)
Neuropatická bolest je jednou z chorob významně poškozujících pacienty. V současnosti dostupná léčba neuropatické bolesti je stále neúspěšná, neboť má pouze omezený léčebný efekt a pacienti trpí nežádoucími vedlejšími účinky. Zdá se, že vyšší účinnost by mohly vykazovat léčebné postupy založené na mechanismech vzniku neuropatické bolesti. Objasněním patologických mechanismů neuropatické bolesti se proto zabývá řada studií. Jedním z mechanismů, které mohou způsobovat neuropatickou bolest, je neuroinflamace. Nedávné studie naznačují, že angiotensin II (hlavní efektorová molekula renin- angiotensinového systému) může být zapojen v procesu neuroinflamace prostřednictvím svých receptorů v centrální nervové soustavě. Cílem této práce bylo za použití animálního modelu zjistit úlohu angiotensinových receptorů typu 1 na rozvoj a průběh neuropatické bolesti. Jako model periferní neuropatie jsme použili podvázání míšního nervu (SNL, L5). Naše výsledky prokázaly, že aplikace losartanu, působícího jako blokátor AT1R, výrazně snížila tepelnou hyperalgezii a omezila zvýšenou sensitivitu vůči mechanickým podnětům u SNL-operovaných potkanů. To naznačuje možnou úlohu AT1 receptorů v rozvoji neuropatické bolesti, pravděpodobně díky snížení neuroinflamace v nervovém systému po poškození nervu. Tyto poznatky a další studie...
|
|
|
Psychoneuroimmunology of alexithymia
Uher, Tomáš ; Bob, Petr (vedoucí práce) ; Boleloucký, Zdeněk (oponent) ; Smolík, Petr (oponent)
Souhrn Alexithymie představuje poruchu identifikace a vyjadřování emocí a je navíc spojena s nedostatkem fantazie a externě orientovaným kognitivním stylem. V současnosti je mnoho studií, které popisují významný vztah alexithymie a různých psychických a somatických onemocnění. Některé nálezy poukazují na fakt, že tento vztah může být zprostředkován narušením neuroendokrinních a imunitních funkcí u alexithymických subjektů. Tyto poznatky navíc poukazují na to, že stresové podněty u alexithymických subjektů mohou vést k narušení neuroendokrinních a imunitních funkcí, co může představovat významný rizikový faktor v patogenezi různých psychosomatických onemocnění. V této souvislosti je známo, že pro- zánětlivé cytokiny mohou hrát významnou roli při vzniku neuropatické bolesti, a že alexithymie je dávána do souvislosti se symptomy bolesti u některých poruch. Vzhledem k těmto nálezům, tato studie přináší některé nové poznatky o alexithymii v případě specifické skupiny neurologických pacientů. Hlavní nález této studie ukazuje, že alexithymie a symptomy úzkosti v jejich specifickém vztahu souvisejí se zvýšenou hladinou interleukinu-8 (IL-8) v mozkomíšním moku (CSF) a to u skupiny pacientů s "nezánětlivými" neurologickými poruchami (NIND). Tyto nálezy také naznačují, že IL-8 může hrát výjimečnou roli...
|
|
|
Fyziologický význam bolesti
Zámostná, Kateřina ; Vaculín, Šimon (vedoucí práce) ; Telenský, Petr (oponent)
Bolest představuje fyziologický proces spojený s negativním emocionálním zážitkem, který varuje naše tělo před hrozícím poškozením, nebo je tak popisován. Vedle bolestí neuropatických, které z definice nemají žádný význam, bolest ve svém výsledku zprostředkovává funkci obrannou. Pro tuto obrannou funkci je však dostačující jiný mechanizmus - obranný reflex, který je evolučně původnější. Můžeme se tedy ptát, zda je bolest pouhým emocionálním prožitkem, který obranný reflex doprovází, nebo má i jiné, své vlastní funkce. Ke zjištění fyziologických významů bolesti využijeme vzácného syndromu kongenitální analgezie, který se vyznačuje absencí bolesti. Na základě srovnání klinických případů tohoto syndromu s populací bez poruch vnímání bolesti popíšeme jednotlivé funkce bolesti, které vztáhneme k jednotlivým složkám bolesti - senzoricko-diskriminační a afektivně-motivační. Senzoricko-diskriminační složka zprostředkovává funkce obrannou, informativní a diagnostickou. Funkce obranná je analogická s funkcí obranného reflexu. Informativní funkce nám podává informace o fyziologickém procesu, při němž hraje bolest důležitou roli - porodu. Diagnostická funkce se uplatňuje v medicíně a jde o slovní popis obranného reflexu. Funkce SD složky se uplatňují v době aplikace podnětu a pro jejich zdárný průběh si vystačíme s...
|
host ::
RSS.